Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Vývoj zdravotního stavu našich lesů

Zdravotní stav našich lesů není dobrý, kůrovcová kalamita postupuje dál republikou, i navzdory deštivějšímu prvnímu pololetí letošního roku. Početní stavy lýkožroutů jsou totiž obrovské. Suchem oslabené porosty přes lepší zásoby vody regenerují jen obtížně. Ohlédnutí, jak vypadal loňský rok a prognózu pro letošní rok přináší „Zpráva o výskytu škodlivých faktorů v lesích Česka“
Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2020, zpracovala Lesní ochranná služba (LOS) Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Publikace zahrnuje také problematiku přípravků na ochranu lesa, monitoringu zdravotního stavu lesa i další témata.
Rok 2019 lze označit jako období pro lesy krajně nepříznivé, či spíše kritické. Dalším rokem pokračoval skokový nárůst a rozšiřování oblastí gradace podkorního hmyzu, vázaného na smrk a borovici. Z Moravy a Slezska se přesunula vážná situace do pomezních oblastí a vlastních Čech, kde došlo k největšímu zasažení jihovýchodního, jižního a jihozápadního území, tj. hlavně širší oblasti Českomoravské vrchoviny, a situace se rychle zhoršuje i ve střední a severovýchodní části. Hlavní škodlivé faktory byly přitom obdobné jako v minulých letech, z abiotických vlivů se jednalo především o vítr a sucho, z biotických činitelů o poškození způsobené přemnožením podkorního hmyzu ve smrkových i borových porostech.
Povětrnostní podmínky byly velmi nepříznivé. Rok 2019 je považován za druhý nejteplejší za sledované období (od roku 1880). Srážkově patřil s 634 mm mezi roky normální, distribuce však byla málo vyrovnaná. Vyskytly se dvě významné vichřice, z nichž větší škody na lesních porostech působil březnový Eberhard. Celková výše nahodilých těžeb činila 19,3 mil. m3, z toho na abiotická poškození (vítr, sucho sníh) připadlo 4,4 mil. m3. Biotickými škůdci (hmyz, houby) bylo poškozeno kolem 14,8 mil. m3 dřevní hmoty (téměř dvojnásobný nárůst oproti roku 2018).
Nejvýznamnější skupinu biotických škůdců představoval podkorní hmyz na smrku. Celkový objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví se opět výrazně zvýšil a dosáhl téměř 14,5 mil. m3, nové historicky nejvyšší evidované množství. V přepočtu představuje kůrovcové dříví v průměru alarmujících 15,9 m3 na jeden hektar smrkových porostů, tedy více než 50násobné překročení hodnoty základního stavu (skutečný stav je přitom ještě nepříznivější – kůrovci se vyskytují i na dříví vykázaném jako poškozené suchem a václavkou)! Nejvíce je aktuálně zasažena jižní část Česka, kde jen v Kraji Vysočina, krajích Jihočeském a Jihomoravském bylo evidováno společně cca 7,32 mil. m3 kůrovcového dříví, tj. více než ve zbytku republiky.
Na severovýchodě Česka (oblast severní Moravy a Slezska), kde byla situace v předchozích letech nejhorší, kalamita postupně „vyhasíná“ v souvislosti s masivním úbytkem atraktivních smrkových porostů v nižších a středních polohách. Nejvyšší podíl napadené hmoty stále připadá jednoznačně na lýkožrouta smrkového, i když v některých regionech je rovněž přemnožen lýkožrout severský. Dramatické zhoršení stavu bylo v celé řadě oblastí zjištěno u napadení podkorním hmyzem na borovicích a dalších dřevinách.
Výskyt listožravého a savého hmyzu byl v roce 2019 evidován na úhrnné rozloze kolem 4,9 tis. ha. Poměr mezi jehličnatými a listnatými porosty byl nevyrovnaný (jehličnany 0,4 tis. ha, listnáče 4,5 tis. ha), u jehličnanů se jednalo především o výskyt bekyně mnišky, u listnáčů dominantně o housenky na dubech (především bekyni velkohlavou). Celkově došlo v roce 2019 k mírnému snížení stavu této skupiny, avšak stále lze toto období charakterizovat vyšším rozsahem evidované plochy listožravého hmyzu po dlouhé periodě latence.
Evidovaná plocha výsadeb poškozená žírem dospělců klikoroha borového dosáhla v roce 2019 cca 2,3 tis. ha, což představuje významný pokles oproti předchozímu roku. Lokální poškození žírem ponravami chroustů (zejména chroustem maďalovým) bylo evidováno pouze na rozloze kolem 10 ha lesních kultur (výskyt souvisel s převažující přítomností ponrav posledního instaru v nejteplejších oblastech Čech a Moravy).
V roce 2019 došlo k mírnému snížení evidovaného poškození drobnými hlodavci, jehož celkový rozsah činil v lesních porostech kolem 400 ha. Z celorepublikového hlediska bylo nejrozsáhlejší poškození hlášeno z Jihomoravského kraje. Pokračoval také dlouhodobě velmi nepříznivý trend poškozování lesa spárkatou zvěří. Vzhledem k nutnosti chránit mladé výsadby při obnově poničených lesů není pochyb o nezbytnosti drastické a účinné redukce stavů spárkaté zvěře.
U houbových onemocnění je možno rok 2019 také označit za období méně příznivé. Nejvýznamnější fytopatologický problém nadále představují václavky, především václavka smrková, a to zejména na severní Moravě a ve Slezsku. Celkem bylo evidováno cca 145 tis. m3 „václavkového“ dříví. Významným problémem bylo prosychání borovic zapříčiněné nepříznivým průběhem počasí a aktivizací houbových patogenů (především Diplodia sapinea). Pokračovalo odumírání jasanů, na němž se podílí celá řada hub (Armillaria, Verticillium, Phoma, Phomopsis, Cytospora, Diplodia, a především Hymenoscyphus fraxineus) a rovněž odumírání olší, kde je za rozhodujícího původce považována plíseň olšová (Phytophthora alni). Byl zaznamenán výrazný nárůst odumírání dubů, doprovázený tzv. tracheomykózními příznaky.
V roce 2020 se bude nadále negativně projevovat setrvačný vliv nepříznivého průběhu počasí posledních let. Aktuální situaci s výskytem podkorního hmyzu na smrku je nutné považovat za jednoznačně katastrofální, a to již na značné části území Česka. Kůrovcová gradace se mnohde již zcela vymkla kontrole a k jejímu ústupu dojde až s faktickým úbytkem atraktivních smrkových porostů nebo dlouhodobějším klimatickým zvratem. Hlavní prioritou musí být pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace kůrovcových stromů s cílem co nejvíce oddálit rozpad smrkových porostů a hlavně za každou cenu zastavit rozvoj a šíření podkorního hmyzu do dalších oblastí a vyšších poloh. Očekávat lze také další progresi výskytu škůdců v borových porostech a na některých listnatých dřevinách, především na dubech a jasanech. Pozorně sledován musí být také populační stav bekyně mnišky. Samostatnou kapitolou je pak problematika poškozování lesa spárkatou zvěří, jež představuje trvalý vážný problém ochrany lesa, dále narůstající existencí rozsáhlých kůrovcových kalamitních holin. Z fytopatologického hlediska lze očekávat především nárůst poškození a prosychání jehličnatých porostů, napadení václavkami, u borovic napadení korun houbami Cenangium ferruginosum a Diplodia sapinea.
Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2020, je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/06/ZOL_Suppl_2020.pdf
Kontakt: Ing. Miloš Knížek, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., knizek@vulhm.cz