Tiskové zprávy
Správa NP a CHKO Šumava: V neděli můžeme s Toulavou kamerou vyrazit na Březnickou hájenku
22. března 2012 | Správa NP a CHKO Šumava
V rámci pořadu Toulavá kamera odvysílá Česká televize tuto neděli i reportáž z výletu na šumavský Březník. Objeví se v ní mimo jiných i náměstek Správy národního parku Šumava Jiří Mánek a pracovník Informační a strážní služby NP Šumava Jan Pecánek.
Pozvánka na výlet na Březník u šumavské Modravy, ta bude součástí oblíbeného pořadu České Televize Toulavá kamera. Vysílat se bude tuto neděli, tedy 25. března 2012 od deseti hodin. Během reportáže si diváci projedou zhruba osmikilometrovou trasu z Modravy až na Březník, kouzelnou šumavskou přírodou.
Březnická hájenka, která byla postavena v roce 1856 nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, slouží od roku 2002 jako informační středisko Správy Národního parku Šumava. Kromě restaurace, která letos poprvé fungovala i přes zimu, je zde také Muzeum Karla Klostermanna. I z toho důvodu, že Klostermann sem umístil děj svého prvního a snad nejznámějšího románu „Ze světa lesních samot“.
Z Březníku se otevírá nádherný výhled do údolí Luzenského potoka, na jehož konci se vypíná hora Luzný, která se již nachází těsně za hranicí s Německem. Nejen podle fotografů jde o „nejfotogeničtější“ pohled na Šumavu a zároveň i Bavorský les. Cesta na Březník podél Modravského potoka vede po modré turistické značce a v létě tam může jít každý pěší turista nebo jet cyklista. Jde o mírné stoupání, trasa to není vůbec náročná. Žádný trhák, takže se hodí i pro netrénované turisty a dokonce i rodiče s dětmi či s kočárkem. Zpátky se pěší mohou vrátit po stejně dlouhé, takzvané Starobřeznické cestě (zelená turistická trasa) a cyklisté se svezou stejnou cestou, kudy přijeli, tedy zpět po modré. Březník je navíc výjimečný i z toho důvodu, že se jedná o jedno z nejstudenějších míst na Šumavě ležící v nadmořské výšce 1135 m. Sníh se tu proto objevuje z celé Šumavy nejdříve a také tu pro běžkaře zůstává nejdéle. Samotný Březník patří také k nejdeštivějším místům Šumavy vůbec, za rok tu spadne více než 1000 milimetrů srážek.
V reportáži se mimo jiných objeví i náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek, pracovník Informační a strážní služby NP Šumava Jan Pecánek a také mladí sportovci z vimperského Ski klubu Šumava.
---
Hájenka na Březníku se nachází v nadmořské výšce 1126 metrů. Byla postavena v době, kdy se po vybudování Vchynicko Tetovského plavebního kanálu rychle zvyšoval objem těžby dřeva v dosud nepřístupných oblastech Prášilského panství, proto bylo nutné přistoupit k vytvoření nového revíru, kterému byl dán název Březník (Pürstling).
V roce 1804 tu vznikl první, dřevěný objekt lesovny. Roku 1856 pro revírníka postavili novou kamennou stavbu a starý objekt sloužil nadále jako hájovna. Správu tohoto polesí, které mělo výměru 2314 hektarů, zabezpečovali tři zaměstnanci - lesní revírník, příručí a hajný.
Od založení Březníku v roce 1804 se zde do roku 1865 vystřídalo pouze pět revírníků. Až do roku 1951 byla březnická hájovna obydlená, poté až do roku 1969 sloužila jako stáje pohraniční roty přímo za „železnou oponou“.
Od roku 1969 byla opuštěná a postupně chátrala, než se jí ujala Správa národního parku Šumava. V roce 1999 začala postupná rekonstrukce objektu.
Pozvánka na výlet na Březník u šumavské Modravy, ta bude součástí oblíbeného pořadu České Televize Toulavá kamera. Vysílat se bude tuto neděli, tedy 25. března 2012 od deseti hodin. Během reportáže si diváci projedou zhruba osmikilometrovou trasu z Modravy až na Březník, kouzelnou šumavskou přírodou.
Březnická hájenka, která byla postavena v roce 1856 nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, slouží od roku 2002 jako informační středisko Správy Národního parku Šumava. Kromě restaurace, která letos poprvé fungovala i přes zimu, je zde také Muzeum Karla Klostermanna. I z toho důvodu, že Klostermann sem umístil děj svého prvního a snad nejznámějšího románu „Ze světa lesních samot“.
Z Březníku se otevírá nádherný výhled do údolí Luzenského potoka, na jehož konci se vypíná hora Luzný, která se již nachází těsně za hranicí s Německem. Nejen podle fotografů jde o „nejfotogeničtější“ pohled na Šumavu a zároveň i Bavorský les. Cesta na Březník podél Modravského potoka vede po modré turistické značce a v létě tam může jít každý pěší turista nebo jet cyklista. Jde o mírné stoupání, trasa to není vůbec náročná. Žádný trhák, takže se hodí i pro netrénované turisty a dokonce i rodiče s dětmi či s kočárkem. Zpátky se pěší mohou vrátit po stejně dlouhé, takzvané Starobřeznické cestě (zelená turistická trasa) a cyklisté se svezou stejnou cestou, kudy přijeli, tedy zpět po modré. Březník je navíc výjimečný i z toho důvodu, že se jedná o jedno z nejstudenějších míst na Šumavě ležící v nadmořské výšce 1135 m. Sníh se tu proto objevuje z celé Šumavy nejdříve a také tu pro běžkaře zůstává nejdéle. Samotný Březník patří také k nejdeštivějším místům Šumavy vůbec, za rok tu spadne více než 1000 milimetrů srážek.
V reportáži se mimo jiných objeví i náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek, pracovník Informační a strážní služby NP Šumava Jan Pecánek a také mladí sportovci z vimperského Ski klubu Šumava.
---
Hájenka na Březníku se nachází v nadmořské výšce 1126 metrů. Byla postavena v době, kdy se po vybudování Vchynicko Tetovského plavebního kanálu rychle zvyšoval objem těžby dřeva v dosud nepřístupných oblastech Prášilského panství, proto bylo nutné přistoupit k vytvoření nového revíru, kterému byl dán název Březník (Pürstling).
V roce 1804 tu vznikl první, dřevěný objekt lesovny. Roku 1856 pro revírníka postavili novou kamennou stavbu a starý objekt sloužil nadále jako hájovna. Správu tohoto polesí, které mělo výměru 2314 hektarů, zabezpečovali tři zaměstnanci - lesní revírník, příručí a hajný.
Od založení Březníku v roce 1804 se zde do roku 1865 vystřídalo pouze pět revírníků. Až do roku 1951 byla březnická hájovna obydlená, poté až do roku 1969 sloužila jako stáje pohraniční roty přímo za „železnou oponou“.
Od roku 1969 byla opuštěná a postupně chátrala, než se jí ujala Správa národního parku Šumava. V roce 1999 začala postupná rekonstrukce objektu.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
