Arnika - Centrum pro podporu občanů: Vláda může zajistit lepší ochranu stromů

Omezí se v České republice masivní kácení zdravých stromů, jehož jsme v posledních letech svědky? Legislativní rada vlády o této otázce rozhoduje na svém dnešním zasedání. Projednává totiž komplexní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou požaduje Evropská unie. „Návrh počítá s větší ochranou silničních stromořadí, v ostatních případech ale konzervuje dnešní neudržitelný stav,“ komentoval připravovanou novelu Lukáš Matějka ze sdružení Arnika. Novelu v brzké době projedná vláda a poté ji předloží k hlasování poslancům.

„Navrhovali jsme obecné zpřísnění ochrany stromů. Úřady by měly mít povinnost zajistit v každém správním řízení, při němž se povoluje kácení, posudek na zdravotní stav stromů, jejich význam pro krajinu a životní prostředí konkrétního místa, a jejich ekologickou hodnotu,“ vysvětluje právní expert Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Lukáš Matějka. „Ačkoliv se naše náměty do návrhu novely nedostaly, budeme znovu prosazovat jejich zařazení při projednávání zákona v parlamentu,“ dodal právník.

Ministr životního prostředí Martin Bursík slíbil zpřísnit ochranu dřevin rostoucích mimo les ke konci roku 2006. Vlivem mírné zimy tehdy silničáři zahájili masivní kácení alejí zdravých stromů rostoucích u silnic. Zejména na Vysočině tím došlo k obrovským ekologickým škodám a poničení rázu krajiny. Mezi případy, které nejvíce otřásly veřejným míněním, patří kácení podél silnice I/34 z Havlíčkova Brodu směrem na Krátkou Ves nebo zničení stromů podél silnice II/348 u Dobronína a Střelecké.

Podle Jana Michálka z jihlavské pobočky Arniky novela kraji Vysočina pomůže „Kácení silničních stromořadí je jedním z vážných problémů dnešní doby, kdy si lidé neváží stromů, vysazených našimi předky. Podle současné právní úpravy mohou silničáři kácet bez povolení, což změna zákona, doufejme, zruší,“ řekl Michálek. Mělo by se tak podařit zachránit například alej vedoucí z Třeště do Růžené nebo stromořadí lemující cestu ze Žižkova Pole do Dobré. Oběma hrozí kácení.

Právník Lukáš Matějka ale namítá, že návrh novely je málo progresivní. „Kácení alejí je jen jedním z příkladů nedostatečné legislativy. Pokud se mění zákon, mělo ministerstvo příležitost vyřešit i další problémy,“ řekl Matějka. Arnika podle něj každoročně řeší desítky případů nelegálního nebo neopodstatněného kácení stromů. V dlouhodobém horizontu tak dochází ke zhoršování životního prostředí měst a obcí a ničení autentické české krajiny.

Novelu zákona o ochraně přírody a krajiny si vynutila kritika EU. Ta vyčítá České republice, že nedostatečně chrání evropsky významné lokality – tzv. soustavu Natura 2000, a hrozí za to soudním procesem. Nevládní organizace předložily Ministerstvu životního prostředí obsáhlé připomínky, v nichž doporučují řadu dílčích změn. Týkají se například fungování stanic na záchranu zvířat, možnosti odborné veřejnosti podílet se na činnosti správ národních parků nebo převedení kompetencí jednotlivých orgánů ochrany přírody. Závažné je také vyjasnění možností veřejnosti účastnit se ve všech případech rozhodování a typech řízení, kde je významně ohroženo životní prostředí.

Po projednání Legislativní radou by se měla novela zákona dostat na program jednání celé vlády. Pak projedná navržené změny Poslanecká sněmovna. Nevládní organizace se obávají, že někteří poslanci se mohou svými pozměňovacími návrhy pokusit zákon okleštit a oslabit tak ochranu přírody ve prospěch investičních a průmyslových zájmů. Pokud by tomu došlo, Česká republika by se zřejmě sankcím ze strany EU nevyhnula.


<p><strong>
1) <a href="http://stromy.arnika.org">Stránky Arniky o ochraně stromů</a></strong> </p>
<p><strong>2) Navrhovaná změna zákona</strong> týkající se kácení dřevin mimo les (§ 8 odst. 1) zákona o ochraně přírody a krajiny):

</p>
<p>„Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. V řízení o vydání povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích je dotčeným orgánem místně příslušný silniční správní úřad a v řízení o vydání povolení ke kácení dřevin u železničních drah je dotčeným orgánem místně příslušný drážní správní úřad. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.“

</p>
<p> <br /><strong>3) Návrhy Arniky na zpřísnění ochrany stromů:</strong></p>
<ul>
<li>povinné vyhodnocení funkčního a estetického významu kácených dřevin, jakož i vyčíslení hrozící ekologické újmy, odbornou osobou</li>
<li>zkoumání rozsahu případně kolize stavby nebo jiného využití území s dřevinami na něm rostoucími, a omezení případného kácení pouze na tyto dřeviny</li>
<li>povinné uložení náhradní výsadby za pokácené dřeviny správním orgánem, a to v rozsahu odpovídajícímu vzniklé ekologické újmě, jež byla v průběhu správního řízení rovněž vyčíslena (v závislosti na tom, zda se jedná o stromy rostoucí v zastavěném území obcí či měst, nebo mimo něj, lze kompenzaci upravit)</li>
<li>zpřesnění pravidel pro vedení evidence pozemků určených k náhradním výsadbám dřevin správními úřady</li>
<li>využití odvodů za pokácené dřeviny (v případě, že není uložena náhradní výsadba) na výsadbu dřevin na pozemcích ve vlastnictví příslušné obce</li>
<li>řešení střetu zájmů při povolování dřevin rostoucích na obecních pozemcích samotným obecním úřadem</li>
<li>převedení kompetencí k povolování kácení z úřadů nejmenších obcí I. typu na pověřené obecní úřady (obce II. typu)

</li>
</ul>
<p><strong>4) Celý text společných připomínek nevládních organizací</strong> Arnika, Ateliér pro životní prostředí, Česká společnost ornitologická, Ekologický právní servis, Hnutí Duha a Zelený kruh k novele zákona o ochraně přírody a krajiny si můžete stáhnout zde: https://aa.ecn.cz/img_upload/d81f2b50b6ddb7f097ba52526b6694c1/114_spolecne_ZK.pdf
</p>