Tiskové zprávy
MŽP ČR: Zásoby uhlí pod Horním Jiřetínem je třeba odepsat
Odůvodněný návrh na odpis zásob hnědého uhlí [1] pod Horním Jiřetínem na Mostecku připravilo Ministerstvo životního prostředí. Předloží jej Ministerstvu průmyslu a obchodu. Přistoupilo k tomuto kroku proto, že dosud nebylo naplněno čtrnáct let staré usnesení vlády [2], které odpis zásob ukládá.
V některých lokalitách za liniemi limitů již zásoby odepsány byly [3]. Odpis se připravoval také na katastru obce Horní Jiřetín [4]. V roce 1994 jej MUS, a.s. dokonce označila ze svého pohledu za „nejpřijatelnější řešení“ [5]. Regionální pracoviště MŽP k tomuto kroku opakovaně vyzývalo. Vinou dlouhodobé nečinnosti resortu průmyslu a obchodu však odpis dosud nebyl proveden.
Těžbou v tomto prostoru by došlo ke srovnání posledních původních obcí v oblasti se zemí a ke zničení zbytků zachovalé krajiny, vážnému narušení územního systému ekologické stability, ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin, ztížení podmínek pro obnovu poškozených území a likvidaci již provedených rekultivací [6]. Těžbou by vznikla na desítky let jáma povrchového dolu v bezprostředním sousedství města Litvínov. K řadě dalších obcí (Hora sv. Kateřiny, Nová Ves v Horách, Mníšek, Brandov, Malý Háj, Rudoltice v Horách) by ztížila přístup.
Proti těžbě se vyslovila v referendu drtivá většina obyvatel obce. Jejich snahu podpořil Svaz a měst a obcí [7] a více než 110 měst a obcí v regionu. Zpracovatelé návrhu konceptu územního plánu Ústeckého kraje výslovně doporučují, aby zastupitelé územní limity zachovali [8].
„Vláda před více než deseti lety rozhodla, že je třeba dát severočeským obcím jistotu a perspektivu dalšího rozvoje. Kraji, který minulý režim odsoudil k vyuhlení, toho dlužíme pořád hodně. Proto považuji za nepřijatelná nedávná vyjádření představitelů státní správy o tom, že je třeba v těžbě pokračovat i v místech, kde stojí zachovalé obce. Česká republika patří k největším exportérům elektrické energie na světě a náš průmysl spotřebovává o 80 % energie více než je průměr zemí bývalé evropské patnáctky. Je třeba zastavit plýtvání, soustředit se na restrukturalizaci průmyslu, ne bourat další obce a ničit poslední zbytky zachovalé krajiny. Zbourané Libkovice musí být poslední vesnicí, která byla kvůli uhlí zničena,“ komentuje návrh svého úřadu ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Poznámky:
[1] Forma odpisu je převodem do kategorie nebilančních zásob. Rozdělení podle bloků zásob a kategorií a jejich kvalitativní charakteristiky má doplnit v souladu s horním zákonem MUS, a.s. Jedná se o speciální případ, kdy jsou zodpovědné centrální úřady jmenovány přímo v usnesení vlády. Obvykle žádost o odpis podávají místně příslušné úřady.
[2] Kompletní usnesení vlády, kterým byly limity vyhlášeny (usnesení číslo 444 z roku 1991):
„Vláda
I. schvaluje
1. návrh závazných linií omezení těžby a výsypek dle grafických příloh č. 1 – 6, uvedených v příloze tohoto usnesení,
2. návrh mezních hodnot znečišťování ovzduší dle tabulky č. 1 a 2 uvedených v příloze tohoto usnesení;
II. ukládá
1. ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj, ministru životního prostředí, předsedovi Českého báňského úřadu, přednostům okresních úřadů Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Louny a Litoměřice respektovat závazné linie omezení těžby a výsypek ve správních řízeních a rozhodnutích o funkčním využití území, o umístění staveb a zařízení, které nesouvisí s dobýváním a o povolení hornické činnosti, výsypek, složišť popílku a rekultivací; za závaznými liniemi odpovídajícím způsobem upravit vyhlášené dobývací prostory a provést odpis zásob,
2. ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj
a) vycházet z omezení dle bodu I. při koncipování státní energetické politiky České republiky do roku 2005,
b) rozhodnout do 31. prosince 1992 o těžbě v hořanském koridoru lomem Vršany.“
[3] Odpis zásob byl proveden například v dobývacím prostoru Tušimice, Droužkovice, Spořice-Brány a dalších.
[4] Dotčené samosprávy a Okresní úřad (OkÚ) Most se 10.11.1994 za přítomnosti zástupců MUS, a.s. dohodli odpis zásob u Černic a Horního Jiřetína „provést formou převodu do zásob nebilančních“. Příslušný podnět následně (24.11.1994) podal příslušným úřadům OkÚ Most. Dne 26.1. 1995 proběhlo jednání, na němž MUS seznámila zástupce OkÚ, Českého báňského úřadu a MŽP s písemnou a mapovou dokumentací s přesným vyznačením hranic závazných linií těžby. Zápis z jednání uvádí, že díky tomu mohou pokračovat „další práce, jejichž konečným efektem bude změna hranic citovaných dobývacích prostorů dle požadavků vládního usnesení 444/91“.
Práce ale nepokračovaly. Ve „Vyjádření MUS, a.s.“ ve věci „Návrh ÚPnSÚ Horní Jiřetín s osadou Černice“ (19.3. 1998) se uvádí, že „Podklady pro výpočet uhelných zásob nacházejících se za liniemi územně ekologických limitů těžby MUS, a.s. zabezpečuje. S ohledem na nové skutečnosti zjištěné geologickou dorozvědkou se předpokládaný termín dokončení (r. 1998) nejeví reálný.“
[5] MUS zadala zpracovat komplexní zhodnocení možností a důsledků dlouhodobého rozvoje lomu Československé armády. Po vyhodnocení zpracovaných variant přijala závěry, o nichž obec Horní Jiřetín informoval 11.10. 1994 osobním dopisem Aleš Burian, generální ředitel MUS: „Vzhledem k hodnocení přínosů, rizik a ekonomické efektivnosti je ze současného pohledu podnikatelského subjektu z obou zásadních směrů dalšího rozvoje lomu ČSA nejpřijatelnějším řešením varianta s ukončením těžby okolo roku 2012. Toto rozhodnutí vychází z dostupných podkladů a podmínek pro rozhodování na úrovni akciové společnosti a současně jím lze dodržet linie územně ekologických limitů dle usnesení vlády č. 444/91“.
[6] Jiřetínský potok a Loupnice jsou v oblasti posledními dvěma vodními toky, které jsou dosud ve svých původních korytech Z chráněných druhů byl prokázán například výskyt bukače velkého v mokřadní oblasti jižně od Horního Jiřetína. Podrobný přehled druhů ptáků vyskytujících se v daném území - včetně ohrožených a silně ohrožených - je uveden ve zdůvodnění ministerstvem připraveného návrhu na odpis zásob.
[7] Viz usnesení SMO z 26.5.2005
http://www.smocr.cz/download/Zaverecne_usneseni_IX._Snemu.doc
[8]http://www.kr-ustecky.cz/vismo5/dokumenty2.asp?u=450018&id_org=450018&id=866173&p1=84858
V některých lokalitách za liniemi limitů již zásoby odepsány byly [3]. Odpis se připravoval také na katastru obce Horní Jiřetín [4]. V roce 1994 jej MUS, a.s. dokonce označila ze svého pohledu za „nejpřijatelnější řešení“ [5]. Regionální pracoviště MŽP k tomuto kroku opakovaně vyzývalo. Vinou dlouhodobé nečinnosti resortu průmyslu a obchodu však odpis dosud nebyl proveden.
Těžbou v tomto prostoru by došlo ke srovnání posledních původních obcí v oblasti se zemí a ke zničení zbytků zachovalé krajiny, vážnému narušení územního systému ekologické stability, ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin, ztížení podmínek pro obnovu poškozených území a likvidaci již provedených rekultivací [6]. Těžbou by vznikla na desítky let jáma povrchového dolu v bezprostředním sousedství města Litvínov. K řadě dalších obcí (Hora sv. Kateřiny, Nová Ves v Horách, Mníšek, Brandov, Malý Háj, Rudoltice v Horách) by ztížila přístup.
Proti těžbě se vyslovila v referendu drtivá většina obyvatel obce. Jejich snahu podpořil Svaz a měst a obcí [7] a více než 110 měst a obcí v regionu. Zpracovatelé návrhu konceptu územního plánu Ústeckého kraje výslovně doporučují, aby zastupitelé územní limity zachovali [8].
„Vláda před více než deseti lety rozhodla, že je třeba dát severočeským obcím jistotu a perspektivu dalšího rozvoje. Kraji, který minulý režim odsoudil k vyuhlení, toho dlužíme pořád hodně. Proto považuji za nepřijatelná nedávná vyjádření představitelů státní správy o tom, že je třeba v těžbě pokračovat i v místech, kde stojí zachovalé obce. Česká republika patří k největším exportérům elektrické energie na světě a náš průmysl spotřebovává o 80 % energie více než je průměr zemí bývalé evropské patnáctky. Je třeba zastavit plýtvání, soustředit se na restrukturalizaci průmyslu, ne bourat další obce a ničit poslední zbytky zachovalé krajiny. Zbourané Libkovice musí být poslední vesnicí, která byla kvůli uhlí zničena,“ komentuje návrh svého úřadu ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Poznámky:
[1] Forma odpisu je převodem do kategorie nebilančních zásob. Rozdělení podle bloků zásob a kategorií a jejich kvalitativní charakteristiky má doplnit v souladu s horním zákonem MUS, a.s. Jedná se o speciální případ, kdy jsou zodpovědné centrální úřady jmenovány přímo v usnesení vlády. Obvykle žádost o odpis podávají místně příslušné úřady.
[2] Kompletní usnesení vlády, kterým byly limity vyhlášeny (usnesení číslo 444 z roku 1991):
„Vláda
I. schvaluje
1. návrh závazných linií omezení těžby a výsypek dle grafických příloh č. 1 – 6, uvedených v příloze tohoto usnesení,
2. návrh mezních hodnot znečišťování ovzduší dle tabulky č. 1 a 2 uvedených v příloze tohoto usnesení;
II. ukládá
1. ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj, ministru životního prostředí, předsedovi Českého báňského úřadu, přednostům okresních úřadů Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Louny a Litoměřice respektovat závazné linie omezení těžby a výsypek ve správních řízeních a rozhodnutích o funkčním využití území, o umístění staveb a zařízení, které nesouvisí s dobýváním a o povolení hornické činnosti, výsypek, složišť popílku a rekultivací; za závaznými liniemi odpovídajícím způsobem upravit vyhlášené dobývací prostory a provést odpis zásob,
2. ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj
a) vycházet z omezení dle bodu I. při koncipování státní energetické politiky České republiky do roku 2005,
b) rozhodnout do 31. prosince 1992 o těžbě v hořanském koridoru lomem Vršany.“
[3] Odpis zásob byl proveden například v dobývacím prostoru Tušimice, Droužkovice, Spořice-Brány a dalších.
[4] Dotčené samosprávy a Okresní úřad (OkÚ) Most se 10.11.1994 za přítomnosti zástupců MUS, a.s. dohodli odpis zásob u Černic a Horního Jiřetína „provést formou převodu do zásob nebilančních“. Příslušný podnět následně (24.11.1994) podal příslušným úřadům OkÚ Most. Dne 26.1. 1995 proběhlo jednání, na němž MUS seznámila zástupce OkÚ, Českého báňského úřadu a MŽP s písemnou a mapovou dokumentací s přesným vyznačením hranic závazných linií těžby. Zápis z jednání uvádí, že díky tomu mohou pokračovat „další práce, jejichž konečným efektem bude změna hranic citovaných dobývacích prostorů dle požadavků vládního usnesení 444/91“.
Práce ale nepokračovaly. Ve „Vyjádření MUS, a.s.“ ve věci „Návrh ÚPnSÚ Horní Jiřetín s osadou Černice“ (19.3. 1998) se uvádí, že „Podklady pro výpočet uhelných zásob nacházejících se za liniemi územně ekologických limitů těžby MUS, a.s. zabezpečuje. S ohledem na nové skutečnosti zjištěné geologickou dorozvědkou se předpokládaný termín dokončení (r. 1998) nejeví reálný.“
[5] MUS zadala zpracovat komplexní zhodnocení možností a důsledků dlouhodobého rozvoje lomu Československé armády. Po vyhodnocení zpracovaných variant přijala závěry, o nichž obec Horní Jiřetín informoval 11.10. 1994 osobním dopisem Aleš Burian, generální ředitel MUS: „Vzhledem k hodnocení přínosů, rizik a ekonomické efektivnosti je ze současného pohledu podnikatelského subjektu z obou zásadních směrů dalšího rozvoje lomu ČSA nejpřijatelnějším řešením varianta s ukončením těžby okolo roku 2012. Toto rozhodnutí vychází z dostupných podkladů a podmínek pro rozhodování na úrovni akciové společnosti a současně jím lze dodržet linie územně ekologických limitů dle usnesení vlády č. 444/91“.
[6] Jiřetínský potok a Loupnice jsou v oblasti posledními dvěma vodními toky, které jsou dosud ve svých původních korytech Z chráněných druhů byl prokázán například výskyt bukače velkého v mokřadní oblasti jižně od Horního Jiřetína. Podrobný přehled druhů ptáků vyskytujících se v daném území - včetně ohrožených a silně ohrožených - je uveden ve zdůvodnění ministerstvem připraveného návrhu na odpis zásob.
[7] Viz usnesení SMO z 26.5.2005
http://www.smocr.cz/download/Zaverecne_usneseni_IX._Snemu.doc
[8]http://www.kr-ustecky.cz/vismo5/dokumenty2.asp?u=450018&id_org=450018&id=866173&p1=84858
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
