Tiskové zprávy
Cesta změny: V Ústeckém kraji kandiduje za Cestu změny ekolog Marian Páleník
1. září 2004 | Cesta změny
Čtyři priority si vytkl Marian Páleník, nezávislý kandidát, který vstupuje do volebního klání v obvodu č. 31. Priorita č. 1: Boj proti korupci, priorita č. 2: Čistá politika, priorita č. 3: Ochrana přírody a životního prostředí, priorita č. 4: Rozvoj občanské společnosti a podpora neziskových organizací. „Pan Páleník je pro mne příkladem člověka, který má své silné téma,“ říká Jiří Lobkowicz, předseda Cesty změny. „Kdyby každý z nás ve svém okolí dokázal být tak aktivní jako on, žilo by se nám mnohem lépe,“ dodává.
Ústecký kraj, který se potýká s těžkou nezaměstnaností je i dlouhodobě regionem, který se potýká s vysokou mírou ohrožení životního prostředí. Ničení přírody se zde podepsalo i na ekologii ducha: proto takový zájem o změnu přístupu k hodnotám, které Páleník prosazuje. Právě Marian Páleník, který působí v občanském sdružení Přátelé přírody, jež koncem roku 1995 spoluzakládal, ví velmi dobře, že začít se dá s málem, mnozí se ale někdy smiřují se vším. Od roku 2003, kdy se stal předsedou tohoto sdružení, podařilo se mu prosadit na veřejnosti ekologická témata, která byla dosud přehlížena.
Páleník je autorem projektů, které získaly vysoká ocenění v soutěži o nejlepší ekologický projekt (dvě 2. místa v soutěži o cenu Sasakawa, 1998 a 2002). Sám Páleník obdržel v roce 2002 cenu časopisu Nika pro nejlepšího profesionála českého ekologického hnutí. Výčet aktivit, jímž i jeho zásluhou (ale nejen jeho, to je samozřejmé – na činnosti se podílí téměř 200 nadšených aktivistů -, jejich rozvoj lze ale opravdu přičíst právě Páleníkovi) získali Přátelé přírody renomé, by byl dlouhý.
Jezy, jezy, jezy
Kauza, s kterou ale dosáhl doslova informační smršti, byla kauza jezů na Labi. Pouze na základě projektových grantů a kreativity dosáhl toho, že „zlepšení plavebních podmínek na Labi mezi Střekovem a hranicí se SRN“, jak zní eufemistický projekt devastace přírody v povodí řeky Labe, se obsáhle diskutuje. Labe, které se v zásadě dělí na mrtvé (již přehrazené 24 jezy) a živé (pouze s „měkkými“ úpravami) je v posledních letech vystavenu silné lobby. Zatímco „mrtvé Labe“, které bylo přehrazeno koncem 19. a zejména v průběhu 20. století, slouží pouze úzké skupině podnikatelů, kteří se tváří, že mu patří, „živé Labe“ dosud žije, čehož je důkazem druhová pestrost a výskyt rozličných chráněných druhů zvířat i flóry: například bobr evropský či drobnokvět pobřežní.
„Na horním Labi zmizely meandry, lužní lesy, pobřežní porosty, náplavy, slepá ramena a tůně a s nimi většina (na ně vázané) flóry a fauny,“ vysvětluje kauzu ekolog Páleník. „To, co se stalo Labi hornímu, hrozí nyní i Labi dolnímu,“ varuje. Mrtvé Labe zkrátka přestalo být přitažlivým prvkem české krajiny a na většině toku se změnilo v šedou řeku, které se říká: „vodní cesta“. Ta cesta je brázděna nákladními čluny s uhlím, štěrkem, chemikáliemi a jinými sypnými materiály. O tom, že při výstavbě jezů, jejichž finanční odhady se pohybují mezi 6 a 13 miliardami korun, je ze strany „zvolených zástupců“ vysoký zájem, svědčí výroky některých z nich. Jdou napříč politickým spektrem: jezy podporují politici z ČSSD, KSČM, ODS i KDU-ČSL. Ve výrocích na obhajobu jejich výstavby se předháněli a předhánějí politici: Jaroslav Foldyna (ČSSD), Jiří Doubrava (KSČM), Zbyněk Kudera (ODS) i Milan Šimonovský (KDU-ČSL). O tom, že by mělo být Labem místem pro lidi, někteří politici neradi slyší. Na „mrtvém Labi“ se již člověk nevykoupe, na tom „živém“ to Přátelé přírody pravidelně zkoušení.
