Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin : Vědecký projekt přiblíží rizika druhotné prašnosti

V ostravském a hornoslezském regionu se nachází řada doprovodných projevů těžby uhlí a metalurgické činnosti. Především jde o haldy a odvaly, na něž byly dlouhá léta odkládány hornické, hutnické a další odpady. Tyto relikty minulosti dnes přinášejí své neblahé následky. Na povrchu odvalů a hald dochází k přirozenému zvětrávání a vlivem povětrnostních podmínek, pohybu osob a techniky se uvolněné prachové částice opakovaně dostávají do ovzduší. Pokud na těchto lokalitách probíhá navíc těžba uložených materiálů, může docházet k intenzivnímu víření prachu a spolu s ním také řada chemických látek, včetně karcinogenních. Projektu výzkumu množství a kvality tohoto prachu se aktivně ujala Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava spolu s partnery na polské straně.

Základním cílem projektu je snaha o komplexní vyhodnocení chemického a mineralogického složení povrchových vrstev na odvalech a haldách, porovnání jednotlivých lokalit z hlediska škodlivosti a podpora prevence rizika na české i polské straně prostřednictvím zvýšené informovanosti obyvatelstva. "Výzkum a následný monitoring se zaměří hlavně na výskyt polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a těžkých kovů, jež jsou nebezpečné pro lidský organizmus, protože se jedná o silné mutageny a karcinogeny." Dalším problémem jsou hořící haldy, ze kterých se do ovzduší uvolňuje oxid uhličitý i oxid uhelnatý a dále uhlovodíky od metanu až po ty vyšší. Výzkum by měl potvrdit nebo vyvrátit názor na vzrůstající uvolňování benzo(a)pyrenu a dalších škodlivin právě z těchto hořících hald,“ uvedl RNDr. Václav Dombek, CSc., který celý projekt řídí.

Výpočty poslouží jako základ pro budoucí rozptylové studie Velkoryse pojatý projekt, jehož partnerem je na polské straně Glówny Institut Górnictwa Katowice, může přinést zajímavé výsledky i díky přesně vymezenému zadání úkolů pro řadu profesí z oborů mineralogie i ochrany ovzduší. Výzkumu se na obou stranách hranice zúčastní vědečtí odborníci, mj. analytičtí chemikové se zaměřením na anorganické analýzy a stopovou organickou analýzu či experti na matematické modelování chování škodlivých látek vlivem povětrnostních podmínek. Zkoumány budou také vlivy na na podzemní i povrchové vody. K dalšímu zadání projektu patří posouzení stávajícího stavu odvalů a hald vzhledem k jejich možnému odtěžení nebo rekultivaci, případně k druhotnému použití jejich obsahu, například jako zdroje stavebních materiálů např. do dopravních staveb. Výsledná data celého projektu budou zanesena do veřejně dostupné databáze, která bude udržována po dobu nejméně pěti let od ukončení projektu. Realizací projektu získaná data budou zdrojem pro rozptylové studie kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji a podobných dokumentů ve Slezském vojvodství. O komplexnosti projektu, který v tomto rozsahu dosud nebyl realizován hovoří také skutečnost, že odběry vzorků i analýzy budou provedeny ve shodném počtu lokalit a stejnou metodikou jak v české, tak i v polské části Slezska.