České dráhy: Vlaky Českých drah jezdí stále rychleji; v novém jízdním řádu překročí nejrychlejší z nich průměrnou rychlost 100 km/h

Vlaky v Česku jsou stále rychlejší a v připravovaném jízdním řádu poprvé některé z nich překročí průměrnou rychlost 100 km/h. Půjde o spoje SC Pendolino, které 358 kilometrů z Prahy do Ostravy překonají za méně než 3 a půl hodiny průměrnou rychlostí 103 km/h. V některých úsecích české železniční sítě jsou však průměrné rychlosti expresů ještě vyšší. Například 59 kilometrů mezi Brnem a Břeclaví urazí nejrychlejší vlaky za 30 min průměrnou rychlostí 118 km/h. Nejvyšší povolená rychlost na českých tratích je pak 160 km/h. Tyto rychlé úsek jsou například na trase Praha – Kolín – Pardubice – Choceň, v okolí Roudnice nad Labem, mezi Brnem a Břeclaví či na trati z Břeclavi do Přerova. Na několika úsecích koridorů je při testování vlaků pendolino dosahováno dokonce rychlosti 220 až 230 km/h. (Současný český rychlostní rekord padl na trati Břeclav – Brno – 237 km/h).

Modernizované koridory a vyšší rychlosti se projevují také v kratších cestovních časech a kratší době, kterou tráví cestující ve vlaku. Zatímco v 50. letech byla obvyklá doba jízdy mezi Ostravou a Prahou přibližně 6 hodin a průměrná rychlost rychlíků byla asi 60 km/h, v 80. letech klesla tato doba na přibližně 4 a tři čtvrtě hodiny a průměrná rychlost se pohybovala kolem 75 km/h. Hranici 4 hodin na této trase pokořil v 90. letech vlak SC Manažer, který však oproti jiným vlakům neměl žádné zastávky, jeho souprava se skládala obvykle jen ze 4 vozů a šlo o jediný spoj. Jeho průměrná rychlost dosáhla až 95 km/h a po předválečné Slovenské strele se stal po více než 50 letech nejrychlejším vlakem v bývalém Československu a současném Česku. Nový rekord na trase Ostrava – Praha pak vytvoří šest spojů SC Pendolino s jízdní dobou pod 3 a půl hodiny s průměrnou rychlostí přes 100 km/h. Tyto vlaky navíc zastaví v Pardubicích a v Olomouci – současně nabídnou přepravní kapacitu vyšší než 300 míst.

Rychleji také z Prahy na sever a do Brna

Díky dokončeným stavbám koridorů se v uplynulých letech výrazně zkrátila také doba jízdy z Prahy do Ústí nad Labem a Děčína nebo mezi Prahou a Brnem.

V 50. letech trvala cesta z Prahy do Děčína přibližně 2 hodiny a průměrná rychlost byla asi 64 km/h. Doba jízdy se pak dlouhá léta výrazně nezměnila. V roce 1970 jel expres Pannonia tuto trasu stále 2 hodiny a motorový expres Hungaria byl jen o 10 minut rychlejší. Ještě v roce 1990 potřebovala většina expresů na překonání vzdálenosti mezi Prahou a Děčínem téměř 2 hodiny. Expres Hungaria jel 1 hodinu a 50 minut a InterExpres Primátor 1 hodinu a 44 minut. Průměrná rychlost expresů na této trati tak zůstávala pod hranicí 70 km/h. V současném jízdním řádu potřebují vlak EuroCity pro překonání vzdálenosti mezi těmito městy 1 hodinu a 20 minut, dosahují tak průměrné rychlosti kolem 95 km/h.

Podobná situace panovala také mezi dvěma největšími městy v České republice – mezi Prahou a Brnem. V minulosti sice jezdilo mezi oběma městy několik výjimečných expresů, které dosahovaly v některých letech cestovní dobu kolem 3 hodin a měly průměrnou rychlost kolem 85 km/h, většina vlaků však jezdila mnohem déle. V 50. letech jezdily na této trase motorové expresy bez zastávky s dobou jízdy kolem 3 hodin a 20 minut, klasické rychlíky však potřebovaly na tuto trasu kolem 4 a půl hodiny. Od 60. let až do roku 1990 se pak doba jízdy mezi oběma městy pohybovala kolem 3 a půl až 3 a čtvrt hodiny s průměrnou rychlostí 75 až 80 km/h. V letošním roce potřebují vlaky EuroCity pro cestu mezi Prahou a Brnem přibližně 2 hod 40 minut a jejich průměrná rychlost je kolem 95 km/h. V nadcházejícím roce však bude i tento čas překonán vlaky EuroCity a InterCity vedenými jednotkami s naklápěcí skříní pendolino. Pro ně je plánovaná jízdní doba 2 hod. 23 minut a průměrná rychlost 107 km/h. Velmi rychlé budou i ostatní vlaky EuroCity s klasických vagónů bez naklápěcí technologie. Z Prahy do Brna dojedou tyto vlaky za 2 hodiny a 35 minut průměrnou rychlostí přibližně 99 km/h.

Zrychluje se také mezinárodní doprava na železnici

Kratší dobu stráví cestující ve vlacích také v mezinárodní dopravě. Například z Prahy do Vídně trvala dlouhá léta cesta slavným motorovým expresem Vindobona téměř šest hodin a dokonce se pomalu prodlužovala. V roce 1960 to bylo 5 hod. 34 min, v roce 1970 5 hod. 47 min. a v roce 1980 5 hod. 53 min. Průměrná rychlost expresu byla dlouhá léta kolem 60 km/h. K výraznému zrychlení došlo nejdříve na počátku 90. let po pádu „železné opony“ a zrušení dlouhých časů na pohraniční odbavení a nyní je doprava zrychlována také díky modernizaci tratí. V roce 1995 trvala Vindoboně cesta z Prahy do Vídně 4 hodiny 51 minut (průměrná měrná rychlost cca 83 km/h), zatímco v letošním roce to je u nejrychlejších spojů EuroCity méně než 4 a půl hodiny (průměrná rychlost překročila 90 km/h). Jednotky s naklápěcí skříní pendolino by pak měly zkrátit jízdní dobu mezi Prahou a Vídní již v příštím roce k hranici 4 hodin a vlaky tak pojedou průměrnou rychlostí téměř 100 km/h. Prakticky veškeré časové úspory a zkrácení jízdní doby z téměř 5 hodin v polovině 90. let na necelé 4 hodiny se přitom odehrává na českých tratích. V Rakousku totiž dosud nezačala významná modernizace tratě, která by umožnila zrychlit dopravu také u našich jižních sousedů.

Podobná situace je také mezi Prahou a Berlínem. Zatímco na území České republiky se v posledních 15 letech zkrátila doba jízdy přibližně o 30 minut, v sousedním Německu trvá cesta vlaku od hranic do Berlína přibližně stejně dlouho jako za dob NDR. Přesto i na této trase došlo v uplynulých letech ke zrychlení dopravy. Expresům zvučných jmen, jako jsou Vindobona či Hungaria, trvala cesta mezi Prahou a Berlínem od 60. do 80. let kolem 6 hodin a průměrná rychlost vlaků s pohybovala kolem 60 až 65 km/h. K výraznému zrychlení doprav došlo počátkem 90. let, kdy byla celá trať Praha – Berlín elektrifikována a do čela expresů byla postavena nová dvousystémová elektrická lokomotiva z plzeňské Škody. Doba jízdy se dostala pod 5 hodin a průměrná rychlost stoupla až na 80 km/h. Bohužel od počátku 90. let nedošlo k výraznému zkrácení jízdní doby na delším německém úseku tratě, a tak i nyní trvá cesta mezi Prahou a Berlínem téměř 5 hodin.

Naopak k výraznému zrychlení dopravy došlo mezi Prahou a Bratislavou. Zatímco od roku 1950 do roku 1990 se pohybovala doba jízdy nejrychlejších vlaků kolem 5 hodin (průměrná rychlost kolem 80 km/h), dnes jezdí nejrychlejší spoj EuroCity Slovenská strela mezi Prahou a Bratislavou 4 hod. 11 min. (průměrná rychlost asi 95 km/h). I na této trase však může být vytvořen v příštím roce nový rekord a pokořena hranice 4 hodin. V případě souhlasu slovenských železnic by na jednom spoji mezi Prahou a Bratislavou mohla jezdit souprava pendolino právě s jízdní dobou pod 4 hodiny a průměrnou rychlostí okolo 100 km/h.

Po dokončení stavby dalších koridorů z Prahy do Českých Budějovic a z Prahy do Plzně se zrychlí doprava také do těchto míst. Například doba jízdy mezi Prahou a Plzní by se mohla ze současných asi 1 a půl hodiny zkrátit na pouhých 40 minut. Přibližně o hodinu by se mohla zkrátit i doba cestování mezi Prahou a Českými Budějovicemi.