https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/zalohovat-pet-lahve-odpovedet-cernobile-seriozne-nelze-mzp-ceka-na-vysledky-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

MŽP ČR: Zálohovat PET lahve? Odpovědět černobíle seriózně nelze. MŽP čeká na výsledky studie

4. dubna 2018 | MŽP ČR
Autor: Tiskové oddělení MŽP, tel: 267 122 944, 267 122 534
V reakci na emotivní článek v dnešním Právu (www.novinky.cz/ekonomika/468044-zalohovat-pet-lahve-ministerstvo-je-proti.html) k tématu zálohování PET lahví MŽP informuje, že se touto recyklační možností zabývá a v minulosti již zabývalo, aktuálně ji mapuje v nejnovějším čísle Zpravodaje MŽP (www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zpravodaj_brezen_2018/$FILE/mzp_Zpravodaj_1_brezen2018.pdf). Budoucnost možnosti zavedení zálohového systému na PET lahve MŽP znovu zváží, až budou známy výsledky studie, která k problému vzniká na půdě Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). MŽP ale jednoznačně nepodporuje zavedení zálohového systému tak, jak byl nedávno v hrubých rysech představen na tiskové konferenci společnosti Karlovarských minerálních vod.

Společnost Karlovarské minerální vody na začátku letošního ledna znovu otevřela téma vratných PET lahví. Informovala o založení pracovní skupiny, která má zjistit, zda se v Česku v současné době, tj. při již zavedeném a zaběhnutém systému třídění plastů do žlutých kontejnerů, vyplatí PET lahve zálohovat.
Zálohování PET lahví není v Evropě vzácností. Většinou však vznikalo v době, kdy neexistovaly jiné systémy sběru PET lahví. Jediným příkladem, kdy byl systém zaveden již v době funkčního systému kontejnerového sběru odpadů z obalů, je Německo. Zkušenosti se zálohovými systémy, které fungují v zahraničí, však nelze jen naroubovat do českého prostředí. Každá země má své specifické podmínky. Například ve Švédsku je roční produkce nápojových PET obalů oproti té naší zhruba poloviční.

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že zálohování by mohlo dostat PET lahve z ulic i z přírody, nejsou přínosy této případné změny vůbec jednoznačné. V minulých letech se tento koncept již několikrát zkoumal, závěry ale nikdy nebyly černobílé. Aktuální stanovisko Ministerstva životního prostředí k této problematice shrnuje vedoucí oddělení zpětného odběru z odboru odpadů ministerstva Ladislav Trylč.

Jak se na zavedení zálohového systému PET lahví dívá MŽP?

MŽP jednoznačně nepodporuje zavedení zálohového systému tak, jak byl nedávno v hrubých rysech představen na tiskové konferenci společnosti Karlovarských minerálních vod, která pověřila experty z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze zjistit, za jakých okolností by se vyplatily zálohované PET lahve. Dle takto nastaveného záměru mají být PET lahve vyjmuty ze současného systému třídění plastů a zařazeny do samostatného odpadového toku. PET lahve by se vykupovaly v obchodech a následně by byly recyklovány k materiálovému využití. MŽP by takový zálohový systém na PET lahve vítalo pouze v případě, že by došlo k přechodu z jednocestných lahví na opakovaně použitelné, tzn. že by vykupované PET lahve nebyly odpadem, ale znovu plnitelným obalem. Takovýto systém by byl sice také spojen s celou řadou problémů, ale současně by byl mnohem přínosnější pro životní prostředí. Zvažovaný záměr na zálohování PET lahví však počítá s PET lahvemi jednocestnými, nemá tedy jít o přechod na opakovaně použitelné obaly.

Co všechno by bylo potřeba při zavedení systému vzít v úvahu?

Tak zásadní změna by se týkala mnoha subjektů. Namátkou: Prodejny potravin (nápojů) by nově musely vykupovat obaly. Jde o významné investice zejména do výkupní techniky, provedení stavebních úprav, zvýšily by se i provozní náklady a požadavky na personál. Distributoři by museli změnit logistiku při dopravě prázdných obalů, patrně by muselo dojít i k úpravě z důvodu hygienických předpisů, aby mohly být společně přepravovány potraviny a odpady pocházející od spotřebitelů (použité PET lahve). Výrobcům by vznikly náklady spojené s tiskem nových etiket, které by musely obsahovat bezpečnostní znaky tak, aby u zálohového systému nemohlo dojít k jeho zneužití (vrácení záloh za PET lahve, kde záloha nebyla uhrazena, zamezení opakovaného vyplacení zálohy za jednu PET, ochrana před falzifikací štítků atp.). Spotřebitelům by se významně zkomplikovala situace – vzniklo by nové donáškové místo pro zbavování se obalů od nápojů, museli by změnit zažité návyky – PET lahve by nebylo možné sešlapávat.

Co by zavedení systému znamenalo dál?

Mezi nejčastěji uváděné přínosy zálohového systému PET lahví patří zvýšení míry recyklace plastu. Problémem ale je, že zvýšení míry recyklace tohoto plastu by mohlo být vykoupeno snížením míry recyklace jiných plastů z tříděného sběru. Češi jsou na současný způsob zvyklí, ostatně učili se to téměř 20 let; víme, že čím blíže v docházkové vzdálenosti je žlutý kontejner, tím vyšší je míra recyklace. Jenže v případě zavedení vratných PET lahví by lidem odpadl jeden z hlavních důvodů chodit k barevným kontejnerům tak často jako dosud. Lidé si vždy zvyknou na určitý komfort, a to platí i u komfortu při třídění odpadů, tím, že příslušné kontejnery mají blízko. Takový komfort pak neradi opouští, a pokud budou muset PET lahve doma samostatně skladovat, navíc nepoškozené a nesešlápnuté (aby zůstal čitelný kód na etiketě), a pak odpad dopravovat do obchodu, může být jejich reakce značně nepředvídatelná až negativní. Existuje tedy významné neodhadnutelné riziko, co by se stalo se současným systémem a jaký vliv by to mělo celkově na třídění plastů. PET lahve by sice občané do obchodů nosili, ale o to méně by pak odnášeli jiné odpady do barevných kontejnerů.

Existují už nějaké studie, které se v ČR na toto téma zpracovávaly? K jakým došly závěrům?

Možnosti zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v minulosti MŽP již posuzovalo a nechalo si vypracovat několik analýz k takovým záměrům, ale jednoznačně z nich nevyplynuly významné přínosy pro životní prostředí, a to s ohledem na dobře fungující tuzemský systém tříděného sběru odpadů. Kromě toho existuje celá řada dalších rizik či externích vlivů spojených se zavedením záloh, jejichž potenciální dopad se většinou obtížně zjišťuje.

Přesto, jaké by mělo zavedení vratného systému dopady?

Dopad na spotřebitele – jak bylo uvedeno, pro spotřebitele by zálohování PET lahví znamenalo významné zkomplikování a změnu současného způsobu třídění odpadů. Současný funkční systém by se rozmělnil a pro občany znepřehlednil. Cena za zavedení zálohového systému by se pak bezpochyby také promítla do zvýšení ceny za samotné nápoje. Zálohovat PET lahve má i své ekonomické nevýhody a rizika. Současný systém třídění odpadů prostřednictvím barevných kontejnerů je založen na ručním dotřiďování odpadů. PET lahve tvoří lukrativní komoditu na trhu, ze které mají dotřiďovací linky významný zisk z prodeje. Vyvedením PET lahví do jiného odpadového toku se změní ekonomika těchto zařízení a bude nezbytné jejich činnost kompenzovat, aby byla zachována současná úroveň dotřiďování odpadů. To by zřejmě nebylo možné bez zvýšení ceny za odpadové služby i samotné výrobky, což by mělo dopad na obce i na samotné občany.

Co by to znamenalo pro obce?

Vytříděné obaly jsou nyní zdrojem finančních prostředků pro obce, které za jednotlivé komodity dostávají peníze od státem autorizované obalové společnosti. Zálohový systém PET lahví by tak postihl především obce, pro které by znamenal výpadek významné části finančních prostředků využívaných právě pro systém třídění na jejich území. Obce by se pak musely rozhodnout, zda zachovají sběrné kontejnery na plasty, anebo jejich počty zredukují. Jakékoliv snížení množství sběrných nádob v ulicích by vedlo ke snížení vytříděných odpadů od občanů. Pokud jde přímo o ekonomické aspekty zavedení zálohového systému, tak ty hodnotila studie „Ekonomická analýza zamýšleného systému zálohování nápojových obalů v České republice“, IEEP, 2008. Podle jejích závěrů by v tehdejších cenách stálo zavedení záměru cca 2 až 3 miliardy korun. Záleží na řadě aspektů – výši zálohy, povinnosti pokrytí obchodů automaty, systému distribuce prázdných obalů atd.

Máte informace o tom, jak, kde a s jakými výsledky jsou tyto zálohové systémy rozšířeny v Evropě? Jak se osvědčují?

Zálohování PET lahví není v Evropě vzácností. Většinou však vznikalo v době, kdy neexistovaly jiné systémy sběru PET lahví. Jediným příkladem, kdy byl systém zaveden již v době funkčního systému kontejnerového sběru odpadů z obalů, je Německo. Zkušenosti se zálohovými systémy, které fungují v zahraničí, však nemůžeme jednoznačně naroubovat do českého prostředí, neboť každá země má své specifické podmínky. Například ve Švédsku je roční produkce nápojových PET obalů zhruba poloviční oproti České republice, navíc zde obchody nemají povinnost vykupovat zálohované nápojové obaly, které samy prodávají, ale nabízejí tuto možnost spotřebitelům pouze formou dobrovolné služby. Ministerstvo proto počká na výsledky analýzy k zavedení zálohového systému a jsme připraveni o tématu dále diskutovat.
Tiskové oddělení MŽP, tel: 267 122 944, 267 122 534 tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist