Tiskové zprávy
Strana zelených: Zelení: Ostravsku pomohou jedině investice do inovací a aktivní politika zaměstnanosti
19. září 2013 | Strana zelených
Stávky a masové propouštění horníků a zavření dolu Paskov na Ostravsku: to jsou důsledky nezvládnuté restrukturalizace českého průmyslu z 90. let, které ochudí stát o 3 miliardy ročně. Příští vláda musí jednoznačně vyřešit kritickou situaci na Ostravsku výraznou podporou technologických inovací v průmyslu, diverzifikaci průmyslových sektorů a zaměřením na na efektivní využití potenciálu obnovitelných zdrojů.
Současné masové protesty a nepokoje horníků mají kořeny v dlouhodobě neperspektivní a nesystematické podpoře extenzivní těžby uhlí na Ostravsku a v Severních Čechách. Zásadním úkolem nové vlády je připravit plán, jak vyřešit dominantní závislost ostravského regionu na dolech a ocelárnách. Zelení prosazují především nasměrování prostředků z evropských fondů do inovací v průmyslu, stavebnictví a pokračování nové Zelené úsporám.
„Po rozhodnutí akciové společnosti NWR, která spravuje OKD a která oznámila uzavření Dolu Paskov do 31. 12. 2014, je nutná úzká spolupráce státu a vlastníka dolu. Je nutné, aby společnost OKD, co nejdříve oznámila, kolik pracovníků z uzavíraného Dolu Paskov je schopna zaměstnat na ostatních dolech v karvinské části revíru. Co nejdříve je také nutné znát počty a profese lidí, kteří v důsledku uzavření dolu přijdou o práci. Těmto lidem může pomoci stát investicemi do dopravní a energetické infrastruktury, které spolu s podporou obnovitelných zdrojů energie (např. výrobou nízkoenergetických kotlů) mohou vytvořit stovky až tisíce pracovních příležitostí,“ říká Ladislav Vrchovský, předseda moravskoslezské organizace Strany zelených.
„Existují i jiné oblasti, ve kterých by lidé ohrožení nezaměstnaností mohli najít práci. Dobrým příkladem pro Moravskoslezský kraj může být inspirace z obdobně na uhlí závislého Ústeckého kraje. Bývalé vedení kraje si nechalo u předních českých expertů zpracovat studii, která propočetla, že postupný růst obnovitelných zdrojů a energetické modernizace budov v Ústeckém kraji může vytvořit až 2 300 nových pracovních míst, nahradit 35% dnešní spotřeby elektřiny a dodat zelené teplo do 140 000 domácností. Pokud by kraj postupně plán realizoval, lidé by získali čistou práci a domácnosti se odstřihly od drahých účtů za teplo,“ dodává Pavla Brady, náměstkyně primátora Opavy a 1. místopředsedkyně Strany zelených.
„Moravskoslezský kraj se otázkou restrukturalizace těžkého průmyslu včetně dolů nikdy příliš nezabýval. Nyní jsme se tak dostali do krajní situace, kdy se soukromému vlastníkovi těžba uhlí už nevyplácí, hrozí zavírání dolů a ztráta tisíců pracovních míst a podmínky pro vytvoření pracovních míst v jiných čistých odvětvích nebyly vytvořeny,“ konstatuje Pavla Brady.
Kdo je viníkem? Krátká historie OKD a dolu Paskov
Nedokončená restrukturalizace těžkého průmyslu z 90. let a neuvážený prodej státního podílu akcií OKD v roce 2004 je prvotní příčinou dnešní krizové situace na Ostravsku. Stát svůj 46% podíl v OKD prodal v září 2004 za 4,1 miliardy korun firmě Karbon Invest, za níž stáli tři majoritní vlastníci firmy v čele s Viktorem Koláčkem. Ti pak celé OKD, kam kromě dolů patřilo i 44 tisíc bytů či železniční nákladní dopravce, o pár měsíců později prodali za 10 miliard korun společnosti spoluvlastněné miliardářem Zdeňkem Bakalou. Vlastníci OKD však dostatečně v předstihu nereagovali na vývoj ceny černého uhlí na světových trzích a nepředcházeli dnešním problémům, které se daly očekávat.
Důl Paskov je problematickou lokalitou, protože byl ztrátový i v letech, kdy byly ceny uhlí vysoké, ale realizované řešení je naprosto nefunkční. Při současných cenách by byla každý rok vytvářena ztráta 1,5 miliardy korun (je to nejhlubší důl OKD s komplikovanými geologickými podmínkami, který je dlouhodobě nekonkurenceschopný). Řešením by mělo být na straně vedení OKD, které musí zaručit převedení zaměstnanců na práci v jiných dolech a zajistit vyplacení odstupného. Poté je na řadě stát, který musí zajistit rekvalifikační programy, programy na podporu podnikání, program lákání jiných investorů, výstavbu infrastruktury, sociální pomoc nad rámec toho, co dostanou zaměstnanci od podniku, rekultivace krajiny. Podporou ztrátové těžby by se ten problém jen odložil, protože podle pravidel EU by to šlo jen do roku 2018.
Současné masové protesty a nepokoje horníků mají kořeny v dlouhodobě neperspektivní a nesystematické podpoře extenzivní těžby uhlí na Ostravsku a v Severních Čechách. Zásadním úkolem nové vlády je připravit plán, jak vyřešit dominantní závislost ostravského regionu na dolech a ocelárnách. Zelení prosazují především nasměrování prostředků z evropských fondů do inovací v průmyslu, stavebnictví a pokračování nové Zelené úsporám.
„Po rozhodnutí akciové společnosti NWR, která spravuje OKD a která oznámila uzavření Dolu Paskov do 31. 12. 2014, je nutná úzká spolupráce státu a vlastníka dolu. Je nutné, aby společnost OKD, co nejdříve oznámila, kolik pracovníků z uzavíraného Dolu Paskov je schopna zaměstnat na ostatních dolech v karvinské části revíru. Co nejdříve je také nutné znát počty a profese lidí, kteří v důsledku uzavření dolu přijdou o práci. Těmto lidem může pomoci stát investicemi do dopravní a energetické infrastruktury, které spolu s podporou obnovitelných zdrojů energie (např. výrobou nízkoenergetických kotlů) mohou vytvořit stovky až tisíce pracovních příležitostí,“ říká Ladislav Vrchovský, předseda moravskoslezské organizace Strany zelených.
„Existují i jiné oblasti, ve kterých by lidé ohrožení nezaměstnaností mohli najít práci. Dobrým příkladem pro Moravskoslezský kraj může být inspirace z obdobně na uhlí závislého Ústeckého kraje. Bývalé vedení kraje si nechalo u předních českých expertů zpracovat studii, která propočetla, že postupný růst obnovitelných zdrojů a energetické modernizace budov v Ústeckém kraji může vytvořit až 2 300 nových pracovních míst, nahradit 35% dnešní spotřeby elektřiny a dodat zelené teplo do 140 000 domácností. Pokud by kraj postupně plán realizoval, lidé by získali čistou práci a domácnosti se odstřihly od drahých účtů za teplo,“ dodává Pavla Brady, náměstkyně primátora Opavy a 1. místopředsedkyně Strany zelených.
„Moravskoslezský kraj se otázkou restrukturalizace těžkého průmyslu včetně dolů nikdy příliš nezabýval. Nyní jsme se tak dostali do krajní situace, kdy se soukromému vlastníkovi těžba uhlí už nevyplácí, hrozí zavírání dolů a ztráta tisíců pracovních míst a podmínky pro vytvoření pracovních míst v jiných čistých odvětvích nebyly vytvořeny,“ konstatuje Pavla Brady.
Kdo je viníkem? Krátká historie OKD a dolu Paskov
Nedokončená restrukturalizace těžkého průmyslu z 90. let a neuvážený prodej státního podílu akcií OKD v roce 2004 je prvotní příčinou dnešní krizové situace na Ostravsku. Stát svůj 46% podíl v OKD prodal v září 2004 za 4,1 miliardy korun firmě Karbon Invest, za níž stáli tři majoritní vlastníci firmy v čele s Viktorem Koláčkem. Ti pak celé OKD, kam kromě dolů patřilo i 44 tisíc bytů či železniční nákladní dopravce, o pár měsíců později prodali za 10 miliard korun společnosti spoluvlastněné miliardářem Zdeňkem Bakalou. Vlastníci OKD však dostatečně v předstihu nereagovali na vývoj ceny černého uhlí na světových trzích a nepředcházeli dnešním problémům, které se daly očekávat.
Důl Paskov je problematickou lokalitou, protože byl ztrátový i v letech, kdy byly ceny uhlí vysoké, ale realizované řešení je naprosto nefunkční. Při současných cenách by byla každý rok vytvářena ztráta 1,5 miliardy korun (je to nejhlubší důl OKD s komplikovanými geologickými podmínkami, který je dlouhodobě nekonkurenceschopný). Řešením by mělo být na straně vedení OKD, které musí zaručit převedení zaměstnanců na práci v jiných dolech a zajistit vyplacení odstupného. Poté je na řadě stát, který musí zajistit rekvalifikační programy, programy na podporu podnikání, program lákání jiných investorů, výstavbu infrastruktury, sociální pomoc nad rámec toho, co dostanou zaměstnanci od podniku, rekultivace krajiny. Podporou ztrátové těžby by se ten problém jen odložil, protože podle pravidel EU by to šlo jen do roku 2018.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
