Tiskové zprávy
Moravskoslezský kraj: Vitrína kuriozit se promění v mraveniště
V jedno velké mraveniště se ve čtvrtek 15. července 2004 promění vitrína kuriozit, která vítá návštěvníky ojedinělé výstavy Poklady Moravskoslezského kraje. Ještě dnes je v ní k vidění ostravské uhlí zvané KENEL. Na středeční odpoledne je také připraven poslední doprovodný program – od 15:00 hodin vystoupí před Domem umění skupina historického šermu Rechelieu z Ostravy a předvede v krátkých scénkách své umění.
SRDEČNĚ ZVEME!
Dnes naposledy je na výstavě ke zhlédnutí kuriozita poskytnutá Ostravským muzeem – ostravské uhlí známé pod názvem KENEL. „Lidově se mu říkalo svíčné nebo svíčkové uhlí. Jeho zvláštností bylo, že nevydávalo teplo a bylo tvárné, čehož naši předkové využívali a vyráběli z něj různé ozdobné předměty. Sloje s tímto uhlím se nalézaly na Ostravsku i Karvinsku,“ vysvětlila Jiřina Kábrtová, ředitelka Ostravského muzea.
Od čtvrtku 15. července 2004 bude vitrína kuriozit změněna na jedno velké mraveniště. S nápadem přiblížit veřejnosti „rodný dům Ferdy Mravence“ přišlo Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Mraveniště mohou návštěvníci obdivovat do příštího úterý. Ve středu 21. července 2004 bude instalována vitrína „Největší dravec mezi brouky“, kde se představí exponáty ze Slezského zemského muzea v Opavě – svižníci z Nigérie zarážející svou velikostí a kusadly.
Výstavu Poklady Moravskoslezského kraje pořádá Moravskoslezský kraj u příležitosti 190 let muzejnictví v kraji. Pod jednou střechou vystavuje v Domě umění v Ostravě od 10. června do 29. srpna 2004 sedm regionálních muzeí: Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Muzeum Novojičínska, Muzeum Těšínska, Muzeum v Bruntále, Ostravské muzeum a jubilant Slezské zemské muzeum Opava. V sedmi sekcích (Úvodní prezentace zúčastněných muzeí, Příroda a krajina, Osobnosti, Historie, památky, Výtvarné umění, Lidové umění a Výroba a obchod) je vystaveno okolo dvou tisíc exponátů, které organizátoři vybírali z celkového počtu vyššího než 5 milionů. Na realizaci výstavy, která je označována za největší v Moravskoslezském kraji od roku 1883 a nejrozsáhlejší výstavu vlastivědného typu ve střední Evropě, uvolnil kraj ze svého rozpočtu 2 miliony korun.
Informace k mraveništi:
Největší koncentrace hnízd mravence lesního menšího (Formica polyctena) v Moravskoslezských Beskydech byla zaznamenána na lokalitě Rohovec. Na ploše necelých 30 ha se zde vyskytuje více než 200 mravenišť, z toho více než 150 aktivních. Mravenec lesní menší je považován za významný prvek biologické ochrany lesa a spolu s dalšími druhy rodu Formica byl zařazen mezi zvláště chráněné živočichy. U nás i v sousedních zemích je zaznamenáván jejich setrvalý úbytek.
Jejich potrava je masitá (bílkovinná) a glycidová (cukernatá). Vzájemný pomět těchto dvou složek se mění podle ročního období a nabídky potravy. Glycidovou složku představuje převážně medovice prosukovaná mšicemi. Zvýší-li se zastoupení některého druhu hmyzu v porostu (např. při přemnožení škůdce), stoupne i jeho zastoupení v kořisti mravenců. Kolonie tohoto druhu mravence dokáží už v zárodku zlikvidovat kalamity lesních škůdců.
Na efektivní ochranu lesa stačí 2-3 mraveniště. Dělnice jednoho hnízda musí denně získat asi 1 kg bílkovinné potravy.
