https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/afp-kazachstanske-jezero-balchas-bude-asi-nasledovat-osud-aralskeho-jezera
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kazachstánské jezero Balchaš bude asi následovat osud Aralského jezera

18.8.2024 17:40 | BALCHAŠ (ČTK)
Tento osud sdílejí v různé míře všechna velká jezera, známá také jako uzavřená moře, ve Střední Asii: Aralské jezero prakticky zmizelo, alarmující je situace v Kaspickém moři a v ohrožení je i jezero Issyk-Kul v Kyrgyzstánu. Tato horská jezera, izolovaná od oceánu, jsou obzvláště citlivá na změny způsobené globálním oteplováním a lidskou činností.
Tento osud sdílejí v různé míře všechna velká jezera, známá také jako uzavřená moře, ve Střední Asii: Aralské jezero prakticky zmizelo, alarmující je situace v Kaspickém moři a v ohrožení je i jezero Issyk-Kul v Kyrgyzstánu. Tato horská jezera, izolovaná od oceánu, jsou obzvláště citlivá na změny způsobené globálním oteplováním a lidskou činností.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Při pohledu ze vzduchu se tyrkysové vody Balchaše táhnou jako půlměsíc přes pouštní prostory Kazachstánu. Nadměrné využívání, znečištění a klimatické změny však ohrožují existenci tohoto druhého největšího jezera ve Střední Asii, napsala agentura AFP.
 
"Mám všechna neštěstí Balchaše přímo před očima," řekl agentuře AFP místní rybář Alexej Grebennikov na severním břehu tohoto jedinečného jezera, jehož voda je někdy slaná, jindy sladká a které je domovem mnoha vzácných druhů.

"Ryb je tu čím dál méně, je to katastrofální," naříká padesátník na své lodi zakotvené v přístavu průmyslového města Balchaš, které stále vypadá jako za sovětské éry. Na břehu pluje zrezivělý nepoužívaný člun, který slouží k odklízení písku z malého zálivu. "Dříve jsme vozili turisty na rybolov. Teď se z tohoto místa stala bažina," pokračuje tento organizátor sportovního rybolovu.

Ve své laboratoři ve městě tyto změny zkoumá vědkyně Olga Charipovová. "Balchaš je největší rybářskou nádrží v zemi. Když však klesne hladina vody, klesne i množství ryb, protože se naruší podmínky pro jejich rozmnožování," vysvětlila agentuře AFP. Hladina vody v "perle Kazachstánu" je nyní jen jeden metr nad hranicí, která je považována za kritickou.

Na jaře přišla spása z nebes: po nebývalých záplavách odvedly řeky do Kaspického moře - největšího jezera v regionu - a do řeky Balchaš na šest miliard krychlových metrů vody. Ale ačkoli voda stoupla o několik centimetrů, základní trend zůstává.

"Hladina Balchaše od roku 2019 všude klesá, a to především kvůli snížení průtoku řeky Ili, která pramení v sousední Číně v oblasti Sin-ťiang," vysvětluje Charipovová.

Tento osud sdílejí v různé míře všechna velká jezera, známá také jako uzavřená moře, ve Střední Asii: Aralské jezero prakticky zmizelo, alarmující je situace v Kaspickém moři a v ohrožení je i jezero Issyk-Kul v Kyrgyzstánu.

Tato horská jezera, izolovaná od oceánu, jsou obzvláště citlivá na změny způsobené globálním oteplováním a lidskou činností, vysvětluje přední vědecký časopis Nature.

Zvyšující se teplota zrychluje odpařování vody, zatímco hydrologické zdroje se zmenšují v důsledku tání okolních ledovců. Tím také klesá i hospodářský význam Balchaše, který leží na trase "nové hedvábné stezky", čínského infrastrukturního projektu spojujícího Asii s Evropou.

Zvyšující se teplota zrychluje odpařování vody a hydrologické zdroje se zmenšují v důsledku tání okolních ledovců.
Zvyšující se teplota zrychluje odpařování vody a hydrologické zdroje se zmenšují v důsledku tání okolních ledovců.

Podle studie vědců z Oxfordské univerzity z roku 2021 zveřejněné v časopise Water je tento úbytek způsoben především nadměrným využíváním řeky Ili Čínou k uspokojení rostoucích potřeb jejího zemědělství, včetně pěstování bavlny. Tentýž zdroj dále uvádí, že "pokud se hydroklimatický režim Ili do roku 2060 nezmění a Čína bude pokračovat v rozvoji svého zemědělství, budou zásoby vody stále omezenější".

Peking, který je pro středoasijské země klíčovým hospodářským partnerem, je v otázkách vody méně nakloněn spolupráci.

"Příprava a podpis dohody s Čínou o sdílení vody přeshraničních řek je klíčovou otázkou," uvedlo koncem července pro agenturu AFP kazachstánské ministerstvo vodních zdrojů a zdůraznilo, že "hlavním cílem je dodávat objemy vody potřebné k zachování Balchaše".

