https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vliv-lesnickeho-hospodareni-ve-chribech-na-hnizdeni-jestraba-lesniho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Vliv lesnického hospodaření ve Chřibech na hnízdění jestřába lesního

Spatřit v přírodě jestřába lesního je značně obtížné, protože žije velice skrytým způsobem života. Možná i proto ještě nepatří mezi ohrožené druhy a vyskytuje se poměrně hojně na celém území republiky. Největší vliv na jeho rozšíření má však způsob obhospodařování lesů. Na tyto okolnosti zaměřili svůj výzkum vědci z Mendelovy univerzity v Brně.
Studie zahrnující vliv struktury lesa a její změny vyvolané těžebními zásahy na obsazenost hnízdních okrsků jestřába jsou publikovány v řadě zemí. V našich podmínkách však relevantní údaje o vlivu těžby dřeva na hnízdění jestřába dosud víceméně scházely, mimo jiné právě proto, že vyžadují buď plošnou studii za spolupráce lesnického provozu, nebo dlouhodobé systematické sledování jednoho území, které znatelně překračuje časový rámec běžných výzkumných projektů.
Cílem vědců z Mendelovy univerzity v Brně proto bylo zhodnotit, zda lesnické holosečné hospodaření v Chřibech během posledních 18 let mělo vliv na obsazenost hnízdních okrsků jestřába lesního. Svá zjištění publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2020 v článku „Vliv obnovní těžby lesních porostů ve Chřibech na obsazenost hnízdních okrsků jestřába lesního“.
Jestřáb lesní je stejně jako ostatní dravci teritoriálním druhem. V evropských podmínkách se jedná o vrcholového predátora obývajícího především lesní komplexy. Ovšem vzhledem k obydlenosti území je schopen využít do jisté míry i příměstské lesy či parky, kde se nacházejí vhodné stromy k hnízdění a dostatek potravy. Vzhledem ke způsobu života je pro jeho přítomnost důležitá druhová skladba a struktura lesního porostu, který by měl být vysoký, staršího věku s vysokým zápojem a nízkým podrostem, což nabízí pro tohoto dravce ideální lovecké podmínky.
Vědci vyhodnocovali sedm hnízdních okrsků ve Chřibech, sledovaných v letech 2000–2018. Lokality pro tuto studii byly vybrány náhodně v závislosti na nalezených a následně obsazovaných hnízdech. Sledované hnízdní okrsky jsou situovány především na jihovýchodním okraji Chřibů. Jestřábi si stavějí hnízda na nejvyšších stromech, což ve všech případech byly modříny.
Za úspěšné obsazení hnízdního okrsku považovali situaci, kdy zjistili aktivitu páru v daném hnízdním okrsku před hnízděním, která byla zakončena stavbou hnízda a započetím sezení na snůšce. Tuto skutečnost vizuálně kontrolovali – pozorováním lze poměrně spolehlivě zjistit podle chování samice na hnízdě, zda má již sneseno vejce. Nehodnotili úspěšnost vyhnízdění, ale snahu o zahnízdění v daném hnízdním okrsku, tedy vhodnost prostředí. Tu dokládá aktivita páru v dané lokalitě – stavba či oprava hnízda a dále samotná snůška.
V případě neobsazenosti známého hnízdního okrsku výzkumníci intenzivně sledovali okolní porosty a aktivně vyhledávali nový hnízdní okrsek známého páru, který identifikovali vizuálně podle známých charakteristických tělesných znaků, jako např. barevné znaky na těle, tvar těla, poměr velikosti páru a akusticky podle známých hlasových projevů, jejichž nahrávky byly srovnávány.
K opuštění hnízda po obnovní těžbě došlo na třech ze sledovaných lokalit. Jedna z nich byla dokonce opuštěna dvakrát, na další pak začalo hnízdění až po realizované obnovní těžbě. Ve třech případech lze předpokládat, že bezprostřední důvod opuštění hnízda je blízkost prováděné těžby ve vzdálenosti menší než 100 m (50, 60 a 80 m), ve čtvrtém případě byla důvodem pravděpodobně poměrně celková velká plocha sousedících obnovních prvků (3,3 ha) ve vzdálenosti 120 m od hnízda.
Kromě vzdálenosti od hnízda může hrát důležitou roli celková míra fragmentace území, tj. podíl plochy obnovních prvků z celkové rozlohy hnízdního okrsku. Míra fragmentace však musí být poměrně vysoká. Podle zahraničních zkušeností nedojde k obsazení hnízdního okrsku v situacích, kdy zůstane těžbou nezasaženo méně než 39 % jeho potenciální plochy, proto se doporučuje maximální podíl ploch s těžbou 30 %.
Dalším faktorem ovlivňujícím reakci jestřábů na těžební zásah může být stáří porostů, ve kterých je zásah v blízkosti hnízda realizován. Zahraniční studie ukazují, že zásahy ve 40letých porostech povedou ke znatelně výraznějšímu snížení počtu dravci obsazených hnízd, než je tomu u zásahů ve starších porostech. Významnou roli hraje také doba realizace těžebního zásahu, nežádoucí je zejména jeho provedení v průběhu samotného hnízdění.
Při hodnocení obsazenosti hnízd ve vztahu k těžebním zásahům je nutné zohlednit, že jestřábi na některých hnízdních lokalitách střídají více hnízd a že k tomuto střídání může dokonce docházet víceméně pravidelně. Tento fakt potvrzuje i realizovaná studie, kdy několik sledovaných párů střídalo různá hnízda vzdálená jen několik desítek metrů od sebe, z nichž si vždy vybrali jedno k hnízdění, které před hnízdní sezonou opravili, popř. postavili hnízdo nové.
Důvody, proč těžba v bezprostřední blízkosti hnízda vede k opuštění lokality, lze kromě samotného přímého rušivého vlivu těžby samotné hledat ve změně mikroklimatických podmínek či ve zvýšeném riziku predace mláďat (zlepšení viditelnosti hnízd).
„Možností, jak zabránit negativním dopadům těžby na hnízdění jestřábů, je vytvoření ochranného pásma kolem hnízda, kde by byla těžba odložena či vůbec nerealizována. Na základě naší případové studie lze předpokládat, že v podmínkách Chřibů by mohlo stačit ochranné pásmo o velikosti tří hektarů, tedy asi 100 m kolem hnízda.“ uvádí Martin Tomešek, jeden z autorů studie.
Výsledky studie naznačují, že hnízdění vrcholového predátora jestřába lesního v Chřibech ovlivňuje holosečná těžba porostů. Rozhodujícím faktorem je vzdálenost obnovních prvků od hnízda – vzdálenost pod 80 m je pro jestřába v daných podmínkách pravděpodobně limitující. V kombinaci s velikostí obnovního prvku (několik na sebe navazujících obnovních prvků) by pak mohla být limitující již vzdálenost cca 120 m.
„Výsledky lze zobecnit do závěru, že tradiční holosečné hospodaření ovlivňuje hnízdění jestřába lesního pravděpodobně výrazněji než obnovní management založený na menších nepravidelně rozmístěných holosečných prvcích nebo management využívající clonných sečí.“ konstatuje Petr Čermák, druhý z autorů studie.
Celý článek Vliv obnovní těžby lesních porostů ve Chřibech na obsazenost hnízdních okrsků jestřába lesního je ke stažení na webu VÚLHM zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/06/593-1.pdf
Kontakt: Ing. Martin Tomešek, doc. Ing. Petr Čermák, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti, email: martin.tomesek@seznam.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist