Tiskové zprávy
Spojené farmy: Výkrmce skotu oceněn v mezinárodní Soutěži o nejlepší louku
Společnost ZEMSPOL, s.r.o. byla oceněna v mezinárodní „Soutěži o nejlepší louku“. Ještě lépe pro české farmy vyznívá sdělení organizátorů, že zvlášť musely být hodnoceny české a zvlášť německé farmy, protože jinak by se německé farmy neumístily. České louky jsou totiž druhově mnohem pestřejší, což je dáno nižšími vstupy dusíku a tedy nižší intenzitou hospodaření v českých podhorských oblastech. Právě to je vlastnost, pro kterou si Evropa české louky tak cení.
Výše uvedené je nejlepším dokladem toho, že lze skloubit produkční i mimoprodukční zemědělství. ZEMSPOL je členem odbytového sdružení Spojené farmy. Tyto farmy převzaly před 10 lety mnoho zanedbaných pozemků, které obnovují a pravidelním kosením je vrací původnímu účelu. Díky tomu na těchto loukách a pastvinách roste velké množství vzácných druhů rostlin včetně orchidejí, jako Prstnatec májový a rostlin, které jsou vedeny jako ohrožený či silně ohrožený druh - kosatec sibiřský, hadilka obecná, kruštík bahenní a další. I to je možná inspirací pro další zemědělce, že spolupráce s Orgány ochrany přírody či práce pro Ministerstvo zemědělství v rámci tzv. agroenvironmentálních programů se vyplácí. Ještě donedávna totiž platilo, že pestrost luk je na závadu.
Kritérii pro hodnocení lučních ploch přihlášených do soutěže byly vzhled, druhová pestrost, zastoupení pro region typických druhů, množství živin v půdě a způsob obhospodařování. Soutěž byla vypsána Spolkem pro péči o krajinu Saského Švýcarska - Východní Krušnohoří, Správou CHKO Labské pískovce, o.p.s. REGIOcentrum, Úřadem Národního parku Saské Švýcarsko a Informačním střediskem Národního parku Saské Švýcarsko jako přeshraniční projekt v severovýchodní části Ústeckého kraje a v okrese Saské Švýcarsko.
Ve výše uvedeném sdružení Spojené farmy spolupracuje 20 farem, které hospodaří převážně v režimu ekologického zemědělství a produkují v kvalitě BIO zejména obilí, jehněčí, hovězí, bylinky jako je koriandr a yzop a další. V současné době uvažují Spojené farmy o dalším rozšíření potravinářských aktivit – jako významný chovatel koz hodlají zahájit zpracovávání kozího mléka a produkci kozích sýrů.
Biohovězí bylo aktuálně zařazeno do řady TESCO organic, v kampani, která začíná 10. října a ve které největší český maloobchodní řetězec přinese nejširšímu spotřebitelskému spektru jak na Slovensku, tak i v České republice především místní biovýrobky. Před třemi měsíci s obdobnou řadou biopotravin začal pod značkou BioBio i diskontní řetězec PLUS. Jeho kritéria dokázali z českých bioproducentů bohužel splnit zatím jen producenti hovězího a mléka. Vedle velkých řetězců spolupracují tito farmáři i se specializovanými bioprodejnami, které na rozdíl od řetězců sázejí na užší kontakt a vzdělávání zákazníka.
Větší produkci však brání fakt, že např. hovězího je na trhu nedostatek. „My sami dodáváme ročně přes 1200 ks jatečného dobytka a ani to nestačí a musíme nakupovat od dalších biofarmářů. Vykrmený biodobytek se však shání těžce, protože ekofarmáři nemají finanční prostředky na dokrm telat.“ uvádí k problému Petr Krogman, obchodní ředitel Spojených farem, a.s.. Vše je o tom, že nejen trh s biohovězím dnes roste o 100 % ročně, což u běžných potravin nemá obdoby a lze jen doufat, že se i v tomto ohledu brzy přiblížíme západoevropskému standardu, kde spotřebitel je ochoten za šetrnou produkci připlatit.
Výše uvedené je nejlepším dokladem toho, že lze skloubit produkční i mimoprodukční zemědělství. ZEMSPOL je členem odbytového sdružení Spojené farmy. Tyto farmy převzaly před 10 lety mnoho zanedbaných pozemků, které obnovují a pravidelním kosením je vrací původnímu účelu. Díky tomu na těchto loukách a pastvinách roste velké množství vzácných druhů rostlin včetně orchidejí, jako Prstnatec májový a rostlin, které jsou vedeny jako ohrožený či silně ohrožený druh - kosatec sibiřský, hadilka obecná, kruštík bahenní a další. I to je možná inspirací pro další zemědělce, že spolupráce s Orgány ochrany přírody či práce pro Ministerstvo zemědělství v rámci tzv. agroenvironmentálních programů se vyplácí. Ještě donedávna totiž platilo, že pestrost luk je na závadu.
Kritérii pro hodnocení lučních ploch přihlášených do soutěže byly vzhled, druhová pestrost, zastoupení pro region typických druhů, množství živin v půdě a způsob obhospodařování. Soutěž byla vypsána Spolkem pro péči o krajinu Saského Švýcarska - Východní Krušnohoří, Správou CHKO Labské pískovce, o.p.s. REGIOcentrum, Úřadem Národního parku Saské Švýcarsko a Informačním střediskem Národního parku Saské Švýcarsko jako přeshraniční projekt v severovýchodní části Ústeckého kraje a v okrese Saské Švýcarsko.
Ve výše uvedeném sdružení Spojené farmy spolupracuje 20 farem, které hospodaří převážně v režimu ekologického zemědělství a produkují v kvalitě BIO zejména obilí, jehněčí, hovězí, bylinky jako je koriandr a yzop a další. V současné době uvažují Spojené farmy o dalším rozšíření potravinářských aktivit – jako významný chovatel koz hodlají zahájit zpracovávání kozího mléka a produkci kozích sýrů.
Biohovězí bylo aktuálně zařazeno do řady TESCO organic, v kampani, která začíná 10. října a ve které největší český maloobchodní řetězec přinese nejširšímu spotřebitelskému spektru jak na Slovensku, tak i v České republice především místní biovýrobky. Před třemi měsíci s obdobnou řadou biopotravin začal pod značkou BioBio i diskontní řetězec PLUS. Jeho kritéria dokázali z českých bioproducentů bohužel splnit zatím jen producenti hovězího a mléka. Vedle velkých řetězců spolupracují tito farmáři i se specializovanými bioprodejnami, které na rozdíl od řetězců sázejí na užší kontakt a vzdělávání zákazníka.
Větší produkci však brání fakt, že např. hovězího je na trhu nedostatek. „My sami dodáváme ročně přes 1200 ks jatečného dobytka a ani to nestačí a musíme nakupovat od dalších biofarmářů. Vykrmený biodobytek se však shání těžce, protože ekofarmáři nemají finanční prostředky na dokrm telat.“ uvádí k problému Petr Krogman, obchodní ředitel Spojených farem, a.s.. Vše je o tom, že nejen trh s biohovězím dnes roste o 100 % ročně, což u běžných potravin nemá obdoby a lze jen doufat, že se i v tomto ohledu brzy přiblížíme západoevropskému standardu, kde spotřebitel je ochoten za šetrnou produkci připlatit.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk