Byli to lovci, nikoli změna klimatu. Vyhynutí velkých savců způsobili podle vědců lidé
Předchozí, stejně dramatické doby ledové a meziledové, za posledních pár milionů let takový selektivní úbytek megafauny nikdy nezpůsobily.
Za posledních 50 000 let vyhynulo nejméně 161 druhů velkých savců, tedy zvířat, která vážila alespoň 45 kilogramů.
Nejvíce z nich byli zasaženi suchozemští býložravci. Zatímco před padesáti tisíci lety žilo na planetě 57 druhů velkých býložravců vážících přes tunu, do roku 1000 n.l. jich tu zůstalo jen 11.
Vědci z Aarhuské univerzity procházeli předešlé studie související s vyhynutím velkých zvířat. Všímali si v nich, kdy k vymření došlo, jakou stravu, klima a prostředí tito živočichové potřebovali, jak velká byla jejich populace i to, zda existují důkazy o tom, že byli loveni lidmi.
Svá zjištění pak výzkumníci srovnali s poznatky o vývoji klimatu a vegetace za poslední 1-3 miliony let, vývojem a dynamikou fauny za posledních 66 milionů let a také archeologickými daty o rozšíření člověka a jeho životním stylu a stravování.
„Velký a velmi selektivní úbytek megafauny za posledních 50 000 let je za posledních 66 milionů let jedinečný. Předchozí období klimatických změn nevedla k velkému, selektivnímu vymírání, což svědčí proti hlavní roli klimatu při vymírání megafauny,“ uvádí profesor Jens-Christian Svenning, hlavní autor článku.
Populace vymíraly navíc napříč světem v odlišných časech i s různou rychlostí, v klimaticky stabilních i nestabilních oblastech. Ale všude se tak stalo po příchodu moderních lidí nebo, v případě Afriky, po kulturním pokroku mezi lidmi.
Přečtěte si také |
Jak vypadal ekologický kolaps Velikonočního ostrova? Nijak. Nestal se"Raně moderní lidé byli efektivními lovci i těch největších živočišných druhů a zjevně měli schopnost snížit populace velkých zvířat,“ vysvětluje Jens-Christian Svenning.
Velká zvířata jsou podle něj vůči nadměrnému lovu obzvlášť zranitelná, protože mají dlouhé období březosti, velmi málo potomků najednou a dosažení pohlavní dospělosti trvá mnoho let.
Vyhynulé druhy naopak zřejmě dokázaly prospívat v různých typech prostředí. Jejich vyhynutí proto nelze podle Jens-Christiana Svenninga vysvětlit klimatickými změnami nebo ztrátou specifického typu ekosystému.
„Většina druhů existovala v mírných až tropických podmínkách a ve skutečnosti by měla těžit z oteplování na konci poslední doby ledové," dodává Jens-Christian Svenning.
Přehledovou studii výzkumné skupiny centra ECONOVO na Aarhuské univerzitě publikoval vědecký časopis Cambridge Prisms: Extinction.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (93)
Karel Zvářal
27.7.2024 05:31Ano, k lidstvu patří neodmyslitelně slova masožravec a genocida druhů. Je to doloženo ze spousty nalezišť, a můžeme se jen dohadovat, zda si byli tehdy vědomi, že tento zdroj není nekonečný. Když svůj omyl posléze pochopili, nezbylo, než válčit mezi sebou. Prý to chutná slaně, ale dá se to... Dobré ráno, Česko!-)
Jaroslav Řezáč
27.7.2024 06:43 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.7.2024 06:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRád sleduji dokumenty (lepší nad sto knih), a v některých oblastech to "gurmánství"/divokost mají vepsáno do tváří. Lidožravý tygr vs. Ostrovy lidojedů... jak človíček dovede uzpůsobit svou mluvu podle toho, jakého efektu chce u obecenstva dosáhnout.
Jaroslav Řezáč
27.7.2024 06:44 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.7.2024 07:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKdysi jsem chytil zloděje, který používal mou věc. Místo toho, aby se zastyděl a omluvil se, mi vynadal. Máš si to hlídat!
Michal Ukropec
27.7.2024 08:26Slovan
27.7.2024 11:26Karel Zvářal
27.7.2024 11:46 Reaguje na SlovanKdyž se gepard s početným vrhem, krátkou březostí a rychlým nástupem říje sotva sotva zachránil před útoky lvů, hyen, šakalů aj. (95% mortalita mláďat), není tato hypotéza vůbec nepravděpodobná. Naopak, je vysoce reálná!
Slovan
27.7.2024 12:52 Reaguje na Karel ZvářalJá vám ale váš pohled vyvracet nehodlám, protože to nemá smysl. Pokud ale někde zůstali desítky milionů bizonů, nemohli lidé vybít zdravou mamutí populaci. Muselo tam být zákonitě i něco jiného. Tohle zase nevyvrátíte vy mě.
Karel Zvářal
27.7.2024 12:59 Reaguje na Slovan"...Když kolem roku 1280 na ostrov dorazili Maorové, čítala populace ptáků moa ještě asi 58 000 jedinců.[6] Postupným odlovem však jejich početní stavy klesaly a zhruba za 150 až 200 let vyhynuli moa úplně. Hlavním viníkem je v tomto případě právě člověk.[7]
Slovan
27.7.2024 23:13 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
28.7.2024 06:23 Reaguje na SlovanPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
29.7.2024 15:17 Reaguje na SlovanKarel Zvářal
29.7.2024 15:20 Reaguje na Karel ZvářalSlovan
30.7.2024 12:43 Reaguje na Karel ZvářalJarek Schindler
31.7.2024 22:12 Reaguje na SlovanEmil Bernardy
28.7.2024 09:47 Reaguje na Karel ZvářalJsme součást přírody.
V mém oboru vystudovaní a sebevědomí lidé kteří plánují,rozhodují a mávají fragmenty znalostí.Výsledek je nesmírné utrpení a smrt zvířat,domácích.Pořád.Vygooglovaní poradci,experti,bez zodpovědnosti.Poradenství není licentováno.
Stejně tak "znalci" přírody ostatní.
Já vztek dávám najevo arogancí v lepším případě....
Nejde o ty situace,které větrají zastánci lázeňské péče o kura a pod,.ochotníci a lidé s právnickým "vzděláním".
Karel Zvářal
28.7.2024 10:03 Reaguje na Emil BernardyKarel Zvářal
28.7.2024 14:20 Reaguje na Emil BernardyPetr
27.7.2024 20:55 Reaguje na Karel ZvářalNo a tuto větu jste si klasicky po zvářalovsku překroutil tak, aby vám vyhovovala. Já toto nikdy nenapsal, dohledejte si to.
Petr
27.7.2024 21:03 Reaguje na PetrKarel Zvářal
28.7.2024 06:26 Reaguje na PetrPetr
28.7.2024 20:54 Reaguje na Karel Zvářalhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-se-stane-kdyz-vypneme-amazonsky-prales
Karel Zvářal
28.7.2024 21:41 Reaguje na PetrPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
29.7.2024 15:08 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
30.7.2024 16:54 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
29.7.2024 15:14 Reaguje na Karel ZvářalJenže nikdo doteď nepřišel s jiným vysvětlením, proč megafauna přežila všechny předchozí doby ledové a interglaciály a vymřela až v té poslední, které by obstálo. Navíc nejmenší vymírání nastalo v Africe, kde lidé žili nejdelší dobu a fauna na ně byla adaptovaná. Stejně tak v Austrálii nastalo vymíráním mnohem dřív než v Americe, protože se tam lidé dostali dřív. Příkladů je hodně.
A k tomu jak by to zvládli - velmi elegantním i když dlouho přehlíženým vysvětlením je použití jedů. Pak stačí i velké zvíře jen lehce poranit oštěpy a jed práci dokončí. Podobně jedy doteď používají jihoameričtí indiáni, i když samozřejmě ne na megafaunu, ta už tam dávno nežije.
Tolik na dokreslení k dlouhé diskusi, kterou zjevně cenzor nečetl. Neb toto jsou do nebe volající fauly. Asi jsem měl též mačkat tlačítko...
Karel Zvářal
30.7.2024 16:50 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.7.2024 11:56 Reaguje na SlovanKarel Zvářal
27.7.2024 12:02 Reaguje na Karel ZvářalPetr Elias
29.7.2024 09:15 Reaguje na SlovanRadim Polášek
27.7.2024 12:12Než že tehdejší lidé rozhodující mírou přispěli k vyhynutí velkých zvířat.
Určitě některá velká zvířata lidi vyhubili, ale vždycky to byl takový zvířecí druh, který už sám o sobě byl na pokraji vyhynutí a začínal vymírat. Druh, jehož jedinci v konkurenci jiných druhů nebo i bez konkurence nějakou zákrutou svého vývoje nezvyšovali svůj počet, rodilo se jich podobně jako umíralo a jejich lov lidmi způsobil, že jich umíralo výrazně víc než přibývalo nových jedinců. Tyto velká zvířata vyhynula a jiná se velmi namnožila. Například na severoamerických pláních se i přes přítomnost prvních lidí namnožila populace bizonů prérijních na cca 100 miliónů kusů.
Michal Ukropec
27.7.2024 13:23 Reaguje na Radim PolášekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
27.7.2024 12:22Josef Mozek
27.7.2024 15:46Slavomil Vinkler
27.7.2024 16:28 Reaguje na Josef MozekKrajina se ve čtvrtohorách vyvinula pod "péčí" megafauny. Ta rozvolňovala lesy, udržovala pastviny, zkrátka mozaikovou biodiverzitu. Pozdějí tuio roli zastoupil člověk se svými stády. Teprve v posledních 100-150 letech se nepase, neseče, krajina zarůstá. Takže propagace modelu, že megafaunu nevyhubil člověk je zároveň omluva pro "hodné" lidi a zároveň omluva pro totální změnu krajiny zarůstáním. Nicnedělání, bezzásahovost to je ta modla, příroda je vyhubila, příroda nejlépe ví....
Karel Zvářal
27.7.2024 17:24 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
27.7.2024 17:35 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.7.2024 17:39 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
31.7.2024 22:26 Reaguje na Karel ZvářalHonza Honza
27.7.2024 21:45Zároveň ale z toho plyne, že člověk může ovlivnit klima, zalesněním ochlazovat a zavodňovat přírodu, určitě i snižování CO2 má význam, pokud to nezlikviduje hospodářství.
Rovněž platí, že potřebujeme-li ochlazovat, měli bychom rozšiřovat les na úkor polí, luk, stepí apod., které přírodu oteplují, i když původní krajina byla spíše řídké lesy a stepi (a stáda původních divokých býložravců, což rovněž s naší kultuní kajinou slučitelné není).
Slavomil Vinkler
28.7.2024 07:34 Reaguje na Honza HonzaKarel Zvářal
28.7.2024 07:46 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
28.7.2024 08:12 Reaguje na Karel ZvářalHonza Honza
28.7.2024 07:56 Reaguje na Slavomil VinklerV Mongolsku naopak stáda omezují a kolem řek sází stromy.
Slovan
28.7.2024 11:41 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
28.7.2024 19:43 Reaguje na SlovanSlovan
28.7.2024 21:26 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://pleistocenepark.de/en/donate/
Pavel Hanzl
28.7.2024 08:14Tohle mohlo způsobit asi jen kataklyzma mladšího dryasu před zhruba 12 tisíci lety. To nás zasáhl roj velkých meteoritů a překopal celý ekosystém Země, v grafu globálních teplot je taky vidět výrazný pokles. Není příčinou toho vyhynutí spíš tahle událost, než pár smeček pralidí ozbrojených klacky a kameny?
Honza Honza
28.7.2024 08:29 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.7.2024 10:06 Reaguje na Honza HonzaKarel Zvářal
28.7.2024 08:45 Reaguje na Pavel HanzlMně se líbí to zarputilé odmítání podílu člověka na vymizení druhů (toho nemohl dosáhnout, vyloučeno!, dokažte to!), ale chraň bůh chtít povolit regulační odstřel plodné šelmy. Hned spustí řev, že by to mělo na populaci negativní vliv. Kocórkov hadra...
Pavel Hanzl
28.7.2024 10:03 Reaguje na Karel ZvářalProstě ho někdo strčil do ledničky, která mrazila i přes globální oteplení až do minulého století. Dost záhada.
Karel Zvářal
28.7.2024 10:21 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.7.2024 09:28 Reaguje na Karel ZvářalTo není případ Otziho, který přecházel přes zmrzlou krajinu bez vegetace a asi spadl do trhliny v ledovci.
Karel Zvářal
29.7.2024 11:09 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
28.7.2024 13:59 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.7.2024 09:23 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
29.7.2024 16:36 Reaguje na Pavel HanzlKarel Zvářal
29.7.2024 16:49 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
30.7.2024 08:50 Reaguje na Karel ZvářalJak bude vypadat maso, které bude 10 měsíců zmrzlé a 2 měsíce se rozmrazí a bude ležet ve studené vodě? A to 10 tisíc let?
Karel Zvářal
30.7.2024 09:36 Reaguje na Pavel HanzlMě spíše zajímá, zda se věda pustí do oživení mamuta, s některými nálezy lze pracovat, s.indický by plod donosil. A věřím tomu, že s klimatem se vypořádá dobře, někde v zookoutku na Aljašce může spokojeně žít:-) Nevidím na tom nic neetického, práě naopak. Potrdilo by se, že příčinou vymizení nebyla pravděpodobně zm. klimatu, ale právě neregulovaný lov.
Pavel Hanzl
2.8.2024 08:45 Reaguje na Karel ZvářalZkuste vykopat v permafrostu jámu na mamuta, když máte jen pár lidí s klacky a kameny.
Karel Zvářal
2.8.2024 09:27 Reaguje na Pavel HanzlPetr
2.8.2024 15:27 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
2.8.2024 16:00 Reaguje na PetrMichalík vs. teta Wiky.
Petr
2.8.2024 17:53 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
30.7.2024 08:47 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
1.8.2024 22:20 Reaguje na Pavel HanzlJe to jako když vysekáte na rybníku v ledu díru a ráno je zase zamrzlá.
Petr
1.8.2024 22:30 Reaguje na PetrPavel Hanzl
2.8.2024 08:50 Reaguje na PetrPetr
2.8.2024 09:40 Reaguje na Pavel HanzlPetr
2.8.2024 09:49 Reaguje na PetrJarek Schindler
31.7.2024 22:33 Reaguje na Pavel HanzlRadek Čuda
29.7.2024 14:17 Reaguje na Pavel HanzlOsobně jsem toho názoru, že u podobných průšvihů se jedná vždy o souběh několika faktorů a jen zcela výjimečně se podaří určit jejich váhu.
Karel Zvářal
29.7.2024 15:04 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
31.7.2024 14:20 Reaguje na Karel ZvářalDokážu si představit, že v řadě lokalit byl lov skutečně hlavní příčinou, ale nevěřím, že v tehdejších podmínkách by sám o sobě způsobil totální vyhynutí celého druhu.
Ale hádat se o to nebudu, slovy klasika ... tak móžno i tak móžno.
Karel Zvářal
31.7.2024 22:00 Reaguje na Radek ČudaByli naprosto neschopní, žrali hlínu a mamutů se báli.
Radek Čuda
1.8.2024 14:01 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.8.2024 14:19 Reaguje na Radek ČudaPetr
31.7.2024 16:52 Reaguje na Karel ZvářalNo a přesně to samé bylo i ve filmu Jurský park. Tam jim někteří býložraví dinosauři onemocněli a nevědělo se proč. Až si všimli jedovatých rostlin, které ale dinosauři ze své doby neznali.
No a vy teď budete od zítřka tvrdit, že jsem všechny mamuty otrávil.
Slavomil Vinkler
29.7.2024 16:33 Reaguje na Radek ČudaSlavomil Vinkler
29.7.2024 21:15 Reaguje na Slavomil VinklerRadek Čuda
1.8.2024 14:00 Reaguje na Slavomil VinklerU těch nosorožců je dost rozdíl, že ti se jaksi neměli moc kam vrtnout, bo v době jejich konce bylo už lidí s prominutím jak sraček. To v případě těch mamutů byla situace značně odlišná a ta možnost jejich migrace do končin, které třeba nebyly až tak příznivé, nicméně lidmi výrazně méně osídlené v době před jejich vyhynutím byla značná.
Břetislav Machaček
28.7.2024 20:45musí publikovat v odborných časopisech, aby byl lépe hodnocen, než jiní,
co nepublikují. Ono je to vcelku jedno, jak k vyhubení došlo, protože už
to nelze napravit. Neustále na Zemi něco vymírá a zase vzniká a kdo třeba
vyhubil dinosaury, když tu člověk ještě nebyl? Jak třeba jednou vyhyne
lidstvo a nebo veškerý život na Zemi? Není lépe se zabývat, proč hrozí
vyhynutí některým kdysi zcela běžným tvorům nyní? A taky, jak tomu
zabránit? A jak se na tom podepisují nekompetentní vyznávači ikon a predátorů? Jak se na tom podepisuje přehnaná sterilita našeho života,
kde hnůj, který živil celý řetězec od hmyzu, přes ptáky po predátory
včetně člověka lidem smrdí, krávy prdí a tak budeme žít bez hnoje,
dobytka, hmyzu, ptáků a možná časem i nás? Nepácháme tím další zločin
na živých tvorech závislých na zvířecím trusu jak v hnoji, tak na
pastvinách. Kdo zažil "koláče" kravinců na pastvinách kdysi téměř v
každé vesnici s vlaštovkami v chlévech u každé vesnické chalupy ví,
jak moc se změnila vesnice za posledních 50. let a s ní i množství
hmyzu, ptáků a jiných tvorů na hmyzu závislých. Kdysi i ta žába se
mohla dosyta nacpat hmyzem z jednoho kravince a byly jich na pastvině
tisíce. Copak dnes najde na zmulčovaném trvale zatravněném poli? No
přece hlad a při mulčování navíc i smrt. A proč se tak děje? No proto,
že podle ekologů kráva prdí methan a otepluje planetu, ale zubr a nebo
pratur asi prdí kyslík, když se má dál množit a po smrti spálit někde
v kafilérii. Chápete tu zrůdnost dnešních ekologických trendů, které
mají k ekologii setsakra daleko. Dokonce i požár lesa s miliony kusů
spáleného hmyzu je ekologický počin směřující k zářným zítřkům a to
nehovořím o tisících hadům žab, ještěrek, ptačích a savčích mláďat
a jak ten požár ekologisté a "vědci" opěvují. To je další zrůdnost
dnešní doby, kterou má někdo odvahu dokonce propagovat! Je mi na
blití z toho pokrytectví mnoha ekologistů a vědců, kteří propagují
doslova vybíjení vysoké, která spásá lesy, ale na druhé straně
propagují dotovanou lesní pastvu a zároveň i vlky, aby tu pastvu
co nejvíc prodražili a zkomplikovali. Ano je to zrůdnost!
Pavel Hanzl
2.8.2024 08:58 Reaguje na Břetislav MachačekZemě je kruhový disk, který má na obvodu moře a za ním ledovou bariéru.
Důkaz: Poplujete odkudkoliv na jih a až na ni narazíte, místo si označíte. Otočíte se na západ a poplujete stále podle ní (máte ji stále po levé ruce) tak dlouho, až disk obeplujete a narazíte na již označené místo.
Nevěříte? Zkuste si to.