Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Výzkum výškového rozšíření klíštěte obecného v Krkonoších
Správa KRNAP již čtvrtým rokem úzce spolupracuje se Státním zdravotním ústavem v Praze na sledování výškového rozšíření klíštěte obecného na území Krkonoš. Důvodem tohoto výzkumu je změna v jeho rozšíření. Z dosavadních výsledků výzkumu vyplývá, že během posledních dvou desetiletí se horní hranice rozšíření klíštěte v Krkonoších posunula z původních 700 až 800 metrů nad mořem na dnešních více jak 1100 metrů. Přestává tedy být pravdou obecně rozšířené tvrzení, že na horách klíště chytnout nemůžeme.
Klíště patří mezi roztoče a v jeho vývoji se vyskytují tři stádia, která se na první pohled od sebe liší hlavně svou velikostí. První stádium – larva – se navíc odlišuje tím, že má pouze tři páry končetin, zatímco zbývající dvě – nymfa a dospělec – mají čtyři páry. Dalším rozdílem je i místo, kde jednotlivá stádia číhají na hostitele. Zatímco larvy na něj čekají jen několik centimetrů nad povrchem půdy, nymfy vylézají na vegetaci až do výše 30-40 cm nad zemí a dospělé samice nalezneme na vegetaci dokonce až jeden metr vysoko. Je tedy patrné, že mezi lidmi rozšířený názor o padání klíšťat ze stromů je mylný. „Strategií klíštěte je nalézt hostitele a přichytit se na něj. Proto na něj číhají na vegetaci. Na předních končetinách mají umístěný takzvaný Hallerův orgán registrující mimo jiné otřesy, teplotu a oxid uhličitý, který živočichové vydechují.“ uvedl Mgr. Jan Materna, odborný pracovník Správy KRNAP, koordinátor tohoto výzkumu v Krkonoších. „Když se klíštěti podaří přichytit na hostitele, nepřisaje se na něj okamžitě, ale nejprve si vyhledává vhodné místo k přisátí.“ dodal Materna.
Výškové rozšíření klíštěte je ovlivněno hlavně vhodnými mikroklimatickými podmínkami, kdy nejdůležitější roli hraje příznivá vlhkost a teplota. V souvislosti se změnami klimatu a především velmi teplým průběhem počasí na jaře a na podzim, došlo zřejmě i k šíření klíšťat do vyšších nadmořských výšek. V současnosti jsou klíšťata jednotlivě nacházena až při horní hranici lesa. Za touto hranicí jsou pro ně klimatické podmínky natolik extrémní, že je tam pravděpodobnost jejich výskytu velmi malá. Jejich četnost kolísá i během roku. „Vrchol aktivity klíšťat je na jaře. V horké léto je jejich aktivita nižší a opět vzrůstá koncem léta a na podzim.“ konstatoval Materna.
Monitoring jejich výskytu se provádí takzvaným sběrem na vlajku neboli vlajkováním. Na holi ve tvaru hokejky je upevněna nejčastěji bílá látka (tzv. vlajka) o rozměrech cca 40x50 cm. Jejím smýkáním po zemi se na ni přichytávají klíšťata, která se poté sbírají. Klíšťata získaná v rámci tohoto projektu jsou ve Státním zdravotním ústavu v Praze vyšetřována na původce klíšťové encefalitidy a v Parazitologickém ústavu AV ČR v Českých Budějovicích se provádí jejich vyšetření na původce lymské boreliózy. Provedená vyšetření dokazují, že i ve vyšších nadmořských výškách se vyskytují klíšťata infikovaná původci lymské boreliózy.
Vlajkování ve vyšších polohách Krkonoš pracovníci Správy KRNAP provádějí již třetím rokem. Pro Správu KRNAP jsou však cenné i informace od veřejnosti. V minulých letech probíhalo dotazníkové šetření výskytu klíšťat na psech a kočkách pohybujících se pravidelně ve vyšších polohách. I v letošním roce by se Správa KRNAP ráda obrátila na veřejnost s prosbou o spolupráci. „Velmi cennými jsou pro nás i informace o napadení lidí klíšťaty ve vyšších nadmořských výškách“, uvedl Materna. Pokud si prokazatelně "přinesete" klíště z lokalit nad 800 m n. m., rádi bychom Vás požádali, abyste nás o tom informovali. Kromě místa, kde k pravděpodobnému napadení došlo, bychom potřebovali znát i datum napadení a zda jste se předtím nepohybovali na níže položených lokalitách, aby bylo možné vyloučit, že k napadení nedošlo tam. Vaše pozorování, spolu s výsledky monitorování klíšťat přímo v terénu a výsledky vyšetření na původce nákaz přenášených klíšťaty budou sloužit jako podklady pro posouzení rizika napadení klíštětem ve vyšších polohách a potažmo i rizika nákazy lymskou boreliózou. Konkrétní informace je možné předat přímo Mgr. Maternovi na níže uvedených kontaktech.
Klíště patří mezi roztoče a v jeho vývoji se vyskytují tři stádia, která se na první pohled od sebe liší hlavně svou velikostí. První stádium – larva – se navíc odlišuje tím, že má pouze tři páry končetin, zatímco zbývající dvě – nymfa a dospělec – mají čtyři páry. Dalším rozdílem je i místo, kde jednotlivá stádia číhají na hostitele. Zatímco larvy na něj čekají jen několik centimetrů nad povrchem půdy, nymfy vylézají na vegetaci až do výše 30-40 cm nad zemí a dospělé samice nalezneme na vegetaci dokonce až jeden metr vysoko. Je tedy patrné, že mezi lidmi rozšířený názor o padání klíšťat ze stromů je mylný. „Strategií klíštěte je nalézt hostitele a přichytit se na něj. Proto na něj číhají na vegetaci. Na předních končetinách mají umístěný takzvaný Hallerův orgán registrující mimo jiné otřesy, teplotu a oxid uhličitý, který živočichové vydechují.“ uvedl Mgr. Jan Materna, odborný pracovník Správy KRNAP, koordinátor tohoto výzkumu v Krkonoších. „Když se klíštěti podaří přichytit na hostitele, nepřisaje se na něj okamžitě, ale nejprve si vyhledává vhodné místo k přisátí.“ dodal Materna.
Výškové rozšíření klíštěte je ovlivněno hlavně vhodnými mikroklimatickými podmínkami, kdy nejdůležitější roli hraje příznivá vlhkost a teplota. V souvislosti se změnami klimatu a především velmi teplým průběhem počasí na jaře a na podzim, došlo zřejmě i k šíření klíšťat do vyšších nadmořských výšek. V současnosti jsou klíšťata jednotlivě nacházena až při horní hranici lesa. Za touto hranicí jsou pro ně klimatické podmínky natolik extrémní, že je tam pravděpodobnost jejich výskytu velmi malá. Jejich četnost kolísá i během roku. „Vrchol aktivity klíšťat je na jaře. V horké léto je jejich aktivita nižší a opět vzrůstá koncem léta a na podzim.“ konstatoval Materna.
Monitoring jejich výskytu se provádí takzvaným sběrem na vlajku neboli vlajkováním. Na holi ve tvaru hokejky je upevněna nejčastěji bílá látka (tzv. vlajka) o rozměrech cca 40x50 cm. Jejím smýkáním po zemi se na ni přichytávají klíšťata, která se poté sbírají. Klíšťata získaná v rámci tohoto projektu jsou ve Státním zdravotním ústavu v Praze vyšetřována na původce klíšťové encefalitidy a v Parazitologickém ústavu AV ČR v Českých Budějovicích se provádí jejich vyšetření na původce lymské boreliózy. Provedená vyšetření dokazují, že i ve vyšších nadmořských výškách se vyskytují klíšťata infikovaná původci lymské boreliózy.
Vlajkování ve vyšších polohách Krkonoš pracovníci Správy KRNAP provádějí již třetím rokem. Pro Správu KRNAP jsou však cenné i informace od veřejnosti. V minulých letech probíhalo dotazníkové šetření výskytu klíšťat na psech a kočkách pohybujících se pravidelně ve vyšších polohách. I v letošním roce by se Správa KRNAP ráda obrátila na veřejnost s prosbou o spolupráci. „Velmi cennými jsou pro nás i informace o napadení lidí klíšťaty ve vyšších nadmořských výškách“, uvedl Materna. Pokud si prokazatelně "přinesete" klíště z lokalit nad 800 m n. m., rádi bychom Vás požádali, abyste nás o tom informovali. Kromě místa, kde k pravděpodobnému napadení došlo, bychom potřebovali znát i datum napadení a zda jste se předtím nepohybovali na níže položených lokalitách, aby bylo možné vyloučit, že k napadení nedošlo tam. Vaše pozorování, spolu s výsledky monitorování klíšťat přímo v terénu a výsledky vyšetření na původce nákaz přenášených klíšťaty budou sloužit jako podklady pro posouzení rizika napadení klíštětem ve vyšších polohách a potažmo i rizika nákazy lymskou boreliózou. Konkrétní informace je možné předat přímo Mgr. Maternovi na níže uvedených kontaktech.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk