Děti Země: U příležitosti Evropského dne parků zazněla kritika

Petice, kterou dnes mohou občané podepisovat ve Svatém Janu pod Skalou kritizuje přistup Správy chráněné krajinné oblasti Český kras a její přílišnou benevolenci k těžebním aktivitám. K dnešnímu dni je v Chráněné krajinné oblasti Český kras připravena celá řada akcí pro věřenost u příležitosti Evropského dne parků. Na jejich konání se podílí i občanské sdružení Děti Země. Jeho aktivisté budou ve Svatém Janu pod Skalou pořádat výstavu o negativních dopadech těžby na krajinu a sbírat podpisy občanů pod následující petici.


Petice za důslednější ochranu Českého krasu před těžebními aktivitami
30 let - nejvyšší čas na dospělost

Ve Svatém Janu pod Skalou 25. 5. 2002
Petiční výbor:
Michal Štingl (rč.: 760103/0195), Martina Pokorná (r.č.: 805526/0609), Pavla Vintrová (r.č. 685113/1001)

Adresováno: Správa CHKO Český kras, Ministerstvo životního prostředí, Krajský úřad Středočeského kraje, Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Český báňský úřad

U příležitosti Evropského dne parků, který je v Českém krasu slaven zároveň s třicátým výročím založení této chráněné oblasti, se obracíme na státní orgány ochrany přírody s následující výzvou. Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras prokazuje značnou benevolenci k aktivitám těžebních společností a ochrana přírody v konfliktu se zájmy těžaře zdaleka není důsledná.
* Vysokoprocentní vápence z geologicky unikátního koněpruského ložiska jsou ve velkém likvidovány pro stavebnictví a odsiřování elektráren, ačkoliv je možné pro tyto účely používat surovinu o horší kvalitě a z jiných lokalit.
* Celkový objem vytěžené suroviny v CHKO Český kras představuje trojnásobek kritického zatížení (!), které udává Geofond České republiky v tunách na kilometr čtvereční ročně. Od roku 1995 soustavně vzrůstá toto zatížení až na alarmujících 28 tis. t/km2.
* Společnost Velkolom Čertovy schody usiluje o další navyšování ročního objemu těžby, ačkoliv již současný stav je předními geology označován za zločinný. Po milionech tun zde mizí cenná paleontologická a geologická památka, která se vytvářela usazováním schránek mořských živočichů před čtyřmi sty miliony let a již nikdy se nemůže znovu obnovit.
* Zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje těžbu ve druhých zónách chráněné oblasti. Již nyní však ve východní části velkolomu probíhá těžba v těchto druhých zónách. Existují signály, že těžař vyvíjí nátlak na orgány státní správy, aby byly druhé zóny překlasifikovány na třetí, a těžba tak právně umožněna. Pokud k tomu skutečně dojde, nemůže být větší ukázky podřízenosti správy chráněné oblasti těžebním společnostem.
* Lom Homolák je zavážen nevyužitou surovinou z těžby vápenců ve Velkolomu Čertovy schody, ačkoliv jsou tím prokazatelně ohrožováni chránění živočichové (např. ještěrka obecná a užovka obojková).
* Otřesy z odstřelů narušují stabilitu Koněpruských jeskyní a podle provedených sond dochází k jejich postupnému poškozování.
* V předpolí Velkolomu Čertovy schody došlo v loňském roce k nezákonné likvidaci dřevin a keřového porostu. Děje se tak s tichým souhlasem těžaře a za nezájmu orgánů státní správy.
* Již několik let trvá neúspěšná snaha o vyhlášení nové přírodní rezervace Voskop, jejíž plocha se nachází uvnitř dobývacího prostoru Velkolomu Čertovy schody. Záměr přírodní rezervace Voskop byl oznámen na začátku roku 2001 a do dnešní doby nebyla vyhlášena, přestože v běžných případech trvá období od oznámení záměru do vyhlášení dva měsíce.
* Celková plocha dobývacích prostorů v CHKO Český kras zaujímá asi 7%, což je s jinými CHKO nesrovnatelné.

Toto jsou jen některé z řady závažných argumentů proti těžbě, kterou v současné podobě nelze nazvat jinak, než drancováním krajiny. Žádáme zodpovědné orgány státní správy, aby písemnou formou reagovali na jednotlivé argumenty této petice, ale především přestaly tolerovat rozsáhlou těžbu v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Třicet let od jejího založení je k tomu nejvyšší čas. Dosavadní přístup je nezodpovědný a vzhledem k ochraně přírody nepřijatelný.