Tiskové zprávy
CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin, www.cerebrum2007.cz: Ve Sněmovně se diskutovalo o tom, jak zajistit rehabilitaci pro pacienty po poškození mozku
11. listopadu 2010 | CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin, www.cerebrum2007.cz
Autor: Mgr. Marcela Janečková, předsedkyně sdružení CEREBRUM, tel: 777 689 546
Autor: Mgr. Marcela Janečková, předsedkyně sdružení CEREBRUM, tel: 777 689 546
10. 11. 2010, Praha - Sdružení CEREBRUM uspořádalo dne 9. listopadu 2010 v Poslanecké
sněmovně kulatý stůl k organizaci péče a rehabilitace po poranění mozku v ČR, jehož
tématem bylo zajištění regionální dostupnosti rehabilitace pro pacienty po poškození mozku.
Na kulatém stole byl prezentován návrh modelu fází rehabilitace, který by při úspěšné aplikaci
zajistil regionální dostupnost komplexní rehabilitace a plynulý přechod pacienta z akutní péče
do návazné rehabilitace až k integraci do rehabilitace v komunitě. Řešil by tak dva nejpalčivější
problémy současného stavu v oblasti dostupnosti péče a rehabilitace pacientů po poškození
mozku. Pro aplikaci modelu v podmínkách České republiky je nutné najít prostor k nadresortní
spolupráci a politickou vůli prosadit změny v systému poskytování rehabilitace a zdravotně-
sociální péče.
Navržený model nabízí možné řešení problémů současného systému péče v ČR, zejména pak
neexistující návaznost z akutní do post-akutní a komunitní péče a dělí rehabilitaci do 4 fází. Jak
uvedl MUDr. Pavel Maršálek, primář Rehabilitačního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí n.
Labem a autor modelu: „V první fázi, tedy rehabilitaci akutní, která je v podstatě již vybudovaná,
je nutné zajistit personální zabezpečení. Ve druhé fázi by byla poskytována včasná rehabilitace
v nově vzniklých rehabilitačních centrech na úrovni regionů, které by přebíraly pacienty z akutní
péče. Tato centra by vznikala při nemocnicích, což by jim zajistilo jak dobrou dostupnost
odborného personálu, tak i patřičného materiálně technického vybavení.“ Třetí fází rehabilitace,
která v současnosti zcela chybí, je fáze regionální, zaměřující se na rehabilitaci v denních
stacionářích v regionech, které umožňují pacientovi setrvat v kontaktu s rodinou. Poslední fází
rehabilitace by byla fáze komunitní, jejímž cílem je dlouhodobá až celoživotní péče odborníků
s cílem udržení, případně zlepšení sociálních dovedností a sociálního začlenění pacientů.
Klíčovým předpokladem je nastavení spolupráce sociálních a zdravotních systémů a dořešení
plateb za poskytování multidisciplinární rehabilitace. Jak nicméně uvedla doc. MUDr. Olga
Švestková, Ph.D., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN, jedna z autorů
návrhu: „Při efektivním fungování rehabilitace bychom měli podstatně méně pacientů, kteří
potřebují dlouhodobou péči a spotřebovávají zdroje ze sociálních rozpočtů, neboť vždy je levnější
jedna kompenzační pomůcka, než pomoc druhé osoby.“
Diskuse nad možností aplikace tohoto modelu v České republice se zúčastnili kromě poslanců
Parlamentu ČR také zástupce Vládního výboru pro zdravotně postižené občany JUDr. Pavel
Ptáčník, náměstek ministra zdravotnictví pro informatiku RNDr. Jiří Schlanger, poradkyně
ministra práce a sociálních věcí Mgr. Monika Válková, zástupci ministerstva práce a sociálních
věcí JUDr. Ladislava Steinichová, Mgr. Pavel Duba, ředitelka odboru VZP pro zdravotní péči
RNDr. Marcela Ambrožová a další experti z oblasti rehabilitace společně se zástupci rodinných
příslušníků a pacientů.
MUDr. Jaroslav Krákora, poslanec Parlamentu ČR, stejně jako ostatní zástupci rozpracovaný
model velmi uvítal s tím, že je nutné najít politickou vůli tyto změny prosadit. V následující
TISKOVÁ ZPRÁVA
diskusi zazněly pak zejména následující body: Model jako takový je možné aplikovat, základní
podmínkou je však nadresortní spolupráce při jeho zavádění na úrovni ministerstev a
jednotlivých odborů za podpory příslušné legislativy. Na základě vyjádření zástupců MPSV a
MZČR se předpokládá, že za uvádění modelu rehabilitace do praxe by byla zodpovědná obě tato
ministerstva a odpovědnost za zajištění dostupnosti rehabilitace a služeb v komunitě by měla
být rozdělena mezi kraj, obec s rozšířenou působností a svazky obcí.
V návaznosti na toto setkání proběhne v lednu 2011 druhý kulatý stůl, jehož tématem bude
multizdrojové financování ucelené rehabilitace pro občany s těžkým postižením.
