Stínová vědecká rada NP Šumava: Vědci vyzvali k zastavení těžby a nabízí Stráskému odbornou pomoc

Přední čeští vědci z oblasti ekologie lesa, lesnictví a mnoha dalších oborů, sdružení ve Stínové vědecké radě NP Šumava (dále jen SVR), vyzvali ředitele NP Šumava, aby pro tuto chvíli ukončil zásahy proti kůrovci v oblasti Ptačího potoka.

„Podporujeme efektivní a opodstatněné zásahy proti kůrovci, ale vytěžením lokality u Ptačího potoka dojde k poškození unikátního ekosystému horského lesa, aniž by se šíření kůrovce do nižších poloh zabránilo. Ptačí potok se totiž nachází již za současnou linií šíření kůrovce,“ říká Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda SVR.

Vědci již opakovaně poukazují na neodbornost postupu v NP Šumava. Stráskému nabídli, že k odbornému řešení situace na Šumavě rádi svými znalostmi přispějí.

Ve výzvě, zaslané řediteli NP Šumava Janu Stráskému 26. 7. 2011, vědci reagují také na v médiích často prezentovaný argument Jana Stráského, že tímto zásahem chrání lesy soukromých vlastníků, které se v NP Šumava nacházejí. Dle vědců nemůže Stráský jako ředitel národního parku nadřazovat zájmy soukromníků a ekonomické zájmy obcí nad zájmy ochrany přírody, pro které byl národní park zřízen.

„Soukromé lesy, které se nachází v národním parku, podléhají stejnému režimu ochrany, jako lesy státní. Z toho důvodu také nestátní vlastníci pobírají za tuto újmu vysoké kompenzace,“ říká Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc. Například Kašperské hory obdržely v minulých letech kompenzace mezi 11 a 13 miliony korun ročně.

„Vyzýváme pana ředitele Stráského, aby se začal chovat jako ředitel národního parku a ne jako ochránce ekonomických zájmů obcí. Je třeba ukončit nesmyslné zásahy u Ptačího potoka a bezodkladně zahájit diskusi s odborníky o způsobech ochrany lesů v NP proti kůrovci tam, kde je to nutné a především efektivní,“ dodává Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Vědci také vyjádřili znepokojení nad použitím neadekvátní síly při pondělním zásahu proti osobám nenásilně blokujícím kácení v lokalitě u Ptačího potoka. S účastníky blokády se vědci shodují v tom, že kácením v této lokalitě je porušován zákon. „Jsme dlouhodobě toho názoru, že Správa NP nemůže v tomto území postupovat podle § 32 a 33 lesního zákona, týkajících se zasahování proti kalamitním škůdcům. Správa naopak není podle platné legislativy ochrany přírody oprávněna tyto zásahy provádět,“ říká Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Na rozdíl od včerejšího stanoviska ČIŽP vyjádřili vědci přesvědčení, že při pokácení cca 6000 m3 dřevní hmoty (více jak 3000 stromů) nelze dodržet základní ochranné podmínky NP. V takových případech totiž nelze provádět zásahy bez výjimky, stejně jako je nemožné kácet a odkorňovat v této ploše bez poškození půdního krytu a vodního režimu v rašelinných, podmáčených smrčinách a dalších prioritních biotopech soustavy Natura 2000.


O Stínové vědecké radě Národního parku Šumava

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 22 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.

SVR si jako cíl dala nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku. Členové SVR jsou také připraveni pomáhat vědeckými argumenty ochraně přírody, státní správě či vysvětlovat problematiku médiím. Jsou připraveni diskutovat o ochraně šumavské přírody s politiky, podnikateli i milovníky přírody, tedy se všemi, kterým není osud Šumavy lhostejný.


Aktuální seznam členů Stínové vědecké rady NP Šumava
Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice
Prof. RNDr. Martin Braniš, CSc., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze
RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví, Univerzita ve Wageningen, Holandsko
Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
RNDr. Roman Fuchs, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba, Praha
Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Průhonice
RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. Ing. Zdeněk Landa, CSc., Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Ing. Karel Matějka, CSc., IDS Praha
RNDr. František Pojer, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Třeboň
PhDr. Ivan Rynda, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze
Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D., Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Pavel Šamonil, PhD., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Doc. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice
Doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno