Správa NP a CHKO Šumava: Více než čtyřicet dobrovolníků opravilo šumavskou kapličku

Poprvé spatřil ruiny kapličky Panny Marie pomocné na Předních Paštích u štol v roce 1998 a rozhodl se, že jí pomůže.
„Nepochopím, jak ještě tolik let po revoluci můžou existovat polorozbořené kapličky. Proč se někdo nepostará o jejich opravu,“ vzpomíná Čeněk Šebesta, který se svými kamarády pomohl na Šumavě rekonstruovat další tři kapličky – v Hrádku u Sušice, v Keplích a ve Velharticích.
V případě Předních Paští se ale vyskytl problém a tím byl nedostatek informací. Po mnohaletém plánování, shánění historických materiálů a peněz od sponzorů zahájil s několika nadšenci opravy.
„Stávající zdivo jsme rozebrali do úrovně terénu, kaplička má základ na skále. Velké kameny pod úrovní terénu jsme ponechali a na základ bylo nově vystavěno zdivo z kamene,“ popisuje Čeněk Šebesta. Některé z velkých kamenů uložili dobrovolníci podle fotografií na původní místo. „Celou stavbu prováděla parta kamarádů. Celkem se jedná o desítky lidí,“ dodává Šebesta.
Na financování se podílelo mnoho dárců, většinou malými částkami. Hlavním sponzorem celé akce byl Karel Rendl ze Sušice, který brigádníkům zajišťoval také občerstvení ze svojí pekárny a při obnově pomáhali i jeho zaměstnanci.
Výraznou pomoc poskytla i Správa Národního parku Šumava, na jejímž území kaplička stojí. Zaměstnanci správy parku ke kapličce pročistili cesty a trasy proznačili směrovkami.
„Ku příležitosti obnovení kapličky budou vydány informační letáky v češtině a v němčině a vedle ní bude postavena informační tabule, kde budou všechny informace o historii i současnosti,“ uvedl Josef Štemberk, vedoucí oddělení vztahů s veřejností Správy NP a CHKO Šumava.
Dřevěná kaplička původně sloužila horníkům, kteří zde od 14. století těžili zlato. Oblast hory Křemelné, kam bývalá zaniklá osada Přední Paště spadá do zlatonosného revíru Kašperských Hor.
„Zbytky štol po dolování nalezneme i tam, kde byly až později založeny Paště. Zde byl zmiňován důl sv. Panny Doroty. U kapličky se horníci před sestupem do hlubin země modlili za ochranu svých životů i za nalezení zlatých žil,“ popisuje Josef Štemberk.
Když „zlatá horečka“ skončila a přestali fungovat i místní sklárny, tvrdou prací zde osídlenci začali vytvářet louky a pole.
Rozptýlené hospodářské statky se staly základem i pro vesnice Přední, Prostřední a Zadní Paště. „Na rovině u bývalých štol nad Předními Paštěmi byl postaven královský dvorec Ebenwiesenhof. Jeho majitelé postavili na místě zchátralé dřevěné kapličky novou kamennou – zasvěcenou Panně Marii Pomocné,“ popisuje Josef Štemberk. Ta zde stála až do odsunu německy mluvících obyvatel po 2. světové válce. Osiřelé domy chátraly a postupně dílo mnoha lidských rukou pokryly kopřivy a křoví, z kapličky zbyly ruiny.
Stavbu z kamene dobrovolníci dokončili v srpnu roku 2011. „V září jsme dokončili krov, na který jsme jako krytinu, položili štípanou šindel. Na konci října 2011 jsme ještě v okolí vysázeli květiny a celý prostor jsme vyklidili do původní podoby,“ dodává Čeněk Šebesta.
Z nově zrekonstruované kapličky je nadšená známá šumavská spisovatelka a vypravěčka Marie Malá, která se navíc na Předních Paštích narodila. „Pomohli mi lépe vyvolat vzpomínky na dětství a na domov,“ uvádí a všem poutníkům, kteří jdou kolem vzkazuje. „Zastavte se tu chvilku, prožijte tu posvátný klid, který vám často chybí a zamyslete se nad smyslem svého života,“ uzavírá Marie Malá, které se také často přezdívá „Klostermann v sukních“.




Ti, kdo nejvíce pomohli s opravou kapličky:

Projektová dokumentace
Ing. Jana Janochová

Stavební práce
Karel Rendl
František Hostek starší
Josef Kučera
Michal Rajtmajer
Pavel Vilhelm
Josef Ročeň
Čeněk Šebesta

Tesařské práce: Jaroslav Kostelník
Šindel a jeho montáž: Jan Spěváček
Plastika Panny Marie: Luboš Horálek
Dveře: Karel Tittl
Kování: Jan Zoubek
Správa Národního parku Šumava
Občanské sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy