Tiskové zprávy
Společnost pro zvířata: Vrchní soud odmítl odsoudit hlad působený milionům brojlerů
5. února 2004 | Společnost pro zvířata
Mezinárodní organizace pro ochranu hospodářských zvířat - Compassion in World Farming’s (CIWF) je ohromena: Vrchní soud rozhodl, že odchov chovných brojlerů za chronického hladu po mnoho týdnů není nezákonný.
V roce 2003 postoupila organizace CIWF Vrchnímu soudu v Londýně věc proti Ministerstvu životního prostředí, potravin a zemědělství (DEFRA). Případ získal formu soudního přezkoumání o působení hladu chovným brojlerům (brojleři jsou kuřata chovaná na maso). Soudní přezkoumání je proces, jímž může být zpochybněna zákonnost postupů či akcí vlády. Soud rozhodl koncem listopadu 2003.
V odvětví chovu brojlerů se odlišují dva typy: brojleři chovní, jejichž úlohou je další produkce kuřat, a obyčejní brojleři, kteří se porážejí kolem 5 - 6 týdne věku na maso.
Soudní pře CIWF se zaměřila na chronický hlad, který vzniká použitím omezeného krmného režimu u chovných brojlerů. CIWF argumentovalo, že podle zákonů EU a Velké Británie by mělo být ukončeno využití rychle rostoucích genotypů brojlerů, jelikož způsobuje zavádění omezeného krmného režimu u chovných brojlerů a tudíž i trvalý hlad.
Ve Velké Británii je ročně vykrmeno přes 800 milionů brojlerů (v ČR přes 100 milionů). Z nich 98 % v systémech intenzivního zemědělství. Současní brojleři jsou selektivním šlechtěním nuceni dosahovat svou porážkovou hmotnost v 38 – 42 dnech, to je dvakrát rychleji než před 30 lety. Nohy brojlerů nedokážou růst stejně jako rychle rostoucí tělo, často se lámou a deformují pod váhou, kterou nosí. Výsledkem je strádání a bolest milionů brojlerů (nejen) v UK.
Zákony EU stanoví, že zvířatům musí být poskytnuto dostatečné množství krmiva, aby bylo zajištěno jejich dobré zdraví. Zákony Velké Británie vyžadují, aby zvířata dostávala dostatek krmiva zaručující jejich pozitivní zdravotní a duševní stav („well-being“). Právním argumentem CIWF bylo, že omezený krmný režim, který je příčinou trvalého hladu chovných brojlerů, tyto zákony porušuje.
Soud ve svém rozhodnutí, že zákon není porušován, ignoroval závěry Vědeckého výboru pro zdraví a welfare zvířat při EU. Výbor uvádí, že hrubé omezení krmiva způsobuje nepřijatelné problémy welfare. Soud také ignoroval důkazy svědčící o krmení chovných brojlerů intenzivním průmyslem pouze jednou třetinou dávky, kterou dostávají ostatní brojleři.
Joyce D’Silva, ředitelka CIWF uvedla: “CIWF je zděšeno rozhodnutím soudu, které umožňuje intenzivnímu zemědělství nadále trápit miliony ptáků drůbeže. Budeme nyní rázně lobovat v rámci návrhu nové EU směrnice o brojlerech pro zákaz použití rychle rostoucí drůbeže. Rychlý růst způsobuje bolestivé poruchy končetin a chronický hlad u chovné drůbeže po dlouhou dobu. Nabádáme také spotřebitele, aby bojkotovali drůbeží z intenzivního zemědělství a nakupovali pouze drůbeží z volných venkovních výběhu a nejlépe z ekologického zemědělství, používajícího pomalu rostoucí typy.“
-----------------------------------------------
další informace:
CIWF předložila přesvědčivé vědecké důkazy, že chovní brojleři, kteří jsou podrobeni omezenému krmnému režimu, opravdu trpí trvalým hladem.
DEFRA argumentovalo, že dnešní brojleři byli vyvinuti tak, aby rychle rostli, takže pokud by nebyli podrobeni omezenému krmnému režimu, rostli by tak rychle, že by mnozí z nich trpěli onemocněním nohou, srdce a dalšími zdravotními problémy. A právě z toho důvodu se ve velkochovu užívá u chovných brojlerů omezeného krmného režimu.
DEFRA argumentovalo, že dle zákona mohou hledat střední cestu mezi dvěma protiklady: prý musí být nalezen kompromis mezi hladem na jedné straně a omezením krmiva ptáků, jehož cílem je zabránit jejich vážným zdravotním problémům, na straně druhé.
CIWF argumentovala, že není nutné takovou střední cestu hledat. Vědecký výzkum jasně dokazuje, že kuřata mohou dostávat dostatek krmiva, aby netrpěla hlady, aniž by vznikalo riziko zdravotních problémů za předpokladu, že se budou využívat pomalu rostoucí typy.
Ve svém rozsudku soudce řekl, že přijímá, že v intenzivním zemědělství by nebylo nutné omezovat krmivo pro kuřata způsobem, jaký se v současné době využívá, ale že intenzivní zemědělství ve spojitosti s kuřaty není samo o sobě nezákonné.
Soudce byl toho názoru, že je rozumné hledat střední cestu mezi krmnými režimy a hladem z nich vyplývajícím na jedné straně a zdravotními problémy, kterými by jinak chovní brojleři trpěli na straně druhé. Nepřijal argument CIWF, že správný a zákonný přístup nespočívá v hledání střední cesty, ale ve využití pomalu rostoucích druhů, kterým lze podávat dostatek krmiva, takže netrpí hladem a nejsou ani ohroženi zdravotními problémy.
Soudce dospěl k závěru, že není požadavkem využívání pomalu rostoucích typů. Podle něj lze dosáhnout kompromisu mezi dvěma protikladnými hledisky v oblasti „welfare“ zvířat, jež souvisejí s omezeným krmným režimem.
Soudce dospěl k závěru, že chybí důkaz o tom, že chovní brojleři trpí natolik hladem, že nejsou v tělesné a duševní pohodě.
Soudce, pan Justice Newman, učinil několik mimořádně účastných poznámek o případu CIWF, když zvažoval žádost CIWF, aby nemusela platit náklady DEFRA (běžně platí, že pokud jedna strana prohraje případ soudního přezkoumání, musí uhradit všechny právní výdaje vítězné protistrany).
Soudce řekl, že přístup CIWF k věci omezeného krmení byl legitimní a zodpovědný. Dodal, že žaloba CIWF byla sice zamítnuta, ovšem napomohla osvětlit důležité aspekty norem humanity v civilizované společnosti.
Soudce dále řekl, že na něho udělalo velký dojem, že CIWF předala případ soudu a že se výjimečně odchýlí od běžného řádu. Soudce nařídil, aby CIWF zaplatila jen dvě třetiny nákladů DEFRA, což je velmi neobvyklé. Podle Petra Stevensona, právního ředitele CIWF, to odráží skutečnost, že soudce si uvědomil vážnost problematiky, na kterou CIWF upozornila.
Zpracovala Společnost pro zvířata – z. o. ČSOP
s.pro.zvirata@ecn.cz
www.spolecnostprozvirata.cz
V roce 2003 postoupila organizace CIWF Vrchnímu soudu v Londýně věc proti Ministerstvu životního prostředí, potravin a zemědělství (DEFRA). Případ získal formu soudního přezkoumání o působení hladu chovným brojlerům (brojleři jsou kuřata chovaná na maso). Soudní přezkoumání je proces, jímž může být zpochybněna zákonnost postupů či akcí vlády. Soud rozhodl koncem listopadu 2003.
V odvětví chovu brojlerů se odlišují dva typy: brojleři chovní, jejichž úlohou je další produkce kuřat, a obyčejní brojleři, kteří se porážejí kolem 5 - 6 týdne věku na maso.
Soudní pře CIWF se zaměřila na chronický hlad, který vzniká použitím omezeného krmného režimu u chovných brojlerů. CIWF argumentovalo, že podle zákonů EU a Velké Británie by mělo být ukončeno využití rychle rostoucích genotypů brojlerů, jelikož způsobuje zavádění omezeného krmného režimu u chovných brojlerů a tudíž i trvalý hlad.
Ve Velké Británii je ročně vykrmeno přes 800 milionů brojlerů (v ČR přes 100 milionů). Z nich 98 % v systémech intenzivního zemědělství. Současní brojleři jsou selektivním šlechtěním nuceni dosahovat svou porážkovou hmotnost v 38 – 42 dnech, to je dvakrát rychleji než před 30 lety. Nohy brojlerů nedokážou růst stejně jako rychle rostoucí tělo, často se lámou a deformují pod váhou, kterou nosí. Výsledkem je strádání a bolest milionů brojlerů (nejen) v UK.
Zákony EU stanoví, že zvířatům musí být poskytnuto dostatečné množství krmiva, aby bylo zajištěno jejich dobré zdraví. Zákony Velké Británie vyžadují, aby zvířata dostávala dostatek krmiva zaručující jejich pozitivní zdravotní a duševní stav („well-being“). Právním argumentem CIWF bylo, že omezený krmný režim, který je příčinou trvalého hladu chovných brojlerů, tyto zákony porušuje.
Soud ve svém rozhodnutí, že zákon není porušován, ignoroval závěry Vědeckého výboru pro zdraví a welfare zvířat při EU. Výbor uvádí, že hrubé omezení krmiva způsobuje nepřijatelné problémy welfare. Soud také ignoroval důkazy svědčící o krmení chovných brojlerů intenzivním průmyslem pouze jednou třetinou dávky, kterou dostávají ostatní brojleři.
Joyce D’Silva, ředitelka CIWF uvedla: “CIWF je zděšeno rozhodnutím soudu, které umožňuje intenzivnímu zemědělství nadále trápit miliony ptáků drůbeže. Budeme nyní rázně lobovat v rámci návrhu nové EU směrnice o brojlerech pro zákaz použití rychle rostoucí drůbeže. Rychlý růst způsobuje bolestivé poruchy končetin a chronický hlad u chovné drůbeže po dlouhou dobu. Nabádáme také spotřebitele, aby bojkotovali drůbeží z intenzivního zemědělství a nakupovali pouze drůbeží z volných venkovních výběhu a nejlépe z ekologického zemědělství, používajícího pomalu rostoucí typy.“
-----------------------------------------------
další informace:
CIWF předložila přesvědčivé vědecké důkazy, že chovní brojleři, kteří jsou podrobeni omezenému krmnému režimu, opravdu trpí trvalým hladem.
DEFRA argumentovalo, že dnešní brojleři byli vyvinuti tak, aby rychle rostli, takže pokud by nebyli podrobeni omezenému krmnému režimu, rostli by tak rychle, že by mnozí z nich trpěli onemocněním nohou, srdce a dalšími zdravotními problémy. A právě z toho důvodu se ve velkochovu užívá u chovných brojlerů omezeného krmného režimu.
DEFRA argumentovalo, že dle zákona mohou hledat střední cestu mezi dvěma protiklady: prý musí být nalezen kompromis mezi hladem na jedné straně a omezením krmiva ptáků, jehož cílem je zabránit jejich vážným zdravotním problémům, na straně druhé.
CIWF argumentovala, že není nutné takovou střední cestu hledat. Vědecký výzkum jasně dokazuje, že kuřata mohou dostávat dostatek krmiva, aby netrpěla hlady, aniž by vznikalo riziko zdravotních problémů za předpokladu, že se budou využívat pomalu rostoucí typy.
Ve svém rozsudku soudce řekl, že přijímá, že v intenzivním zemědělství by nebylo nutné omezovat krmivo pro kuřata způsobem, jaký se v současné době využívá, ale že intenzivní zemědělství ve spojitosti s kuřaty není samo o sobě nezákonné.
Soudce byl toho názoru, že je rozumné hledat střední cestu mezi krmnými režimy a hladem z nich vyplývajícím na jedné straně a zdravotními problémy, kterými by jinak chovní brojleři trpěli na straně druhé. Nepřijal argument CIWF, že správný a zákonný přístup nespočívá v hledání střední cesty, ale ve využití pomalu rostoucích druhů, kterým lze podávat dostatek krmiva, takže netrpí hladem a nejsou ani ohroženi zdravotními problémy.
Soudce dospěl k závěru, že není požadavkem využívání pomalu rostoucích typů. Podle něj lze dosáhnout kompromisu mezi dvěma protikladnými hledisky v oblasti „welfare“ zvířat, jež souvisejí s omezeným krmným režimem.
Soudce dospěl k závěru, že chybí důkaz o tom, že chovní brojleři trpí natolik hladem, že nejsou v tělesné a duševní pohodě.
Soudce, pan Justice Newman, učinil několik mimořádně účastných poznámek o případu CIWF, když zvažoval žádost CIWF, aby nemusela platit náklady DEFRA (běžně platí, že pokud jedna strana prohraje případ soudního přezkoumání, musí uhradit všechny právní výdaje vítězné protistrany).
Soudce řekl, že přístup CIWF k věci omezeného krmení byl legitimní a zodpovědný. Dodal, že žaloba CIWF byla sice zamítnuta, ovšem napomohla osvětlit důležité aspekty norem humanity v civilizované společnosti.
Soudce dále řekl, že na něho udělalo velký dojem, že CIWF předala případ soudu a že se výjimečně odchýlí od běžného řádu. Soudce nařídil, aby CIWF zaplatila jen dvě třetiny nákladů DEFRA, což je velmi neobvyklé. Podle Petra Stevensona, právního ředitele CIWF, to odráží skutečnost, že soudce si uvědomil vážnost problematiky, na kterou CIWF upozornila.
Zpracovala Společnost pro zvířata – z. o. ČSOP
s.pro.zvirata@ecn.cz
www.spolecnostprozvirata.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk