Tiskové zprávy
Svoboda zvířat / Nadace na ochranu zvířat: Zákaz testovat kosmetiku na zvířatech ohrožen!
Od března 2004 platí zákaz testování kosmetiky a jejich ingrediencí obsažený v rozsáhlé novele Zákona na ochranu zvířat proti týrání. Tento úplný zákaz je však ohrožen návrhem novely Zákona o veřejném zdraví, které předložilo Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v prvním čtení dolní komoře Parlamentu ČR.
Česká republika v minulém roce zakázala v novele Zákona na ochranu zvířat testovat kosmetické přípravky a jejich ingredience na zvířatech, a zařadila se tak po bok zemí s nejvyšším stupněm ochrany zvířat v této oblasti. Země jako Velká Británie, Německo a Nizozemsko tento zákaz uplatňují již několik let. Zmíněné státy včetně ČR k tomuto kroku přistoupily proto, že stále větší část veřejnosti souhlasí s tím, že provádět testy, které působí zvířatům utrpení kvůli kosmetice, je zbytečné a eticky nepřijatelné. Vyjednávání o plném a konečném zákazu testování kosmetiky na zvířatech se však na úrovni EU vleče již několik desítek let.
Testování kosmetiky na území EU
Ročně je pro testování kosmetiky v EU „použito“ asi 40 000 zvířat (38 000 zvířat v roce 1999, údaj poskytnutý Evropskou komisí). Mnoho dalších zvířat však slouží ke stejnému účelu mimo území EU, ačkoli se tato kosmetika v zemích Unie prodává. Na zvířatech se testuje naprostá většina přípravků, které běžně používáme, včetně zubních past, šamponů, parfémů, pleťových krémů, laků na nehty atd. K testování se používá několik druhů zvířat a nejběžnějšími testy jsou:
Draizův oční test, při němž se zkoušená látka vkapává opakovaně do očí pokusným králíkům při plném vědomí a zaznamenávají se vzniklá poškození ve škále od slabě dráždící až po leptavé účinky.
Test orální toxicity, kdy jsou zvířata i opakovaně násilně krmena zkoušenou látkou, aby se zjistil možný toxický účinek.
Test kožní dráždivosti, při kterém je testovaná látka nanášena na oholenou kůži na zádech králíků nebo morčat a je pozorována reakce, která se může projevit i těžkými záněty kůže.
Jaká základní legislativa platí v této oblasti na území EU jsme se zeptali členky Svobody zvířat, koordinátorky kampaně Za nahrazení pokusů na zvířatech Lenky Hecové: „Je to především Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/15/ES, kterou se už po sedmé mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických výrobků a která platí od března 2003. Zákaz testovat kosmetiku a její složky nebo kombinace složek a takové výrobky prodávat na území EU by měl definitivně vejít v platnost až v roce 2013, ačkoli již od loňského září platí na území celé EU zákaz testovat finální kosmetické výrobky a zákaz uvádět na trh produkty, které byly testovány na zvířatech, pokud existuje ověřená alternativní metoda. Do roku 2013 je však podle této směrnice možné udělit výjimku, pokud firma prokáže, že k testům vyjmenovaným ve směrnici neexistuje vědecky ověřená alternativní metoda. Výjimka pro testování na zvířatech bude udělována třem skupinám testů. Jde o toxicitu po opakované dávce, toxicitu pro reprodukci a toxikokinetiku.“
Vědecké ověření (validace) metod nahrazujících testy na zvířatech je proces velmi zdlouhavý a nákladný. Výsledky těchto metod jsou srovnávány s pokusy na zvířatech. Zde je zásadní problém, protože alternativní metody jsou zpravidla přesnější a výsledky se tedy plně neshodují. Alternativa k testu oční dráždivosti je známa a používána od počátku 90. let, ale vědecky ověřena prozatím nebyla. Problémem jsou ovšem také, jako obvykle, chybějící finance. Podpora výzkumu a vývoje alternativ není dostatečně zajištěna ani v rámci EU, ani na úrovni jednotlivých členských států. Hrozí také riziko, že firmy budou nuceny používat k testování pouze ty vědecky ověřené alternativní metody zařazené do oficiálního seznamu, což flexibilní využívání alternativ zbytečně komplikuje. Navíc ke skutečnému zlepšení celkové situace nedojde, pokud současně nebude platit i plný zákaz prodeje testovaných výrobků.
Teoreticky se také ovšem může stát, že zákaz testovat kosmetiku a její složky se další revizí platné směrnice odsune třeba až na rok 2020.
Situace u nás a návrh Ministerstva zdravotnictví
Dle poslední dostupné statistiky Státní veterinární správy nebylo v ČR pro testování kosmetiky použito v roce 2003 žádné zvíře. Od března 2004 platí zákaz testování kosmetiky a jejich ingrediencí obsažený v rozsáhlé novele Zákona na ochranu zvířat proti týrání.
Tento úplný zákaz je však ohrožen návrhem novely Zákona o veřejném zdraví, které předložilo Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v prvním čtení dolní komoře Parlamentu ČR. MZd navrhuje změkčit dosavadní úplný zákaz možností udělovat výjimky. Systém udělování výjimek ze zákazu je navíc neprůhledný a argument, že zřejmě nikdo o výjimku stejně žádat nebude, může být optimistický. I kdyby byl však pravdivý, není důvod výjimky v zákoně zavádět. MZd se hájí tím, že musí českou legislativu harmonizovat s právem EU. V tom má nepochybně pravdu, ale již neuvádí, že zákon v tomto ohledu v souladu s evropskou legislativou je. ČR má právo v oblasti ochrany zvířat přijmout přísnější právní normy, než platí v EU. To se také děje v mnoha evropských zemích. Například výše zmíněný zákaz testovat kosmetiku existuje ve Velké Británii, Nizozemsku a v Německu, dalším příkladem může být zákaz chovu kožešinových zvířat ve Velké Británii a Rakousku. Náš názor potvrzuje i stanovisko Ekologického právního servisu, který hodnotil kompatibilitu návrhu zákona předloženého MZd s dotyčnou směrnicí EU. Uvádí se v něm: „......K takovému změkčování naší vnitrostátní právní úpravy není žádný důvod a neopravňuje k němu rozhodně ani argument o znevýhodnění domácích výrobců kosmetiky oproti evropským výrobcům.“
Snížení konkurenceschopnosti je často používaný argument, ale v této souvislosti je sporný. Spotřebitelé již vnímají a do budoucna budou vnímat stále citlivěji problematické zacházení se zvířaty. Tolerance k pokusům na zvířatech se stále snižuje a oblast kosmetiky je vnímána jako obzvláště neetická. Navíc testování kosmetiky pomocí alternativních metod může být levnější a přesnější. Jen v Evropě najdeme hned několik desítek firem, které své výrobky na zvířatech netestují a nepředstavuje to pro ně žádný významný problém, naopak na tom staví svou komunikaci směrem ke spotřebitelům.
„Návrh MZd je eticky, ekonomicky i vědecky neobhajitelný a je krokem, který ČR odsouvá z přední příčky zpět do skupiny zemí s problematickým přístupem k ochraně zvířat,“ konstatuje Lenka Hecová.
Svoboda zvířat a Nadace na ochranu zvířat proto požadují, aby úplný zákaz testovat kosmetiku či její složky zůstal zachován.
Kontaktní osoby:
Tomáš Popp, Svoboda zvířat - tel.: 777 239 808
Romana Šonková, Nadace na ochranu zvířat - tel.: 222 135 463, email:rsonkova@ochranazvirat.cz
Česká republika v minulém roce zakázala v novele Zákona na ochranu zvířat testovat kosmetické přípravky a jejich ingredience na zvířatech, a zařadila se tak po bok zemí s nejvyšším stupněm ochrany zvířat v této oblasti. Země jako Velká Británie, Německo a Nizozemsko tento zákaz uplatňují již několik let. Zmíněné státy včetně ČR k tomuto kroku přistoupily proto, že stále větší část veřejnosti souhlasí s tím, že provádět testy, které působí zvířatům utrpení kvůli kosmetice, je zbytečné a eticky nepřijatelné. Vyjednávání o plném a konečném zákazu testování kosmetiky na zvířatech se však na úrovni EU vleče již několik desítek let.
Testování kosmetiky na území EU
Ročně je pro testování kosmetiky v EU „použito“ asi 40 000 zvířat (38 000 zvířat v roce 1999, údaj poskytnutý Evropskou komisí). Mnoho dalších zvířat však slouží ke stejnému účelu mimo území EU, ačkoli se tato kosmetika v zemích Unie prodává. Na zvířatech se testuje naprostá většina přípravků, které běžně používáme, včetně zubních past, šamponů, parfémů, pleťových krémů, laků na nehty atd. K testování se používá několik druhů zvířat a nejběžnějšími testy jsou:
Draizův oční test, při němž se zkoušená látka vkapává opakovaně do očí pokusným králíkům při plném vědomí a zaznamenávají se vzniklá poškození ve škále od slabě dráždící až po leptavé účinky.
Test orální toxicity, kdy jsou zvířata i opakovaně násilně krmena zkoušenou látkou, aby se zjistil možný toxický účinek.
Test kožní dráždivosti, při kterém je testovaná látka nanášena na oholenou kůži na zádech králíků nebo morčat a je pozorována reakce, která se může projevit i těžkými záněty kůže.
Jaká základní legislativa platí v této oblasti na území EU jsme se zeptali členky Svobody zvířat, koordinátorky kampaně Za nahrazení pokusů na zvířatech Lenky Hecové: „Je to především Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/15/ES, kterou se už po sedmé mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických výrobků a která platí od března 2003. Zákaz testovat kosmetiku a její složky nebo kombinace složek a takové výrobky prodávat na území EU by měl definitivně vejít v platnost až v roce 2013, ačkoli již od loňského září platí na území celé EU zákaz testovat finální kosmetické výrobky a zákaz uvádět na trh produkty, které byly testovány na zvířatech, pokud existuje ověřená alternativní metoda. Do roku 2013 je však podle této směrnice možné udělit výjimku, pokud firma prokáže, že k testům vyjmenovaným ve směrnici neexistuje vědecky ověřená alternativní metoda. Výjimka pro testování na zvířatech bude udělována třem skupinám testů. Jde o toxicitu po opakované dávce, toxicitu pro reprodukci a toxikokinetiku.“
Vědecké ověření (validace) metod nahrazujících testy na zvířatech je proces velmi zdlouhavý a nákladný. Výsledky těchto metod jsou srovnávány s pokusy na zvířatech. Zde je zásadní problém, protože alternativní metody jsou zpravidla přesnější a výsledky se tedy plně neshodují. Alternativa k testu oční dráždivosti je známa a používána od počátku 90. let, ale vědecky ověřena prozatím nebyla. Problémem jsou ovšem také, jako obvykle, chybějící finance. Podpora výzkumu a vývoje alternativ není dostatečně zajištěna ani v rámci EU, ani na úrovni jednotlivých členských států. Hrozí také riziko, že firmy budou nuceny používat k testování pouze ty vědecky ověřené alternativní metody zařazené do oficiálního seznamu, což flexibilní využívání alternativ zbytečně komplikuje. Navíc ke skutečnému zlepšení celkové situace nedojde, pokud současně nebude platit i plný zákaz prodeje testovaných výrobků.
Teoreticky se také ovšem může stát, že zákaz testovat kosmetiku a její složky se další revizí platné směrnice odsune třeba až na rok 2020.
Situace u nás a návrh Ministerstva zdravotnictví
Dle poslední dostupné statistiky Státní veterinární správy nebylo v ČR pro testování kosmetiky použito v roce 2003 žádné zvíře. Od března 2004 platí zákaz testování kosmetiky a jejich ingrediencí obsažený v rozsáhlé novele Zákona na ochranu zvířat proti týrání.
Tento úplný zákaz je však ohrožen návrhem novely Zákona o veřejném zdraví, které předložilo Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v prvním čtení dolní komoře Parlamentu ČR. MZd navrhuje změkčit dosavadní úplný zákaz možností udělovat výjimky. Systém udělování výjimek ze zákazu je navíc neprůhledný a argument, že zřejmě nikdo o výjimku stejně žádat nebude, může být optimistický. I kdyby byl však pravdivý, není důvod výjimky v zákoně zavádět. MZd se hájí tím, že musí českou legislativu harmonizovat s právem EU. V tom má nepochybně pravdu, ale již neuvádí, že zákon v tomto ohledu v souladu s evropskou legislativou je. ČR má právo v oblasti ochrany zvířat přijmout přísnější právní normy, než platí v EU. To se také děje v mnoha evropských zemích. Například výše zmíněný zákaz testovat kosmetiku existuje ve Velké Británii, Nizozemsku a v Německu, dalším příkladem může být zákaz chovu kožešinových zvířat ve Velké Británii a Rakousku. Náš názor potvrzuje i stanovisko Ekologického právního servisu, který hodnotil kompatibilitu návrhu zákona předloženého MZd s dotyčnou směrnicí EU. Uvádí se v něm: „......K takovému změkčování naší vnitrostátní právní úpravy není žádný důvod a neopravňuje k němu rozhodně ani argument o znevýhodnění domácích výrobců kosmetiky oproti evropským výrobcům.“
Snížení konkurenceschopnosti je často používaný argument, ale v této souvislosti je sporný. Spotřebitelé již vnímají a do budoucna budou vnímat stále citlivěji problematické zacházení se zvířaty. Tolerance k pokusům na zvířatech se stále snižuje a oblast kosmetiky je vnímána jako obzvláště neetická. Navíc testování kosmetiky pomocí alternativních metod může být levnější a přesnější. Jen v Evropě najdeme hned několik desítek firem, které své výrobky na zvířatech netestují a nepředstavuje to pro ně žádný významný problém, naopak na tom staví svou komunikaci směrem ke spotřebitelům.
„Návrh MZd je eticky, ekonomicky i vědecky neobhajitelný a je krokem, který ČR odsouvá z přední příčky zpět do skupiny zemí s problematickým přístupem k ochraně zvířat,“ konstatuje Lenka Hecová.
Svoboda zvířat a Nadace na ochranu zvířat proto požadují, aby úplný zákaz testovat kosmetiku či její složky zůstal zachován.
Kontaktní osoby:
Tomáš Popp, Svoboda zvířat - tel.: 777 239 808
Romana Šonková, Nadace na ochranu zvířat - tel.: 222 135 463, email:rsonkova@ochranazvirat.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