Tento kulatý stůl se konal pod záštitou senátorky Daniely Filipiové a poslankyně Výboru pro
sociální politiku Lenky Kohoutové. Akce proběhla v rámci projektu Inkluze po poranění mozku,
který je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a
zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin je občanské sdružení, jehož
posláním je přispívat k porozumění problematice poranění mozku, poskytovat informace a
zejména podporovat občany, kteří utrpěli traumatické či jiné poškození mozku, nebo jejich
rodinné příslušníky a pečující. Mezi hlavní cíle sdružení patří podpora rodin v podpůrných
terapeutických programech, osvěta a zvyšování povědomí české veřejnosti o problematice
poranění mozku a také prosazování systémových změn v organizaci péče na celostátní úrovni.
sněmovně kulatý stůl k organizaci péče a rehabilitace po poranění mozku v ČR, jehož
tématem bylo zajištění regionální dostupnosti rehabilitace pro pacienty po poškození mozku.
Na kulatém stole byl prezentován návrh modelu fází rehabilitace, který by při úspěšné aplikaci
zajistil regionální dostupnost komplexní rehabilitace a plynulý přechod pacienta z akutní péče
do návazné rehabilitace až k integraci do rehabilitace v komunitě. Řešil by tak dva nejpalčivější
problémy současného stavu v oblasti dostupnosti péče a rehabilitace pacientů po poškození
mozku. Pro aplikaci modelu v podmínkách České republiky je nutné najít prostor k nadresortní
spolupráci a politickou vůli prosadit změny v systému poskytování rehabilitace a zdravotně-
sociální péče.
Navržený model nabízí možné řešení problémů současného systému péče v ČR, zejména pak
neexistující návaznost z akutní do post-akutní a komunitní péče a dělí rehabilitaci do 4 fází. Jak
uvedl MUDr. Pavel Maršálek, primář Rehabilitačního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí n.
Labem a autor modelu: „V první fázi, tedy rehabilitaci akutní, která je v podstatě již vybudovaná,
je nutné zajistit personální zabezpečení. Ve druhé fázi by byla poskytována včasná rehabilitace
v nově vzniklých rehabilitačních centrech na úrovni regionů, které by přebíraly pacienty z akutní
péče. Tato centra by vznikala při nemocnicích, což by jim zajistilo jak dobrou dostupnost
odborného personálu, tak i patřičného materiálně technického vybavení.“ Třetí fází rehabilitace,
která v současnosti zcela chybí, je fáze regionální, zaměřující se na rehabilitaci v denních
stacionářích v regionech, které umožňují pacientovi setrvat v kontaktu s rodinou. Poslední fází
rehabilitace by byla fáze komunitní, jejímž cílem je dlouhodobá až celoživotní péče odborníků
s cílem udržení, případně zlepšení sociálních dovedností a sociálního začlenění pacientů.
Klíčovým předpokladem je nastavení spolupráce sociálních a zdravotních systémů a dořešení
plateb za poskytování multidisciplinární rehabilitace. Jak nicméně uvedla doc. MUDr. Olga
Švestková, Ph.D., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN, jedna z autorů
návrhu: „Při efektivním fungování rehabilitace bychom měli podstatně méně pacientů, kteří
potřebují dlouhodobou péči a spotřebovávají zdroje ze sociálních rozpočtů, neboť vždy je levnější
jedna kompenzační pomůcka, než pomoc druhé osoby.“
Diskuse nad možností aplikace tohoto modelu v České republice se zúčastnili kromě poslanců
Parlamentu ČR také zástupce Vládního výboru pro zdravotně postižené občany JUDr. Pavel
Ptáčník, náměstek ministra zdravotnictví pro informatiku RNDr. Jiří Schlanger, poradkyně
ministra práce a sociálních věcí Mgr. Monika Válková, zástupci ministerstva práce a sociálních
věcí JUDr. Ladislava Steinichová, Mgr. Pavel Duba, ředitelka odboru VZP pro zdravotní péči
RNDr. Marcela Ambrožová a další experti z oblasti rehabilitace společně se zástupci rodinných
příslušníků a pacientů.
MUDr. Jaroslav Krákora, poslanec Parlamentu ČR, stejně jako ostatní zástupci rozpracovaný
model velmi uvítal s tím, že je nutné najít politickou vůli tyto změny prosadit. V následující
TISKOVÁ ZPRÁVA
diskusi zazněly pak zejména následující body: Model jako takový je možné aplikovat, základní
podmínkou je však nadresortní spolupráce při jeho zavádění na úrovni ministerstev a
jednotlivých odborů za podpory příslušné legislativy. Na základě vyjádření zástupců MPSV a
MZČR se předpokládá, že za uvádění modelu rehabilitace do praxe by byla zodpovědná obě tato
ministerstva a odpovědnost za zajištění dostupnosti rehabilitace a služeb v komunitě by měla
být rozdělena mezi kraj, obec s rozšířenou působností a svazky obcí.
V návaznosti na toto setkání proběhne v lednu 2011 druhý kulatý stůl, jehož tématem bude
multizdrojové financování ucelené rehabilitace pro občany s těžkým postižením.
Tento kulatý stůl se konal pod záštitou senátorky Daniely Filipiové a poslankyně Výboru pro
sociální politiku Lenky Kohoutové. Akce proběhla v rámci projektu Inkluze po poranění mozku,
který je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a
zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin je občanské sdružení, jehož
posláním je přispívat k porozumění problematice poranění mozku, poskytovat informace a
zejména podporovat občany, kteří utrpěli traumatické či jiné poškození mozku, nebo jejich
rodinné příslušníky a pečující. Mezi hlavní cíle sdružení patří podpora rodin v podpůrných
terapeutických programech, osvěta a zvyšování povědomí české veřejnosti o problematice
poranění mozku a také prosazování systémových změn v organizaci péče na celostátní úrovni.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk




