Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: V Libereckém kraji bylo ohlášeno za rok 2006 více potenciálně rakovinotvorných látek
V Libereckém kraji došlo podle hlášení od průmyslových a zemědělských provozů ke zhoršení v celkové bilanci potenciálně rakovinotvorných látek. Oproti roku 2005 narostlo v roce 2006 v součtu jejich množství o čtyři tuny v emisích do životního prostředí a o desítky tun v odpadech a odpadních vodách (bez započtení autobaterií). Teplárna Liberec svými emisemi přispívá ke vzniku kyselých dešťů nejvíce ze všech podniků v celém kraji. V závěsu za ní jsou podniky Brandl v Jablonci nad Nisou a Jablonex v Příchovicích. „Teplárna Liberec však v roce 2006 výrazně snížila svoje emise plynů způsobujících kyselé srážky stejně jako nejspíš výrazně snížila i emise oxidu uhličitého, který do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2006 vůbec nemusela ohlašovat (1),“ komentoval hlavní výsledky analýzy Arniky pro Liberecký kraj vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů a předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík. Arniky při tvorbě žebříčků největších znečišťovatelů Liberecka vycházela z dat, jež posloužila jako podklad pro IRZ (2) za rok 2006.
Jediné dva provozy v kraji ohlásily do IRZ úniky látek rakovinotvorných pro člověka – AXL, a.s. Semily a Preciosa, a.s. závod 3 v Jablonci nad Nisou. „Nejedná se ovšem o nijak závratná množství. Daleko vyšší množství úniků ohlásily provozy v Libereckém kraji u látek potenciálně rakovinotvorných. Jde především o emise styrenu (3) z provozu Lamináty Klimeš v Benešově u Semil a dichlormethanu (4) z provozu Kašír, s.r.o. v Turnově – Vesecku. Hned za nimi se pak kvůli 268 kg olova (5) vypuštěným za rok 2006 do ovzduší umístila Huť Anna Preciosy, a.s. v Dolním Prysku,“ shrnul hodnocení podniků z hlediska vypouštění potenciálně karcinogenní látek v Libereckém kraji Petrlík.
„O provozu Lamináty Klimeš však máme i dobrou zprávu. Již pracuje na snížení emisí potenciálně karcinogenního styrenu a bude stavět dopalovací zařízení. Lidé v Benešově u Semil se tak do budoucna nebudou muset obávat vysokých emisí této škodliviny. Také v Dolním Prysku budou mít už letos čistší ovzduší. Místní sklárna udělala řadu opatření ke snížení zátěže obce těžkými kovy a vyhověla tak většině připomínek z petice místních občanů. Přispěl k tomu právě integrovaný registr,“ doplnil Ing. Milan Havel z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika, který v obou případech pomáhal místním občanským iniciativám.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (6), styren a rtuť (7).
Za rok 2006 se v IRZ se také popravé v Libereckém kraji objevilo hlášení o úniku látek poškozujících ozónovou vrstvu Země. Praktik Liberec v roce 2006 vypustil do ovzduší 13 kg tzv. tvrdých freonů (8), což mu v celostátním žebříčku v této kategorii látek vyneslo šesté místo. Největšími zdroji poškozování ozónové vrstvy Země jsou mezi průmyslovými podniky v České republice Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem.
Informace do registru letos na území Libereckého kraje ohlásilo 46 provozů, které ohlásily údaje o emisích 12 látek do ovzduší, 7 látek v emisích do vody a 14 v přenosech odpady. Celkem ohlásilo data do IRZ za rok 2006 v Libereckém kraji o pět provozů více nežli za rok 2005. K nejčastěji ohlašovaným látkám patřily těžké kovy v odpadech (hlavně olovo, kadmium, zinek a chrom a jejich sloučeniny), což je nejspíše dáno vysokou koncentrací sklářského průmyslu v tomto kraji.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (9). Liberecký kraj je devátým krajem, pro který Arnika zveřejnila krajský žebříček největších znečišťovatelů podle IRZ.
Poznámky:
(1) Je to i vzhledem k vysoko nastavenému ohlašovacímu prahu pro emise oxidu uhličitého, který je v IRZ stanoven na úrovni 100 000 tun této látky vypuštěné do ovzduší. Více informací o oxidu uhličitém najdete na http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=805387.
(2) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(3) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4) Dichlormetan - Široce používané rozpouštědlo, zejména v chemickém průmyslu, je součástí účinných komponent v herbicidech a insekticidech. Více informací najdete zde: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=592823
(5) Informace o olovu a jeho působení na lidské zdraví najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=634297.
(6) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(7) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(8) Tvrdé freony neboli chlorfluorouhlovodíky (CFC) se dnes již v České republice nevyrábějí a je zakázáno je používat i ve výrobcích. V Praktiku Liberec mohlo k jejich úniku dojít nejspíš při manipulaci se starými chladícími zařízeními, kde se tvrdé freony používaly jako chladiva. Jsou to látky s vysokým potenciálem poškozování ozónové vrstvy Země, k němuž mají předpoklady díky své vysoké chemické stálosti. Více informací o tvrdých freonech: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=563859. Více informací o poškozování ozónové vrstvy Země najdete zde: http://toxic.arnika.org/ozonosfera.shtml.
(9) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Jediné dva provozy v kraji ohlásily do IRZ úniky látek rakovinotvorných pro člověka – AXL, a.s. Semily a Preciosa, a.s. závod 3 v Jablonci nad Nisou. „Nejedná se ovšem o nijak závratná množství. Daleko vyšší množství úniků ohlásily provozy v Libereckém kraji u látek potenciálně rakovinotvorných. Jde především o emise styrenu (3) z provozu Lamináty Klimeš v Benešově u Semil a dichlormethanu (4) z provozu Kašír, s.r.o. v Turnově – Vesecku. Hned za nimi se pak kvůli 268 kg olova (5) vypuštěným za rok 2006 do ovzduší umístila Huť Anna Preciosy, a.s. v Dolním Prysku,“ shrnul hodnocení podniků z hlediska vypouštění potenciálně karcinogenní látek v Libereckém kraji Petrlík.
„O provozu Lamináty Klimeš však máme i dobrou zprávu. Již pracuje na snížení emisí potenciálně karcinogenního styrenu a bude stavět dopalovací zařízení. Lidé v Benešově u Semil se tak do budoucna nebudou muset obávat vysokých emisí této škodliviny. Také v Dolním Prysku budou mít už letos čistší ovzduší. Místní sklárna udělala řadu opatření ke snížení zátěže obce těžkými kovy a vyhověla tak většině připomínek z petice místních občanů. Přispěl k tomu právě integrovaný registr,“ doplnil Ing. Milan Havel z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika, který v obou případech pomáhal místním občanským iniciativám.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (6), styren a rtuť (7).
Za rok 2006 se v IRZ se také popravé v Libereckém kraji objevilo hlášení o úniku látek poškozujících ozónovou vrstvu Země. Praktik Liberec v roce 2006 vypustil do ovzduší 13 kg tzv. tvrdých freonů (8), což mu v celostátním žebříčku v této kategorii látek vyneslo šesté místo. Největšími zdroji poškozování ozónové vrstvy Země jsou mezi průmyslovými podniky v České republice Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem.
Informace do registru letos na území Libereckého kraje ohlásilo 46 provozů, které ohlásily údaje o emisích 12 látek do ovzduší, 7 látek v emisích do vody a 14 v přenosech odpady. Celkem ohlásilo data do IRZ za rok 2006 v Libereckém kraji o pět provozů více nežli za rok 2005. K nejčastěji ohlašovaným látkám patřily těžké kovy v odpadech (hlavně olovo, kadmium, zinek a chrom a jejich sloučeniny), což je nejspíše dáno vysokou koncentrací sklářského průmyslu v tomto kraji.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (9). Liberecký kraj je devátým krajem, pro který Arnika zveřejnila krajský žebříček největších znečišťovatelů podle IRZ.
Poznámky:
(1) Je to i vzhledem k vysoko nastavenému ohlašovacímu prahu pro emise oxidu uhličitého, který je v IRZ stanoven na úrovni 100 000 tun této látky vypuštěné do ovzduší. Více informací o oxidu uhličitém najdete na http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=805387.
(2) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(3) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4) Dichlormetan - Široce používané rozpouštědlo, zejména v chemickém průmyslu, je součástí účinných komponent v herbicidech a insekticidech. Více informací najdete zde: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=592823
(5) Informace o olovu a jeho působení na lidské zdraví najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=634297.
(6) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(7) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(8) Tvrdé freony neboli chlorfluorouhlovodíky (CFC) se dnes již v České republice nevyrábějí a je zakázáno je používat i ve výrobcích. V Praktiku Liberec mohlo k jejich úniku dojít nejspíš při manipulaci se starými chladícími zařízeními, kde se tvrdé freony používaly jako chladiva. Jsou to látky s vysokým potenciálem poškozování ozónové vrstvy Země, k němuž mají předpoklady díky své vysoké chemické stálosti. Více informací o tvrdých freonech: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=563859. Více informací o poškozování ozónové vrstvy Země najdete zde: http://toxic.arnika.org/ozonosfera.shtml.
(9) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
