Tiskové zprávy
Centrum pro životní prostředí a zdraví: Znečištění ovzduší v roce 2012 ohrožovalo zdraví i životy: 1800 vážně nemocných a 5500 mrtvých
Znečištění ovzduší v roce 2012 vážně ohrožovalo zdraví životy obyvatel České republiky. Největší nebezpečí představovalo vdechování vzduchu znečištěného prachem, které mělo na svědomí asi 5500 předčasně zemřelých a zhruba 1800 pacientů, kteří byli hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. Konstatuje to odborná zpráva Státního zdravotního ústavu o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel v roce 2012. (1) Miliony lidí přitom v Česku žije v oblastech, ve kterých jsou překračovány limity pro znečištění ovzduší vyplývající ze zákona a evropské směrnice. (2)
„Zpráva za hlavní příčinu znečištění ovzduší prachem ve městech označuje automobilovou dopravu. Specifická (a významně vyšší) pak zůstává zátěž v průmyslových lokalitách ostravsko-karvinské aglomerace. Alespoň jedno z kritérií překročení limitu bylo v roce 2012 naplněno na 38 ze 90 hodnocených měřicích stanic. Ale za alarmující považuji skutečnost, že hodnota doporučená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) (roční průměr 20 μg/m3) byla splněna pouze výjimečně, jen na 13 z 90 hodnocených stanic (na 3 pozaďových a 10 městských),“ uvedl MUDr. Miroslav ŠUTA z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: V případě znečištění jemným prachem (PM2,5) vypadá situace sice opticky lépe, neboť zákonný roční limit (25 μg/m3) byl překročen jen na 5 z 26 hodnocených stanic (všechny v Moravskoslezském kraji). Situace pro laiky sice vypadá zdánlivě lépe, ale jenom v důsledku toho, že limit pro jemný prach byl nastaven 2,5x vyšší než doporučují pro ochranu lidského zdraví odborníci. Hodnota znečištění jemným prachem doporučená WHO (10 μg/m3) byla překročeno NA VŠECH HODNOCENÝCH stanicích v České republice!“
Jako polétavý prach (PM10) se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm. Jako jemný prach (PM2,5) jsou označovány částečky o průměru do 2,5 μm, které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto jsou považovány z hlediska lidského zdraví za nebezpečnější. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.
„Česká republika porušuje limity, které se zavázala plnit v rámci evropské směrnice o ovzduší. Limity nesplnila ani v řádném termínu, ani v prodloužené lhůtě, která vypršela v červnu 2011 na základě výjimky udělené Evropskou komisí na základě české žádosti. (4) Domnívám se, že vláda by měla urychleně přijmout opatření pro snížení emisí prachu z dopravy, která se osvědčila v zahraničí, jako jsou např. zavádění prachových filtrů u automobilů nebo stavební techniky s dieselovými motory, zpoplatnění vjezdu do městských center, snižování maximální rychlostí na vybraných silnících nebo použití alternativních paliv v dopravě.“ uvedl MUDr. Šuta a dodal: „Razantní opatření pro omezení znečištění průmyslem pak vyžaduje situace v Moravskoslezském kraji.“
Poznámky pro editory:
(1) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2012, Státní zdravotní ústav, Praha 2013
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu stanovila roční limit pro prach (PM10) na 40 μg/m3 a dále ve formě možnosti maximálně 35 překročení denního limitu ve výši 50 μg/m3.
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví je občanské sdružení založené koncem roku 2009 s cílem expertní, poradenskou a informační činností přispívat k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví.
(4) Rozhodnutí Komise ze dne 28.9.2009 o oznámení České republiky o prodloužení lhůty pro dosažení mezních hodnot pro NO2 a zproštění povinnosti tyto mezní hodnoty uplatňovat pro PM10.
„Zpráva za hlavní příčinu znečištění ovzduší prachem ve městech označuje automobilovou dopravu. Specifická (a významně vyšší) pak zůstává zátěž v průmyslových lokalitách ostravsko-karvinské aglomerace. Alespoň jedno z kritérií překročení limitu bylo v roce 2012 naplněno na 38 ze 90 hodnocených měřicích stanic. Ale za alarmující považuji skutečnost, že hodnota doporučená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) (roční průměr 20 μg/m3) byla splněna pouze výjimečně, jen na 13 z 90 hodnocených stanic (na 3 pozaďových a 10 městských),“ uvedl MUDr. Miroslav ŠUTA z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: V případě znečištění jemným prachem (PM2,5) vypadá situace sice opticky lépe, neboť zákonný roční limit (25 μg/m3) byl překročen jen na 5 z 26 hodnocených stanic (všechny v Moravskoslezském kraji). Situace pro laiky sice vypadá zdánlivě lépe, ale jenom v důsledku toho, že limit pro jemný prach byl nastaven 2,5x vyšší než doporučují pro ochranu lidského zdraví odborníci. Hodnota znečištění jemným prachem doporučená WHO (10 μg/m3) byla překročeno NA VŠECH HODNOCENÝCH stanicích v České republice!“
Jako polétavý prach (PM10) se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm. Jako jemný prach (PM2,5) jsou označovány částečky o průměru do 2,5 μm, které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto jsou považovány z hlediska lidského zdraví za nebezpečnější. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.
„Česká republika porušuje limity, které se zavázala plnit v rámci evropské směrnice o ovzduší. Limity nesplnila ani v řádném termínu, ani v prodloužené lhůtě, která vypršela v červnu 2011 na základě výjimky udělené Evropskou komisí na základě české žádosti. (4) Domnívám se, že vláda by měla urychleně přijmout opatření pro snížení emisí prachu z dopravy, která se osvědčila v zahraničí, jako jsou např. zavádění prachových filtrů u automobilů nebo stavební techniky s dieselovými motory, zpoplatnění vjezdu do městských center, snižování maximální rychlostí na vybraných silnících nebo použití alternativních paliv v dopravě.“ uvedl MUDr. Šuta a dodal: „Razantní opatření pro omezení znečištění průmyslem pak vyžaduje situace v Moravskoslezském kraji.“
Poznámky pro editory:
(1) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2012, Státní zdravotní ústav, Praha 2013
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu stanovila roční limit pro prach (PM10) na 40 μg/m3 a dále ve formě možnosti maximálně 35 překročení denního limitu ve výši 50 μg/m3.
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví je občanské sdružení založené koncem roku 2009 s cílem expertní, poradenskou a informační činností přispívat k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví.
(4) Rozhodnutí Komise ze dne 28.9.2009 o oznámení České republiky o prodloužení lhůty pro dosažení mezních hodnot pro NO2 a zproštění povinnosti tyto mezní hodnoty uplatňovat pro PM10.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