Kromě odvádění vody dochází podle kazachstánských úřadů také ke "znečištění těžkými kovy, pesticidy a dalšími škodlivými látkami".

Pokud není jasný viník, stačí zvednout oči a přičichnout ke vzduchu. Na městské pláži se totiž rekreanti koupou s výhledem na kouřící komíny obrovského metalurgického závodu Kazachmys, největšího kazachstánského producenta mědi, kolem kterého město vzniklo.

Míra výskytu rakoviny plic je zde téměř desetkrát vyšší než v celém regionu, kde je ostatně podle zdravotních úřadů nejvyšší v celé zemi. A do ovzduší se stále vypouští desítky tisíc tun škodlivin.

"Kazachmys se snaží zabránil ekologickým katastrofám na Balchaši," řekl agentuře AFP inženýr pro životního prostředí společnosti Čerchan Rustemov.

Přestože byl Kazachmys potrestán za nedodržování ekologických norem, popírá, že by byl hlavním znečišťovatelem řeky Balchaš. V budoucnu se hodlá zaměřit na snížení ekologické zátěže řeky.

Přesto závod vypouští průmyslový odpad do další obrovské vodní nádrže, a to hned vedle jezera.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

18.8.2024 19:13
Kaspické moře mizí, Aralské jezero, Balchaš podobně. Není to zvláštní, že jde o stepní oblasti bez lesů? Není zvláštní, že mongolské stepi vysychají. Mizí řeky, studny. Ve Středomoří lze pěstovat na poli plodiny jen s umělým zavlažováním. Dle p. Vinklera prší stále stejně- tj. řeky a jezera jsou stále bohaté na vodu? I Římané pěstovali plodiny na poli vodou z přehrady a pomocí umělého zavlažování?
Samozřejmě že ne! Stepi prostě vysychají, kolabují, přehřívají se. I kdyby pršelo sále stejně (byly by plné přehrady z přívalové vody) tak stepi se oteplují tak razantně, že voda nenávratně mizí. Rovněž chceme diverzifikaci takovou, aby zmizely studny, vyschl Orlík. Asi ne. Asi lepší je mít více lesa!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

18.8.2024 19:58 Reaguje na Honza Honza
Jazerá vysychajú, pretože voda z pritekajúch riek je použitá na zavlažovanie bavlny. Do Aralského jazera nepriteká prakticky nič, tak čo sa dá čakať že sa stane. Jediná šanca by bola priviezť vodu zo sibírskych riek, už na to boli projekty lenže teraz radšej idú peniaze na tú šialenú vojnu alebo na greeneal. Taktiež by sa mohla prestať pestovať balvna na púšťach a polopúšťach.
Odpovědět
Anyr

Anyr

18.8.2024 21:08 Reaguje na Vladimir Mertan
A teď ještě tu o D-O-Lu... :D

On nám vysychá svět, a my budeme řešit sucho inženýrskou sítí. Není voda v kohoutku, tak se to vyřeší dalším zdrojem a je po problému.
Tohle komotechno uvažování je padesát let staré a nikdy nebylo inteligentní, pouze krátkodobé a černobílé.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/tretina-sveta-za-poslednich-ctyricet-let-vysychala-zjistili-vedci-cesko-vyznamne-344483

Nicméně, nadužívání vody na závlahu v zemědělství problém je, to je bez diskuze.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

19.8.2024 08:43 Reaguje na Anyr
Takže Green deal, elektromobili a solární panely to vyřeší a voda v jezera opět začně stoupat?
Odpovědět

Viktor Šedivý

25.8.2024 11:07 Reaguje na Michal Uhrovič
No samozřejmě, pochybujete snad o volbě strategických cílů EK?

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.8.2024 10:28 Reaguje na Anyr
Když zavlažujete, zvyšujete odpar stejně jako když vysadíte les. Akorát ten nezavlažujete, tak časem uschne.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.8.2024 11:12 Reaguje na Anyr
Co se privedeni vody sibirskych rek do vysychajiciho Aralu, o tom se vedla intensivni diskuse za perestrojky v SSSR. Vzpominam na jeden argument
vedcu, ktery mi tenkrat utkvel v pameti.[Ony totiz ty argumenty vedcu a ekologu v mediich mivaji i dnes podobnou kvalitu.] Odvedenim vody z povodi [zde konkretne] Obu do Aralu se snizi pritok letni teple vody do Arktickeho okeanu - ktery tim padem zustane v lete vic zamrzly coz bude mit nepriznive dusledky pro plavbu a zivot kolem usti tech rek
:)


Mimochodem, letos na jare psala media o nevidanych zatopach kvuli tani snehu v oblastech kolem jizniho Uralu. Povodi reky Ural a hlavne Tobolu/Irtyse/Obu
Bylo to vlastne docela nedaleko od vyschleho Aralskeho jezera :)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

18.8.2024 21:48
... na severním břehu tohoto jedinečného jezera, jehož voda je někdy slaná, jindy sladká a které je domovem mnoha vzácných druhů...

