https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vyhodnoceni-roku-2019-diky-cistsimu-ovzdusi-se-nam-lepe-dycha-zmena-klimatu-a-sucho-se-dal-podepisuji-na-zivotnim-prostredi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

MŽP ČR: Vyhodnocení roku 2019: Díky čistšímu ovzduší se nám lépe dýchá, změna klimatu a sucho se dál podepisují na životním prostředí

15. února 2021 | MŽP ČR
Autor: Tiskové oddělení MŽP, tel: 267 122 944, 267 122 534
Kvalita ovzduší i kvalita povrchových vod se v ČR zlepšují. Rok 2019 je evidovaný jako druhý nejteplejší na území ČR za historii měření. Stav životního prostředí a ekosystémů stále více ovlivňují projevy změny klimatu, zejména na poklesu druhové rozmanitosti a zhoršování stavu lesů. Hovoří o tom hodnotící Zpráva o životním prostředí za rok 2019 ve zkrácené verzi (plná vychází od r. 2018 jednou za dva roky) zpracovaná agenturou CENIA, s níž se dnes seznámila vláda. Zpráva za rok 2019 vychází se tříměsíčním zpožděním, které je dáno koronavirovou pandemií. MŽP v loňském roce z důvodu pandemie posunulo termín pro ohlašovatele povinných informací o životním prostředí, které jsou rovněž podkladem pro Zprávu o životním prostředí. Zpráva proto vychází o čtvrt roku později než obvykle.

I když byl předloňský roční úhrn srážek v mezích normálu, kvůli vysokým teplotám postihlo značnou část území ČR půdní i hydrologické sucho. Rok 2019 byl podle Zprávy druhým nejteplejším od roku 1961 (rekord drží rok 2016). Průměrná roční teplota 9,5°C byla o 1,6°C vyšší než průměr let 1981–2010. Devět z deseti nejteplejších let od roku 1961 se datuje až po roce 2000.

Ačkoli regionálně, především vlivem přeshraničního znečištění, dochází k překračování imisních limitů pro znečišťující látky v ovzduší, zmenšila se v roce 2019 plocha území i klesl počet obyvatel v oblastech s nadlimitními koncentracemi, stále však zůstávají zasažené lokality jako Ostrava, Frýdek-Místek nebo Třinec. Zlepšování kvality ovzduší v posledních dvou letech příznivě ovlivnily jak meteorologické (zejména rozptylové) podmínky, tak i moderní technologie ve výrobě a zvyšování podílu ekologického vytápění v domácnostech podpořené kotlíkovými dotacemi. ČR kromě emisí suspendovaných částic PM2,5 již plní emisní stropy stanovené k roku 2020. Hlavním zdrojem prachových částic v ovzduší je nadále vytápění domácností (v případě PM2,5 představovalo 73,9 % celkových emisí, v případě PM10 pak 58,7 % celkových emisí).

“Dlouhodobě a systematicky se zaměřujeme na nejvýznamnější zdroj znečištění prachovými částicemi, kterým je lokální vytápění. Za posledních pět let jsme do výměny starých kotlů v domácnostech investovali přes 12 miliard korun, ke zlepšování ovzduší přispívají i dotace na zateplování domů z našeho programu Nová zelená úsporám. Ten zvyšováním energetických úspor přispívá také ke snížení emisí, které domácnosti produkují. Zákonem o ochraně ovzduší je již od roku 2012 znám zákaz provozu kotlů s nejvyššími emisemi, který začne platit od září příštího roku. Celá ČR se tak dlouhodobě připravuje na to, že od tohoto data nebude již možno tato nadměrně znečisťující zařízení mít v provozu. Další zásadní pomocí budou proto nové kotlíkové dotace, které připravujeme a nově rozdělujeme do dvou skupin. První skupina, která bude opět financována z fondů EU a kde by mělo být pět miliard korun, bude cílena na nízkopříjmové domácnosti a seniory. Tam by dotace mohla být i více než 80 % nákladů. Mohlo by se to týkat několika desítek tisíc domácností. Ve druhé skupině by v rámci programu Nová zelená úsporám měla být dotace poskytnuta nejen na výměnu kotle, ale i zateplení domu, a rádi bychom to propojili i s využitím dešťové vody. Chtěli bychom využít prostředky z unijního Fondu obnovy, přibližně 9 miliard korun. Zatím ještě čekáme na schválení návrhu Evropskou komisí,” informuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zlepšuje se kvalita tekoucích vod díky efektivnějšímu čištění odpadních vod z čistíren. Zvyšuje se podíl obyvatel připojených k veřejnému vodovodu a ke kanalizaci zakončené čistírnou odpadních vod. Povrchové i podzemní vody jsou však stále znečišťovány pesticidy, které se do nich dostávají z intenzivně obhospodařované zemědělské půdy.

Stav lesních porostů je v důsledku zhoršující se kůrovcové kalamity a sucha alarmující, což je jeden ze zásadních negativních závěrů letošní Zprávy s dopady na lidskou společnost a stav ekosystémů. Objem evidovaného smrkového dřeva napadeného kůrovci se za rok 2019 téměř zdvojnásobil a objem evidované těžby dřeva tak znovu překonal dosavadní rekord z roku 2018. Podíl nahodilé (kalamitní) těžby na celkové těžbě byl 95%. Nepochybně pozitivní zprávou v roce 2019 byl celkový podíl vysazených listnatých stromů. Poprvé v historii bylo vysazeno více listnáčů (14,7 tis. ha) než jehličnanů (14,0 tis. ha), nejčastěji vysazovanou dřevinou byl stále smrk (8,7 tis. ha).

Produkce odpadů vzhledem k růstu ekonomiky, a s ním spojenou průmyslovou a stavební výrobou, dlouhodobě roste. Pro přechod na oběhové hospodářství je dobrou zprávou, že v nakládání s odpady převažuje materiálové využití, ale pokud se týká komunálních odpadů, nadále téměř polovina z nich končí na skládkách.

Publikování a aktualizace dat Zprávy o životním prostředí za rok 2019 probíhá na webovém portále Informačního systému statistiky a reportingu (ISSaR, https://issar.cenia.cz).


Výběr z hlavních zjištění Zprávy

Klimatický systém
• Rok 2019 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální (průměrná roční teplota 9,5 °C byla o 1,6 °C vyšší než normál 1981–2010) a srážkově normální (napršelo 92 % ročního srážkového normálu 1981–2010).
• Ve srovnání s dlouhodobým průměrem byly v polovině léta 2019 hodnoty dostupné zásoby vody v půdě na velké části území ČR pod 25 % dlouhodobého normálu 1961–2010, jednalo se tedy o silně podnormální stav. Hydrologické bylo zaznamenáno po dobu déle než 100 dnů (na více než 30 profilech, z celkově sledovaných 217).
• Emise skleníkových plynů poklesly v období 1990–2018 o 35,6 % a o 1,3 % v meziročním srovnání (hodnoty 2019 budu známy později).

Ovzduší
• Meziročně došlo k poklesu emisí všech základních znečišťujících látek, největší zaznamenaly emise SO2o 17,2 %.
• Stále dochází k překračování některých imisních limitů, meziročně se ale snížil podíl obyvatel i území, kde byl překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10, roční imisní limit pro benzo(a)pyren i PM2,5. Limit pro roční průměrnou koncentraci PM10 nebyl překročen vůbec.
• V roce 2019 nedošlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví stanovených pro arsen, kadmium, olovo, nikl, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a benzen.

Vodní hospodářství a jakost vody
• Za období let 2000–2019 se ve vodních tocích ČR podařilo zredukovat znečištění amoniakálním dusíkem (pokles průměrné koncentrace o 66,7 %) a fosforem. (pokles o 38,9 %).
• Vodou z veřejných vodovodů bylo zásobováno 94,6 % obyvatel ČR.
• Výrazně roste počet ČOV s terciárním stupněm čištění, jejich počet dosáhl 1 538, tj. o 1 038 ČOV více oproti roku 2002.

Příroda a krajina
• Dlouhodobě ubývá zemědělské půdy, v období 2000–2019 poklesla její rozloha o 1,8 %. V rámci zemědělské půdy však vzrostla plocha trvalých travních porostů o 5,9 %. Přibývá zastavěných ploch, od roku 2000 o 1,8 %, ostatní plochy vzrostly o 4,4 %.
• Od roku 1982 setrvale klesá početnost ptačích populací v ČR. Zatímco početnost populací běžných druhů ptáků mezi lety 1982–2019 se výrazně nemění, u lesních druhů ptáků poklesla o 13,4 % a u ptáků zemědělské krajiny klesla dokonce o 42,3 %.

Lesy
• V posledních letech dochází ke zhoršování zdravotního stavu lesů, které je způsobeno především poškozením stromů suchem a hmyzími škůdci. Objem evidované těžby dřeva překonal dosavadní rekord z roku 2018 a činil 32,6 mil. m3 (bez kůry). Podíl kalamitní těžby na celkové těžbě činil 95,0 %.
• V roce 2019 bylo v lesích poprvé v historii vysazeno více listnáčů (14,7 tis. ha) než jehličnanů (14,0 tis. ha), nejčastěji vysazovanou dřevinou byl stále smrk (8,7 tis. ha).
• Za poslední rok se zdvojnásobila plocha certifikovaná dle systému FSC. Ke konci roku 2019 bylo v ČR certifikováno dle FSC 4,0 % lesních pozemků.

Půda a zemědělství
• Spotřeba minerálních hnojiv meziročně poklesla(o 4,9 % na 116,8 kg.ha-1 čistých živin).
• Meziročně stoupla spotřeba rodenticidův důsledku přemnožení populace hraboše polního.
• Celková spotřeba vápenatých hnojiv se ve srovnání s rokem 2018 zvýšila o 18,2 % na 402,0 tis. t a dosáhla tak nejvyšší hodnoty od roku 2000.

Průmysl a energetika
• Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů byla historicky nejvyšší. V roce 2019 bylo z OZE vyrobeno 10,1 TWh, což po 5 letech relativní stagnace znamená výraznější meziroční nárůst o 6,9 %. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektrické energie tak v roce 2019 činil 11,6 %.
• Za období 2010–2019 byly při splnění podmínek nápravných opatření ukončeny sanace 590 lokalit starých ekologických zátěží, přičemž v roce 2019 byly ukončeny sanace 221 lokalit.

Doprava
• Výkon osobní dopravy vzrostl v období 2000–2019 o 31,1 %, v meziročním srovnání o 2,3 %. Podíl veřejné dopravy na přepravním výkonu osobní dopravy stagnuje (33,0 % v roce 2019), z druhů veřejné dopravy roste zejména výkon environmentálně příznivé železniční dopravy. V nákladní dopravě zajišťuje zhruba dvě třetiny přepravního výkonu doprava silniční s výrazným vlivem na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž obyvatel.
• Emise znečišťujících látek NOx, VOC, CO a PM z dopravy klesají. Trend emisí PAU a CO2 je však kvůli růstu spotřeby paliv v dopravě rostoucí.

Materiálové toky
• : Domácí materiálová spotřeba v ČR po roce 2000 kolísá bez výraznějšího trendu, v roce 2019 v meziročním srovnání DMC mírně vzrostla o 0,4 %.Ve struktuře domácí materiálové spotřeby klesá podíl fosilních paliv.
• Materiálová náročnost hospodářství ČR dlouhodobě klesá, v období 2000–2019 se snížila o 44,2 %.
Odpady
• Celková produkce odpadů od roku 2009 vzrostla zejména v souvislosti s rozvojem stavební činnosti na 37 362,3 tis. t v roce 2019.
• Míra skládkování komunálních odpadů je stále vysoká(45,9 % v roce 2019), a to i přesto, že se snižuje ve prospěch jejich materiálového využití (41,0 % v roce 2019) a také energetického využití (11,7 % v roce 2019).

Financování
• Objem veřejných výdajů na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů (tj. zejména ze státního rozpočtu a státních fondů) v roce 2019 meziročně vzrostl o 15,8 % na 52,6 mld. Kč.
• V rámci OPŽP pro programové období 2014–2020 bylov roce 2019 vyhlášeno celkem 20 nových výzev ve výši 17,2 mld. Kč a pokračovalo se ve financování tzv. kotlíkových dotací. V roce 2019 to bylo vyhlášení 3. výzvy pro jednotlivé kraje s alokací cca 3,8 mld. Kč, v předchozích dvou výzvách bylo vyměněno 60 tisíc kotlů na pevná paliva v celkovém objemu 6,5 mld. Kč.
• Investice na ochranu životního prostředí vzhledem k HDP jsou v ČR dlouhodobě nad průměrem EU28.

Zpráva o životním prostředí v ČR za rok 2019 je stažení zde: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20210215_Zprava-o-zivotnim-prostredi-CR-2019/$FILE/Zprava_2019.pdf

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist