MD ČR: Vyjádření ministra dopravy Dana Ťoka k pochybnostem u stavby R7

Kdo obvinil koho z korupce?

Český rozhlas přišel s domněnkou, že údajně existovalo 100 milionů korun, které měly být součástí možné korupce v projektu R7 nebo že docházelo k nějakému „vyvádění peněz“. Nesdělil ale, kdo by měl uplácet, koho by měl uplácet a proč by měl uplácet. Nemohl ani něco takového říct, protože ve skutečnosti nic takového neexistovalo.

Jádrem problému jsou dvě skutečnosti: pro jednu stavební zakázku byl vypracován plán v době před hospodářskou krizí, ale s ohledem na realizaci v době nejhlubšího propadu na trhu byly realizační ceny nižší než plán. A některé procesní změny v realizaci zakázky (viz níže) neodsouhlasilo vedení (Senior Executive Team). Nejde o problém ve vyvádění financí, ale změnu poměrů na stavební trhu a špatně nastavená interní pravidla firmy.

Žádné finanční prostředky nikam ve skutečnosti nemizely. Je to nepochopení situace v době po ekonomické krizi a vidění senzace tam, kde žádná není. Existuje pouze na počátku interní audit společnosti Skanska, kterému se část projektu R7 nelíbila z hlediska interních norem. Na konci je pak bývalý interní auditor Skanska, který nyní začíná veřejně zpochybňovat svou práci, když tvrdí, že se mluvilo o penězích na úplatky.


Kde se vzaly údajné úplatky?

Žádné úplatky neexistovaly. Auditoři zodpovědní centrále Skanska ve Švédsku šetřili možné porušení vnitřních předpisů. Na základě všech prověřených dokumentů a osobních výpovědí vznikla závěrečná zpráva auditorů, která jednoznačně vylučuje jakékoli porušení etických zásad či korupční jednání.

Protože podezření byla vyvrácena, ani nemohlo dojít k zahájení policejního vyšetřování. Pokud jsou ovšem nějaké nové důkazy, měli by redaktoři okamžitě kontaktovat policii a všechny důkazy předložit. Jestliže nejsou domněnky opřeny o fakta, pak se dopouští autoři takových konstrukcí pomluvy.



Proč se měnily poměry v konsorciu pro stavbu R7?

V době před ekonomickou krizí v roce 2008 se dohodly tři firmy na společném konsorciu (Skanska, Geosan Group a EDS) v určitém poměru. Tento poměr se mění o tři roky později, kdy se zakázka začíná realizovat a firma Geosan má zájem stejně jako jakákoliv jiná firma o práci, které je nedostatek kvůli dopadům ekonomické recese. Po vzájemné domluvě v konsorciu byly upraveny podíly na celé zakázce. Firma Geosan využila situace na trhu, zadala soutěž na subdodavatele, kteří stlačili ceny zakázky až na polovinu. Z tohoto pohledu zůstává firmě Geosan marže při stavbě jednoho z mostů ve výši 100 milionů korun, což je polovina z objemu celé stavby. Neexistuje tedy žádná korupce, ale změny na trhu. Peníze nikam neutíkají, zůstávají ve firmě a jsou důsledkem stavu stavebnictví po vleklé finanční krizi. Standardní nebylo to, že jedna z divizí Skanska získala v soutěži vypsané Geosanem zakázku. Skanska se tak stala zároveň objednavatelem a dodavatelem, i když prostřednictvím jedné z divizí. To kritizoval interní audit. Byl to však důsledek kombinace stavu stavebního trhu a firemních pravomocí, kdy mohly divize firmy vstupovat do soutěží s určitým finanční hranicí zcela na vlastní pěst a odpovědnost. O úplatcích ale nepadla ani zmínka. Na základě výsledků auditu tedy došlo k jednoduchému závěru: Skanska nemá stát na straně zhotovitele a objednatele zároveň. Ředitelé jednotlivých závodů mají mít více pod kontrolou a k podpisu zakázky podobného rozsahu.



Proč neměl generální ředitel detailní informace, přece o tom musel vědět?

Roční obrat stavební firmy Skanska a všech jejích divizí v České republice a na Slovensku byl přes 20 miliard ročně, což je méně než 5 procent celé firmy Skanska. Generální ředitel nekontroluje všechny zakázky. Řeší velké stavební projekty v řádech miliard korun. Nižší částky řeší například ředitelé jednotlivých divizí nebo další vedoucí pracovníci na nižších úrovních. V takovém objemu peněz je proto nutná kontrola interních auditorů. Kontrol bývá 30 – 40 ročně a spadají pod švédské vedení. Audity mají přísná pravidla a ředitel pobočky do nich nemůže nijak zasahovat a ani nezná jejich výsledek. Ten mají k dispozici ve švédském vedení a rozhodují na základě výsledků o důsledcích případných zjištění.


Proč nikdo v roce 2011 neoznámil údajnou korupci? Proč se to řeší teď?

Proč auditor pan Blomqvist před čtyřmi roky konstatoval ve své zprávě, že nedošlo k neetickému či korupčnímu jednání, a dnes, rok a půl po jeho odchodu ze Skanska, si „zázračně“ vzpomíná na senzační přiznání bývalého nadřízeného, je pro mě nepochopitelné.

Kdybych měl podezření, že je ve Skanska pod mým vedením jakékoliv korupční chování, tak jsem to okamžitě oznámil. Pokud někdo takové podezření má nyní, ať to prosím udělá. Jinak mám důvodné podezření, že někdo účelově vytváří virtuální problém a snaží se ze mě udělat korupčníka. Možná se někomu velmi hodí, abychom na Ministerstvu dopravy nemohli dokončit zveřejnění všech faktur a smluv za minulé roky, abych postupoval transparentně při řešení výběru mýta a dalších problémů, kterých je ministerstvo plné.