Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Zadržení dešťové vody na Šumavě
Kvůli kůrovcové kalamitě, která postihla část lesů NP Šumava, vyjadřují někteří autoři ve svých článcích obavy ze snížené retenční schopnosti šumavských lesů. Část z nich dokonce varuje před povodněmi.
Tvrzení, že suchý les zvyšuje riziko povodní a jejich intenzitu není podloženo žádnými údaji. Naopak dlouhodobé řady pozorování dokazují, že se odtokové poměry v povodí, kde dochází k usychání stromového patra, nemění. Odtok vody z povodí (např. povodí Modravského potoka) je úměrný srážkám a potokem protéká vždy stejné procento srážek (viz str. 105 v knize „Co vyprávějí šumavské smrčiny“, H. Šantrůčková, J. Vrba a kolektiv).
Správa NP a CHKO Šumava se snaží retenci vody umělými zásahy zvyšovat. Od roku 1999 je realizován v NP Šumava Program revitalizace šumavských mokřadů - jeho cílem je vodu v krajině zadržet a nastolit přírodě blízký vodní režim.
„Jednoduše řečeno se více než o umělý zásah jedná o jakýsi ´návrat´ k původnímu fungování ekosystému zamezením rychlého odtoku vody z území budováním příčných překážek v existujících, v minulosti vyhloubených odvodňovacích strouhách,“ řekla Eva Zelenková, vedoucí sekce Výzkumu a ochrany přírody Správy NP a CHKO Šumava.
„Plánovanými a postupně realizovanými výsadbami chybějících dřevin přirozeného zastoupení šumavských lesů se v NP Šumava zvyšuje i stabilita lesa, a tím i nepřímo stabilita retenční schopnosti území,“ sdělil Petr Kahuda, vedoucí provozního oddělení sekce Péče o ekosystémy NP. O hrazení bystřin, jako o ryze technickém opatření, se v NP Šumava neuvažuje. Jednak proto, že se nejeví jako nutné - nedochází ke zvyšování odtoku z území - a také proto, že se retenční schopnost krajiny zvyšuje jinými (např. výše uvedenými) přírodě blízkými způsoby.
Tvrzení, že suchý les zvyšuje riziko povodní a jejich intenzitu není podloženo žádnými údaji. Naopak dlouhodobé řady pozorování dokazují, že se odtokové poměry v povodí, kde dochází k usychání stromového patra, nemění. Odtok vody z povodí (např. povodí Modravského potoka) je úměrný srážkám a potokem protéká vždy stejné procento srážek (viz str. 105 v knize „Co vyprávějí šumavské smrčiny“, H. Šantrůčková, J. Vrba a kolektiv).
Správa NP a CHKO Šumava se snaží retenci vody umělými zásahy zvyšovat. Od roku 1999 je realizován v NP Šumava Program revitalizace šumavských mokřadů - jeho cílem je vodu v krajině zadržet a nastolit přírodě blízký vodní režim.
„Jednoduše řečeno se více než o umělý zásah jedná o jakýsi ´návrat´ k původnímu fungování ekosystému zamezením rychlého odtoku vody z území budováním příčných překážek v existujících, v minulosti vyhloubených odvodňovacích strouhách,“ řekla Eva Zelenková, vedoucí sekce Výzkumu a ochrany přírody Správy NP a CHKO Šumava.
„Plánovanými a postupně realizovanými výsadbami chybějících dřevin přirozeného zastoupení šumavských lesů se v NP Šumava zvyšuje i stabilita lesa, a tím i nepřímo stabilita retenční schopnosti území,“ sdělil Petr Kahuda, vedoucí provozního oddělení sekce Péče o ekosystémy NP. O hrazení bystřin, jako o ryze technickém opatření, se v NP Šumava neuvažuje. Jednak proto, že se nejeví jako nutné - nedochází ke zvyšování odtoku z území - a také proto, že se retenční schopnost krajiny zvyšuje jinými (např. výše uvedenými) přírodě blízkými způsoby.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Muzete si psat cokoliv - 29. 1. 2011 - M.Z.On Vas stejne uz nikdo necte. A pokud cte tak nebere vazne...Akorat pak lze doporucit zlepsovak. Zruste vsechny ty "vedecke rady" parku, zruste meteo a hydrologicka mereni (ono jich tam stejne tak moc neni, a minimum jich bude starsich nez 5-10 let tipuju) Kdyz je to vsechno tak jednoduche :-) Akorat se snazte prilis nenasrat ten zbytek soudnych ctenaru, kteri mivali zajem o ekologii a leta Vam konzumovali v prislusnych periodikach zpravy uplne opacne. (Oni ti ekologove totiz nikdy moc vynalezavi nebyli, kdyby nemohli psat jak nesmirne zalezi/nezalezi odtok z uzemi pri povodnich na tom, zda tam je les a jaky... samozrejme ten "prirozeny" je vzdy z definice mnohem lepsi ;) o cem by pak psali. Mozna o vlivu odlesneni lokality na prumernou intensitu slunecniho svitu v podrostu a na tamni mekkyse...) Mozna mate i pravdu, odtok deste (ne uz tak rychlost tani snehu) skutecne spis zavisi na stavu pudy a hrabanky apod. (Pri nemaximalnich destich, kdy nerozhoduje treba i voda zatim uveznena nahore v jehlici listi). Pak ovsem vyvstane dalsi otazka. K cemu ta armada "vedcu" co to tam porad neco zkoumaji je, kdyz je to vsechno prast jako uhod, les ne-les. Na cem tedy ten koeficient odtoku srazek vubec zalezi? Aha, jasne, na tom zda tam smi neukazneni turiste bez posveceni organu NP ci nikoliv Vas nese*e tak zjevna ucelovost takovehleho textu?!? Pred 10 lety by nikdy takovouhle zpravu nevydali - zcenzurovali by to - i kdyby to vedci opravdu zjistili! Odtok vody z povodí (např. povodí Modravského potoka) je úměrný srážkám a potokem protéká vždy stejné procento srážek (viz str. 105 v knize „Co vyprávějí šumavské smrčiny“, H. Šantrůčková, J. Vrba a kolektiv) |