Senátor Martin Mejstřík, který se s Páleníkem sešel při podpoře jeho aktivity s jezy říká, že je to „muž činu“. „Je vytrvalý jako bobr evropský,“ dodává s úsměvem v narážce na jednu z kampaní Přátel přírody, která podporovala návrat kriticky ohroženého druhu na toku Labe. V jednom z dokumentu sdružení píše Páleník, že „bude-li u nás bobr skutečně chráněn, má šanci zvyšovat své stavy a pronikat dále do vnitrozemí“. Mejstřík k tomu už jen suše dodává: „Více bobrů i do Senátu!“
Nejen jezy jsou ale tématem, které trápí ekology v Ústeckém kraji. Silnou kauzou, pro kterou Páleník neváhá sbírat podpisy rovnou na ulici, je vypsání referenda o území Spolchemii. Otázka, která trápí ochránce životního prostředí, zní: „Souhlasíte se schválením změny Územního plánu, kterou se území Spolchemie přeřadí z plochy produkční do plochy pro komerčně industriální zóny?“ Zakopaný pes totiž vězí v tom, že změna územního plánu by mohla zabránit chování, které mimořádně ohrožuje právě životní prostředí. Nebezpečné provozy, které mají přímo dopad na životní prostředí, mohou mít i přímý dopad na život občanů. Důležitý je ale každý hlas. Potřebují k vyhlášení referenda celkem posbírat 7500 podpisů.
„Věřím, že Ústečanům není budoucnost města lhostejná,“ říká odhodlaně Páleník.
Lži a pomluvy
Někteří odpůrci ekologa Páleníka se uchylují k pomluvám, očerňování, ale i vyloženým lžím. Píší e-maily pod falešnými jmény, odkazují se na výroky, které nikdy nepadly, neváhají dokonce obviňovat z finančních machinací. Na rozdíl od většiny politiků, kteří se cítí aktivitou Páleníka a jeho aktivních lidí zaskočeni, někteří z občanů kraje rádi podléhají různým dezinformačním strategiím. Poté, co se objevilo na veřejnosti, že Marian Páleník uvažuje o kandidatuře, dostala kancelář Cesty změny informaci, že byl Páleník členem KSČ. „V KSČ jsem nikdy nebyl, je to lež,“ říká Páleník.
Podobně jako mnoho jiných mladých lidí, kterým nebyla lhostejná situace jejich kraje, zapojil se Páleník do ekologického hnutí Brontosaurus, nejprve byl jejím předsedou na Vysoké škole ekonomické (1985), později předsedou Hnutí Brontosaurus v Ústí nad Labem. Někteří mu to nemohou odpustit. Zvláště tehdy, když se stal na půl roku tajemníkem SSM, čímž chtěl posílit pozici obhájců životního prostředí. „Těžko mohu dnes některým lidem vysvětlit, že mi šlo o konkrétní věci,“ říká. „Vím, a byl jsem na to připraven i dříve, že ti, co tehdy seděli ustrašeně doma, si dnes léčí mindráky z vlastního strachu,“ dodává smutně. Pravda je totiž jiná. Páleník byl kvůli svým předlistopadovým aktivitám předvolán několikrát na výslech na StB. Utajen nezůstal ani fakt, že podpořil petici Několik vět či záměr odtrhnout Hnutí Brontosaurus od SSM. Mnozí lidé, kteří se bojí podepsat, zkrátka existují i nyní. Jiní zas nekriticky podléhají očerňování a lžím.
Krédo
V místě, kde v minulých senátních volbách uspěl kandidát KSČM Jaroslav Doubrava to nebude mít ekolog Marian Páleník snadné. „Jsem ale bojovník, změnu musíme nalézt každý sám v sobě,“ říká a parafrázuji tím klasika. Páleník totiž jedná v duchu Gándhího kréda: „Změnou, kterou hledáme ve světě, se musíme stát my sami.“
Divíte se, proč kandiduje za Cestu změny?
Další informace o aktivitách ekologa Mariana Páleníka a Přátel přírody naleznete zde: www.prateleprirody.cz
Ústecký kraj, který se potýká s těžkou nezaměstnaností je i dlouhodobě regionem, který se potýká s vysokou mírou ohrožení životního prostředí. Ničení přírody se zde podepsalo i na ekologii ducha: proto takový zájem o změnu přístupu k hodnotám, které Páleník prosazuje. Právě Marian Páleník, který působí v občanském sdružení Přátelé přírody, jež koncem roku 1995 spoluzakládal, ví velmi dobře, že začít se dá s málem, mnozí se ale někdy smiřují se vším. Od roku 2003, kdy se stal předsedou tohoto sdružení, podařilo se mu prosadit na veřejnosti ekologická témata, která byla dosud přehlížena.
Páleník je autorem projektů, které získaly vysoká ocenění v soutěži o nejlepší ekologický projekt (dvě 2. místa v soutěži o cenu Sasakawa, 1998 a 2002). Sám Páleník obdržel v roce 2002 cenu časopisu Nika pro nejlepšího profesionála českého ekologického hnutí. Výčet aktivit, jímž i jeho zásluhou (ale nejen jeho, to je samozřejmé – na činnosti se podílí téměř 200 nadšených aktivistů -, jejich rozvoj lze ale opravdu přičíst právě Páleníkovi) získali Přátelé přírody renomé, by byl dlouhý.
Jezy, jezy, jezy
Kauza, s kterou ale dosáhl doslova informační smršti, byla kauza jezů na Labi. Pouze na základě projektových grantů a kreativity dosáhl toho, že „zlepšení plavebních podmínek na Labi mezi Střekovem a hranicí se SRN“, jak zní eufemistický projekt devastace přírody v povodí řeky Labe, se obsáhle diskutuje. Labe, které se v zásadě dělí na mrtvé (již přehrazené 24 jezy) a živé (pouze s „měkkými“ úpravami) je v posledních letech vystavenu silné lobby. Zatímco „mrtvé Labe“, které bylo přehrazeno koncem 19. a zejména v průběhu 20. století, slouží pouze úzké skupině podnikatelů, kteří se tváří, že mu patří, „živé Labe“ dosud žije, čehož je důkazem druhová pestrost a výskyt rozličných chráněných druhů zvířat i flóry: například bobr evropský či drobnokvět pobřežní.
„Na horním Labi zmizely meandry, lužní lesy, pobřežní porosty, náplavy, slepá ramena a tůně a s nimi většina (na ně vázané) flóry a fauny,“ vysvětluje kauzu ekolog Páleník. „To, co se stalo Labi hornímu, hrozí nyní i Labi dolnímu,“ varuje. Mrtvé Labe zkrátka přestalo být přitažlivým prvkem české krajiny a na většině toku se změnilo v šedou řeku, které se říká: „vodní cesta“. Ta cesta je brázděna nákladními čluny s uhlím, štěrkem, chemikáliemi a jinými sypnými materiály. O tom, že při výstavbě jezů, jejichž finanční odhady se pohybují mezi 6 a 13 miliardami korun, je ze strany „zvolených zástupců“ vysoký zájem, svědčí výroky některých z nich. Jdou napříč politickým spektrem: jezy podporují politici z ČSSD, KSČM, ODS i KDU-ČSL. Ve výrocích na obhajobu jejich výstavby se předháněli a předhánějí politici: Jaroslav Foldyna (ČSSD), Jiří Doubrava (KSČM), Zbyněk Kudera (ODS) i Milan Šimonovský (KDU-ČSL). O tom, že by mělo být Labem místem pro lidi, někteří politici neradi slyší. Na „mrtvém Labi“ se již člověk nevykoupe, na tom „živém“ to Přátelé přírody pravidelně zkoušení.
Senátor Martin Mejstřík, který se s Páleníkem sešel při podpoře jeho aktivity s jezy říká, že je to „muž činu“. „Je vytrvalý jako bobr evropský,“ dodává s úsměvem v narážce na jednu z kampaní Přátel přírody, která podporovala návrat kriticky ohroženého druhu na toku Labe. V jednom z dokumentu sdružení píše Páleník, že „bude-li u nás bobr skutečně chráněn, má šanci zvyšovat své stavy a pronikat dále do vnitrozemí“. Mejstřík k tomu už jen suše dodává: „Více bobrů i do Senátu!“
Nejen jezy jsou ale tématem, které trápí ekology v Ústeckém kraji. Silnou kauzou, pro kterou Páleník neváhá sbírat podpisy rovnou na ulici, je vypsání referenda o území Spolchemii. Otázka, která trápí ochránce životního prostředí, zní: „Souhlasíte se schválením změny Územního plánu, kterou se území Spolchemie přeřadí z plochy produkční do plochy pro komerčně industriální zóny?“ Zakopaný pes totiž vězí v tom, že změna územního plánu by mohla zabránit chování, které mimořádně ohrožuje právě životní prostředí. Nebezpečné provozy, které mají přímo dopad na životní prostředí, mohou mít i přímý dopad na život občanů. Důležitý je ale každý hlas. Potřebují k vyhlášení referenda celkem posbírat 7500 podpisů.
„Věřím, že Ústečanům není budoucnost města lhostejná,“ říká odhodlaně Páleník.
Lži a pomluvy
Někteří odpůrci ekologa Páleníka se uchylují k pomluvám, očerňování, ale i vyloženým lžím. Píší e-maily pod falešnými jmény, odkazují se na výroky, které nikdy nepadly, neváhají dokonce obviňovat z finančních machinací. Na rozdíl od většiny politiků, kteří se cítí aktivitou Páleníka a jeho aktivních lidí zaskočeni, někteří z občanů kraje rádi podléhají různým dezinformačním strategiím. Poté, co se objevilo na veřejnosti, že Marian Páleník uvažuje o kandidatuře, dostala kancelář Cesty změny informaci, že byl Páleník členem KSČ. „V KSČ jsem nikdy nebyl, je to lež,“ říká Páleník.
Podobně jako mnoho jiných mladých lidí, kterým nebyla lhostejná situace jejich kraje, zapojil se Páleník do ekologického hnutí Brontosaurus, nejprve byl jejím předsedou na Vysoké škole ekonomické (1985), později předsedou Hnutí Brontosaurus v Ústí nad Labem. Někteří mu to nemohou odpustit. Zvláště tehdy, když se stal na půl roku tajemníkem SSM, čímž chtěl posílit pozici obhájců životního prostředí. „Těžko mohu dnes některým lidem vysvětlit, že mi šlo o konkrétní věci,“ říká. „Vím, a byl jsem na to připraven i dříve, že ti, co tehdy seděli ustrašeně doma, si dnes léčí mindráky z vlastního strachu,“ dodává smutně. Pravda je totiž jiná. Páleník byl kvůli svým předlistopadovým aktivitám předvolán několikrát na výslech na StB. Utajen nezůstal ani fakt, že podpořil petici Několik vět či záměr odtrhnout Hnutí Brontosaurus od SSM. Mnozí lidé, kteří se bojí podepsat, zkrátka existují i nyní. Jiní zas nekriticky podléhají očerňování a lžím.
Krédo
V místě, kde v minulých senátních volbách uspěl kandidát KSČM Jaroslav Doubrava to nebude mít ekolog Marian Páleník snadné. „Jsem ale bojovník, změnu musíme nalézt každý sám v sobě,“ říká a parafrázuji tím klasika. Páleník totiž jedná v duchu Gándhího kréda: „Změnou, kterou hledáme ve světě, se musíme stát my sami.“
Divíte se, proč kandiduje za Cestu změny?
Další informace o aktivitách ekologa Mariana Páleníka a Přátel přírody naleznete zde: www.prateleprirody.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
