Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Výstava „Dobrá káva sílu dává aneb o kávě a o tom, co s ní souvisí“
V minulém týdnu byla otevřena v Krkonošském muzeu Správy KRNAP v Jilemnici výstava „Dobrá káva sílu dává aneb o kávě a o tom, co s ní souvisí“.
Původně na tuto dobu byla plánována výstava Z kuchyně našich babiček. Autoři nakonec usoudili, že se jedná o tak široké a přitom tak zajímavé téma, že přistoupili k rozdělení na několik samostatných výstav. Právě současná výstava o kávě je první, která návštěvníkům přiblíží kuchyni našich předků.
Kávu poprvé zmiňuje arabský lékař Rhazez kolem roku 900. Do Evropy se poprvé dostala v roce 1615 díky holandskému obchodníkovi Pieteru van dan Broeckovi. Koncem 17. století začíná káva pronikat do střední Evropy. Do západních Krkonoš káva pronikala podobně jako v jiných oblastech prostřednictvím zámeckého a měšťanskému prostředí. Mlýnky ve sbírkách Krkonošského muzea v Jilemnici dokládají, že v Jilemnici se káva vařila již ve druhé polovině 18. století. V naší horské oblasti byla káva obzvláště populární mimochodem i z toho důvodu, že pramenitá horská voda kávě dodávala specifickou chuť. Ve své době měla káva množství příznivců. Prof. Dr. Otto Wilhelm Thomé v roce 1899 napsal: „Káva zlepšuje náladu, lidé se po ní cítí dobře. Jsou povzbuzeni, díky kávě na nás nepříjemnosti působí méně tíživě. Káva povzbuzuje duševní činnost a oživuje obrazotvornost, vzbuzuje chuť k práci, myšlenky se vynořují snadněji a jsou podnětnější. Rozvíjí se představivost“. Káva byla také používána jako lék. Časopis turistů z roku 1899 doporučuje kávový prášek jako náhradu antiseptického obvazu chránícího před hnilobou. Z Vávakových Pamětí je patrné, že se předpisovala také proti „zastuzení sleziny“ a „rozlití žluči“.
Káva však měla také své odpůrce, jak se můžeme dočíst například v Gallašově Bromatologii z roku 1826: „K tomuto cizineckému nápoji, jenž velmi na naše nervy oučinkuje, je dráždí, oslabuje, mohou se slušně oné nemoci přičítati, jenž kdysi ve vsi docela neznámé byly, totiž páry, zlatou žílu, přílišný tok krve měsíční, zármutek a malomyslnost, ouzkostlivost srdce, drkotiny rukou a jiné mnohé těm podobné nemoci zpanštělých lidí...“ Pití kávy se však postupem doby stalo nejenom léčebnou či labužnickou záležitostí, ale také důležitou aktivitou společenskou.
PaedDr. Jan Luštinec, ředitel Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici k současné výstavě uvedl: “Jsou zde k vidění kávové mlýnky, na kterých se káva zpracovávala, pražiče kávy, ale také kávové servisy, reklamní plakáty a nástroje ke zpracování kávy. Nesmírně zajímavou věcí je obchodní, krámský pražič kávy. Technicky je dokonale zpracován.“ Návštěvníky jistě zaujmou kávové náhražky. „Když byl kávy nedostatek a byla nesmírně drahá, tak se začaly pražit kávové náhražky. Tady se můžeme podívat, z čeho se dělaly a jak se dělaly. Byly nejrůznějšího charakteru, takže tady máme pražené kroupy. Ty se pražily s cukrem a pak se mlely jako káva. Byla z nich velice lahodná káva. Samozřejmě cikorka, ta je do dneška známá káva. Ale třeba zrnka šípků se také pražila, drtila, nebo mlela. Ta káva z nich byla taky celkem dobrá. Žaludy jsou myslím vcelku všeobecně známe. Málokdo ví, že se třeba sušily také plané třešně. Ty se potom pražily a tloukly se s peckami a dělala se z toho káva. Samozřejmě náhražka měla kávu nahradit, ale aroma nemůže být totožné a účinky už vůbec ne.“ dodal Luštinec.
Přijmete tedy pozvání na další velmi zajímavou výstavu, kterou připravili pracovníci Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici.
Můžete ji navštívit od 18. 6. do 12. 9. Otevřena je denně kromě pondělí. V červnu a září od 8 do 12 a od 13 do 16 hodin, v červenci a srpnu do 17 hodin.
Původně na tuto dobu byla plánována výstava Z kuchyně našich babiček. Autoři nakonec usoudili, že se jedná o tak široké a přitom tak zajímavé téma, že přistoupili k rozdělení na několik samostatných výstav. Právě současná výstava o kávě je první, která návštěvníkům přiblíží kuchyni našich předků.
Kávu poprvé zmiňuje arabský lékař Rhazez kolem roku 900. Do Evropy se poprvé dostala v roce 1615 díky holandskému obchodníkovi Pieteru van dan Broeckovi. Koncem 17. století začíná káva pronikat do střední Evropy. Do západních Krkonoš káva pronikala podobně jako v jiných oblastech prostřednictvím zámeckého a měšťanskému prostředí. Mlýnky ve sbírkách Krkonošského muzea v Jilemnici dokládají, že v Jilemnici se káva vařila již ve druhé polovině 18. století. V naší horské oblasti byla káva obzvláště populární mimochodem i z toho důvodu, že pramenitá horská voda kávě dodávala specifickou chuť. Ve své době měla káva množství příznivců. Prof. Dr. Otto Wilhelm Thomé v roce 1899 napsal: „Káva zlepšuje náladu, lidé se po ní cítí dobře. Jsou povzbuzeni, díky kávě na nás nepříjemnosti působí méně tíživě. Káva povzbuzuje duševní činnost a oživuje obrazotvornost, vzbuzuje chuť k práci, myšlenky se vynořují snadněji a jsou podnětnější. Rozvíjí se představivost“. Káva byla také používána jako lék. Časopis turistů z roku 1899 doporučuje kávový prášek jako náhradu antiseptického obvazu chránícího před hnilobou. Z Vávakových Pamětí je patrné, že se předpisovala také proti „zastuzení sleziny“ a „rozlití žluči“.
Káva však měla také své odpůrce, jak se můžeme dočíst například v Gallašově Bromatologii z roku 1826: „K tomuto cizineckému nápoji, jenž velmi na naše nervy oučinkuje, je dráždí, oslabuje, mohou se slušně oné nemoci přičítati, jenž kdysi ve vsi docela neznámé byly, totiž páry, zlatou žílu, přílišný tok krve měsíční, zármutek a malomyslnost, ouzkostlivost srdce, drkotiny rukou a jiné mnohé těm podobné nemoci zpanštělých lidí...“ Pití kávy se však postupem doby stalo nejenom léčebnou či labužnickou záležitostí, ale také důležitou aktivitou společenskou.
PaedDr. Jan Luštinec, ředitel Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici k současné výstavě uvedl: “Jsou zde k vidění kávové mlýnky, na kterých se káva zpracovávala, pražiče kávy, ale také kávové servisy, reklamní plakáty a nástroje ke zpracování kávy. Nesmírně zajímavou věcí je obchodní, krámský pražič kávy. Technicky je dokonale zpracován.“ Návštěvníky jistě zaujmou kávové náhražky. „Když byl kávy nedostatek a byla nesmírně drahá, tak se začaly pražit kávové náhražky. Tady se můžeme podívat, z čeho se dělaly a jak se dělaly. Byly nejrůznějšího charakteru, takže tady máme pražené kroupy. Ty se pražily s cukrem a pak se mlely jako káva. Byla z nich velice lahodná káva. Samozřejmě cikorka, ta je do dneška známá káva. Ale třeba zrnka šípků se také pražila, drtila, nebo mlela. Ta káva z nich byla taky celkem dobrá. Žaludy jsou myslím vcelku všeobecně známe. Málokdo ví, že se třeba sušily také plané třešně. Ty se potom pražily a tloukly se s peckami a dělala se z toho káva. Samozřejmě náhražka měla kávu nahradit, ale aroma nemůže být totožné a účinky už vůbec ne.“ dodal Luštinec.
Přijmete tedy pozvání na další velmi zajímavou výstavu, kterou připravili pracovníci Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici.
Můžete ji navštívit od 18. 6. do 12. 9. Otevřena je denně kromě pondělí. V červnu a září od 8 do 12 a od 13 do 16 hodin, v červenci a srpnu do 17 hodin.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
JP
