Jan Řezáč "> Využití metod dálkového průzkumu Země v lesnictví - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vyuziti-metod-dalkoveho-pruzkumu-zeme-v-lesnictvi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Využití metod dálkového průzkumu Země v lesnictví

Světové terestrické ekosystémy uloží ročně 21 až 26 miliard tun uhlíku a více než z poloviny se na tom podílejí lesy. V lesních ekosystémech probíhá více než 90 % celkových toků uhlíku mezi souší a atmosférou. Tím, že lesy vážou velké množství atmosférického oxidu uhličitého (CO2), hrají důležitou roli v globálním uhlíkovém cyklu a nabízejí nástroj ke zmírňování dopadů klimatické změny. Současně však rychlá změna klimatu ohrožuje jejich stabilitu a resilienci, což snižuje jejich dlouhodobou schopnost vázat CO2.
Funkce lesů v České republice je primárně hospodářská. Produkce dřevní suroviny, zejména smrkové, má důležitý význam pro místní ekonomiku. Kromě svojí ekonomické hodnoty lesy poskytují celou řadu mimoprodukčních, tzn. společensky a ekologicky významných funkcí a služeb (např. vodohospodářská, půdoochranná, rekreační, klimatická, krajinotvorná či reprodukční), které však nejsou dostatečně ekonomicky oceněny.
Prioritním zájmem státu, vlastníků lesů i jejich uživatelů by mělo být udržitelné hospodaření a podpora jejich prosperity a schopnosti poskytovat široké spektrum produkčních i mimoprodukčních funkcí prostřednictvím vhodných zásahů. Tento cíl je také významně akcentován v nové Lesní strategii EU do roku 2030 (EU, 2021).
Funkce lesů lze hodnotit různými způsoby. Zajímavé možnosti nabízejí metody dálkového průzkumu Země. Tým vědců z několika institucí při řešení výzkumného projektu TAČR Kappa TO01000345 „Plnění produkční a regulačních funkcí lesa v minulosti, současnosti a budoucnosti – co lze očekávat od lesních ekosystémů ovlivněných klimatickou změnou?“ zpracoval certifikovanou metodiku Ohodnocení ekosystémových funkcí lesních porostů pomocí metod dálkového průzkumu Země (DPZ).
Vědci v metodice představují postupy, jak sledovat a kvantifikovat vybrané ekosystémové funkce lesních porostů pomocí metod založených na datech DPZ (satelitních i leteckých), které mohou sloužit pro sledování dlouhodobých trendů a aktuálního stavu produkční a regulační funkce lesů v ČR. Funkce regulační je schopnost lesních ekosystémů regulovat hydrologické a klimatické podmínky prostřednictvím jejich vlivu na energetickou a vodní bilanci v krajině a v atmosféře.
Vlastní postup hodnocení založený na analýze dlouhodobého trendu produktivity a evapotranspirace ze satelitních dat nebyl doposud v České republice aplikován.
Metody DPZ nabízejí oproti tradičním pozemním šetřením významné časové a finanční úspory. Lesní pracovníci mohou využívat výstupy DPZ, např. mapy produktivity, evapotranspirace nebo zdravotního stavu lesa, jako koncepční podklady pro plánování terénních šetření, výchovy i ochrany porostů nebo jejich těžeb.
Dále tyto podklady umožní efektivnější selekci problémových lokalit nebo identifikaci klíčových oblastí, kde les prosperuje či naopak již neprosperuje. Výhodou DPZ přístupu je i porovnání map produktivity k identifikaci odchylek od dlouhodobého normálu, které mohou poukázat na akutní problémy lesů.
Metodika kvantifikace ekosystémových funkcí lesa pomocí metod DPZ představuje inovativní přístup k hodnocení produkčních a regulačních funkcí lesních ekosystémů v České republice. Díky možnosti propojení s klimatickými modely nabízí nástroj pro strategické plánování, adaptaci lesního hospodářství na změny klimatu a efektivnější využívání dotačních prostředků. Její aplikace má potenciál zásadně ovlivnit ekonomiku lesního hospodářství i tvorbu politiky v oblasti podpory udržitelného hospodaření.
V dnešní době, kdy změny klimatu výrazně ovlivňují fungování lesů, jsou informace o změnách v plnění jednotlivých funkcí lesa naprosto klíčové. Prezentované metody – zahrnující dlouhodobé časové řady a sledování funkcí lesa v detailním časovém i prostorovém měřítku – představují inovativní zdroj informací.
Metodika poskytuje možnost analyzovat dopady různých modelů hospodaření na plnění ekosystémových funkcí. Na základě dat lze například porovnat přístupy intenzivní těžby, přírodě blízkého hospodaření nebo nezasahování a vyhodnotit, který z nich nejlépe kombinuje ekonomickou efektivitu a ekologickou stabilitu.
To má zásadní dopad na strategické plánování v lesnictví. Predikce produkčních kapacit lesů v budoucích klimatických podmínkách navíc umožňují přizpůsobit těžbu a zalesňování tak, aby byly zajištěny dlouhodobé ekonomické přínosy.
Data získaná pomocí metodiky například umožní směřovat dotace na obnovu lesů v oblastech postižených kůrovcem, a to s důrazem na druhově pestré výsadby, které zlepší ekologickou stabilitu i ochlazovací funkci lesa. Podobně lze cílit financování na zalesňování v regionech postižených suchem s cílem zvýšit schopnost lesa zadržovat vodu. Další možností je zavedení bonusů pro vlastníky lesů, kteří dlouhodobě dosahují nadprůměrného plnění ekosystémových funkcí, což by motivovalo k udržitelnějšímu hospodaření.
Kombinace dat metodiky a klimatických modelů rovněž umožňuje predikovat rizika ztráty produkčních funkcí a plánovat preventivní opatření, čímž se minimalizují ekonomické ztráty v budoucnosti.
Významný potenciál nabízí propojení moderních postupů pozemního monitoringu, které využívají kontinuální měření v kombinaci s pokročilými technologiemi pro přenos dat v reálném čase. Tato integrace umožňuje přesnější sledování toků uhlíku v lesních ekosystémech, a to jak z hlediska prostoru, tak času, čímž zdůrazňuje klíčovou roli lesů v ukládání a poutání uhlíku.
Integrace metod má také významný ekonomický potenciál, protože vytváří základ pro precizní systém kvantifikace uhlíkových kompenzací. Ty jsou založeny na schopnosti lesů poutat oxid uhličitý a tím vyrovnávat emise vytvořené na jiných místech. Tento přístup nejen podporuje boj proti změně klimatu, ale zároveň vytváří ekonomické příležitosti v oblasti uhlíkového hospodářství. Pro lesnictví se tak otevírá obrovská příležitost, jak zhodnotit své úsilí prostřednictvím významných peněžních toků spojených s uhlíkovými kompenzacemi.
Metodika přináší zásadní inovaci pro řízení lesního hospodářství v ČR. Díky možnosti cíleného rozdělování finanční podpory, hodnocení efektivity hospodaření a plánování adaptací na změny klimatu představuje nástroj, který zajišťuje dlouhodobou stabilitu lesních ekosystémů a jejich přínos pro ekonomiku. Tento komplexní přístup kombinuje udržitelnost, ekologické funkce a ekonomickou efektivitu, což z něj činí klíčový prvek budoucí strategie lesního hospodářství.
Metodika Ohodnocení ekosystémových funkcí lesních porostů pomocí metod dálkového průzkumu Země je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2025/01/LP_3_2024c.pdf
Autoři metodiky: Ing. Lucie Homolová, Ph.D. a kol.; Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Brno
Podle originálu připravil Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz
Jan Řezáč, tel: 724576008
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist