Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: Zabraňte únikům chlóru – nekupujte PVC!, radí Arnika
28. srpna 2002 | Arnika - Program Toxické látky a odpady
Autor: Lenka Mašková, tel: 0604/31 85 63, 02/22 78 28 08
Autor: Lenka Mašková, tel: 0604/31 85 63, 02/22 78 28 08
"Do nově zařizovaných bytů a domů, poškozených povodní, by si lidé neměli kupovat výrobky z PVC", radí lidem sdružení Arnika. "Kromě ochrany svého zdraví tak přispějí i k prevenci havárií ze Spolany v uplynulých dnech, kde unikl chlór právě z provozu výroby PVC", dodává RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady. Spolana Neratovice je jediným výrobcem PVC v České republice.
Chlór, který byl použit v 1. světové válce jako bojový plyn, je základním materiálem pro výrobu PVC. Jedny z nejtoxičtějších sloučenin – dioxiny - vznikají při výrobě a spalování PVC. „Tento plast je v podstatě nerecyklovatelný, protože používá mnoho různých přísad,“ uzavírá výčet negativ Lenka Mašková, která se ve sdružení ARNIKA soustřeďuje právě na problematiku PVC.
Jako alternativu vidí sdružení ARNIKA v jiným materiálech – přednostně v klasických přírodních materiálech (ve skle, látkách, dřevě aj.) anebo v jiných plastech (např. polypropylen či polyethylen). Tyto alternativy se dají najít: např. pro podlahové krytiny z PVC je to klasické linoleum či dřevo, pro koupelnové závěsy je to látka místo PVC, místo plastových oken klasická dřevěná okna.
V Evropské unii se na rozdíl od České republiky diskutuje o možnosti omezení výroby a spotřeby PVC a nahrazení jinými materiály. Tři členské státy již dříve přistoupili k realizaci plánů na omezení používání PVC - Švédsko (snížení používání hlavního ftalátu DEHP), Dánsko (snížení používání PVC na polovinu do roku 2010) a Německo, které doporučuje přestat používat PVC tam, kde již teď existují alternativy. Ve Vídni platí zákaz používání PVC při stavbách veřejných budov.Česká republika jediné omezení pro PVC - zákaz výroby obalů z něj, který měl začít platit v roce 2008, zrušila.
Protože samotné PVC je křehké a tuhé, přidávají se do něj další sloučeniny – především změkčovadla (ftaláty) a těžké kovy (rtuť, olovo či kadmium). Ftaláty tvoří 20-80% hmotnostního obsahu PVC. Během používání v domácnostech se vylučují do ovzduší a způsobují poškození hormonálního a reprodukčního systému člověk. Negativně působí také na játra, ledviny, srdce a plíce, kde se hromadí. „Čím více se obklopíme výrobky z PVC, tím větší dávky škodlivých ftalátů do svého těla získáme. Vyšší spotřebou PVC přispíváme ke zvýšené míře rizika při jeho výrobě ve Spolaně Neratovice,“, připomíná Mašková. a dodává: „Dioxiny a ftaláty se váží na tuky, a tak putují celým potravním řetězcem až k člověku. Hromadí se v lidském organismu a mohou způsobovat zdravotní problémy, jako je snížení plodnosti a poruchy činnosti orgánů látkové výměny. Některé z těchto látek jsou karcinogenní."
Více informací o PVC na stránkách kampaně ARNIKY "Zdravotnictví bez PVC". Aktuální zpravodajství o ekologických škodách (nejen) při povodních najdete na stránkách Povodně 2002 a ekologické škody. Vaše případné dotazy také ráda zodpoví Lenka Mašková – 02/22 78 14 71, mobil: 0604/31 85 63
Chlór, který byl použit v 1. světové válce jako bojový plyn, je základním materiálem pro výrobu PVC. Jedny z nejtoxičtějších sloučenin – dioxiny - vznikají při výrobě a spalování PVC. „Tento plast je v podstatě nerecyklovatelný, protože používá mnoho různých přísad,“ uzavírá výčet negativ Lenka Mašková, která se ve sdružení ARNIKA soustřeďuje právě na problematiku PVC.
Jako alternativu vidí sdružení ARNIKA v jiným materiálech – přednostně v klasických přírodních materiálech (ve skle, látkách, dřevě aj.) anebo v jiných plastech (např. polypropylen či polyethylen). Tyto alternativy se dají najít: např. pro podlahové krytiny z PVC je to klasické linoleum či dřevo, pro koupelnové závěsy je to látka místo PVC, místo plastových oken klasická dřevěná okna.
V Evropské unii se na rozdíl od České republiky diskutuje o možnosti omezení výroby a spotřeby PVC a nahrazení jinými materiály. Tři členské státy již dříve přistoupili k realizaci plánů na omezení používání PVC - Švédsko (snížení používání hlavního ftalátu DEHP), Dánsko (snížení používání PVC na polovinu do roku 2010) a Německo, které doporučuje přestat používat PVC tam, kde již teď existují alternativy. Ve Vídni platí zákaz používání PVC při stavbách veřejných budov.Česká republika jediné omezení pro PVC - zákaz výroby obalů z něj, který měl začít platit v roce 2008, zrušila.
Protože samotné PVC je křehké a tuhé, přidávají se do něj další sloučeniny – především změkčovadla (ftaláty) a těžké kovy (rtuť, olovo či kadmium). Ftaláty tvoří 20-80% hmotnostního obsahu PVC. Během používání v domácnostech se vylučují do ovzduší a způsobují poškození hormonálního a reprodukčního systému člověk. Negativně působí také na játra, ledviny, srdce a plíce, kde se hromadí. „Čím více se obklopíme výrobky z PVC, tím větší dávky škodlivých ftalátů do svého těla získáme. Vyšší spotřebou PVC přispíváme ke zvýšené míře rizika při jeho výrobě ve Spolaně Neratovice,“, připomíná Mašková. a dodává: „Dioxiny a ftaláty se váží na tuky, a tak putují celým potravním řetězcem až k člověku. Hromadí se v lidském organismu a mohou způsobovat zdravotní problémy, jako je snížení plodnosti a poruchy činnosti orgánů látkové výměny. Některé z těchto látek jsou karcinogenní."
Více informací o PVC na stránkách kampaně ARNIKY "Zdravotnictví bez PVC". Aktuální zpravodajství o ekologických škodách (nejen) při povodních najdete na stránkách Povodně 2002 a ekologické škody. Vaše případné dotazy také ráda zodpoví Lenka Mašková – 02/22 78 14 71, mobil: 0604/31 85 63
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