Jejich typické kupovité hnízdo je hnízdo kombinované (menší část nadzemní a větší podzemní část). Představuje vysoce vyspělý typ hnízda s velmi složitou konstrukcí
a množstvím specifických komor. V hnízdě žije pohromadě více královen (polygynní hnízdo), takže velmi rychle roste. Když životní podmínky přestoupí své optimum, část královen se svým potomstvem vybuduje poblíž jedno nebo více nových hnízd, tzv. oddělků. Tím vznikají mnohohnízdní kolonie a posléze až satelitní soustavy hnízd.
Mraveneci žijí sociálním způsobem života, jeden mravenec není schopen samostatné existence. Nejpočetnějšími členy mravenčího společenství jsou dělnice, které obdobně jako u včel vykonávají všechny práce v mraveništi. Dělnice však zpravidla nevykonávají jen jednu specializovanou práci celý svůj život, dochází u nich ke střídaní jednotlivých velmi rozmanitých profesí - od pečování o královny a plod po funkci sběratelek potravy či pozorovatelky. Všechny tyto změny se řídí instinkty a potřebami společenství. Ondřej Sekora ve svých knížkách rozhodně moc nepřeháněl.
Mravenci čeledi Formicidae nemají žihadlo, mají však vyvinutou jedovou žlázu, jejíž hlavní složku představuje kyselina mravenčí. Při „štípnutí“ zaujímají charakteristickou pozici, při níž ohýbají zadeček napřed. jed vystřikují do ranky, kterou způsobí svými tykadly. Mravenec lesní dokáže vystříknout kyselinu mravenčí až na vzdálenost 50 cm. Zajímavé je využívaní mravenců jinými živočichy k dezinfekci proti parazitům. Tetřev hlušec si nechává při „koupeli“ v mraveništi postříkat peří kyselinou mravenčí. Malí pěvci si často roztírají ulovené mravence po povrchu peří. (informace poskytlo Muzeum Beskyd Frýdek-Místek)
Bližší informace lze získat:
Táňa Slavíková, odbor kultury a památkové péče KÚ MSK, 595 622 470, tana.slavikova@kr-moravskoslezsky.cz
Galerie výtvarného umění Ostrava, 596 112 566
SRDEČNĚ ZVEME!
Dnes naposledy je na výstavě ke zhlédnutí kuriozita poskytnutá Ostravským muzeem – ostravské uhlí známé pod názvem KENEL. „Lidově se mu říkalo svíčné nebo svíčkové uhlí. Jeho zvláštností bylo, že nevydávalo teplo a bylo tvárné, čehož naši předkové využívali a vyráběli z něj různé ozdobné předměty. Sloje s tímto uhlím se nalézaly na Ostravsku i Karvinsku,“ vysvětlila Jiřina Kábrtová, ředitelka Ostravského muzea.
Od čtvrtku 15. července 2004 bude vitrína kuriozit změněna na jedno velké mraveniště. S nápadem přiblížit veřejnosti „rodný dům Ferdy Mravence“ přišlo Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Mraveniště mohou návštěvníci obdivovat do příštího úterý. Ve středu 21. července 2004 bude instalována vitrína „Největší dravec mezi brouky“, kde se představí exponáty ze Slezského zemského muzea v Opavě – svižníci z Nigérie zarážející svou velikostí a kusadly.
Výstavu Poklady Moravskoslezského kraje pořádá Moravskoslezský kraj u příležitosti 190 let muzejnictví v kraji. Pod jednou střechou vystavuje v Domě umění v Ostravě od 10. června do 29. srpna 2004 sedm regionálních muzeí: Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Muzeum Novojičínska, Muzeum Těšínska, Muzeum v Bruntále, Ostravské muzeum a jubilant Slezské zemské muzeum Opava. V sedmi sekcích (Úvodní prezentace zúčastněných muzeí, Příroda a krajina, Osobnosti, Historie, památky, Výtvarné umění, Lidové umění a Výroba a obchod) je vystaveno okolo dvou tisíc exponátů, které organizátoři vybírali z celkového počtu vyššího než 5 milionů. Na realizaci výstavy, která je označována za největší v Moravskoslezském kraji od roku 1883 a nejrozsáhlejší výstavu vlastivědného typu ve střední Evropě, uvolnil kraj ze svého rozpočtu 2 miliony korun.
Informace k mraveništi:
Největší koncentrace hnízd mravence lesního menšího (Formica polyctena) v Moravskoslezských Beskydech byla zaznamenána na lokalitě Rohovec. Na ploše necelých 30 ha se zde vyskytuje více než 200 mravenišť, z toho více než 150 aktivních. Mravenec lesní menší je považován za významný prvek biologické ochrany lesa a spolu s dalšími druhy rodu Formica byl zařazen mezi zvláště chráněné živočichy. U nás i v sousedních zemích je zaznamenáván jejich setrvalý úbytek.
Jejich potrava je masitá (bílkovinná) a glycidová (cukernatá). Vzájemný pomět těchto dvou složek se mění podle ročního období a nabídky potravy. Glycidovou složku představuje převážně medovice prosukovaná mšicemi. Zvýší-li se zastoupení některého druhu hmyzu v porostu (např. při přemnožení škůdce), stoupne i jeho zastoupení v kořisti mravenců. Kolonie tohoto druhu mravence dokáží už v zárodku zlikvidovat kalamity lesních škůdců.
Na efektivní ochranu lesa stačí 2-3 mraveniště. Dělnice jednoho hnízda musí denně získat asi 1 kg bílkovinné potravy.
Jejich typické kupovité hnízdo je hnízdo kombinované (menší část nadzemní a větší podzemní část). Představuje vysoce vyspělý typ hnízda s velmi složitou konstrukcí
a množstvím specifických komor. V hnízdě žije pohromadě více královen (polygynní hnízdo), takže velmi rychle roste. Když životní podmínky přestoupí své optimum, část královen se svým potomstvem vybuduje poblíž jedno nebo více nových hnízd, tzv. oddělků. Tím vznikají mnohohnízdní kolonie a posléze až satelitní soustavy hnízd.
Mraveneci žijí sociálním způsobem života, jeden mravenec není schopen samostatné existence. Nejpočetnějšími členy mravenčího společenství jsou dělnice, které obdobně jako u včel vykonávají všechny práce v mraveništi. Dělnice však zpravidla nevykonávají jen jednu specializovanou práci celý svůj život, dochází u nich ke střídaní jednotlivých velmi rozmanitých profesí - od pečování o královny a plod po funkci sběratelek potravy či pozorovatelky. Všechny tyto změny se řídí instinkty a potřebami společenství. Ondřej Sekora ve svých knížkách rozhodně moc nepřeháněl.
Mravenci čeledi Formicidae nemají žihadlo, mají však vyvinutou jedovou žlázu, jejíž hlavní složku představuje kyselina mravenčí. Při „štípnutí“ zaujímají charakteristickou pozici, při níž ohýbají zadeček napřed. jed vystřikují do ranky, kterou způsobí svými tykadly. Mravenec lesní dokáže vystříknout kyselinu mravenčí až na vzdálenost 50 cm. Zajímavé je využívaní mravenců jinými živočichy k dezinfekci proti parazitům. Tetřev hlušec si nechává při „koupeli“ v mraveništi postříkat peří kyselinou mravenčí. Malí pěvci si často roztírají ulovené mravence po povrchu peří. (informace poskytlo Muzeum Beskyd Frýdek-Místek)
Bližší informace lze získat:
Táňa Slavíková, odbor kultury a památkové péče KÚ MSK, 595 622 470, tana.slavikova@kr-moravskoslezsky.cz
Galerie výtvarného umění Ostrava, 596 112 566
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
