Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: Z Evropy i nadále mizí ptáci zemědělské krajiny
Počty ptáků zemědělské krajiny v Evropě klesly za posledních 25 let téměř na polovinu. I dříve běžné druhy jako vrabec polní, čejka chocholatá nebo skřivan polní se dnes ocitly na seznamu výrazně ubývajících druhů. Zhoršuje se i situace v nových členských zemích EU, kde byl doposud stav polních ptáků příznivější. Tyto varující výsledky přináší aktualizovaný Indikátor běžných druhů volně žijících ptáků v Evropě, zřejmě nejrozvinutější indikátor svého druhu v mezinárodním měřítku.
Indikátor je výsledkem mezinárodního programu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, na kterém se aktivně podílejí ornitologové ze 20 zemí Evropy včetně České republiky. Ukazuje se, že počty běžných druhů ptáků v zemědělské krajině poklesly v Evropě v období let 1980 - 2005 o 44 %, lesních druhů pak o 9 %.
„Ptáci jsou výbornými indikátory životního prostředí – pokles jejich početnosti jasně ukazuje na zhoršení stavu zemědělské krajiny, která pokrývá téměř polovinu povrchu evropského kontinentu“ říká dr. Richard Gregory, předseda Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) a vedoucí oddělení Monitoringu a indikátorů britské Královské společnosti na ochranu ptáků (RSPB). „Výsledky výzkumu hovoří jasně. Mnoho druhů polních ptáků – a také dalších živočichů i jejich prostředí– je vážně ohroženo.“
Příčinou dramatického úbytku ptáků zemědělské krajiny je především intenzifikace zemědělství, k níž dochází v zemích EU díky podpoře tzv. Společné zemědělské politiky.
To dokládá i rozdílná míra poklesu polních ptáků patrná při srovnání starých a nových zemí EU, které přistoupily v roce 2004. Zatímco ve staré EU zmizelo ze zemědělské krajiny od 80. let celých 41 % ptáků, krajina nové EU je chudší o 26 % ptáků. Dlouhodobý trend ale nasvědčuje tomu, že i nové státy EU budou následovat osud starých členů EU. A to i přesto, že na počátku 90. let 20. století se počty polních ptáků téměř navrátily na úroveň z počátku let 80. a situace vypadala mnohem lépe. Přitom na území nových členských států žijí největší populace některých polních ptáků v Evropě.
Regionální rozdíly ve změnách početnosti druhů dokládá třeba případ špačka obecného, jehož stavy v celoevropském měřítku výrazně klesají, zatímco např. v České republice stále přibývá.
Intenzifikace zemědělství zahrnuje celou řadu jevů, od používání průmyslových hnojiv a pesticidů přes změny ve skladbě pěstovaných plodin až po např. používání výkonné mechanizace. V České republice hraje významnou roli i dlouhodobý úbytek zemědělské půdy jako celku.
Je zřejmé, že bez reformy Společné zemědělské politiky se současná situace v Evropě nemůže zlepšit. Ačkoliv Evropská komise už v roce 1992 označila hlavním viníkem poklesu biodiverzity právě intenzivní zemědělství, v současnosti tvoří podpora k přírodě šetrných zemědělských postupů méně než 10% celkového rozpočtu Společné zemědělské politiky.
„Výsledky monitoringu dokazují, že pokud chceme zachovat druhovou pestrost zemědělské krajiny a zajistit ochranu nejcennějších oblastí z pohledu přírody je další reforma Společné zemědělské politiky nutností,” řekl Ariel Brunner, zemědělský expert BirdLife International.
V Evropě ale ubývají i lesní ptáci. Jejich nejnápadnější pokles je patrný na severu Evropy, kde je zřejmě důsledkem intenzivního lesního hospodářství, a na jihu, kde se zdá, že lesní ptáci jsou ohroženi lesními požáry a neregulovanou těžbou dřeva. Příčiny regionálních rozdílů v míře poklesu lesních ptáků je však ještě třeba více prozkoumat.
Termín, kdy se bude hodnotit, zda byl splněn závazek evropských politiků zastavit nebo alespoň zpomalit úbytek biologické rozmanitosti na území EU, tedy rok 2010, se rychle blíží.
„Máme před sebou jasné informace o ubývání polních a lesních ptáků a víme, jak jim pomoci, naléhavě ale potřebujeme hlouběji studovat příčiny tohoto úbytku a zajistit účinný ochranný systém, který předejde dalším ztrátám“ uzavírá Dr. Gregory.
Program Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků je společným projektem Evropské rady pro sčítání ptáků (European Bird Census Council, EBCC) a BirdLife International a je podporován britskou Královskou společností na ochranu ptáků (Royal Society for Protection of Birds, RSPB) a Evropskou komisí. Významně se na programu podílí též Centrální statistický úřad v Nizozemí (Statistics Netherlands).
Celoevropskou koordinací Programu byla pověřena Česká společnost ornitologická, jejíž Jednotný program sčítání ptáků každoročně monitoruje počty ptáků na území ČR a přispívá do celoevropského indikátoru.
Kontakt:
S případnými dotazy se obracejte na na Petr Voříška, koordinátora projektu Pan-European Common Bird Monitoring, ČSO, Na Bělidle 34, 50 00 Praha 5, tel. 257212465, e-mail EuroMonitoring@birdlife.cz,
nebo Jiřího Reifa, koordinátora Jednotného programu sčítání ptáků v ČR, e-mail jirireif@yahoo.com, 607225735.
Podrobnější informace o programu Pan-European Common Bird Monitoring lze nalézt na http://www.ebcc.info/pecbm.html, o Jednotném programu sčítání ptáků v ČR na www.birdlife.cz, sekce Věda a výzkum.
Indikátor je výsledkem mezinárodního programu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, na kterém se aktivně podílejí ornitologové ze 20 zemí Evropy včetně České republiky. Ukazuje se, že počty běžných druhů ptáků v zemědělské krajině poklesly v Evropě v období let 1980 - 2005 o 44 %, lesních druhů pak o 9 %.
„Ptáci jsou výbornými indikátory životního prostředí – pokles jejich početnosti jasně ukazuje na zhoršení stavu zemědělské krajiny, která pokrývá téměř polovinu povrchu evropského kontinentu“ říká dr. Richard Gregory, předseda Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) a vedoucí oddělení Monitoringu a indikátorů britské Královské společnosti na ochranu ptáků (RSPB). „Výsledky výzkumu hovoří jasně. Mnoho druhů polních ptáků – a také dalších živočichů i jejich prostředí– je vážně ohroženo.“
Příčinou dramatického úbytku ptáků zemědělské krajiny je především intenzifikace zemědělství, k níž dochází v zemích EU díky podpoře tzv. Společné zemědělské politiky.
To dokládá i rozdílná míra poklesu polních ptáků patrná při srovnání starých a nových zemí EU, které přistoupily v roce 2004. Zatímco ve staré EU zmizelo ze zemědělské krajiny od 80. let celých 41 % ptáků, krajina nové EU je chudší o 26 % ptáků. Dlouhodobý trend ale nasvědčuje tomu, že i nové státy EU budou následovat osud starých členů EU. A to i přesto, že na počátku 90. let 20. století se počty polních ptáků téměř navrátily na úroveň z počátku let 80. a situace vypadala mnohem lépe. Přitom na území nových členských států žijí největší populace některých polních ptáků v Evropě.
Regionální rozdíly ve změnách početnosti druhů dokládá třeba případ špačka obecného, jehož stavy v celoevropském měřítku výrazně klesají, zatímco např. v České republice stále přibývá.
Intenzifikace zemědělství zahrnuje celou řadu jevů, od používání průmyslových hnojiv a pesticidů přes změny ve skladbě pěstovaných plodin až po např. používání výkonné mechanizace. V České republice hraje významnou roli i dlouhodobý úbytek zemědělské půdy jako celku.
Je zřejmé, že bez reformy Společné zemědělské politiky se současná situace v Evropě nemůže zlepšit. Ačkoliv Evropská komise už v roce 1992 označila hlavním viníkem poklesu biodiverzity právě intenzivní zemědělství, v současnosti tvoří podpora k přírodě šetrných zemědělských postupů méně než 10% celkového rozpočtu Společné zemědělské politiky.
„Výsledky monitoringu dokazují, že pokud chceme zachovat druhovou pestrost zemědělské krajiny a zajistit ochranu nejcennějších oblastí z pohledu přírody je další reforma Společné zemědělské politiky nutností,” řekl Ariel Brunner, zemědělský expert BirdLife International.
V Evropě ale ubývají i lesní ptáci. Jejich nejnápadnější pokles je patrný na severu Evropy, kde je zřejmě důsledkem intenzivního lesního hospodářství, a na jihu, kde se zdá, že lesní ptáci jsou ohroženi lesními požáry a neregulovanou těžbou dřeva. Příčiny regionálních rozdílů v míře poklesu lesních ptáků je však ještě třeba více prozkoumat.
Termín, kdy se bude hodnotit, zda byl splněn závazek evropských politiků zastavit nebo alespoň zpomalit úbytek biologické rozmanitosti na území EU, tedy rok 2010, se rychle blíží.
„Máme před sebou jasné informace o ubývání polních a lesních ptáků a víme, jak jim pomoci, naléhavě ale potřebujeme hlouběji studovat příčiny tohoto úbytku a zajistit účinný ochranný systém, který předejde dalším ztrátám“ uzavírá Dr. Gregory.
Program Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků je společným projektem Evropské rady pro sčítání ptáků (European Bird Census Council, EBCC) a BirdLife International a je podporován britskou Královskou společností na ochranu ptáků (Royal Society for Protection of Birds, RSPB) a Evropskou komisí. Významně se na programu podílí též Centrální statistický úřad v Nizozemí (Statistics Netherlands).
Celoevropskou koordinací Programu byla pověřena Česká společnost ornitologická, jejíž Jednotný program sčítání ptáků každoročně monitoruje počty ptáků na území ČR a přispívá do celoevropského indikátoru.
Kontakt:
S případnými dotazy se obracejte na na Petr Voříška, koordinátora projektu Pan-European Common Bird Monitoring, ČSO, Na Bělidle 34, 50 00 Praha 5, tel. 257212465, e-mail EuroMonitoring@birdlife.cz,
nebo Jiřího Reifa, koordinátora Jednotného programu sčítání ptáků v ČR, e-mail jirireif@yahoo.com, 607225735.
Podrobnější informace o programu Pan-European Common Bird Monitoring lze nalézt na http://www.ebcc.info/pecbm.html, o Jednotném programu sčítání ptáků v ČR na www.birdlife.cz, sekce Věda a výzkum.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
