Tiskové zprávy
Česká krajina: Velcí kopytníci z Česka mohou pomáhat s obnovou válkou zničených území na Ukrajině. V Milovicích to řešily neziskovky z obou zemí
O možnostech budoucí obnovy některých válkou zničených území na Ukrajině dnes v bývalém vojenském prostoru Milovice jednali zástupci ukrajinských neziskových organizací zaměřených na ochranu životního prostředí a zástupci ochranářské společnosti Česká krajina.
Desítka představitelů ekologických organizací Ecoaction, Bankwatch Network, ale i soukromí zemědělci nebo zástupci samospráv se inspirovali obnovou bývalého vojenského prostoru Milovice. „Zástupci našich organizací se primárně zabývají takovými problémy, jako je například udržitelné zemědělství, rozvoj a ochrana vodních zdrojů nebo využití půdy a rozšiřování chráněných přírodních oblastí,“ uvedla Mariia Bielkina, vedoucí oddělené zemědělství v neziskové organizaci Ecoaction.
Právě model realizovaný v Milovicích by pro ukrajinské organizace mohl být v mnohém přínosný. „Jednou z hlavních přidaných hodnot přirozené pastvy velkých kopytníků je levná péče o rozsáhlá území. Právě to by kolegové z Ukrajiny mohli využít při obnově ploch, které destruktivně poznamenala válka,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Návštěvu milovické rezervace doporučili ukrajinským organizacím zástupci Ukrainian Nature Conservation Group, kteří lokalitu navštívili loni v listopadu. Ochranářská organizace Česká krajina začala spolupracovat s neziskovými organizacemi na Ukrajině ještě před vypuknutím války. Ve spolupráci s Přírodní rezervací Beremyčke plánovala převoz kopytníků do této oblasti. Realizaci projektu prozatím znemožnil právě válečný konflikt.
„Kolegům z Ukrajiny jsme popřáli co nejrychlejšího dosažení míru a stability v regionu. Tak, aby se jejich vojenské výcvikové prostory mohly začít měnit v přírodní rezervace, tak, jako se to děje v zemích střední a západní Evropy,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Nadace Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Desítka představitelů ekologických organizací Ecoaction, Bankwatch Network, ale i soukromí zemědělci nebo zástupci samospráv se inspirovali obnovou bývalého vojenského prostoru Milovice. „Zástupci našich organizací se primárně zabývají takovými problémy, jako je například udržitelné zemědělství, rozvoj a ochrana vodních zdrojů nebo využití půdy a rozšiřování chráněných přírodních oblastí,“ uvedla Mariia Bielkina, vedoucí oddělené zemědělství v neziskové organizaci Ecoaction.
Právě model realizovaný v Milovicích by pro ukrajinské organizace mohl být v mnohém přínosný. „Jednou z hlavních přidaných hodnot přirozené pastvy velkých kopytníků je levná péče o rozsáhlá území. Právě to by kolegové z Ukrajiny mohli využít při obnově ploch, které destruktivně poznamenala válka,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Návštěvu milovické rezervace doporučili ukrajinským organizacím zástupci Ukrainian Nature Conservation Group, kteří lokalitu navštívili loni v listopadu. Ochranářská organizace Česká krajina začala spolupracovat s neziskovými organizacemi na Ukrajině ještě před vypuknutím války. Ve spolupráci s Přírodní rezervací Beremyčke plánovala převoz kopytníků do této oblasti. Realizaci projektu prozatím znemožnil právě válečný konflikt.
„Kolegům z Ukrajiny jsme popřáli co nejrychlejšího dosažení míru a stability v regionu. Tak, aby se jejich vojenské výcvikové prostory mohly začít měnit v přírodní rezervace, tak, jako se to děje v zemích střední a západní Evropy,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Nadace Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
