Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Verdikt soudu: I neživá příroda Krkonoš si zaslouží svou ochranu
Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Soud tak vyslal jasný vzkaz, že nejen „kytičky a ptáčci“, ale i neživá příroda a geomorfologické jevy si zaslouží svou ochranu.
„Je to přelomová kauza pro ochranu neživé přírody obecně,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Zásadním předmětem ochrany je zde totiž jen a pouze ledovcová moréna,“ upřesnil. „Zároveň tento spor ukázal zásadní význam výsledků monitoringu a výzkumu pro ochranářskou praxi, protože naši argumentaci postavenou právě na výsledcích mapování a na citaci odborného článku, soud uznal jako nezpochybnitelnou,“ dodal.
Celý spor začal v roce 2021, kdy majitel (a budoucí stavebník) pozemku v Peci pod Sněžkou požádal o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, přístřešku pro auta a příjezdové cesty na pozemku v zastavěném území obce Pec pod Sněžkou, v ochranném pásmu KRNAP.
Správa KRNAP vydala k záměru zamítavé závazné stanovisko, protože podloží pozemku tvoří moréna dávného ledovce, která je předmětem ochrany a nespornou přírodní hodnotou ochranářského i vědeckého významu. V uvedené lokalitě jde navíc o jeden z mála nepoškozených reliktů dob ledových v Krkonoších.
Stavebník si nechal zpracovat znalecký posudek, který závěry nesouhlasného závazného stanoviska Správy KRNAP zpochybňoval, relativizoval přírodní hodnotu morény a polemizoval s jejím výskytem na pozemku. Správa KRNAP předložila faktické a vědecky podložené argumenty, poukázala na tendenčnost a nekorektnost znaleckého posudku a opět konstatovala, že stavbou objektu na pozemku by došlo k nevratnému poškození morény.
Stavebník závazné stanovisko napadl správní žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové. Ten dal za pravdu Správě KRNAP a konstatoval, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a správně. Stavebník neuspěl ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu v Praze, který kasační stížnost zamítl a definitivně tak potvrdil zamítnutí výstavby na pozemku.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu tak uzavírá několikaletý spor a potvrzuje, že ochrana přírody se nevztahuje pouze na to, co je vidět na první pohled – na stromy, květiny a živočichy – ale i na samotné geologické dědictví, které tvoří základ krkonošské krajiny. „Je to jasný signál, že i neživá příroda má svůj příběh a hodnotu, kterou je třeba chránit se stejnou pečlivostí jako živé organismy,“ dodává ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Krkonoše jsou nejen domovem vzácných rostlin a zvířat, ale i jedinečným svědectvím dávných přírodních procesů – a právě tyto příběhy ukrývá i moréna pod Sněžkou.
Rozsudky
Krajský soud v Hradci Králové, 30 A 24/2024-90, 11. 6. 2024
Nejvyšší správní soud, 10 As 137/2024-49, 20. 6. 2025
Další informace o aktuálním dění v Krkonošském národním parku najdete na facebookovém profilu https://www.facebook.com/spravakrnap
„Je to přelomová kauza pro ochranu neživé přírody obecně,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Zásadním předmětem ochrany je zde totiž jen a pouze ledovcová moréna,“ upřesnil. „Zároveň tento spor ukázal zásadní význam výsledků monitoringu a výzkumu pro ochranářskou praxi, protože naši argumentaci postavenou právě na výsledcích mapování a na citaci odborného článku, soud uznal jako nezpochybnitelnou,“ dodal.
Celý spor začal v roce 2021, kdy majitel (a budoucí stavebník) pozemku v Peci pod Sněžkou požádal o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, přístřešku pro auta a příjezdové cesty na pozemku v zastavěném území obce Pec pod Sněžkou, v ochranném pásmu KRNAP.
Správa KRNAP vydala k záměru zamítavé závazné stanovisko, protože podloží pozemku tvoří moréna dávného ledovce, která je předmětem ochrany a nespornou přírodní hodnotou ochranářského i vědeckého významu. V uvedené lokalitě jde navíc o jeden z mála nepoškozených reliktů dob ledových v Krkonoších.
Stavebník si nechal zpracovat znalecký posudek, který závěry nesouhlasného závazného stanoviska Správy KRNAP zpochybňoval, relativizoval přírodní hodnotu morény a polemizoval s jejím výskytem na pozemku. Správa KRNAP předložila faktické a vědecky podložené argumenty, poukázala na tendenčnost a nekorektnost znaleckého posudku a opět konstatovala, že stavbou objektu na pozemku by došlo k nevratnému poškození morény.
Stavebník závazné stanovisko napadl správní žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové. Ten dal za pravdu Správě KRNAP a konstatoval, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a správně. Stavebník neuspěl ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu v Praze, který kasační stížnost zamítl a definitivně tak potvrdil zamítnutí výstavby na pozemku.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu tak uzavírá několikaletý spor a potvrzuje, že ochrana přírody se nevztahuje pouze na to, co je vidět na první pohled – na stromy, květiny a živočichy – ale i na samotné geologické dědictví, které tvoří základ krkonošské krajiny. „Je to jasný signál, že i neživá příroda má svůj příběh a hodnotu, kterou je třeba chránit se stejnou pečlivostí jako živé organismy,“ dodává ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Krkonoše jsou nejen domovem vzácných rostlin a zvířat, ale i jedinečným svědectvím dávných přírodních procesů – a právě tyto příběhy ukrývá i moréna pod Sněžkou.
Rozsudky
Krajský soud v Hradci Králové, 30 A 24/2024-90, 11. 6. 2024
Nejvyšší správní soud, 10 As 137/2024-49, 20. 6. 2025
Další informace o aktuálním dění v Krkonošském národním parku najdete na facebookovém profilu https://www.facebook.com/spravakrnap
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
