https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vysledky-pitvy-vlcice-u-hradcan-zahynula-po-stretu-s-jinou-selmou-asi-vlkem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

AOPK ČR: Výsledky pitvy: vlčice u Hradčan zahynula po střetu s jinou šelmou, asi vlkem

26. listopadu 2018 | AOPK ČR
Autor: Karolína Šůlová, tel: 724 102 406
Mrtvé zvíře bylo nalezeno koncem října u Hradčan nad Ploučnicí. Pitva doložila, že ani ne roční vlčice zahynula po střetu s jinou šelmou, pravděpodobně vlkem. Není však možné ani vyloučit zápas se psem či psy. Nepotvrdil se tedy původní předpoklad, že za smrtí vlčice stojí prase divoké [1]. Testy zároveň prokázaly, že mrtvé zvíře nemělo vzteklinu a že se skutečně jedná o vlka.

„Jsme především rádi, že vlčice nezemřela zásahem člověka. Vlk sice nemá v naší přírodě přirozeného nepřítele, může ale docházet ke konfliktům mezi jednotlivými zvířaty a smečkami a tím i k přirozenému omezování jejich počtu. Podrobná genetická zkoumání by v budoucnu měla ukázat, jak jsou mezi sebou zdejší vlci příbuzní a zda se na Kokořínsku pohybují jedna či dvě smečky. Je toho stále hodně, co o místních vlcích nevíme,“ vysvětluje Ladislav Pořízek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.

„Genetický profil tohoto zvířete spadá do variability vlčí smečky, která se na Kokořínsku vyskytuje dlouhodobě a až doposud byla izolována od zvířat pohybujících se v pohraničních pohořích. Plánovaná analýza nových vzorků, které budou získány v letošní zimě, umožní zjistit, zda se v oblasti usadila nová smečka a zda mohlo dojít k teritoriálnímu konfliktu. Mortalita při takových setkáních je u vlků běžná, což je jeden z faktorů přispívající k velmi nízké populační hustotě vrcholových predátorů. Co se týče rizika vztekliny, je potřeba si uvědomit, že právě nízká populační hustota neumožňuje v Evropě vznik ohnisek tohoto onemocnění u vlků. Muselo by dojít k přeskoku na vlka z jiného druhu (např. lišky) v oblasti s vyšší pravděpodobností výskytu viru, jako je třeba Ukrajina. Toto zvíře by se následně muselo přesunout k nám, což je poměrně málo pravděpodobné,“ uvedl Pavel Hulva z Karlovy univerzity.

Kořistí vlků jsou především srnci, prasata divoká, jeleni či daňci, kteří která působí nemalé škody na zemědělských kulturách a brání také přirozené obnově lesa, protože okusují mladé stromky. Přítomnost těchto šelem tak pomáhá zlepšit stav zdejších lesů.

Předběžné analýzy trusu vlků ze severních Čech prokazují, že jejich potrava se příliš neliší od potravy saských vlků [2]. Patnáct let trvající výzkum vlčího trusu v Německu na 6581 vzorcích prokázal, že hlavní složkou vlčí potravy jsou: srnec (52 %), prase divoké (17 %), jelen (10,7 %), daněk (6,2 %); hospodářská zvířata tvoří 1,1 %.

Pitvu vlčice provedl Ústav patologické morfologie a parazitologie Fakulty veterinárního lékařství. Podrobné genetické testy ještě probíhají na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UK.


Poznámky:

[1] http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/pitva-odhali-zda-prase-divoke-zabilo-vlka/

[2] Analýza složení potravy bude jedním z výstupů tříletého přeshraničního projektu OWAD, který je zaměřen na sdílení zkušeností při ochraně vlka („Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině – OWAD“). Měl by zpřesnit informace o výskytu a šíření vlků do České republiky, koncepční přístup k jejich ochraně a zmírňování konfliktů, které návrat vlků může přinášet. Projektovým územím je Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj, dopad však bude celorepublikový. Cílem projektu, jehož hlavním nositelem je Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), je posílit přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Saskem při výměně informací a zkušeností s ochranou vlků a snižováním rizika konfliktů, které tato šelma může působit. Kromě vědců z Fakulty životního prostředí ČZU se na projektu z české strany podílí Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Za německou stranu je projektovým partnerem Senckenbergská přírodovědná společnost zastoupená Muzeem pro přírodovědu ve Zhořelci (Museum Görlitz).
Karolína Šůlová, tel: 724 102 406 tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist