Glopolis: Výzva premiérovi: Chraňte obce před těžbou uhlí

Glopolis se podílel na dopise, v němž odborníci a nevládní organizace žádají premiéra a Radu vlády pro udržitelný rozvoj o ochranu obcí před těžbou hnědého uhlí. Společně doporučují vládě, aby uhlí za limity dovolila těžit jen v nouzových případech.

Celé znění dopisu:

Vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně, vážení pánové místopředsedové, vážené dámy a vážení pánové,

obracíme se na Vás jako zástupci lékařů, vědců, ekologických organizací a občanských iniciativ se žádostí o podporu ochrany domovů a zdraví obyvatel Ústeckého kraje před těžbou hnědého uhlí.

V říjnu 2015 vláda rozhodla, že neprolomí limity těžby uhlí na velkolomu Československé armády a že nedovolí rypadlům jít blíž než na 500 metrů od domů, které sousedí s velkolomem Bílina. Obyvatelé zmíněných lokalit se však po zkušenostech z minulých desetiletí dále cítí být těžbou vážně ohroženi. Uhlí pod obcemi nebylo dosud odepsáno, jak ukládá usnesení vlády o limitech těžby č. 444/1992 Sb. Rozhodnutí jakékoliv další vlády proto může opět postavit obyvatele dotčených obcí před hrozbu bourání domovů a života na hraně uhelného velkolomu po několik desítek let.

Chceme Vás proto požádat, abyste na zítřejším zasedání doporučili vládě zcela odepsat, tedy vyjmout z evidence, zásoby hnědého uhlí v nekonfliktních lokalitách (velkolom Bílina po částečném prolomení limitů v říjnu 2015 a řada dalších lokalit) a zrušit tamní chráněná ložisková území a dobývací prostory.

Zásoby uhlí pod zastavěným územím obcí v lokalitě ČSA a pod jejich ochrannými pilíři doporučujeme převést do nebilančních zásob, což by zabránilo nynější těžbě, ale nevylučovalo by ji v případě hluboké energetické krize.

Tyto kroky lze provést v horizontu jednoho roku na základě horního a geologického zákona. Současná legislativa nabízí i cestu, jak překonat dlouholeté obstrukce Severní energetické, a.s. založené na absenci lhůty k dodání podkladů pro odpis či převod do nebilančních zásob.

Dovolujeme si také připomenout, že podle schválené Státní energetické koncepce ČR uhlí za limity energetika nepotřebuje a nebude je potřebovat ani v příštích desetiletích. Území před limity se náš požadavek netýká, žádné obce tam neleží.

To, že limity těžby existují, je jasným důkazem zájmu státu na ochraně životního prostředí a na podpoře rozvoje sídel v území za limity. Naopak před limity převažuje z hlediska státu zájem těžit uhlí. Obce a celý region musí mít od státu jasné garance, stejně jako těžaři.

Převedení uhlí pod obcemi do nebilančních zásob by bylo rozumným kompromisem mezi odpisem (tedy jeho úplným vynětím z evidovaných zásob), jak dlouhodobě požadují obce na základě usnesení vlády ČR ze dne 30. října 1991 č. 444, a snahou o zachování současného stavu.

Zatímco v případě vynětí z evidence by byla budoucí těžba de iure vyloučena, převod do nebilančních zásob počítá s případným využitím ložiska, mimo jiné v závislosti na technickém a ekonomickém vývoji (viz též § 14 ods. 2 písm. b) horního zákona). Převod do nebilančních zásob je tedy pro vládou zvolené řešení (znemožnit těžbu v současnosti, ale umožnit její obnovu v případě zásadní energetické krize) ze všech legislativních možností tím nejvhodnějším.

Dovolujeme si připomenout, že současná situace na velkolomu ČSA je pravým opakem hospodárného využívání strategických surovin. Většina produkce uhlí je spotřebovávána ve starých a neúčinných elektrárnách, zejména v elektrárně Chvaletice, kterou provozuje stejná společnost jako zmíněný velkolom.

V neposlední řadě bychom rádi poznamenali, že hlubinná těžba uhlí není limity omezena a surovina mimo území obcí bude i po převedení do nebilančních zásob nadále přístupná – opět například v situaci hluboké energetické krize.

Je potřeba zohlednit především zdravotní stav obyvatel tohoto regionu, který byl uhelným průmyslem vážně poškozován po desítky let. V důsledku zatížení exhalacemi a jemným polétavým prachem je zde délka života výrazně kratší v porovnání s republikovým průměrem, vyšší výskyt zhoubných a kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí u mužů i žen, je nepříznivě ovlivněn vývoj dětské populace.

Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy spočítalo, že vytěžení zásob uhlí na velkolomu ČSA by představovalo externí (tedy z veřejných zdrojů hrazené) náklady na zdravotní škody ve výši 200 miliard korun.

Vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové, Rada vlády pro udržitelný rozvoj má hledat řešení splňující sociální, ekonomický i environmentální pilíř udržitelného rozvoje. Jsme přesvědčeni, že pro Ústecký kraj znamená udržitelný rozvoj právě námi popsané kompromisní řešení.

Ústecko potřebuje jistotu budoucího rozvoje. Musí vědět, jestli budou jeho obyvatelé žít desítky let s rypadly pod okny a v obavě z nuceného vystěhování nebo zda budou pokračovat investice do nových průmyslových zón a transformace.

Předem děkujeme za podporu našeho návrhu.

Za Komisi pro životní prostředí Akademie věd ČR MUDr. Radim Šrám, DrSc.
Za signatáře výzvy severočeských lékařů MUDr. Adrian Javorek
Za Zelený kruh Mgr. Marta Kotecká Misíková, ředitelka
Za Klimatickou koalici a Glopolis Mgr. Klára Sutlovičová, členka rady
Za Hnutí DUHA RNDr. Jiří Koželouh, programový ředitel
Za Greenpeace ČR Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně
Za občanské sdružení Kořeny Litvínov Petr Globočník, DiS.
Za Společnost pro trvale udržitelný život Ing. Jiří Dlouhý, předseda
Za občanskou iniciativu Limity jsme my Mgr. Petra Němcová