Stejny text na Novinkach.cz na idnesu i zde na ekolistu... A
stejne chyby (prekladu?) svedcici o tom, jak si ten clanek bez porozumeni textu predavaji od redakce k redakci.Tohle jsem napsal na idnesu, tady to beze zmeny zopakuji :)

Na klimaticke "euroasijske" tema. Co maji spolecneho povodi horni Volhy v Rusku a poustni oblasti pod velehorami v Sin Tiangu v Cine? Nic, v dusledku i Kaspicke more a Aralske a Balchasske jezero maji pramalo spolecneho, krome toho ze zemedelstvi v prislusnych suchych oblastech by potrebovalo vsude vic vody. [ Aral - a ted i Balchas - vysychaji, u Kaspiku je to slozitejsi. Ten za pozdniho Brezneva a Gorbacova vysychal, pak zacal - nemene katastroficky rust coz byl velky proble3m napr. pro tezni veze v tom mori 0 posledni desetileti to nesleduji takze nevi, Na rozdil od Aralu
ale hladina Kaspiku je rizena predevsim promenlivosti srazek v povodi (horni) Volhy a Kamy.]

Tenhle clanek - jak je to u ekologickych a klimatickych temat obvykle, dale utrpel prekladem (postizenym tim nedostatkem, ze prekladatel ani pripadny jeho umely substituent nemivaji zakladni znalosti zemepisu ani prirodovedy). Treba ve vete nize ma byt spravne "e" (nekde) misto "y" (nekdy). To "e" muze byt docasne spravne v male oblasti pomerne uzkeho "hrdla", ktere to jezero deli na dve v zasade oddelene casti https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-mizi-dalsi-obri-jezero-balchas-nasleduje-osud-aralskeho-jezera-40484487 jedinečné jezero, jehož voda je někdy slaná, jindy sladká
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

18.8.2024 21:57 Reaguje na Miloš Zahradník
Pardon za preklepy :)
a ma byt samozrejme, ze to "y" muze byt docasne spravne....

Proste kazde z tech tri (resp. dvou protoze Aral uz vicemene neexistuje krome hrazi ohraniceneho rybniku zvaneho Severni Aral)
jezer je na tom jinak. Osud Aralu (a asi i Balchase) je davno zpeceten rustem tamniho obyvatelstva a zvysenim potreby vody na zavlazovani (naposled v Afganistanu, ktery hodla odvest na zavlazovani asi tretinu stavajiciho prutoku horni Amu Darji)
zatimco u Kaspiku slo vzdy v historii hlavne jen velke fluktuace.
Obavat se, ze vyschna velka ruska reka Volha sbirajici vody
nedozirnych lesu a mokrad severniho a sredniho Ruska je asi predcasne
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.8.2024 09:20
Když ty ledovce v okolí tají/ubývají, tak to je snad zdroj vody navíc a nikoliv příčina vysychání jezera.
Odpovědět
PE

Petr Elias

19.8.2024 10:39
Nesmysl! Člověk nemá na takového události sebemenší vliv! Natož bývalý sovětský člověk! A obviňovat z takové podlosti Čínu, tak to už opravdu je dno mainstreamu!
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

19.8.2024 10:56 Reaguje na Petr Elias
Kalousek a Babiš za to může ...
A lidi jsou blbí a nevědí, jak to řešit. Na ekolistě přece diskutující ví všechno nejlíp. Stačí se zeptat.
Odpovědět

Radek Čuda

19.8.2024 16:54 Reaguje na Petr Elias
No, mne v těchto souvislostech vždy napadne jak si může někdo malovat, že EU to s tím svým bojem proti celosvětovému čemukoli vytrhne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2024 13:22
Kdyby se vědců před pěti sty lety zeptali, jestli je pro lidstvo snadnější a) přenášet na obrovskou dálku obraz i zvuk, nebo b) otočit tok některých řek do sušších oblastí (stovky km), volili by téměř určitě za b). Samozřejmě, že to reálné je, zatím to však není životně důležité...
Odpovědět
ig

24.8.2024 11:18
To není neštěstí ani nehoda, ale součást plánu. Aralské jezero i Balchaš byly vědomě obětovány, aby mohla být zavlažována zemědělská půda. Sovětská vláda to přiznala už v šedesátých letech, kdy plánovala svedení Pečory do Volhy a fakticky obrácení toku Obu a Irtyše aby mohly být použity pro závlahu a "Aral a Balchaš tak nebyly odsouzeny k postupnému poklesu hladiny". Ale projekt byl příliš velký i na SSSR a upustilo se od něj, s vědomím že obě tato jezera ve 21. století vyschnou.
Odpovědět
mara polasek

mara polasek

24.8.2024 21:14
ohledne srazek a vysychani krajiny. uz skoro mesic sleduju srazky na jihu sahary. treba v centralnim Cadu prsi dost extremne. jsem zvedavy co to udela do budoucna s hladinou Cadskeho jezera. ktere taky vysychalo.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist