https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/byli-to-lovci-nikoli-zmena-klimatu.vyhynuti-velkych-savcu-zpusobili-podle-vedcu-lide
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Byli to lovci, nikoli změna klimatu. Vyhynutí velkých savců způsobili podle vědců lidé

27.7.2024 01:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Velká zvířata jsou vůči nadměrnému lovu obzvlášť zranitelná, protože mají dlouhé období březosti, velmi málo potomků najednou a dosažení pohlavní dospělosti trvá mnoho let.
Velká zvířata jsou vůči nadměrnému lovu obzvlášť zranitelná, protože mají dlouhé období březosti, velmi málo potomků najednou a dosažení pohlavní dospělosti trvá mnoho let.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Odpověď na otázku, kdo nebo co mohlo za vyhynutí mamutů a dalších druhů velkých savců se hledá po desetiletí. Byla to změna klimatu, nebo lovící lidé? Vědci z Aarhuské univerzity se po prostudování více než 300 předchozích vědeckých článků přiklání k druhé možnosti.
 
Dramatické změny klimatu během posledních meziledových a ledových dob populace druhů zcela jistě ovlivňovaly, významná vymírání jsou však pozorována pouze u těch největších zvířat, uvádí vědci.

Předchozí, stejně dramatické doby ledové a meziledové, za posledních pár milionů let takový selektivní úbytek megafauny nikdy nezpůsobily.

Za posledních 50 000 let vyhynulo nejméně 161 druhů velkých savců, tedy zvířat, která vážila alespoň 45 kilogramů.

Nejvíce z nich byli zasaženi suchozemští býložravci. Zatímco před padesáti tisíci lety žilo na planetě 57 druhů velkých býložravců vážících přes tunu, do roku 1000 n.l. jich tu zůstalo jen 11.

Vědci z Aarhuské univerzity procházeli předešlé studie související s vyhynutím velkých zvířat. Všímali si v nich, kdy k vymření došlo, jakou stravu, klima a prostředí tito živočichové potřebovali, jak velká byla jejich populace i to, zda existují důkazy o tom, že byli loveni lidmi.

Svá zjištění pak výzkumníci srovnali s poznatky o vývoji klimatu a vegetace za poslední 1-3 miliony let, vývojem a dynamikou fauny za posledních 66 milionů let a také archeologickými daty o rozšíření člověka a jeho životním stylu a stravování.

„Velký a velmi selektivní úbytek megafauny za posledních 50 000 let je za posledních 66 milionů let jedinečný. Předchozí období klimatických změn nevedla k velkému, selektivnímu vymírání, což svědčí proti hlavní roli klimatu při vymírání megafauny,“ uvádí profesor Jens-Christian Svenning, hlavní autor článku.

Populace vymíraly navíc napříč světem v odlišných časech i s různou rychlostí, v klimaticky stabilních i nestabilních oblastech. Ale všude se tak stalo po příchodu moderních lidí nebo, v případě Afriky, po kulturním pokroku mezi lidmi.

"Raně moderní lidé byli efektivními lovci i těch největších živočišných druhů a zjevně měli schopnost snížit populace velkých zvířat,“ vysvětluje Jens-Christian Svenning.

Velká zvířata jsou podle něj vůči nadměrnému lovu obzvlášť zranitelná, protože mají dlouhé období březosti, velmi málo potomků najednou a dosažení pohlavní dospělosti trvá mnoho let.

Vyhynulé druhy naopak zřejmě dokázaly prospívat v různých typech prostředí. Jejich vyhynutí proto nelze podle Jens-Christiana Svenninga vysvětlit klimatickými změnami nebo ztrátou specifického typu ekosystému.

„Většina druhů existovala v mírných až tropických podmínkách a ve skutečnosti by měla těžit z oteplování na konci poslední doby ledové," dodává Jens-Christian Svenning.

Přehledovou studii výzkumné skupiny centra ECONOVO na Aarhuské univerzitě publikoval vědecký časopis Cambridge Prisms: Extinction.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (93)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2024 05:31
Šlo o tom několik dokumentů, avšak někteří to budou vytrvale považovat za fejk ňjús. Nedokáží se smířit s myšlenkou, že oni sami jsou potomky druhu, jehož dnešní pokračovatelé se stále zabývají lovem, resp. regulací stavů zvěře, zatímco oni, nelovící "humanisté" chodí pro balíčky do kaufu.

Ano, k lidstvu patří neodmyslitelně slova masožravec a genocida druhů. Je to doloženo ze spousty nalezišť, a můžeme se jen dohadovat, zda si byli tehdy vědomi, že tento zdroj není nekonečný. Když svůj omyl posléze pochopili, nezbylo, než válčit mezi sebou. Prý to chutná slaně, ale dá se to... Dobré ráno, Česko!-)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.7.2024 06:43 Reaguje na Karel Zvářal
nejlepší jsou Japonci, ti prý nejsou tak slaní...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2024 06:52 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zajímavé, přitom jsou obklopení mořem, že...

Rád sleduji dokumenty (lepší nad sto knih), a v některých oblastech to "gurmánství"/divokost mají vepsáno do tváří. Lidožravý tygr vs. Ostrovy lidojedů... jak človíček dovede uzpůsobit svou mluvu podle toho, jakého efektu chce u obecenstva dosáhnout.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.7.2024 06:44 Reaguje na Karel Zvářal
to je stejné jako sníst někomu psa...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2024 07:01 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Znám jednoho, a ten se vždycky roztřásl, když jsem si dělal trandu, že žere psy... "Víš jak je dobrý!" Prasátko je stejně přítulné a chytré, přesto se nerozpakujeme...

Kdysi jsem chytil zloděje, který používal mou věc. Místo toho, aby se zastyděl a omluvil se, mi vynadal. Máš si to hlídat!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.7.2024 08:26
A já tupoun jsem si myslel že za to může globální oteplování způsobené našimi předky při opékání masa od mamuta po veverku.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.7.2024 10:14 Reaguje na Michal Ukropec
1*
Odpovědět
Sl

Slovan

27.7.2024 11:26
Nadpis je dosti zavádějící, protože to tvrdí vědci z jedné univerzity, kteří ani žádný svůj vlastní výzkum neprováděli. Žádný vědecký konsensus na tohle neexistuje a nejspíš dlouho existovat ani nebude, protože žádný nezpochybnitelný důkaz neexistuje. Osobně se přikláním k těm vědcům, kteří tvrdí, že to mohla být kombinace obojího - oteplování způsobilo změnu prostředí, což vedlo ke snížení celkového areálu rozšíření a snížení celkové populace (u některých druhů mohla vzniknout i nějaká nemoc) a lidé je možná dokázali dorazit. Nemuseli mít takové štěstí jako např. gepard. Otázka totiž je, jak by se čistě lidem povedlo vyhubit např. mamuty, ale třeba bizoni by dokázali “přežívat” tisíce let poté v milionových stádech, dokud je moderní člověk nezačal vyhlazovat palnou zbraní. Vždyť to nedává smysl. Nemohl to udělat jenom člověk…
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2024 11:46 Reaguje na Slovan
Už ta prvotní teze, že "člověk je nedokázal lovit a živil se jen kadavery mamutů", je zcela mimo, tj. naprosto snadno vyvratitelná a doložitelná. Při jejich pomalé reprodukci a pravděpodobném upřednostňování lovu mláďat jakožto méně nebezpečných a snadněji zpracovatelných, je výsledný efekt vyhynutí jen otázkou času. Bizona těžko mohli dohnat, podobně jako soba (nalezeny desítky kusů "zakonzervované" v zemi/bažině? - lov oštěpem s "prodlouženou rukou". A je snad logické, že nemohli vyhubit veškerou zvěř - to by nepřežili sami. Ale zaměření na velkou, pomalou, relativně "krotkou" kořist mohlo způsobit její vyhubení.

Když se gepard s početným vrhem, krátkou březostí a rychlým nástupem říje sotva sotva zachránil před útoky lvů, hyen, šakalů aj. (95% mortalita mláďat), není tato hypotéza vůbec nepravděpodobná. Naopak, je vysoce reálná!
Odpovědět
Sl

Slovan

27.7.2024 12:52 Reaguje na Karel Zvářal
Ale on nikdo netvrdí, že je lovit nemohli. Jen se pozastavuji nad tím, proč jedna megafauna dokázala přežít v milionových či statisícových počtech, zatímco jiná byla údajně vyhubena jen lidmi. Je to zkrátka blbost. U bizona se uvádí rychlost o cca. 10 km/h rychlejší než u slona afrického a rizika u obou druhů jsou jednoznačně na straně slona.
Já vám ale váš pohled vyvracet nehodlám, protože to nemá smysl. Pokud ale někde zůstali desítky milionů bizonů, nemohli lidé vybít zdravou mamutí populaci. Muselo tam být zákonitě i něco jiného. Tohle zase nevyvrátíte vy mě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2024 12:59 Reaguje na Slovan
Jak "nikdo netvrdí"? O čem se tu roky hádáme s trollem? Debata jak na dvorečku, opravdu... Věřte si, čemu chcete, já se s troly špinit nepotřebuji. Jiný příklad níže...

"...Když kolem roku 1280 na ostrov dorazili Maorové, čítala populace ptáků moa ještě asi 58 000 jedinců.[6] Postupným odlovem však jejich početní stavy klesaly a zhruba za 150 až 200 let vyhynuli moa úplně. Hlavním viníkem je v tomto případě právě člověk.[7]
Odpovědět
Sl

Slovan

27.7.2024 23:13 Reaguje na Karel Zvářal
Klasika. Začnete urážet a pak přidáte příklad z ostrova, který má s realitou pevniny, kde žil mamut nebo nosorožec, pramálo společného. Mícháte jablka a hrušky. NZ je specifický i dnes a ty druhy nejsou evolučně připravené ani na kočky… je to vše samozřejmě díky milionu let izolace a samostatného vývoje. Což nejste dodnes schopen pochopit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.7.2024 06:23 Reaguje na Slovan

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2024 15:17 Reaguje na Slovan
A "nejste schopen pochopit" není urážka? Není to totéž, co hlupák, což bylo smazáno. Fakt síla!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2024 15:20 Reaguje na Karel Zvářal
Jedná se o princip, že mantra sluníčkářů zní: predátor SI SVOU kořist nevyhubí. Není specifikováno kde. N.Zélend je pořádný ostrov 56 tis. moa docela početná poulace... škoda slov!-/
Odpovědět
Sl

Slovan

30.7.2024 12:43 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, škoda slov s někým, kdo nechápe rozdíl mezi Evropou / S. Amerikou a NZ. Když nevíte kudy kam, vytáhnete NZ a myslíte si, že vám všichni takto chabou argumentaci sežerou i s navijákem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.7.2024 22:12 Reaguje na Slovan
Jedna z mála věcí na které se asi shodneme. Také se podivuji nad tím, že by člověk byl schopen vyhubit mamuta na obrovské ploše Sibiře. O tom že by tam dřív žilo víc lidí se asi dá pochybovat. Další otázkou je proč, když vyhubil mamuty nevyhubil i slony? Atd. Samozřejmě jsou druhy pod jejich vyhubení se člověk podepsal. Nevěřím ale tomu, že člověk může za vše.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

28.7.2024 09:47 Reaguje na Karel Zvářal
Viníkem je i mandelinka,hraboš,neštovice.....
Jsme součást přírody.
V mém oboru vystudovaní a sebevědomí lidé kteří plánují,rozhodují a mávají fragmenty znalostí.Výsledek je nesmírné utrpení a smrt zvířat,domácích.Pořád.Vygooglovaní poradci,experti,bez zodpovědnosti.Poradenství není licentováno.
Stejně tak "znalci" přírody ostatní.
Já vztek dávám najevo arogancí v lepším případě....
Nejde o ty situace,které větrají zastánci lázeňské péče o kura a pod,.ochotníci a lidé s právnickým "vzděláním".

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.7.2024 10:03 Reaguje na Emil Bernardy
Byl jednou jeden král, vykakal se a šel dál...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

28.7.2024 13:10 Reaguje na Karel Zvářal
ftipný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.7.2024 14:20 Reaguje na Emil Bernardy
Jen zopakuji, co jsem uvedl už dříve: máte-li zájem vyjádřit se k obsahu článku, napište to pod článek a nelepte k mým příspěvkům. Já na změť slov, nesouvislých vět a "myšlenek" mohu také reagovat jak chci. O příčinách vyhynutí mamuta jsem se od Vás nic nedozvěděl.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.7.2024 10:36 Reaguje na Karel Zvářal
Za mě tu již mamuti nebyli.
Odpovědět
Pe

Petr

27.7.2024 20:55 Reaguje na Karel Zvářal
že "člověk je nedokázal lovit a živil se jen kadavery mamutů"
No a tuto větu jste si klasicky po zvářalovsku překroutil tak, aby vám vyhovovala. Já toto nikdy nenapsal, dohledejte si to.
Odpovědět
Pe

Petr

27.7.2024 21:03 Reaguje na Petr
Ale chápu, že to dohledávat nebudete, jen byste sám sebe usvědčil ze lhaní a překrucování. A doporučuji to nekomentovat, nebo to dohledám sám.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.7.2024 06:26 Reaguje na Petr
Největší lhář a mystifikátor se ozval. Jak je možné, že jste se i po roce poznal? Já totiž nikoho nejmenoval:-))
Odpovědět
Pe

Petr

28.7.2024 20:54 Reaguje na Karel Zvářal
No jak chcete. Tady se každý může podívat co a jak jsem psal a porovnat s tím, co tvrdíte vy, že jsem psal. Aby viděli jaký jste křivák a překrucovač.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-se-stane-kdyz-vypneme-amazonsky-prales
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.7.2024 21:41 Reaguje na Petr

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2024 15:08 Reaguje na Karel Zvářal

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.7.2024 16:54 Reaguje na Karel Zvářal
No jistě,mažte,mažte!Tam byly hrozné věci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2024 15:14 Reaguje na Karel Zvářal
Václav John30.11.2022 15:54 Reaguje na Petr
Jenže nikdo doteď nepřišel s jiným vysvětlením, proč megafauna přežila všechny předchozí doby ledové a interglaciály a vymřela až v té poslední, které by obstálo. Navíc nejmenší vymírání nastalo v Africe, kde lidé žili nejdelší dobu a fauna na ně byla adaptovaná. Stejně tak v Austrálii nastalo vymíráním mnohem dřív než v Americe, protože se tam lidé dostali dřív. Příkladů je hodně.

A k tomu jak by to zvládli - velmi elegantním i když dlouho přehlíženým vysvětlením je použití jedů. Pak stačí i velké zvíře jen lehce poranit oštěpy a jed práci dokončí. Podobně jedy doteď používají jihoameričtí indiáni, i když samozřejmě ne na megafaunu, ta už tam dávno nežije.

Tolik na dokreslení k dlouhé diskusi, kterou zjevně cenzor nečetl. Neb toto jsou do nebe volající fauly. Asi jsem měl též mačkat tlačítko...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.7.2024 16:50 Reaguje na Karel Zvářal
Tomu se říká dokonalé vytrolení, ve spolupráci s "Kájou Svářelem". Holt, stará "láska" nerezaví...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2024 11:56 Reaguje na Slovan
Něco podobného hlásám desítky let u přemnožené kuny. Kecy typu "predátor nemůže" (vyhubit svou kořist) jsou mi xmíchu, neb např. sýček, nejvíce v současnosti ohrožená sova, není její typická kořist, ale konkurent! Stejně jako kuna decimuje lasice, hranostaje, tchoře (pokud se nezachrání útěkem do norky), zaměřená je na potravního (ptačího) konkurenta, na kterém jí velmi záleží. Proto se budky plechují, protože ona naprosto nerespektuje fakt, že je to "budka pro sýčka". Dříve bylo cca 85% hnízdění ve stromových dutinách, dnes takové případy nejsou známy, resp. ojediněle, ale v dalších letech "vymizí". prostě je to záležitost na úrovni invazního druhu, co i největší popírači teorie "predátor nemůže", snad už konečně chápou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2024 12:02 Reaguje na Karel Zvářal
k té poslední větě: ne popírači, ale vyznavači
Odpovědět
PE

Petr Elias

29.7.2024 09:15 Reaguje na Slovan
Mě zase přijde, že některé studie vzali jen okrajově. Třeba takový Wang et al. 2021 má ve své studii dost pádných argumentů o tom, že změna klimatu měla značný vliv na vyhynutí mamutů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.7.2024 12:12
Řekl bych, že je spíše pravděpodobnější, že zelení aktivisté nenávidějí lidstvo a lidi a proto se lidem snaží přisoudit cokoliv negativního, co kdekoliv najdou.
Než že tehdejší lidé rozhodující mírou přispěli k vyhynutí velkých zvířat.
Určitě některá velká zvířata lidi vyhubili, ale vždycky to byl takový zvířecí druh, který už sám o sobě byl na pokraji vyhynutí a začínal vymírat. Druh, jehož jedinci v konkurenci jiných druhů nebo i bez konkurence nějakou zákrutou svého vývoje nezvyšovali svůj počet, rodilo se jich podobně jako umíralo a jejich lov lidmi způsobil, že jich umíralo výrazně víc než přibývalo nových jedinců. Tyto velká zvířata vyhynula a jiná se velmi namnožila. Například na severoamerických pláních se i přes přítomnost prvních lidí namnožila populace bizonů prérijních na cca 100 miliónů kusů.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.7.2024 13:23 Reaguje na Radim Polášek

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2024 12:22
V chladnějším klimatu si mohli maso v klidu zpracovat, udit, usušit a uskladnit na léto. V horkém klimatu se na ně okamžitě nalepí mouchy, takže musí úlovek hned zpracovat, nějaké odložení o týden (jako v zimě u nás), nepadá do úvahy. A protože se jim zde dařilo a přibývalo jich, úměrně ubývalo zvěře. Je to velmi snadno pochopitelné, pokud člověk nemá ideologické předsudky.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

27.7.2024 15:46
Ono je to už teď stejně jedno, důležitá je současnost. A v té současnosti vědci ruku v ruce s politiky úspěšně pracují na vyhubení dalších druhů zvířat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.7.2024 16:28 Reaguje na Josef Mozek
No ono to není úplně jedno.
Krajina se ve čtvrtohorách vyvinula pod "péčí" megafauny. Ta rozvolňovala lesy, udržovala pastviny, zkrátka mozaikovou biodiverzitu. Pozdějí tuio roli zastoupil člověk se svými stády. Teprve v posledních 100-150 letech se nepase, neseče, krajina zarůstá. Takže propagace modelu, že megafaunu nevyhubil člověk je zároveň omluva pro "hodné" lidi a zároveň omluva pro totální změnu krajiny zarůstáním. Nicnedělání, bezzásahovost to je ta modla, příroda je vyhubila, příroda nejlépe ví....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2024 17:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Asi před dvěma týdny opět řešili vyhynutí mamutů, vědec to zdůvodňoval oteplením a šířením lesů. Podle mýho je to právě naopak: mamut, podobně jako slon, žral traviny, rákos i větve/listí stromů. Nevěřím ani tomu, že by postupné oteplení mělo vliv na vyhynutí, ani šíření lesa - ten by mu umožnil přežít zimu, byla-li stepní tráva pod sněhem či někde daleko. Prostě příchod člověka způsobil odchod části megafauny, zejména té pomalé, ale zřejmě i té nebezpečné (např. medvěd jeskynní).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.7.2024 17:35 Reaguje na Karel Zvářal
Vědec zaměnil příčiny za důsledky. Samo, že mamut žral stromy. A kdoví jestli i to oteplení nesouvisí s lesy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2024 17:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jistěže oteplení souvisí se šířením lesů. Ale stepi přece zůstaly, viz. velbloudi, sajga... Už slyším ty kecy - jaktože i je nevyhubil?? Prostě aby to bylo přijatelné, musel by vyhubit všechno... ale jinak jsme normální:-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.7.2024 22:26 Reaguje na Karel Zvářal
Problém asi bude v tom, že né každá step asi vyhovovala mamutům. No a to co bývalo dřív stepí se změnilo na tajgu. Je zajímavé, že ten mamut našel poslední utočiště vysoko na severu. Wrangelův ostrov. Kolik lidí asi v té době žilo v severní polovině Sibiře?
Odpovědět
HH

Honza Honza

27.7.2024 21:45
tento článek dokazuje, že pravdu má spíše p. Vinkler, změnu krajiny nezpůsobilo teplotní pásmo ale člověk. Já bych se spíše klonil k vlivu klimatu, ale vědu nutno respektovat, jinak to nejde.
Zároveň ale z toho plyne, že člověk může ovlivnit klima, zalesněním ochlazovat a zavodňovat přírodu, určitě i snižování CO2 má význam, pokud to nezlikviduje hospodářství.
Rovněž platí, že potřebujeme-li ochlazovat, měli bychom rozšiřovat les na úkor polí, luk, stepí apod., které přírodu oteplují, i když původní krajina byla spíše řídké lesy a stepi (a stáda původních divokých býložravců, což rovněž s naší kultuní kajinou slučitelné není).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.7.2024 07:34 Reaguje na Honza Honza
Víte s těmi lesy a spásači to není tak jednoduché. To, že narůstá organická hmota, způsobuje i oteplování. Jeden klimatolog v jakutsku (jméno mi vypadlo) tvrdí, že oteplování sibiře má na svědomí zejména to, že není megafauma. Ta narušovala vrstvu organické hmoty tundry a tajgy která tvoří tepelnou izolaci. Permafrost pod ní hůře promrzá a ubývá. No a on se snaží pokusně zavést znovu v jakutsku megafaunu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.7.2024 07:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Též jsem to viděl, šlo to už před delší dobou, moco jsem nechápal, o co mu jde, co tím chce říct. Myslím, že více lidí se k němu nepřidá. Místní mají dost svých starostí se soby, a aby jim tam pochodovali mamuti, nosorožci ap. - o to asi nikdo normální stát nebude. Sibiř díky lidským aktivitám se liší od té před pár stoletími (těžba dřeva, nerostů, požáry), takže těch odkrytých míst je poměrně dost. A Sibiř se otepluje podobně, jako většina planety. S tím ani megafauna nic neudělá...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.7.2024 08:12 Reaguje na Karel Zvářal
Tak, jde mu o organickou izolaci na povrchu, tráva, lišejníky atd. Samo, že by nejlepší byli mamuti, ale asi by stačili zubří, koně, sobi, losi, jaci, pižmoni.... No ale teď a v rusku to nedostane.
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.7.2024 07:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Myslím, že je to podobný názor, jako že stromy vysušují, v určitém smyslu určitě, ale v globálu dle vědeckých poznatků a dle ověřené praxe jediný stabilizátor klimatu jsou lesy- jak ve smyslu ochlazování, tak při zadržování vody.
V Mongolsku naopak stáda omezují a kolem řek sází stromy.
Odpovědět
Sl

Slovan

28.7.2024 11:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
To asi myslíte Pleistocenní park. Hlavním teorií však má být to, že ta zvěř narušuje v zimě sněhovou pokrývku, která pak lépe zamrzá a nevypouští se tolik skleníkové plyny. Ale vzhledem k tomu, že se ten projekt za téměř 30 let fungování moc nepohnul se to asi moc “neuchytilo”… čemuž se nedivím.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.7.2024 19:43 Reaguje na Slovan
No ba, tak, ale kdo by mu dal v Rusku nebo do Ruska několik milionů na rezervaci? Ovšem kdyby se vybíralo, já bych nějakou tu korunačku přispěl.
Odpovědět
Sl

Slovan

28.7.2024 21:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
No, to už je na těch vědcích, aby pro svůj projekt dokázali sehnat peníze. To není o tom, zda to je v Rusku - nebo to snad stát či jejich miliardáři nemohou zaplatit? Mohou, ale oni mají jiné starosti - válčení. A jako třešničku zakážou WWF a další organizace, které tam jen chránili jejich přírodu za západní prachy. Ale přispět klidně můžete. Já budu tak hodný a přidám i odkaz.
https://pleistocenepark.de/en/donate/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2024 08:14
Zajímavé je, že na Sibiři našli zmrzlé mamuty, kteří měli ještě v žaludku trávu. Jak je to možné? Tam musela přijí rázová klimatická změna v řádu pár dní, která ze zelené pastviny v okamžiku vytvořila permafrost zmrzlý až do dnešní doby.
Tohle mohlo způsobit asi jen kataklyzma mladšího dryasu před zhruba 12 tisíci lety. To nás zasáhl roj velkých meteoritů a překopal celý ekosystém Země, v grafu globálních teplot je taky vidět výrazný pokles. Není příčinou toho vyhynutí spíš tahle událost, než pár smeček pralidí ozbrojených klacky a kameny?
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.7.2024 08:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Já bych se k tomuto názoru také klonil, třeba je to podobné jako s dinosaury, ale nemá cenu se hádat, má cenu číst názory, respektovat vědu, posunovat se ve vědění a vzdělávat se!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2024 10:06 Reaguje na Honza Honza
Jistě. Těch teorií je ale více, já sice na zásadní podíl člověka z nějakého logického pohledu nevěřím, ale něco v tom asi bylo. Pochybuji, že zásadní, ale to se asi fakt prokázat nedá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.7.2024 08:45 Reaguje na Pavel Hanzl
U nás také nacházejí mrtvoly s jídlem v žaludku, smrt bývá někdy rychlá. Pád do jámy, řeky (mosty tam Jakuti neměli),... odkud se kolos již nevyhrabal, resp. utonul.

Mně se líbí to zarputilé odmítání podílu člověka na vymizení druhů (toho nemohl dosáhnout, vyloučeno!, dokažte to!), ale chraň bůh chtít povolit regulační odstřel plodné šelmy. Hned spustí řev, že by to mělo na populaci negativní vliv. Kocórkov hadra...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.7.2024 09:32 Reaguje na Karel Zvářal
👍
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2024 10:03 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud mastodont někam spadl, utonul atd. tak nemohl zmrznout, jeho tělo by se rozložilo.
Prostě ho někdo strčil do ledničky, která mrazila i přes globální oteplení až do minulého století. Dost záhada.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.7.2024 10:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Těch zachovalých, se kterými jde pracovat (DNA ap.), je naprosté minimum. Většinou to jsou kosterní ostatky, kterých je na S. ga-fo, a díky kterým tam kvete slonovinový biznis. A i dnes je to bezlesá krajina, jen pro nepředstavitelnou rozlehlost to nejde rychle prohledat. Těžko se po tak dlouhé době dozvíme, který kus uhynul přirozeně a který posloužil jako phm pro prapředky. Sníh tam ani nemusel být (stopování), pes byl domestikován před minimálně 40 tis. lety, takže ten lovce navedl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2024 09:28 Reaguje na Karel Zvářal
Jistě, na Sibiři žili mamuti možná statisíce let, ale nás zajímají ti poslední, kteří zmrzli se zachovaným tělem, které se normálně rozloží dost rychle. A těch je povícero. To znamená, že musela nastat rázová mrazová vlna, která trvá dodnes.
To není případ Otziho, který přecházel přes zmrzlou krajinu bez vegetace a asi spadl do trhliny v ledovci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2024 11:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Rozšíření mamuta nebylo jen na Sibiři, tam zřejmě vydrželi vzdorovat predtlaku nejdéle. byli i v E. a sev.Am. To je celkem vedlejší "problém", jak přesně uhynul. Prostě žili ještě celkem nedávno, dlouho po konci doby ledové. Jsem rád, že většina(?) vědkomunity se k tomuto názoru přiklání, byl to můj pohled od začátku. Když dovedli vyhubit převaláky aj. rychlé savce, mamut byl pro ně "hračka". A odpradávna je lovili do jam, což je konečně doloženo (viz teta Wiky). Malá Ljuba prostě spadla do závěje, nebo do prohlubně, odkud se nedostala. Sibiř nabízí spoustu biotopů, včetně těch málo bezpečných.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.7.2024 13:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste neslyšel o večnoj merzlotě (permafrost)? A to v době ledové byla daleko tlustší a méně rozmrzala. Mrazák na roky a bez eletriky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2024 09:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jistě. Ale znovu - jak se může mamut dostat do díry v permafrostu s plným žaludkem trávy? V okolí nic takového není a létat tisíce kilometrů taky neumí a tráva v žaludku taky nevydrží.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.7.2024 16:36 Reaguje na Pavel Hanzl
No permafrost praská, odtávají v něm ledová tělesa a vznikají díry, řeky vymelou bahnité koryto... Zkuste si o tom něci přečíst.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2024 16:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kdyby byl permafrost="led" jak na s.točně, tak tam těžko může vyrůst tráva, stromy, že jo-) Tekly řeky na sever, rozlévaly se, voda tam nebyla jen v podobě sněhu a ledu. Spousta možností k utonutí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2024 08:50 Reaguje na Karel Zvářal
Dobře, rozlévala se voda, tak proč ten mamut neshnil?
Jak bude vypadat maso, které bude 10 měsíců zmrzlé a 2 měsíce se rozmrazí a bude ležet ve studené vodě? A to 10 tisíc let?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.7.2024 09:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Tyhle detaily neřeším, nemám potřebná data. Pro mě je podstatné zjištění, že žili ještě nedávno (po skončení DL) a že byli loveni (i do jam) - což trolátka vytrvale popírají, resp. zapírají a překrucují.

Mě spíše zajímá, zda se věda pustí do oživení mamuta, s některými nálezy lze pracovat, s.indický by plod donosil. A věřím tomu, že s klimatem se vypořádá dobře, někde v zookoutku na Aljašce může spokojeně žít:-) Nevidím na tom nic neetického, práě naopak. Potrdilo by se, že příčinou vymizení nebyla pravděpodobně zm. klimatu, ale právě neregulovaný lov.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2024 08:45 Reaguje na Karel Zvářal
Pojem "byli loveni do jam" je dost silný názor, pokud vím, existuje pouze JEDEN případ z několika stovek, kdy mamut fakt spadl do nejspíše člověkem vykopané jámy.
Zkuste vykopat v permafrostu jámu na mamuta, když máte jen pár lidí s klacky a kameny.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.8.2024 09:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Jámy byla jedna z možností, nikoliv jediná. Výše je zmínka o domestikaci psa a citace p. Johna. Zbytečné dokola o tom točit.
Odpovědět
Pe

Petr

2.8.2024 15:27 Reaguje na Karel Zvářal
https://www.cestyarcheologie.cz/single-post/2015/09/24/mamut%C5%AFm-lid%C3%A9-pasti-nekopali-1
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.8.2024 16:00 Reaguje na Petr
V roce 2019 ale archeologové v Mexiku odhalili past, obsahující kosterní pozůstatky minimálně čtrnácti mamutů a jasné důkazy, že se skutečně jednalo o lidmi plánovanou operaci. Hypotéza o lovu mamutů pomocí pastí tak byla přece jen potvrzena.[5]

Michalík vs. teta Wiky.
Odpovědět
Pe

Petr

2.8.2024 17:53 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, takto to opravdu vypadá na pasti, i když jak jsem četl,řada odborníků je s názory opatrná. Snad to tedy není jen ona pověstná výjimka potvrzující pravidlo. V Mexiku to tedy asi šlo, ve zmrzlém zbytku světa to reálné není.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2024 08:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jistě, může tam být enkláva s trávou, ale ten nešťastník na ní scípnul a zmrzl na dalších 10 tisíc let, tj. ta enkláva natrvalo zmizela pod ledem. A to se tam muselo stát v tisících případech, ovšem bez mamuta. Prostě to vypadá na velmi rychlou, rázovou změnu klimatu.
Odpovědět
Pe

Petr

1.8.2024 22:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Při tom velkém množství mamutů je zároveň i velká pravděpodobnost, že se seběhnou zrovna takové podmínky, že mamut při hledání trávy (ano, na povrchu je léto, pod povrchem mrazák) zapadne do právě vytvořené díry v ledu (permafrostu), a do rána je už tuhý. Doslova.
Je to jako když vysekáte na rybníku v ledu díru a ráno je zase zamrzlá.
Odpovědět
Pe

Petr

1.8.2024 22:30 Reaguje na Petr
Teď čtu, že permafrost zabírá 11 % zemského povrchu a mocnosti až jeden kilometr. To je obrovské území, kde se může přihodit naprosto cokoliv. A co se jednou dostane pod povrch, to tam relativně okamžitě zmrzne. Možná ne v řádu hodin, ale času to má dost, je to přece v mrazničce, takže den tam nic neznamená, možná ani týden ne. A mezitím to navěky zmrzne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2024 08:50 Reaguje na Petr
Tohle je asi fakt možné, jak se dostal potom pod povrch, je už druhotné.
Odpovědět
Pe

Petr

2.8.2024 09:40 Reaguje na Pavel Hanzl
V permafrostu jsou a neustále vznikají a zase zanikají různé dutiny a díry, nebo stačí zapadnout co nějaké rokliny, rozsedliny, fantazii se meze nekladou. Tady je to opravdu spíš o fantazii, protože v přírodě je možné všechno. I to, co se nám zdá nepravděpodobné. A když použijeme Occamovu břitvu na ořezání přebytečností, tak nám jako nejjednodušší možnost vyjde právě tohle - při hledání potravy (a býložravci v podstatě nedělají nic jiného, a čím větší býložravec, tím víc času musí věnovat potravě) spadnout někam, odkud se už nevyhrabe, a kde zmrzne.
Odpovědět
Pe

Petr

2.8.2024 09:49 Reaguje na Petr
A trochu kacířská myšlenka - když do permafrostu mohla spadnout a zamrznout zvířata, tak by tam mohli spadnout a zamrznout i lidé (i když lidé mají přece jen trochu větší schopnost a šanci se odněkud dostat). Ale protože se lidé v permafrostu nenacházejí, zato mamutů a jiných zvířat jsou tam mraky, tak z toho můžeme i trochu a nepřímo usuzovat na tehdejší místní osídlení lidmi - nulové, nebo mizivé. A pak si jen těžko můžeme představovat, že by teoretická hrstka lidí v nekonečné krajině dokázala nějak ohrozit velké, nejspíš milionové populace zvířat. A i vědecké odhady lidské populace uvádějí velmi malá čísla. Lidí prostě bylo málo, a moc rychle to nestoupalo ani po skončení doby ledové.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.7.2024 22:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak jste prosím příšel na to, že na tom permafrostu neroste žádná tráva?
Odpovědět

Radek Čuda

29.7.2024 14:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Z nálezu několika málo jedinců nelze usuzovat na to, co poslalo celý druh vcelku rychle do kopru.

Osobně jsem toho názoru, že u podobných průšvihů se jedná vždy o souběh několika faktorů a jen zcela výjimečně se podaří určit jejich váhu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2024 15:04 Reaguje na Radek Čuda
Je prokázáno u spousty druhů, že nadměrná predace/lov má zničující efekt (vyhubení) - bez jakýchkoliv jiných vlivů. Čím méně mamutů bylo, tím více pastvy na ně zbývalo, ale při jejich pomalé reprodukci neměli šanci splnit požadavky rostoucí lidské populace.
Odpovědět

Radek Čuda

31.7.2024 14:20 Reaguje na Karel Zvářal
Silně pochybuji, že tehdejší lidská populace byla natolik rozsáhlá, aby to bez něčeho dalšího zvládla, zejména s ohledem na to, že v migraci jednotlivých druhý tehdy nestály žádné překážky, tak jako se tomu stalo s nástupem lidské civilizace.

Dokážu si představit, že v řadě lokalit byl lov skutečně hlavní příčinou, ale nevěřím, že v tehdejších podmínkách by sám o sobě způsobil totální vyhynutí celého druhu.

Ale hádat se o to nebudu, slovy klasika ... tak móžno i tak móžno.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.7.2024 14:50 Reaguje na Radek Čuda
Hezky napsáno. Přesně tak to vidím i já.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2024 22:00 Reaguje na Radek Čuda
Zkrátka očití svědkové by to rozsekli, že čúďo (cenzory povoleno).

Byli naprosto neschopní, žrali hlínu a mamutů se báli.
Odpovědět

Radek Čuda

1.8.2024 14:01 Reaguje na Karel Zvářal
Pan Schindler vám to ve svém včerejším postu z 22:26 napsal vcelku přesně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.8.2024 14:19 Reaguje na Radek Čuda
Na tom Wrangelově o. to byli již zdegenerovaní trpaslíci, které mohli zdolat snad i vlci. Pižmoni tam přežívají jen díky obranné strategii (rohová hradba), kteroužto mamuti zřejmě neměli. A kolik bylo dříve lidí? - to můžeme jen hádat! Když bylo potravy dostatek, vesele se množili... než přišly zlé časy, hladomor a Hanibalismus.
Odpovědět
Pe

Petr

31.7.2024 16:52 Reaguje na Karel Zvářal
Jsou i teorie o nevhodnosti "nové" potravy pro mamuty. Po skončení doby ledové se flóra úplně vyměnila. Pastvy tedy bylo teoreticky víc, jenže pro mamuty nevhodné, nestravitelné, nebo i toxické. Můžeme to přirovnat k dnešnímu šíření lupiny. Taky už tu byly názory, že šíření lupiny je výhoda - víc krmiva pro zvířata. Jenže ona je jedovatá.
No a přesně to samé bylo i ve filmu Jurský park. Tam jim někteří býložraví dinosauři onemocněli a nevědělo se proč. Až si všimli jedovatých rostlin, které ale dinosauři ze své doby neznali.
No a vy teď budete od zítřka tvrdit, že jsem všechny mamuty otrávil.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.7.2024 16:33 Reaguje na Radek Čuda
No, ale podívejte se na velikost sběru kostí mamutů (kuchyňského odpadu) kolem Pálavy, ještě větší byl v Přerově a mnohde jinde ve světě. Že na Wrangelově ostrově vyhynuli už sami, není důvod popírat vliv člověka. Oni ti poslední nosorožci bílí taky zahynuli stářím.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.7.2024 21:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
No jak dopadnou kosti na povrchu země víte. A tyto skládky jsou náhodná shoda, ale musela poměrně brzo po vyhození kostí přijít prachová bouře, co je zakryla spraší. Jaká je pravděpodobnost? Asi nulanulanic.
Odpovědět

Radek Čuda

1.8.2024 14:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak nikdo samozřejmě nezpochybňuje, že jejich lov nebyl jednou z příčin, ale pravděpodobně nebyl rozhodně příčinou jedinou a asi těžko i příčinou rozhodující. A teď beru vymření druhu jako takového, tedy v rámci celé planety.

U těch nosorožců je dost rozdíl, že ti se jaksi neměli moc kam vrtnout, bo v době jejich konce bylo už lidí s prominutím jak sraček. To v případě těch mamutů byla situace značně odlišná a ta možnost jejich migrace do končin, které třeba nebyly až tak příznivé, nicméně lidmi výrazně méně osídlené v době před jejich vyhynutím byla značná.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.7.2024 20:45
Hádáte se pánové zbytečně. Snahou každého vědce je se zviditelnit a navíc
musí publikovat v odborných časopisech, aby byl lépe hodnocen, než jiní,
co nepublikují. Ono je to vcelku jedno, jak k vyhubení došlo, protože už
to nelze napravit. Neustále na Zemi něco vymírá a zase vzniká a kdo třeba
vyhubil dinosaury, když tu člověk ještě nebyl? Jak třeba jednou vyhyne
lidstvo a nebo veškerý život na Zemi? Není lépe se zabývat, proč hrozí
vyhynutí některým kdysi zcela běžným tvorům nyní? A taky, jak tomu
zabránit? A jak se na tom podepisují nekompetentní vyznávači ikon a predátorů? Jak se na tom podepisuje přehnaná sterilita našeho života,
kde hnůj, který živil celý řetězec od hmyzu, přes ptáky po predátory
včetně člověka lidem smrdí, krávy prdí a tak budeme žít bez hnoje,
dobytka, hmyzu, ptáků a možná časem i nás? Nepácháme tím další zločin
na živých tvorech závislých na zvířecím trusu jak v hnoji, tak na
pastvinách. Kdo zažil "koláče" kravinců na pastvinách kdysi téměř v
každé vesnici s vlaštovkami v chlévech u každé vesnické chalupy ví,
jak moc se změnila vesnice za posledních 50. let a s ní i množství
hmyzu, ptáků a jiných tvorů na hmyzu závislých. Kdysi i ta žába se
mohla dosyta nacpat hmyzem z jednoho kravince a byly jich na pastvině
tisíce. Copak dnes najde na zmulčovaném trvale zatravněném poli? No
přece hlad a při mulčování navíc i smrt. A proč se tak děje? No proto,
že podle ekologů kráva prdí methan a otepluje planetu, ale zubr a nebo
pratur asi prdí kyslík, když se má dál množit a po smrti spálit někde
v kafilérii. Chápete tu zrůdnost dnešních ekologických trendů, které
mají k ekologii setsakra daleko. Dokonce i požár lesa s miliony kusů
spáleného hmyzu je ekologický počin směřující k zářným zítřkům a to
nehovořím o tisících hadům žab, ještěrek, ptačích a savčích mláďat
a jak ten požár ekologisté a "vědci" opěvují. To je další zrůdnost
dnešní doby, kterou má někdo odvahu dokonce propagovat! Je mi na
blití z toho pokrytectví mnoha ekologistů a vědců, kteří propagují
doslova vybíjení vysoké, která spásá lesy, ale na druhé straně
propagují dotovanou lesní pastvu a zároveň i vlky, aby tu pastvu
co nejvíc prodražili a zkomplikovali. Ano je to zrůdnost!
Odpovědět
PE

Petr Elias

29.7.2024 09:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Uklidni se.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2024 08:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku, každý vědec se musí zviditelňovat, takže mu nevěříte. Já vědec nejsem, tak mi věřit můžete. Předkládám vám teorii i s důkazem.
Země je kruhový disk, který má na obvodu moře a za ním ledovou bariéru.
Důkaz: Poplujete odkudkoliv na jih a až na ni narazíte, místo si označíte. Otočíte se na západ a poplujete stále podle ní (máte ji stále po levé ruce) tak dlouho, až disk obeplujete a narazíte na již označené místo.
Nevěříte? Zkuste si to.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2024 22:18
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pratur
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist