ZO ČSOP Rokycany: Vzácný los už i na Rokycansku

V poslední době byl na jižním Plzeňsku pozorován místními myslivci los – náš největší savec dorůstající velikosti koně. Samci mají tělo až 280 centimetrů dlouhé, výšku v kohoutku 230 centimetrů a hmotnost až 600 kilogramů.

Samice jsou menší. Tělo je vzhledem k vysokým končetinám relativně krátké. Klabonosá hlava má chrupavčitou nosní část a prodloužený převislý horní pysk. Na spodní straně krku vyrůstá kožovitý lalok s dlouhou srstí. V místě přechodu krku do hrudní oblasti je hřbetní linie zvýrazněna velkým hrbem. Samci mají mohutné lopatovité nebo bidlovité paroží. Zbarvení losa je šedočerné až černé, pouze končetiny jsou šedobílé. Patří mezi silně ohrožené druhy v České republice a jako jediný z našich jelenovitých nemá světlý obřitek. Los je euroasijský a severoamerický druh, přičemž jeho současná hranice rozšíření v Evropě zasahuje ze severovýchodu až do Polska. Odtud jednotlivé kusy migrují i k nám.

I přesto, že byl los u nás vyhuben ve 14. století, dnes se opět nepravidelně objevuje a losí populace s pravidelným kladením mláďat pomalu vzniká v jižních Čechách. Přirozeným prostředím losů jsou podmáčené smíšené lesy nížin a pahorkatin, nejvíce mu však vyhovují rozsáhlé mokřiny s porosty olše, břízy a borovice. Pohlavně dospívají ve 2,5 letech a dožít se mohou až 20-ti let. Aktivní jsou hlavně před západem a po východu slunce. Avšak v oblastech kde jsou rušeni přesouvají svoji aktivitu do nočních hodin. Losi mají velmi dobře vyvinutý čich a sluch a jsou i výtečnými plavci. Potrava losů se skládá především z listí, výhonků, pupenů a kůry měkkých dřevin, jako jsou jíva, bříza, osika či olše. Nepohrdne ani nejrůznějšími zemědělskými plodinami.

V poslední době byl však los několikrát pozorován i na Rokycansku. Lidé se s ním setkali především před západem slunce a okamžitě informovali rokycanské ochránce přírody. Zážitek to byl jistě úžasný, neboť nebyli schopni ani říci, zda-li měl los na hlavě paroží. Nicméně toto není na Rokycansku první případ pozorování losa. Již v minulosti byl los pozorován a to v blízkosti Rakové a Nevida, kde zanechal kromě pobytových znamení i shoz. Jednalo se o mladého losa, který zřejmě putoval z Polska do jižních Čech či naopak. I přesto, že je los obrovské zvíře, díky svým smyslům uniká pozornosti a setká se s ním málokdo. Přesto jeho pobyt můžeme poznat např. podle stop, které jsou výrazně větší než-li stopy jelena. Stejně tak i trus, který tvoří oválné až kulovité bobky hnědé či černé barvy s průměrem kolem 30 milimetrů.

Opět se zřejmě jedná o migrujícího mladého losa, který si své místo na slunci teprve získává. Bohužel kromě lidí mu v cestě stojí i hustá silniční a dálniční síť, která by se mu a nejen jemu mohla stát osudnou. Znovu tedy apelujeme na řidiče, aby jezdili opatrně, neboť v této době dochází k migracím zvěře. V poslední době stále přibývá střetů s živými tvory – především s těmi velkými. Navíc na mnoha místech probíhají zemědělské práce a začala houbařská sezóna, takže zvěř nemá dostatek klidu a je neustále v pohybu. Buďme tedy opatrní, když sedáme za volant. Chráníme nejen sebe, svůj majetek, ale i tvory žijící kolem nás.