https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/the-washington-post-velke-solne-jezero-nejen-vysycha-ale-take-otepluje-planetu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Velké solné jezero nejen vysychá, ale také otepluje planetu, píše The Washington Post

28.7.2024 02:12 (ČTK)
Když jezera vysychají, kyslík může proniknout hluboko do sedimentů, probudit mikroorganismy, které začnou hodovat na organických látkách a uvolňovat oxid uhličit Velké solné jezero v Utahu - největší slané jezero na západní polokouli - se v posledních letech stalo doslova otevřeným bufetem pro mikroorganismy. Před dvěma lety klesla hladina jezera na rekordně nízkou úroveň.
Když jezera vysychají, kyslík může proniknout hluboko do sedimentů, probudit mikroorganismy, které začnou hodovat na organických látkách a uvolňovat oxid uhličit Velké solné jezero v Utahu - největší slané jezero na západní polokouli - se v posledních letech stalo doslova otevřeným bufetem pro mikroorganismy. Před dvěma lety klesla hladina jezera na rekordně nízkou úroveň.
Foto | Gizy / Flickr
Jako nějaká dystopická astronautka se Melissa Coboová každých pár týdnů vydávala na túru po rozpálených pláních vyschlého Velkého solného jezera a táhla těžký batoh připevněný hadicí k něčemu, co vypadalo jako kopulovitý poklop na dort. To, co z jezera zbylo, se jí často zdálo nedosažitelné, když se prodírala vyschlou krustou, hlínou a podivnou krystalickou vrstvou, která se pod jejími kroky rozpadala na nazelenalé bahno, napsal server The Washington Post.
 
"Vodu vidíte, ale nikdy se k ní vlastně nedostanete, bez ohledu na to, kolik hodin jdete," řekla Coboová. Ovšem díky svým vyčerpávajícím túrám objevila tehdejší postgraduální studentka Státní univerzity v Utahu a její poradce Soren Brothers další znepokojivé důkazy o tom, že vyschlá jezera jsou významným zdrojem emisí oxidu uhličitého - zdrojem, který dosud nikdo nezahrnuje do oficiálního přehledu toho, kolik uhlíku svět vypouští do oteplující se atmosféry.

V nové studii v časopise One Earth vědci spočítali, že v roce 2020, kdy Coboová a další odborníci odebírali vzorky, se z vysychajícího dna Velkého solného jezera uvolnilo 4,1 milionu tun oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. To by znamenalo přibližně sedmiprocentní nárůst emisí v Utahu způsobených lidskou činností, zjistili autoři.

Zatímco jiní vědci zdokumentovali emise uhlíku z dalších vysychajících jezer - včetně Aralského moře ve Střední Asii - Brothers uvedl, že jeho studie se snažila vypočítat, jakou část emisí uvolněných z tohoto jezera lze připsat na vrub člověku, protože Velké slané jezero bylo vyčerpáno pro lidské účely, což se ještě zhoršilo v důsledku změny klimatu a megasucha na Západě v posledních dvou desetiletích. "Je to poprvé, co říkáme: 'Tohle je něco, co je naše vina'," řekl Brothers.

Jezera po celém světě běžně ukládají uhlík. Rostliny a živočichové se na dně usazují po tisíce let ve formě sedimentů, z nichž většina leží ve vrstvách s nízkým obsahem kyslíku, které se pomalu rozkládají.

"Když jsou jezera zaplavena vodou, tedy řekněme ve svém užitném stavu, jsou tak trochu našimi spojenci v boji za odstranění CO2 z atmosféry," řekl Rafael Marcé, vědecký pracovník Centra pokročilých studií ve Španělsku, který s Brothersem spolupracoval na předchozích pracích, ale na této studii se nepodílel.

Když jezera vysychají, kyslík může proniknout hluboko do sedimentů, probudit mikroorganismy, které začnou hodovat na organických látkách a uvolňovat oxid uhličitý, dodal Marcé. "První věc, kterou uděláte, když se probudíte, je snídaně, že?" řekl. "A to samé platí i pro ně," dodal.

Velké solné jezero v Utahu - největší slané jezero na západní polokouli - se v posledních letech stalo doslova otevřeným bufetem pro mikroorganismy. Před dvěma lety klesla hladina jezera na rekordně nízkou úroveň. Po posledních dvou srážkově příznivých zimách se sice trochu zvedla, ale stále zůstávají rozsáhlé úseky jezerního dna vyschlé a hladina se pohybuje pod úrovní, kterou státní úřady považují za zdravou.

Snížený stav jezera představuje mnoho nebezpečí, včetně toxického prachu, ztráty biotopu pro ptáky, dopadu na žábronožky i různá průmyslová odvětví. Brothers a jeho kolegové použili přenosný analyzátor skleníkových plynů k měření množství oxidu uhličitého a metanu vystupujícího z různých oblastí vyschlého dna jezera nebo zbytkové vody.

"Jakmile umístíte kopuli na písek nebo obnažené dno jezera, začnete pozorovat, že CO2 stoupá," řekl Brothers. Emise byly vyšší v létě než v zimě a měly tendenci být nižší v místech, která existovala jako souš delší dobu.

Marcé, který studoval dno Aralského moře, uvedl, že některé části bývalého jezerního dna, jež jsou obnažené už 60 let, stále emitují oxid uhličitý. Očekává, že to bude pokračovat. "Pravděpodobně se to pohybuje na úrovni století," řekl Marcé, který spolupracuje se skupinou vědců dokumentujících tyto emise po celém světě.

Brothers i Marcé uvedli, že chtějí získat dostatek důkazů, aby přesvědčili Organizaci spojených národů, aby tyto typy emisí zahrnula do výpočtu uhlíkových souhrnů jednotlivých zemí. "Musí do nich zahrnout vysychající jezera," řekl Marcé. "Protože v případě velmi velkých jezer by jim mohlo uniknout něco, co je velmi důležité," dodal.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

28.7.2024 07:26
No jo, všechny organické hmoty občas pohlcují CO2 když vznikají a občas produkují, když jsou destruovány. Běžná organická hmota CO2 dlouhodobě ani nepohlcuje, ani neuvolňuje sodovkáč. Samozřejmě mimo tu fosilní z karbonu.
Ale solná jezera jsou bílá a hodně odráží teplo do kosmu. To je třeba započítat taky.
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.7.2024 08:21
Proč otepluje, pane Vinklere? Nikoli kvůli CO2 ale tak jako všechny pouště, stepi aj. oblasti bez stromů se přehřívají, voda z rosy apod. se rychle odpaří, zmizí, krajina je přehřátá- Arabie s progredujícím oteplením již brzy nebude slučitelná s životem, mizí voda a zánik života je dokončen. Na vybetonované, vyasfaltované ploše je tepleji, voda rychle mizí, vzniká horká vyprahlá poušť, proto i ve městě je nutná zeleň. To ví každý!
Naopak vegetace (a vodní plochy) vodu zadrží (nad lesem, na rozdíl od pouště, dokonce i prší) postupně ji uvolňuje odpařováním, tím ochlazuje a zadržuje vodu (i když ji zároveň spotřebovávává). To by měl znát každý žák ZŠ, lesy mají nezastupitelnou úlohu, odlesnění vede ke katastrofě.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.7.2024 09:03 Reaguje na Honza Honza
Za předchozí doby meziledové žádný beton nebyl a přitom bylo tepleji než dnes. Dokonce hladiny moří byly o 5 m výše.
Žádnou katastrofu pro život to neznamenalo. Právě naopak - díky příznivému klimatu se předchůdce člověk rozšířil i v Evropě.
"Podle Ložka (1973) dosahovaly průměrné roční teploty v glaciálech ve střední Evropě jen okolo 0 ºC a méně, v interglaciálech 10 až 15 ºC. Současná průměrná roční teplota je 8 až 9 ºC."
http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/vegetace/charakteristika/vyvoj-vegetace-ve-svrchnim-pleistocenu/
Odpovědět
Pe

Petr

28.7.2024 21:07 Reaguje na Richard Vacek
Průměrná teplota je údaj naprosto nicneříkající, pokud nevíte z jakých hodnot se ten průměr vypočítal.
Můžete mít zimní teplotu nula a letní +20, a průměr bude +10, a bude pohoda a příjemno. Nebo můžete mít zimní -30 a letní +50, a průměr bude stejných +10. Akorát že v tomhle nepřežijete.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.7.2024 09:14 Reaguje na Petr
Naštěstí víme, že s oteplením přichází v teplotách ke snižování rozdílů mezi póly a rovníkem, mezi létem a zimou a mezi dnem a nocí. Prostě teplé a vlhčí periody přibližují Zemi jednomu velkému skleníku, kde není moc extrémů.
Odpovědět
Pe

Petr

29.7.2024 18:29 Reaguje na Richard Vacek
Asi jste už dlouho nebyl venku.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.7.2024 12:07 Reaguje na Honza Honza
Minimálne žiak strednej školy by mohol vedieť, že púšte vznikajú vďaka cirkulácii atmosféry okolo obratníkov. Spôsobuje to tzv Hadleyova bunka. Voda sa na rovníku sa vyprší a na obratníky prichádza suchý vzduch. Alebo aj inak, na rovníku je pásme tlakovej níže a okolo obratníkov je pásmo tlakovej výše. Stromy rastú tam kde majú podmienky a nie naopak. Na stepi rastie tráva, pretože je tam príliš sucho aby tam mohli rásť stromy. Historicky sa Sahara rozprestierala na väčšej ploche v dobe ľadovej a naopak v teplom klimatickom optime Holocénu pred 8000 rokmi bola Sahara zelená a nachádzali sa v nej 3 obrovské jazerá to najväčšie bolo zároveň aj najväčšie na svete. https://hnonline.sk/hnporadna/civilizacia/274800-sahara-v-minulosti-zelena-a-prosperujuca-krajina
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.7.2024 14:34 Reaguje na Vladimir Mertan
Historicky, vážený pane, bylo středomoří zalesněné, v lesích jistě byly studánky a prameniště řek (jinak by tam lesy ani nebyly), nyní je to kamenitá vyschlá pustina sežraná kozami.
I u nás byly sice řídké lesy, později dokonce zahuštěný Hercinský prales, ale nebyla betonová přehřívající se města, rozsáhlá pole, řeky se rozlévaly po polích (tak vznikaly i rovinaté nížiny), byly meandry apod. Až se vykácí Amazonský prales, vznikne Sahara 2 a u nás bude 50 st i při uhlíkové neutralitě, to mi věřte! A z vašeho tropického pralesa je už v Africe polovina a i vzhledem k Hadleyově buňce je tam step, k naší škodě, protože i tato step způsobuje globální oteplování.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.7.2024 20:36 Reaguje na Honza Honza
Je zaujímavé, že u nás bola step počas Doby ľadovej. Práve ochladenia prinášajú sucho. Aj Sahara zaberala počas doby ľadovej väčšiu rozlohu ako dnes.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.8.2024 16:20 Reaguje na Vladimir Mertan
Jenže Sahara byla zelená s řekami a jezery.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.8.2024 16:23
Říká se tomu pyramidový jev a časem se to stane horší oteplovák, než CO2.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist