Iuridicum Remedium, z. s.: Žijeme s digitálními technologiemi, o jejich dopadu na lidská práva toho však víme málo. Česko-norský projekt to změní

Organizace IuRe spustila spolu s dalšími partnery projekt Digitální doba s lidskou tváří, který má změnit pohled veřejnosti na digitální technologie. Konsorcium organizací provede poprvé v Česku výzkum týkající se digitalizace a využití technologií, na jehož základě vznikne mimo jiné i semestrální kurz pro profesionály v oblasti médií.

V Česku unikátní projekt, který propojuje digitalizaci, technologie, lidská práva a žurnalistiku, vznikl v přímé reakci na pandemii COVID-19, která významně posílila využívání digitálních nástrojů, ať už v osobním či pracovním životě. Podle jeho autorů však pandemie vedle potenciálu zároveň nasvítila rizika, která může digitalizace přinést.

“Lidé, kteří nemají příslušné technologie či je neumí používat, začali ze společnosti vypadávat. Někteří lidé měli problém se zaregistrovat na očkování, jiní se nepřipojili k on-line výuce,” popisuje Jan Vobořil z IuRe, který se tématu takzvaného digitálního vyloučení věnuje i v rámci Výboru pro lidská práva a moderní technologie Rady vlády pro lidská práva.

Právě na rozhovory s těmi, kterým ztížený přístup k internetu či nedostatečné schopnosti nedovolují zapojit se do čím dál více zdigitalizovaného světa, bude zaměřena první část projektu. Poznatky z úvodního kvalitativního šetření následně poslouží k přípravě dalšího výzkumu, který zmapuje, jak dopady digitalizace na společnost chápou novináři po celé České republice.

“Role novinářů a obecně zpravodajských médií se pod tlakem nástupu digitálních technologií intenzivně proměňuje. Strojové učení a algoritmy nejen, že se v některých případech přímo podílejí na vzniku videí a textů, ale zároveň určují, co a kdy se komu v personalizovaném prostředí internetových médií zobrazí,” komentuje vztah žurnalistiky a nových technologií novinář a pedagog Václav Moravec, kterého zájem o téma před pár lety dovedl k založení Střediska žurnalistiky umělé inteligence na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy- i to je do projektu zapojeno a tento výzkum přímo vede. “Co vlastně čeští novináři o digitálních technologií vědí, to zatím v Česku nikdo detailněji nezkoumal, v tomto je náš výzkum ojedinělý,” zdůrazňuje Moravec.

Tím však projekt Digitální doba s lidskou tváří neskončí. S výsledky projektu budou mediální profesionály a veřejnost průběžně seznamovat odborníci na média z organizace Prague Center for Media Skills (PCMS): ať již formou konference, publikace či videí.

“Ochrana lidských práv v dynamicky se měnícím světě vyžaduje, abychom zajistili, že digitální revoluce slouží společnosti, a nikoli naopak. I proto je třeba naslouchat lidem ze zranitelných skupin, jako jsou senioři nebo lidé se speciálními potřebami, na něž často digitalizace a zavádění nových technologií dopadá negativně,” vysvětluje Adriana Dergam, vedoucí projektu za partnera PCMS a dodává: “Názory těchto skupin zahrneme jak do výzkumu, tak do vzdělávacích materiálů. A počítáme s jejich zapojením do osvětových kampaní a konferencí i v roli přednášejících.”

Výsledky dílčích výzkumů se promítnou také do semestrálního kurzu pro studenty žurnalistiky na Fakultě sociálních věd, který bude začínající novináře s dopady digitálních technologií na lidská práva seznamovat. Půjde o vůbec první takový kurz v Česku. Na jeho přípravě se bude podílet také odborná garantka projektu Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva AV ČR, která se jako členka evropské expertní skupiny zapojila v minulosti například do formulování pravidel pro odpovědnost systémů umělé inteligence za případné škody.

“Kromě semestrálního kurzu v rámci projektu vytvoříme i volně dostupný on-line kurz nejen pro odbornou, ale i pro širokou veřejnost. Jeho cílem bude zvednout povědomí o tom, jaký vliv mají technologie na lidská práva, proč může například docházet k diskriminaci při rozhodování umělé inteligence, nebo jak technologie využívat tak, aby nám pomohly naše práva chránit,” vysvětluje Krausová.

Kurz a celý projekt bude též průběžně konzultován s IT odborníky z norské organizace Electronic Frontier Norway: ta je spolu s IuRe součástí široké sítě evropských digitálně-právních organizací, která dlouhodobě upozorňuje na potřebu ochrany lidských práv v digitálním prostředí. Zapojení norské organizace umožní seznámit s výsledky unikátního projektu spřízněné zahraniční aktéry.

“Hnutí za digitální práva vzniklo v devadesátých letech jako sdílené přesvědčení mezi počítačovými nadšenci. Až později jsme pochopili, že všechny naše myšlenky mají silnou oporu právě v oblasti lidských práv – digitální práva jsou jen lidská práva v digitální éře. Jejich propagace je hlavním posláním EFN,” vysvětluje Tom Fredrik Blenning, výkonný ředitel EFN.

Projekt Digitální doba s lidskou tváří začal jen pár týdnů poté, co Evropská komise představila návrh deklarace k digitálním právům, ve kterém mimo jiné zmiňuje, že cenově dostupné digitální připojení by mělo být všude a pro všechny a že uživatel by měl vždy vědět, jak jsou jeho údaje využívány a komu jsou předávány. Návrh zároveň počítá například s právem zůstat mimo pracovní dobu “odpojen”. Nedávná zpráva Evropská komise pak varovala před tím, že téměř polovila Evropanů dosud postrádá základní digitální dovednosti.

“Abychom mohli lidská práva chránit, musíme jim nejdříve rozumět. V současném digitálním světě to pak znamená, že musíme rozumět digitálním technologiím. Těžiště našeho projektu tkví ve vzdělávání novinářů, věříme však, že přes ně pak můžeme vzdělat celou společnost. Věříme, že prostřednictvím zvýšení povědomí o ochraně lidských práv a svobod v digitální éře bude mít náš projekt dopad nejen na mediální, sociální a společenskou sféru, ale i na ekonomické ukazatele a konkurenceschopnost Česka. Digitální transformace, která nebude skutečně zaměřená na člověka a nebude takto společností vnímána, nemá dlouhodobě šanci na úspěch,” vysvětluje širší souvislosti celého projektu Jan Vobořil z IuRe.

Více na ddlt.iure.org