Lesy ČR: Zdravotní stav lesů v Krušných horách

Stav lesního prostředí v Krušných horách se i přes dlouhodobou péči lesníků Lesů České republiky, s. p. nedaří zlepšovat tak rychle, jak bychom si přáli. V minulých letech vysázené porosty náhradních dřevin pomalu zacelují jizvy, které na Krušných horách vznikly v minulosti v důsledku imisí. Lesům však neprospívá pokračující, i když snížené, imisní zatížení ani vliv většího množství zvěře. Ve spojitosti s drsnými klimatickými podmínkami, které na horách panují, to jsou klíčové faktory ovlivňující dnešní stav lesních porostů v Krušných horách.

V oblasti Černého trojúhelníku, jak se říkalo nejvíce imisemi postiženému území na hranicích mezi Českem, Německem a Polskem, bylo nutné zalesnit několik desítek tisíc hektarů tzv. náhradními dřevinami. Jen v oblasti Krušných hor bylo v 70. a 80. letech minulého století zalesněno na 36 tisíc ha zejména břízy bělokoré, modřínu opadavého a smrku pichlavého. Cílem tohoto opatření bylo zachování kontinuity lesních porostů pro zlepšení stavu půdy a ochranu vodních zdrojů.

Tyto porosty náhradních dřevin mají v drsných klimatických podmínkách s pokračující imisní zátěží předpokládanou životnost 40–60 let. V současnosti proto lesníci řeší kromě výchovy těchto porostů i jejich obnovu, nyní již i dřevinami cílovými – smrkem, bukem, jedlí, javorem a dalšími. Současně se zabývají zhoršujícím se zdravotním stavem náhradních dřevin, zejména břízy, u které je další vývoj těžko předvídatelný. Vzhledem k nedostatku živin je současně nutná i chemická a biologická meliorace půd.

Dalším významným faktorem, který ovlivňuje zdravotní stav krušnohorských lesů, jsou početní stavy zvěře. Zejména u jelena lesního je stále zřetelný jeho negativní vliv na les. I když jeho stáda dle pamětníků nedosahují početnosti let minulých, jsou jeho početní stavy vyšší než normované. To má za následek zvýšené poškození porostů okusem, ohryzem a loupáním. Řešením je pokračování ve snižování stavů jelení zvěře, ochrana porostů proti loupání a ohryzu a případně rozšíření sítě přezimovacích obůrek.

Lesy České republiky, s. p. situaci v Krušných horách intenzivně řeší. Spolupracujeme s předními tuzemskými institucemi a výzkumnými ústavy na řešení tohoto problému. To potvrzuje i konference na téma „Lesnické hospodaření v Krušných horách“, která se uskuteční v Mostě ve dnech 3. – 4. 6. 2008

Cílové dřeviny – dřeviny pěstované ve srovnatelných podmínkách bez imisního zatížení; v Oblasti Krušných hor především smrk, buk, jedle doplněné javorem klenem; porosty těchto dřevin plní všechny funkce včetně dřevoprodukční

Náhradní dřeviny – dřeviny pěstované po přechodnou dobu v oblastech s extrémním imisním zatížením; cílem jejich pěstování je především dočasná ochrana půd, vodních zdrojů a vytvoření mikroklimatu pro dřeviny cílové (zejména stínomilné cílové dřeviny buk a jedli); využívány byly především listnáče zlepšující opadem strukturu půd, ale i smrk pichlavý, u kterého se předpokládala větší odolnost vůči extrémním imisním vlivům.

Normované stavy zvěře – početní stavy zvěře dané vyhláškou MZe č. 491/2002 Sb. pro konkrétní honitbu; určují se s ohledem na úživnost honitby tak, aby byl vytvořen předpoklad pro soulad mezi zvěří a lesem

Přezimovací obůrka – oplocené území, kam se zvěř láká na zimu, kde se krmí po dobu nedostatku potravy a po zimě opět vypouští do lesa; dochází tak ke snižování škod zvěří v době strádání.