MŽP ČR: Zálohování nápojových obalů sníží znečištění a uspoří suroviny

Příkopy, příroda i ulice bez odházených lahví, konec s jejich spalováním v kamnech, razantní zvýšení recyklace, úspora surovin a podpora k prostředí šetrnějších obalů – to jsou důvody, proč Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu obalového zákona, která by umožnila rozšíření zálohového systému pro jedno- i vícecestné nápojové obaly, konkrétně lahve (skleněné i plastové) a nápojové plechovky. MŽP v současné době analyzuje zkušenosti těch evropských zemí, kde takový systém funguje (Německo, Švédsko, Dánsko aj.). Návrh novely chce předložit k veřejným připomínkám do konce roku 2007.

V médiích se v posledních dnech objevují informace o studii, kterou si - údajně pro tento účel - MŽP nechalo zpracovat společností IREAS. Jde však o obecnou studii, kterou MŽP zadalo v červenci 2006 a odevzdána byla v listopadu téhož roku [1]. Záměr MŽP zavést zálohový systém pro nápojové lahve a plechovky prezentoval ministr Martin Bursík v únoru 2007. Studie IREAS tedy vznikla bez znalosti konkrétního záměru MŽP, neobsahuje ale ani analýzu dostačující k přípravě záměru srovnatelného s existujícími evropskými zálohovými systémy.

Studie v některých částech vychází z neúplných či dokonce chybných, předpokladů, což ovlivňuje odhad nákladů na zavedení celého systému. Uvádí například řádově chybný údaj o počtu obchodů v ČR. Hovoří o 1500 hypermarketech, zatímco ve skutečnosti jich je cca 220. Podobně počítá s 7500 supermarkety, skutečné číslo je zhruba 725 (cca 1200 i s diskontními prodejnami) [2]. Z toho vyplynulo několikanásobné nadhodnocení nákladů na technická opatření zálohového systému a neobjektivní tvrzení o jeho vysokých nákladech.

Studie IREAS zcela opomíjí příjmy výrobců a dodavatelů obalů ze zálohového systému a počítá pouze s jejich výdaji. Vůbec nepředpokládá rozšíření opakovaně použitelných nápojových obalů, k němuž postupně dojde v důsledku zavedení zálohového systému. Nezapočítává tedy ani žádné pozitivní efekty v podobě úspory surovin, energií apod. Právě zlepšení systému vratných nápojových obalů s cílem prevence vzniku zbytečného odpadu bylo důvodem zadání studie.

Zkušenosti ze světa ukazují, že se zálohování promítá do cen nápojů jen ve velmi malé míře kolem 0,1 – 2 %. Efekt na účinnost využití obalového materiálu je však velmi významný – návratnost do systému (opětovné naplnění či recyklace) dosahuje až 98 %, nejvyšší účinnost dobrovolného sběru je zhruba poloviční [3]. Kromě toho právě nápojové obaly tvoří významnou část odpadků, které se povalují na ulicích a v příkopech [4]. Zálohový systém tento odpad z přírody přitom pomáhá účinně odstraňovat.

Závěry studie jsou tudíž zavádějící, nepodložené a v praxi mnohdy zcela nepoužitelné. Využít je možno pouze některých dílčích údajů – například shromážděných přehledů zahraničních studií či popis některých zahraničních systémů

Poznámky:
[1] Studii nechal zpracovat odbor odpadů MŽP na základě usnesení vlády ze 14. 12. 2005. To ukládalo MŽP navrhnout zkvalitnění systému vratných nápojových obalů s cílem prevence vzniku obalových odpadů. Odbor odpadů MŽP tedy připravil zadání obecné studie, která by shrnula informace, potřebné pro další rozhodování, kterým směrem se dále ubírat. Studii zpracovala o.p.s. IREAS na základě smlouvy, uzavřené 17. 7. 2006 a dodala ji 30. 11. 2006. Náklady na studii představovaly částku 100 000 Kč.
[2] Údaje pocházejí z výsledků výzkumů společností The Nielsen Company a Incoma Research, zveřejněných v dubnu 2007 ČTK.
[3] Podíl vytříděných PET lahví v dobrovolném kontejnerovém sběru v ČR činí 48%.
Německo provozuje dobrovolný sběr v širším rozsahu mnohem déle než ČR, přesto nedosáhlo výrazně vyššího podílu vytřídění.
[4] Podle analýzy Technické univerzity ve Zvoleně to je na Slovensku až 38 % – z toho 99,1 % tvoří nevratné jednocestné nápojové obaly.

Studie IREAS z roku 2006 je ke stažení u této tiskvé zprávy na webu MŽP.