Tiskové zprávy
Calla: V Českých Budějovicích o rekultivacích a legislativě
Sdružení Calla ve spolupráci s katedrou botaniky PřF JU pořádá v pondělí 24. ledna v Českých Budějovicích pracovní workshop s tématikou obnovy území po těžbě a související legislativy. Odborníci z nevládních organizací, těžebních firem, státní správy i akademické sféry budou diskutovat o možnostech zrovnoprávnění ekologické obnovy s ostatními typy rekultivací.
Ekologická obnova se stala ve světě běžně využívaným způsobem rekultivace území po těžbě nerostných surovin. V sousedním Německu platí všeobecně akceptované doporučení, podle něhož by se mělo tímto způsobem rekultivovat minimálně 15 procent každého těžebního prostoru. Ekologická obnova využívá především samovolnou obnovu přírody, v menší míře je však usměrňována také člověkem (např. na místech výskytu ohrožených druhů). Oproti dosud převládajícím rekultivacím lesnického či zemědělského typu má především dvě výhody:
1.Chrání rozmanitost přírody (tzv. biodiverzitu) a vytvářejí stanoviště pro ohrožené druhy. Řada studií z ČR i zahraničí přesvědčivě dokazuje, že příroda si s obnovou po těžbě poradí obvykle sama a lépe. Současné rekultivace ohrožené druhy nejen nepodpoří, ale často i je i přímo likvidují.
2.Šetří peníze státu i soukromým firmám. Ekologická obnova využívá přírodních procesů, především samovolného vývoje (tzv. ekologická sukcese), proto je na ni třeba řádově méně finančních prostředků.
„Nechceme, aby se ekologická obnova stala jedinou možností, jak opuštěné těžební prostory rekultivovat. Naším cílem je, aby se tento způsob návratu těžbou narušené krajiny přírodě stal rovnocennou alternativou,“ shrnuje hlavní organizátor setkání Jiří Řehounek z Cally.
Více informací o ekologické obnově po těžbě naleznou zájemci na webové stránce www.calla.cz/piskovny.
Ekologická obnova se stala ve světě běžně využívaným způsobem rekultivace území po těžbě nerostných surovin. V sousedním Německu platí všeobecně akceptované doporučení, podle něhož by se mělo tímto způsobem rekultivovat minimálně 15 procent každého těžebního prostoru. Ekologická obnova využívá především samovolnou obnovu přírody, v menší míře je však usměrňována také člověkem (např. na místech výskytu ohrožených druhů). Oproti dosud převládajícím rekultivacím lesnického či zemědělského typu má především dvě výhody:
1.Chrání rozmanitost přírody (tzv. biodiverzitu) a vytvářejí stanoviště pro ohrožené druhy. Řada studií z ČR i zahraničí přesvědčivě dokazuje, že příroda si s obnovou po těžbě poradí obvykle sama a lépe. Současné rekultivace ohrožené druhy nejen nepodpoří, ale často i je i přímo likvidují.
2.Šetří peníze státu i soukromým firmám. Ekologická obnova využívá přírodních procesů, především samovolného vývoje (tzv. ekologická sukcese), proto je na ni třeba řádově méně finančních prostředků.
„Nechceme, aby se ekologická obnova stala jedinou možností, jak opuštěné těžební prostory rekultivovat. Naším cílem je, aby se tento způsob návratu těžbou narušené krajiny přírodě stal rovnocennou alternativou,“ shrnuje hlavní organizátor setkání Jiří Řehounek z Cally.
Více informací o ekologické obnově po těžbě naleznou zájemci na webové stránce www.calla.cz/piskovny.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk