Evropská komise, český text ICEU: Týden zemědělství

Na zasedání Rady pro zemědělství dne 18. března v Bruselu se diskuse týkala dotazníku, který předsednictví rozeslalo všem kandidátským zemím, aby zjistilo jejich názory na nejlepší řešení otázek přímých plateb, rozvoje venkova a řízení zásobování při respektování základních principů, jako jsou acquis communautaire, efektivní integrace až deseti nových členských států do společné zemědělské politiky (CAP), slučitelnost výdajů s maximálními limity stanovenými v Berlíně, neutralita s ohledem na budoucí finanční náklady a politiku CAP, jednotná politika CAP pro všechny členské státy po uplynutí přechodných období a dodržení pracovního plánu. Ministři také projednali záležitosti týkající se přímých plateb, zjednodušeného platebního systému, zajištění rozvoje venkova, některých aspektů odbytu a cenových reakcí zemědělských výrobků a také řízení zásobování a nezávadnosti potravin.

Podle zprávy Komise uplatnění opatření EU (jako např. intervenční nákupy) samo o sobě postačí i bez přímých plateb na zajištění významného zvýšení příjmů zemědělců do roku 2007 v kandidátských zemích. Zvýšení bude přibližně o 60 % v České republice a o 59 % v Lotyšsku. K velkému zvýšení dojde patrně také v Estonsku (+55 %), Slovensku (+45 %) a Polsku (+35 %). V osmi zemích střední a východní Evropy, které pravděpodobně v roce 2004 do EU vstoupí, bude celkové navýšení příjmů představovat asi 30 %. Přistoupení bez přímých plateb povede u dvacetihektarového hospodářství ke zvýšení příjmů o 50 % (z částky asi 1,2násobku mzdy na 1,8násobek mzdy po vstupu).
<p>
„I podle nejpesimističtějších scénářů restrukturalizace bude míst vstup do EU na příjem zemědělců v kandidátských zemích pozitivní vliv,“ uvádí Komise. Ze studie podle ní vyplývá, že ke stabilizaci příjmů je nutná jistá výše přímých plateb. Postačí však přímá podpora na nízké úrovni. Komise tvrdí, že je správné navrhovat přímé platby v rozsahu 25 % - 30 % - 35 % v letech 2004 – 2005 - 2006, kdy jejich stoprocentní výše bude dosaženo v roce 2013. Okamžité vyplácení přímých plateb v plné výši není možné, trvá na svém Komise. V krátkodobém horizontu by se sice příjmy zemědělců v kandidátských zemích mohly zdvojnásobit, avšak způsobily by významné sociální deformace a nerovnosti a bránily restrukturalizaci, kterou je třeba dříve či později realizovat.
<p>
Kdyby těchto osm států nebylo v roce 2007 členy EU, jejich výkon (hodnota výroby) by se zvýšil jen nepatrně, a to v oblasti pěstování plodin (největší nárůst by zaznamenalo Slovensko, o 6 %, zatímco výkon Litvy by se zmenšil o 3 %) a nadále by se snižoval v živočišné výrobě, kde by ke snižování došlo ve všech těchto zemích kromě České republiky a Slovinska, přičemž nejhůře by bylo postiženo Maďarsko a pobaltské státy. Oproti úrovni roku 2002 by se příjem snížil v průměru o 4 %, i když tento pokles by asi nepostihl Slovinsko a Českou republiku. Restrukturalizace by nadále zůstala nevyhnutelnou, avšak mimo rámec EU by představovala bolestivý proces, neboť tyto státy by neměly přístup k cíleným programům rozvoje venkova a strukturálním fondům.