Oživení: Zakázka na likvidaci haldy odhalila slabiny magistrátu

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nenarazil při přezkoumání zakázky pražského magistrátu na likvidaci haldy na Velké Ohradě na žádné porušení zákona, naše podezření ze zmanipulování této zakázky přesto nadále trvá. Rozhodnutí ÚOHS konečně jen potvrzuje již obecně rozšířený názor, že zmanipulovat či zkorumpovat zakázku je možné i v hranicích zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon určuje pouze způsob, jakým má proces probíhat, ale je na samotných institucích, aby si samy vytvořily takový rámec pravidel, který právě zamezí neefektivnosti či případné korupci v procesu udělování veřejných zakázek.

Podrobnější prozkoumání této zakázky odhalilo slabá místa v procesu zadávání zakázek pražským magistrátem, proto jsme se rozhodli připravit pro jednání Protikorupční komise Rady hl.m. Prahy materiál, jak podobným „manipulacím v mezích zákona“ do budoucna předejít. Město totiž není povinováno „jen“ dodržováním zákonných postupů, ale také efektivním a hospodárným využíváním veřejných financí.

Za chybné spatřujeme zejména tyto postupy:

• vyzvat k podání nabídky na objemnou zakázku jednu firmu, když je možné vyzvat vícero;
• zadat zakázku firmě, která ji pak postoupí subdodavateli;
• vybrat za mandatáře, resp. na technický dozor takovou firmu, která je majetkově či personálně propojena se zhotovitelem stavby;

neboť všechny tyto postupy mohou vést a většinou vedou ke zbytečnému navýšení ceny zakázky.

Ředitel odboru městského investora Jiří Toman, který stomilionovou zakázku na likvidaci haldy zadával, využil svého práva zadat v případě havárie zakázku jednomu zájemci bez výběrového řízení. Prý to udělat musel, neboť vypsání veřejné soutěže by podle jeho vlastních slov znamenalo tříměsíční časové prodlení. Ředitel Toman však mohl a v zájmu města i měl, vyzvat k podání nabídky více firem, jinými slovy ve stejný den, kdy poslal žádost o podání nabídky Skansce, měl tutéž žádost poslat dalším firmám, aby si poté mohl zvolit tu opravdu nejvýhodnější. A nikoli z jakýchsi tajemných důvodů trvat na výběru Skansky, která navíc obratem a bezpochyby se ziskem celou zakázku prodala subdodavateli. Ostatně v horizontu 14 měsíců, které uplynuly od prvních projevů destabilizace haldy až po podepsání smlouvy se Skanskou, se tříměsíční zdržení kvůli veřejné soutěži nejeví jako závažné.

Ředitel Toman si na technický dozor investora najal Společnost Západního Města a.s., která je z jedné třetiny vlastněná Skanskou. Přestože ÚOHS neoznačil tento postup za nezákonný, zdravý rozum říká, že najmout si na kontrolu zhotovitele firmu, kterou zhotovitel spoluvlastní, je jasný střet zájmů. Tato firma totiž zastupuje magistrát, a situace je analogická případu, kdy by ředitel Toman byl na částečný úvazek zaměstnán u Skansky. Nakonec i zkušenost z této zakázky dokládá, jak nefunkční je takovýto postup. Společnost Západního Města měla za úkol sledovat, „zda jsou práce prováděny podle schválené dokumentace a podkladů, podle smlouvy o dílo, technických norem a jiných předpisů“. Kdyby to skutečně dělala s nejlepším vědomím a svědomím, musela by upozornit na skutečnost, že je zemina z haldy odvážena na místa, která nebyla magistrátem schválena a k nimž navíc chyběla nutná povolení. Pro domněnku, že technický dozor neselhal z nedbalosti, ale nejspíš vědomě, mluví fakt, že právě nelegální ukládání zeminy a odpadu na černé skládky místo na placené skládky bylo nejpohodlnější cestou, jak snížit náklady na odstranění haldy. Česká inspekce životního prostředí zjistila, že pro sedm z deseti použitých úložišť chybělo povolení, nemluvě o tom, že Skanska v původní nabídce, schválené Tomanem, uvedla pouze dvě skládky, z nichž nakonec její subdodavatel nepoužil žádnou. Takový postup magistrátu může nakonec vyústit v oprávněné odmítnutí Ministerstva životního prostředí poskytnout na likvidaci haldy dotaci ze Státního fondu životního prostředí.

Tomáš Kramár, Oživení
tel.: 724 207 527

Markéta Reedová, zastupitelka za ED
tel.: 608 710 890