Hnutí Duha: Znečištění poškozuje zdraví evropských dětí - nová studie WHO a EU.

Výzkum shrnuje poznatky o ekologických vlivech na lidské zdraví

Děti jsou zvláště náchylné na poškození zdraví znečištěním, varuje studie Světové zdravotnické organizace a Evropské environmentální agentury [1], zveřejněná dnes v Bruselu [2].

Rozsáhlá studie shrnuje poznatky o účincích ekologických vlivů na děti v Evropě. Upozorňuje například, že:

· Děti jsou náchylnější než dospělí na účinky pesticidů, například organofosfátů, v potravinách. Standardně používané „bezpečné“ limity obsahu pesticidů nepostačují pro zajištění dětského zdraví, varuje studie. Týká se to především některých v poslední době objevených závažných účinků, jako je narušování funkce hormonů a poškozování lidského zárodku v matčině těle.

· Některé chemické látky, například olovo a polychlorované bifenyly, patrně ovlivňují vývoj mozku a dalších součástí nervové soustavy u nenarozených dětí. Podobné podezření panuje také u pesticidů.

· Počet případů astmatu u dětí během posledních desetiletí rapidně roste, především v některých bohatších průmyslových zemích Evropy až na trojnásobek. V Británii astmatem trpí asi třetina dětí ve věku 13-14 let. Studie ukazují, že děti bydlící v blízkosti rušných ulic mají o 50 % vyšší šanci trpět astmatem. V těchto případech vinu nesou především malé částečky prachu a přízemní ozón. Pravděpodobně kvůli benzenu obsaženému ve výfukových plynech u těchto dětí roste také počet případů leukémie.

· Desetina dětských úmrtí v Evropě je způsobena automobilovými nehodami.

· Evropské studie odhalily, že blízkosti skládek toxických odpadů roste počet případů některých vrozených vad u dětí – není však doposud jasná přesná příčina ani definitivně prokázaný vliv skládek.

· Děti mladší 10 let jsou skupinou nejvíce náchylnou na kontaminaci potravin bakteriemi a dalšími patogeny. „V západní a severní Evropě, kde je dostatek pitné vody i hygienických opatření, se počet případů onemocnění z potravin zvýšil mezi začátkem 80. a koncem 90. let na trojnásobek“, konstatuje studie. Mezi příčiny podle autorů patří masová, méně precizní produkce potravin, průmyslové zemědělství včetně masových velkochovů hospodářských zvířat a spotřeby pesticidů, i kontaminace chemickými látkami, jako jsou dioxiny.

· Děti jsou dnes vystaveny účinkům asi 15 000 druhů syntetických chemikálií – většina z nich vznikla během posledních pěti desetiletí.

Studie podrobně analyzuje i další zdroje poškozování zdraví a rizika, například sluneční ultrafialové záření, hluk, globální změny klimatu, pasivní kouření či účinky elektromagnetických polí.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
„Výzkumy ukazují, že se postupně mění povaha ekologických rizik, která poškozují dětské zdraví. Význam některých rizik klesá a jiná se objevují, proto pozornost věnovaná dusivému smogu z elektráren dnes ustupuje komplikovaným způsobům kontaminace lidských zárodků pesticidy a dalšími chemickými látkami. Rozšiřuje se také šíře problémů, které jsou za ekologická rizika považovány. Mezi nezbytná opatření patří rozvoj veřejné dopravy, snížení počtu automobilů ve městech, regulace pesticidů i dalších chemických látek a rozvoj ekologického zemědělství.“


Kontakty:
Vojtěch Kotecký, tel: 05-45214431
Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí DUHA, tel: 0604-202470, 02-22513859

Poznámky:

[1] Evropská environmentální agentura je ekologický výzkumný a poradní ústav Evropské unie, který sídlí v Kodani.

[2] Tamburlini, G., von Ehrenstein, O.S., Bertollini, R. (eds.) : Children’s health and environment: a review of evidence, World Health Organisation-European Environmental Bureau, Geneva-Copenhagen 2002, 225 stran. Studii lze stáhnout na http://org.eea.eu.int/documents/newsreleases/eip_24.pdf.