Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Využití metod dálkového průzkumu Země v lesnictví

Světové terestrické ekosystémy uloží ročně 21 až 26 miliard tun uhlíku a více než z poloviny se na tom podílejí lesy. V lesních ekosystémech probíhá více než 90 % celkových toků uhlíku mezi souší a atmosférou. Tím, že lesy vážou velké množství atmosférického oxidu uhličitého (CO2), hrají důležitou roli v globálním uhlíkovém cyklu a nabízejí nástroj ke zmírňování dopadů klimatické změny. Současně však rychlá změna klimatu ohrožuje jejich stabilitu a resilienci, což snižuje jejich dlouhodobou schopnost vázat CO2.
Funkce lesů v České republice je primárně hospodářská. Produkce dřevní suroviny, zejména smrkové, má důležitý význam pro místní ekonomiku. Kromě svojí ekonomické hodnoty lesy poskytují celou řadu mimoprodukčních, tzn. společensky a ekologicky významných funkcí a služeb (např. vodohospodářská, půdoochranná, rekreační, klimatická, krajinotvorná či reprodukční), které však nejsou dostatečně ekonomicky oceněny.
Prioritním zájmem státu, vlastníků lesů i jejich uživatelů by mělo být udržitelné hospodaření a podpora jejich prosperity a schopnosti poskytovat široké spektrum produkčních i mimoprodukčních funkcí prostřednictvím vhodných zásahů. Tento cíl je také významně akcentován v nové Lesní strategii EU do roku 2030 (EU, 2021).
Funkce lesů lze hodnotit různými způsoby. Zajímavé možnosti nabízejí metody dálkového průzkumu Země. Tým vědců z několika institucí při řešení výzkumného projektu TAČR Kappa TO01000345 „Plnění produkční a regulačních funkcí lesa v minulosti, současnosti a budoucnosti – co lze očekávat od lesních ekosystémů ovlivněných klimatickou změnou?“ zpracoval certifikovanou metodiku Ohodnocení ekosystémových funkcí lesních porostů pomocí metod dálkového průzkumu Země (DPZ).
Vědci v metodice představují postupy, jak sledovat a kvantifikovat vybrané ekosystémové funkce lesních porostů pomocí metod založených na datech DPZ (satelitních i leteckých), které mohou sloužit pro sledování dlouhodobých trendů a aktuálního stavu produkční a regulační funkce lesů v ČR. Funkce regulační je schopnost lesních ekosystémů regulovat hydrologické a klimatické podmínky prostřednictvím jejich vlivu na energetickou a vodní bilanci v krajině a v atmosféře.
Vlastní postup hodnocení založený na analýze dlouhodobého trendu produktivity a evapotranspirace ze satelitních dat nebyl doposud v České republice aplikován.
Metody DPZ nabízejí oproti tradičním pozemním šetřením významné časové a finanční úspory. Lesní pracovníci mohou využívat výstupy DPZ, např. mapy produktivity, evapotranspirace nebo zdravotního stavu lesa, jako koncepční podklady pro plánování terénních šetření, výchovy i ochrany porostů nebo jejich těžeb.
Dále tyto podklady umožní efektivnější selekci problémových lokalit nebo identifikaci klíčových oblastí, kde les prosperuje či naopak již neprosperuje. Výhodou DPZ přístupu je i porovnání map produktivity k identifikaci odchylek od dlouhodobého normálu, které mohou poukázat na akutní problémy lesů.
Metodika kvantifikace ekosystémových funkcí lesa pomocí metod DPZ představuje inovativní přístup k hodnocení produkčních a regulačních funkcí lesních ekosystémů v České republice. Díky možnosti propojení s klimatickými modely nabízí nástroj pro strategické plánování, adaptaci lesního hospodářství na změny klimatu a efektivnější využívání dotačních prostředků. Její aplikace má potenciál zásadně ovlivnit ekonomiku lesního hospodářství i tvorbu politiky v oblasti podpory udržitelného hospodaření.
V dnešní době, kdy změny klimatu výrazně ovlivňují fungování lesů, jsou informace o změnách v plnění jednotlivých funkcí lesa naprosto klíčové. Prezentované metody – zahrnující dlouhodobé časové řady a sledování funkcí lesa v detailním časovém i prostorovém měřítku – představují inovativní zdroj informací.
Metodika poskytuje možnost analyzovat dopady různých modelů hospodaření na plnění ekosystémových funkcí. Na základě dat lze například porovnat přístupy intenzivní těžby, přírodě blízkého hospodaření nebo nezasahování a vyhodnotit, který z nich nejlépe kombinuje ekonomickou efektivitu a ekologickou stabilitu.
To má zásadní dopad na strategické plánování v lesnictví. Predikce produkčních kapacit lesů v budoucích klimatických podmínkách navíc umožňují přizpůsobit těžbu a zalesňování tak, aby byly zajištěny dlouhodobé ekonomické přínosy.
Data získaná pomocí metodiky například umožní směřovat dotace na obnovu lesů v oblastech postižených kůrovcem, a to s důrazem na druhově pestré výsadby, které zlepší ekologickou stabilitu i ochlazovací funkci lesa. Podobně lze cílit financování na zalesňování v regionech postižených suchem s cílem zvýšit schopnost lesa zadržovat vodu. Další možností je zavedení bonusů pro vlastníky lesů, kteří dlouhodobě dosahují nadprůměrného plnění ekosystémových funkcí, což by motivovalo k udržitelnějšímu hospodaření.
Kombinace dat metodiky a klimatických modelů rovněž umožňuje predikovat rizika ztráty produkčních funkcí a plánovat preventivní opatření, čímž se minimalizují ekonomické ztráty v budoucnosti.
Významný potenciál nabízí propojení moderních postupů pozemního monitoringu, které využívají kontinuální měření v kombinaci s pokročilými technologiemi pro přenos dat v reálném čase. Tato integrace umožňuje přesnější sledování toků uhlíku v lesních ekosystémech, a to jak z hlediska prostoru, tak času, čímž zdůrazňuje klíčovou roli lesů v ukládání a poutání uhlíku.
Integrace metod má také významný ekonomický potenciál, protože vytváří základ pro precizní systém kvantifikace uhlíkových kompenzací. Ty jsou založeny na schopnosti lesů poutat oxid uhličitý a tím vyrovnávat emise vytvořené na jiných místech. Tento přístup nejen podporuje boj proti změně klimatu, ale zároveň vytváří ekonomické příležitosti v oblasti uhlíkového hospodářství. Pro lesnictví se tak otevírá obrovská příležitost, jak zhodnotit své úsilí prostřednictvím významných peněžních toků spojených s uhlíkovými kompenzacemi.
Metodika přináší zásadní inovaci pro řízení lesního hospodářství v ČR. Díky možnosti cíleného rozdělování finanční podpory, hodnocení efektivity hospodaření a plánování adaptací na změny klimatu představuje nástroj, který zajišťuje dlouhodobou stabilitu lesních ekosystémů a jejich přínos pro ekonomiku. Tento komplexní přístup kombinuje udržitelnost, ekologické funkce a ekonomickou efektivitu, což z něj činí klíčový prvek budoucí strategie lesního hospodářství.
Metodika Ohodnocení ekosystémových funkcí lesních porostů pomocí metod dálkového průzkumu Země je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2025/01/LP_3_2024c.pdf
Autoři metodiky: Ing. Lucie Homolová, Ph.D. a kol.; Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Brno
Podle originálu připravil Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz