Tiskové zprávy
Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu: Zastupitelé Pardubicka se zítra seznámí s územním plánem
Rozhodnutí o trase rychlostní silnice R35 v kraji je stále otevřené
Jedním z důležitých bodů zítřejšího jednání zastupitelů Pardubického kraje je posoudit stav prací na konceptu územního plánu kraje, který obsahuje i rychlostní silnici R35 ve třech koridorech. Konečné schválení konceptu však vzhledem k absenci řady podkladů Děti Země očekávají buď na prosincovém jednání nebo až příští rok. Již nyní je ale zřejmé, že jižní koridor je nejlepší z odborného hlediska, severní má zase silnou politickou podporu. Koridor uprostřed je tedy mimo hru.
„Zítřejší jednání zastupitelů sice není ještě rozhodující, ale považujeme ho za důležité, neboť se na něm mohou poprvé veřejně polarizovat názory na jednotlivé koridory silnice R35,“ prohlásil Miroslav Patrik z Dětí Země v Brně, které společně s desítkami měst a obcí podporují jižní koridor.
Z odborných podkladů Fakulty dopravní a Fakulty architektury ČVUT v Praze, které jsou součástí konceptu územního plánu kraje, vyplývá, že z územního, dopravního, ekologického i urbanistického hlediska je nevýhodnější jižní koridor.
Stejně tak tento koridor jednoznačně doporučilo i Ministerstvo životního prostředí ve svém souhlasném stanovisku o hodnocení vlivů konceptu územního plánu kraje na životní prostředí ze dne 1. srpna 2003, které je povinnou součástí podkladů k jeho schválení. Pokud by tento koridor nebyl schválen, pak požaduje, aby byly „v důsledku vyšších zájmů v území předloženy odůvodnění těchto zájmů“.
Severní koridor má zase velkou politickou podporu Ministerstva dopravy, investora stavby Ředitelství silnic a dálnic ČR a dalších měst jakou je například Česká Třebová. Ta ale svůj souhlas z důvodu ochrany svých obyvatel podmiňuje výstavbou tunelu pod Kozlovcem a ne přemostěním Lhotky. S tímto řešením ale nesouhlasí ministerstvo a ŘSD, takže není jasné, jakým způsobem dojde k dohodě.
Podle názoru Miroslava Patrika je v celém schvalovacím procesu velkým otazníkem úloha současného náměstka ministra dopravy Jiřího Kubínka, který lobbuje za severní koridor silnice R35 bez ohledu na výsledky odborných studií a stanovisko MŽP a důsledky svého jednání pro další dopravní rozvoj celého kraje.
Podrobné informace o rychlostní silnici R35 jsou na internetové stránce www.ctrebova.cz/doprava.
Další informace poskytne:
1) Ing. Bohumil Burdych, vedoucí oddělení územního plánování a stavebního řádu na krajském úřadě v Pardubicích – tel. 466 026 303, bohumil.burdych@pardubickykraj.cz
2) Prof. Ing. Petr Moos, CSc., spoluautor odborné analýzy o R35 z Fakulty dopravní ČVUT – tel. 224 229 201
3) Ing. arch. Jan Mužík, externí odborník studie o hodnocení vlivů na životní prostředí z Fakulty architektury ČVUT – tel. 224 354 986, muzik@fanet.fa.cvut.cz
4) Mgr. Silvie Pochtiolová, pracovnice odboru SEA na MŽP – tel. 267 122 321, silvie_pochtiolova@env.cz
====================================
Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 29. 10. 2003:
1) Výsledky „Odborného posouzení Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje, zaměřené na výběr koridoru pro rychlostní komunikaci R35“ - Fakulta dopravní ČVUT Praha, duben 2003
Jižní varianta je nejkratší, nejpřímější, obslouží nejvíce sídel a hlukem zasáhne nejmenší počet lidí a obcí. Její výhodou je také to, že v prostoru mezi Litomyšlí a Svitavami se dostává do souběhu se stávající trasou silnice I/35, což umožní její etapovou výstavbu. Na druhou stranu z ekologického hlediska ale v úseku Vysoké Mýto – východní hranice kraje třikrát prochází nadregionálními biokoridory. Tyto střety jsou však řešeny vedením trasy v tunelu. Negativní stránkou je její oddálení od České Třebové a od Ústí nad Orlicí, takže na silnici I/14 bude nutné postavit obchvaty obou měst.
Posuzovaná kritéria variant R35, které byly porovnány metodou koeficientů a metodou TUKP
Kritérium Varianty
A B C
Prostorové vedení trasy
1 Délka trasy (km) 95,5 92,0 75,0
2 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 100 km/h 11 5 3
3 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 80 km/h 2 1 1
Dopravní obslužnost území
4 Počet obyvatel v obcích nad 300 obyvatel, vzdálených do 10 km od trasy 249.671 247.506 251.921
5 Počet sídel s více než 1.000 obyvateli, vzdálených do 10 km od trasy 26 26 27
6 Počet sídel, které díky nové komunikaci získají obchvat 7 7 8
7 Počet křížení s železnicí 6 7 6
8 Počet křížení s průplavem 8 4 2
9 Maximálně dosahované intenzity 20.000 20.000 20.000
Ekologické aspekty
Počet úseků s výrazným ekologickým vlivem
10 - biokoridor nadregionálního významu (K) 7 9 10
11 - biokoridor regionálního významu (RK) 5 8 6
12 - biocentrum regionálního významu (RC) 1 2 2
13 - plocha navržená k zařazení do systému NATURA 2000 1 1 1
14 Počet obyvatel dotčených nadměrným hlukem 555 345 260
15 Počet sídel dotčených nadměrným hlukem 20 17 13
16 Výměra zabíraného zemědělského půdního fondu ZPF (ha) 577 535 541
17 Výměra zabíraných pozemků určených k plnění funkcí lesa PUPFL (ha) 43 55 44
Pozn.: Tučně jsou vyznačeny kladně hodnocené kritéria, resp. kladné účinky varianty.
2) Výtah z „Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje na životní prostředí – koncept řešení“ – SURPMO, a. s., Ateliér Hradec Králové (Ing. arch. Alena Koutová), červen 2003
Závěry hodnocení: „Z porovnání s nulovou variantou vychází realizace rychlostní silnice R35 v jakékoliv variantě výrazně pozitivně s ohledem na celkové vlivy na životní prostředí. Při vzájemném porovnání navržených variant pak má optimální trasa následující průběh: v úseku Zámrsk – Petrušov v koridoru varianty C vedené v trase podvariant C-alt. a C-alt./1 a v úseku Petrušov – hranice kraje pak v koridoru podvarianty C/1. Méně vhodné z hlediska vlivů na životní prostředí je využití koridoru trasy B vedené v úseku Zámrsk – Třebovice trasami podvariant B-alt. a B/1. Třetí v pořadí je pak využití koridoru varianty A v úseku Zámrsk – Třebovice vedené trasami podvariant A/1 a A/2.“
Stanovisko Ing. arch. Jana Mužíka z FA ČVUT Praha: „Varianta „C“ nejvíce zlepšuje vztah (spádovost) měst nacházejících se již v povodí řeky Moravy, Svitav a Moravské Třebové a dále pak Litomyšl a Vysokého Mýta k centru kraje. Tato města, na rozdíl od České Třebové, Ústí nad Orlicí a Chocně nemají tak snadné a rychlé železniční spojení s hlavním městem kraje a státu. Varianta „C“ nahrazuje nezbytné obchvaty I/35 V. Mýta a Litomyšle. Napojení České Třebové a Ústí nad Orlicí na R35 je nejvýhodnější po upravené silnici č. 358 s propojením na č. 360 ve variantě 1. Silnice č. 360 Ústí nad Orlicí – Litomyšle není v okolí Andrlova Chlumu přijatelnou trasou přivaděče na R35. Doporučuji hledat propojení silnic č. 360 a č. 315 severně od Sloupnice do prostoru Hrádek.“
3) Výtah ze „Souhlasného stanoviska o hodnocení vlivů Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje“ – Ministerstvo životního prostředí, 1. 8. 2003
„Do návrhu ÚP VÚC Pardubického kraje doporučujeme zapracovat nejvhodnější variantu silnice R35 a R43 z hlediska vlivů na životní prostředí, tzn. variantu, která byla doporučena v Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje (v etapě jeho konceptu) na životní prostředí, červen 2003. V případě, že by doporučená varianta nemohla být přijata v důsledku vyšších zájmů v území, je potřeba předložit odůvodnění těchto vyšších zájmů, které vedly k nepřijetí doporučené varianty.“
Jedním z důležitých bodů zítřejšího jednání zastupitelů Pardubického kraje je posoudit stav prací na konceptu územního plánu kraje, který obsahuje i rychlostní silnici R35 ve třech koridorech. Konečné schválení konceptu však vzhledem k absenci řady podkladů Děti Země očekávají buď na prosincovém jednání nebo až příští rok. Již nyní je ale zřejmé, že jižní koridor je nejlepší z odborného hlediska, severní má zase silnou politickou podporu. Koridor uprostřed je tedy mimo hru.
„Zítřejší jednání zastupitelů sice není ještě rozhodující, ale považujeme ho za důležité, neboť se na něm mohou poprvé veřejně polarizovat názory na jednotlivé koridory silnice R35,“ prohlásil Miroslav Patrik z Dětí Země v Brně, které společně s desítkami měst a obcí podporují jižní koridor.
Z odborných podkladů Fakulty dopravní a Fakulty architektury ČVUT v Praze, které jsou součástí konceptu územního plánu kraje, vyplývá, že z územního, dopravního, ekologického i urbanistického hlediska je nevýhodnější jižní koridor.
Stejně tak tento koridor jednoznačně doporučilo i Ministerstvo životního prostředí ve svém souhlasném stanovisku o hodnocení vlivů konceptu územního plánu kraje na životní prostředí ze dne 1. srpna 2003, které je povinnou součástí podkladů k jeho schválení. Pokud by tento koridor nebyl schválen, pak požaduje, aby byly „v důsledku vyšších zájmů v území předloženy odůvodnění těchto zájmů“.
Severní koridor má zase velkou politickou podporu Ministerstva dopravy, investora stavby Ředitelství silnic a dálnic ČR a dalších měst jakou je například Česká Třebová. Ta ale svůj souhlas z důvodu ochrany svých obyvatel podmiňuje výstavbou tunelu pod Kozlovcem a ne přemostěním Lhotky. S tímto řešením ale nesouhlasí ministerstvo a ŘSD, takže není jasné, jakým způsobem dojde k dohodě.
Podle názoru Miroslava Patrika je v celém schvalovacím procesu velkým otazníkem úloha současného náměstka ministra dopravy Jiřího Kubínka, který lobbuje za severní koridor silnice R35 bez ohledu na výsledky odborných studií a stanovisko MŽP a důsledky svého jednání pro další dopravní rozvoj celého kraje.
Podrobné informace o rychlostní silnici R35 jsou na internetové stránce www.ctrebova.cz/doprava.
Další informace poskytne:
1) Ing. Bohumil Burdych, vedoucí oddělení územního plánování a stavebního řádu na krajském úřadě v Pardubicích – tel. 466 026 303, bohumil.burdych@pardubickykraj.cz
2) Prof. Ing. Petr Moos, CSc., spoluautor odborné analýzy o R35 z Fakulty dopravní ČVUT – tel. 224 229 201
3) Ing. arch. Jan Mužík, externí odborník studie o hodnocení vlivů na životní prostředí z Fakulty architektury ČVUT – tel. 224 354 986, muzik@fanet.fa.cvut.cz
4) Mgr. Silvie Pochtiolová, pracovnice odboru SEA na MŽP – tel. 267 122 321, silvie_pochtiolova@env.cz
====================================
Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 29. 10. 2003:
1) Výsledky „Odborného posouzení Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje, zaměřené na výběr koridoru pro rychlostní komunikaci R35“ - Fakulta dopravní ČVUT Praha, duben 2003
Jižní varianta je nejkratší, nejpřímější, obslouží nejvíce sídel a hlukem zasáhne nejmenší počet lidí a obcí. Její výhodou je také to, že v prostoru mezi Litomyšlí a Svitavami se dostává do souběhu se stávající trasou silnice I/35, což umožní její etapovou výstavbu. Na druhou stranu z ekologického hlediska ale v úseku Vysoké Mýto – východní hranice kraje třikrát prochází nadregionálními biokoridory. Tyto střety jsou však řešeny vedením trasy v tunelu. Negativní stránkou je její oddálení od České Třebové a od Ústí nad Orlicí, takže na silnici I/14 bude nutné postavit obchvaty obou měst.
Posuzovaná kritéria variant R35, které byly porovnány metodou koeficientů a metodou TUKP
Kritérium Varianty
A B C
Prostorové vedení trasy
1 Délka trasy (km) 95,5 92,0 75,0
2 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 100 km/h 11 5 3
3 Počet úseků, kde bude třeba snížit návrhovou rychlost na 80 km/h 2 1 1
Dopravní obslužnost území
4 Počet obyvatel v obcích nad 300 obyvatel, vzdálených do 10 km od trasy 249.671 247.506 251.921
5 Počet sídel s více než 1.000 obyvateli, vzdálených do 10 km od trasy 26 26 27
6 Počet sídel, které díky nové komunikaci získají obchvat 7 7 8
7 Počet křížení s železnicí 6 7 6
8 Počet křížení s průplavem 8 4 2
9 Maximálně dosahované intenzity 20.000 20.000 20.000
Ekologické aspekty
Počet úseků s výrazným ekologickým vlivem
10 - biokoridor nadregionálního významu (K) 7 9 10
11 - biokoridor regionálního významu (RK) 5 8 6
12 - biocentrum regionálního významu (RC) 1 2 2
13 - plocha navržená k zařazení do systému NATURA 2000 1 1 1
14 Počet obyvatel dotčených nadměrným hlukem 555 345 260
15 Počet sídel dotčených nadměrným hlukem 20 17 13
16 Výměra zabíraného zemědělského půdního fondu ZPF (ha) 577 535 541
17 Výměra zabíraných pozemků určených k plnění funkcí lesa PUPFL (ha) 43 55 44
Pozn.: Tučně jsou vyznačeny kladně hodnocené kritéria, resp. kladné účinky varianty.
2) Výtah z „Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje na životní prostředí – koncept řešení“ – SURPMO, a. s., Ateliér Hradec Králové (Ing. arch. Alena Koutová), červen 2003
Závěry hodnocení: „Z porovnání s nulovou variantou vychází realizace rychlostní silnice R35 v jakékoliv variantě výrazně pozitivně s ohledem na celkové vlivy na životní prostředí. Při vzájemném porovnání navržených variant pak má optimální trasa následující průběh: v úseku Zámrsk – Petrušov v koridoru varianty C vedené v trase podvariant C-alt. a C-alt./1 a v úseku Petrušov – hranice kraje pak v koridoru podvarianty C/1. Méně vhodné z hlediska vlivů na životní prostředí je využití koridoru trasy B vedené v úseku Zámrsk – Třebovice trasami podvariant B-alt. a B/1. Třetí v pořadí je pak využití koridoru varianty A v úseku Zámrsk – Třebovice vedené trasami podvariant A/1 a A/2.“
Stanovisko Ing. arch. Jana Mužíka z FA ČVUT Praha: „Varianta „C“ nejvíce zlepšuje vztah (spádovost) měst nacházejících se již v povodí řeky Moravy, Svitav a Moravské Třebové a dále pak Litomyšl a Vysokého Mýta k centru kraje. Tato města, na rozdíl od České Třebové, Ústí nad Orlicí a Chocně nemají tak snadné a rychlé železniční spojení s hlavním městem kraje a státu. Varianta „C“ nahrazuje nezbytné obchvaty I/35 V. Mýta a Litomyšle. Napojení České Třebové a Ústí nad Orlicí na R35 je nejvýhodnější po upravené silnici č. 358 s propojením na č. 360 ve variantě 1. Silnice č. 360 Ústí nad Orlicí – Litomyšle není v okolí Andrlova Chlumu přijatelnou trasou přivaděče na R35. Doporučuji hledat propojení silnic č. 360 a č. 315 severně od Sloupnice do prostoru Hrádek.“
3) Výtah ze „Souhlasného stanoviska o hodnocení vlivů Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje“ – Ministerstvo životního prostředí, 1. 8. 2003
„Do návrhu ÚP VÚC Pardubického kraje doporučujeme zapracovat nejvhodnější variantu silnice R35 a R43 z hlediska vlivů na životní prostředí, tzn. variantu, která byla doporučena v Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje (v etapě jeho konceptu) na životní prostředí, červen 2003. V případě, že by doporučená varianta nemohla být přijata v důsledku vyšších zájmů v území, je potřeba předložit odůvodnění těchto vyšších zájmů, které vedly k nepřijetí doporučené varianty.“
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
