https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jsme-na-konci-doby-meziledove.ale-na-divnem-konci-rika-paleoekolog-petr-kunes
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jsme na konci doby meziledové. Ale na divném konci, říká paleoekolog Petr Kuneš

3.3.2021 15:26 | PRAHA (Ekolist.cz)
Terénní odběry sedimentů na jezeře Laka na Šumavě. Je nejmenším z glaciálních jezer na našem území, zato se v něm od konce doby ledové akumulovalo nejvíce sedimentu. V okolí jsou vidět rozsáhlé disturbance horských smrčin.
Terénní odběry sedimentů na jezeře Laka na Šumavě. Je nejmenším z glaciálních jezer na našem území, zato se v něm od konce doby ledové akumulovalo nejvíce sedimentu. V okolí jsou vidět rozsáhlé disturbance horských smrčin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kuneš / archiv autora
Současnost je zahlcená ekologickými problémy. Mnohé z nich se zdají být katastrofické. Pokud se ale podíváme stovky a tisíce let do minulosti, zjistíme, že mnohé změny prostředí se opakují. A že přírodní podmínky nebyly nikdy stálé. Přestože je dnešní svět jedinečný, může nám historie nabídnout porozumění dějům, které aktuálně prožíváme. Paleoekolog Petr Kuneš nám v rozhovoru pomáhá vyjasnit pohled na to, co je v přírodě přirozené, i na dobu, ve které žijeme – dobu meziledovou.
 
Jak byste popsal dnešní svět z pohledu paleoekologa?

Svět a krajina jsou jednoduše produktem toho, co se dělo v minulosti. A nejen té části, kterou si lidé pamatují z vlastního života. Ale hlavně toho, co se dělo před desítkami, stovkami, tisíci, desetitisíci i statisíci lety.

Pokud přírodu vnímáme v téhle perspektivě, vidíme, že se neustále mění. To, co máme dnes, záleží na tom, co se dělo před dávnou dobou.

Petr Kuneš je paleoekologem na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Studoval především paleoekologii vegetace v pozdní době ledové a časném holocénu a minulé doby meziledové. Dnes se zaměřuje na kvartérní paleoekologii, která díky propojení ekologie, geologie a archeologie umožňuje studovat procesy ležící za hranicí možnosti vlastního pozorování a experimentů. Rád studuje dlouhodobou dynamiku ekosystémů a prostředí, sukcesi řízenou přirozenými a antropogenními disturbancemi (klima, oheň, člověk) a srovnává výsledky se současnými procesy probíhajícími v krajině. V současnosti mimo jiné vede i projekt zkoumající historické využití krajiny a jeho vliv na výskyt významných druhů podél bavorsko-české hranice.
Petr Kuneš je paleoekologem na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Studoval především paleoekologii vegetace v pozdní době ledové a časném holocénu a minulé doby meziledové. Dnes se zaměřuje na kvartérní paleoekologii, která díky propojení ekologie, geologie a archeologie umožňuje studovat procesy ležící za hranicí možnosti vlastního pozorování a experimentů. Rád studuje dlouhodobou dynamiku ekosystémů a prostředí, sukcesi řízenou přirozenými a antropogenními disturbancemi (klima, oheň, člověk) a srovnává výsledky se současnými procesy probíhajícími v krajině. V současnosti mimo jiné vede i projekt zkoumající historické využití krajiny a jeho vliv na výskyt významných druhů podél bavorsko-české hranice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojtěch Duchoslav / archiv autora

Kde můžu ty dlouhodobé změny vidět?

Ta velmi pravěká historie, která se týká fosílii, je vidět v horninách.

Já se ale zabývám hlavně kvartérem, dnešním geologickým obdobím. V něm se nekoukáme na skály, ale jdeme do mnohem mladších záznamů. Děláme půdní sondy a historii čteme třeba ze sedimentárních záznamů z jezer nebo rašelinišť, ale i jímek nebo archeologických nalezišť.

Co si mám představit pod sedimentárním záznamem?

Představte si šumavská ledovcová jezera. Od doby, kdy vznikla, se na jejich dně usazuje bahno, v geologii se tomu říká sediment. A to bahno v sobě ukládá všechno, co se v jezeře vytvoří nebo nafouká a spláchne z okolí.

Třeba?

Hlínu, půdu nebo třeba opad ze stromů, jehlice. Co se tam hromadí nejvíc, je pyl. Protože toho je všude ve vzduchu a ve vodě hrozně velké množství. Miliardy zrníček. Z hladiny jezera se postupně sedimentují na dno. A to je typ objektu, kterým se zabývám.

Z pylových záznamů můžeme vyvodit, co se v okolní krajině vyskytovalo, a podle vrstvy, v jaké to leží, to spojit s konkrétní dobou.

Proč je zrovna pyl tak trvanlivý?

Protože se musí přenést ze samčího na samičí orgán, aby došlo k oplození. A často musí překonat prostředí, které je dost nehostinné pro genetický materiál, který nese.

Pylová zrna smrku, jedle a buku z mladších vrstev sedimentu z Černého jezera na Šumavě.
Pylová zrna smrku, jedle a buku z mladších vrstev sedimentu z Černého jezera na Šumavě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kuneš / archiv autora

Pyl se skládá z živé složky, což je v podstatě buňka s DNA, a ta je kryta buněčným obalem. Ten musí ochránit vnitřek nejenom před mechanickým poškozením, ale i před UV zářením, jež má velmi poškozující účinky. Tenhle obal obsahuje velmi odolné látky. Jednou z nich je sporopolenin, což je složitý polymer, sloučenina na bázi mastných kyselin. Jeho vlastností je, že přetrvává.

Když pyl sedimentuje, fosilizuje a rozloží se, tak vnější buněčná stěna je to jediné, co zbude. Tento obal má krásné strukturální charakteristiky, podle nichž se dá pyl určovat do čeledí, rodů, druhů.

Takže podle jednoho pylového zrnka se dá poznat rostlina, ze které pochází?

Odběry sedimentů z lokálního rašeliniště (tzv. lesní sníženiny) poblíž Tatranské Lomnice ve Vysokých Tatrách. Tyto typy záznamů vypovídají o mnohem lokálnějším vývoji porostu v okolí. V pozadí Lomnický štít. Petr Kuneš na snímku vpravo.
Odběry sedimentů z lokálního rašeliniště (tzv. lesní sníženiny) poblíž Tatranské Lomnice ve Vysokých Tatrách. Tyto typy záznamů vypovídají o mnohem lokálnějším vývoji porostu v okolí. V pozadí Lomnický štít. Petr Kuneš na snímku vpravo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jolana Tátosová / archiv autorky

Někdy se dá poznat rostlina jako druh, ale to je spíše vzácné. Celá řada rostlin je bohužel rozlišitelná jen v rámci čeledí (trávy a zejména velká část jednoděložných) nebo větších taxonomických celků, skupin rodů nebo rodů.

Jak stará jsou nejstarší pylová zrna?

Tak stará, jak dlouho pyl existuje, tedy od nástupu nahosemenných rostlin před přibližně 300 milióny let. Předtím používaly rostliny k šíření výtrusy, které se také zachovávají.

Mohou i semena být podobně trvanlivá jako pyl?

Mohou. I semena nacházíme v různých uloženinách. A je to další z fosílií, kterou můžeme extrahovat z různých vrstev.

Nicméně semena samozřejmě nemají takovou odolnost, protože jsou od toho, aby vyklíčila. Pokud jsou v suchém prostředí bez kyslíku, tak mohou vydržet relativně dlouhou dobu, ale pokud mají příležitost, tak klíčí. Potom se semeno rozloží. Délka uchování tedy není tak dlouhá jako u pylu.

Nemáte jako paleoekolog trochu tendenci podceňovat význam současných ekologických problémů, když víte, že v minulosti už takových katastrof bylo hodně? Pro nás pro lidi ale mohou být zásadní, protože my se chceme udržet naživu.

Já to beru stejně. Zase jde ale o úhel pohledu. Myslím, že většina lidí má problém s vnímáním dlouhodobé perspektivy. Setkávám se s tím často na veřejných přednáškách, kde posluchače udivuje, že něco takového existuje a má to spojitost se současným stavem. Není divu. Ve školách se tomu myslím nedává příliš prostor. Dokonce i řada našich studentů si nedokáže představit rozdíl mezi tisíci, milióny a miliardami let a procesy probíhajícími na těchto škálách.

Blatenská slať v nejvyšších partiích Šumavy. Rašeliniště slouží jako cenný zdroj informací o vývoji ekosystémů. Obvykle ale bývají mladší než ledovcová jezera.
Blatenská slať v nejvyšších partiích Šumavy. Rašeliniště slouží jako cenný zdroj informací o vývoji ekosystémů. Obvykle ale bývají mladší než ledovcová jezera.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Gabriela Florescu / archiv autorky

Je to něco odosobněného, co již zdánlivě nesouvisí s naším lidským životem. Mně dlouhodobý nadhled naopak poskytuje uvědomění si toho, že nic není konstantní a stabilní na věky a to i v perspektivě jednoho našeho času.

Souvisí vaše poznatky s ochranou přírody?

Ochrana přírody se koncentruje především na to, co je přirozené. A tomu se snažím porozumět i já. Zároveň je pro mě důležité pochopit, co můžeme považovat za cenný ekosystém a jeho klíčové druhy, které systém drží ve funkční podobě.

A co tedy považujete za přirozené?

Uvedu příklad z jižní Moravy. Studovali jsme tam nížinné lesy v lokalitě Hodonínská dúbrava. Poblíž Hodonína je rozsáhlý les, který ochranáři považují za velmi cenný. Dokonce se o něm říká, že přetrval ze středního holocénu, řekněme 6 000 let. Tehdy v nížinách měly být doubravy ještě nepoškozené člověkem. A proto je ten les tak cenný a rozrůzněný, proto tam žije spoustu vzácných druhů rostlin, hmyzu a ptactva.

Zbytek jehlice jedle bělokoré ze sedimentů Prášilského jezera na Šumavě.
Zbytek jehlice jedle bělokoré ze sedimentů Prášilského jezera na Šumavě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Alice Moravcová / archiv autorky

Když jsme se pokusili kontinuitu té doubravy vysledovat, zjistili jsme překvapení. V období vrcholného středověku došlo v tom místě k obrovské změně. Do té doby tam byla relativně odlesněná krajina, které dominovaly hlavně lískové křoviny.

Ale přibližně v polovině 14. století se najednou začala zalesňovat v doubravu. Kolega historik k tomu v záznamech našel, že kolem roku 1350 vydala místní šlechta zákaz lokalitu nadále využívat, pařezit. A právě toto rozhodnutí vedlo ke vzniku vzácného lesa. Předtím byla ta lokalita po stovky ba tisíce let velmi intenzivně využívána.

Kontinuita, kterou si ochranáři představovali, tam není.

A je to přirozená lokalita?

Samozřejmě že ne. Protože je to vázané na lidské rozhodnutí.

Já vidím přirozenost v tom, že nějaké místo je netknuté lidskou rukou. Klasicky je to prales, který na našem území prakticky nenajdeme.

Rozpadající se porost horské smrčiny v Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero pod tlakem kůrovcové kalamity. V podrostu již čeká další generace lesa.
Rozpadající se porost horské smrčiny v Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero pod tlakem kůrovcové kalamity. V podrostu již čeká další generace lesa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kuneš / archiv autora

Mají tato vaše zjištění o vlivu člověka nějaký praktický význam na ochranu těch území?

Určitě. Jednak je po tom hlad ze strany správ chráněných území. Když připravují plány pro budoucí období, chtějí do nich včlenit představu toho, co mají dělat, aby se přiblížili přírodě blízkým společenstvům.

A tam je zrovna prostor pro paleoekologa, aby řekl: Takhle to tady bylo před 200 lety, takhle před 1000 lety. Můžeme doporučit, co do managementu zakomponovat, abychom se přiblížili stavu, kdy to v lokalitě fungovalo bez intenzivního působení člověka.

O tom se vedou dlouhé spory třeba na Šumavě…

Právě tam jsme zjišťovali, jak moc přirozené je zastoupení smrku v šumavských lesích. Ten je mnoha lidmi viděn jako něco, co je tam dosazené člověkem, tudíž nepřirozené a mělo by proto být upozaděno.

My jsme sledovali dlouhodobý vývoj populací smrku, dělali různé rekonstrukce a zjistili jsme, že smrk tam v podstatě funguje už 9 000 let. A jeho současné zastoupení se po celých 9 000 let v podstatě neměnilo. To je velmi dobrá zpráva pro ochranu přírody. To, co je tam teď, je správně.

Co v datech nevidíme, je věková skladba. Ale druhové zastoupení je v pořádku.

Zároveň jsme se chtěli podívat na přirozenost fungování ekosystémů...

Za tím se skrývá kůrovec?

Ano, sledovali jsme výskyt dřevokazného hmyzu. A v sedimentech se nám podařilo najít i kůrovce. A zjistili jsme, že je neustálou součástí lesa.

Pak jsme zkoumali požáry. To není věc, která by za posledních 200 let byla ze Šumavy známá. Ale zjistili jsme, že v minulosti to byl velmi častý jev. V období časného novověku, středověku i po mnoho tisíc let předtím utvářely požáry podobu šumavské krajiny. Dnes, kdy se tam oheň nedostane, mohou vznikat jiné problémy, třeba daleko masivnější kůrovcové kalamity.

Strom napadený kůrovcem na břehu Čertova jezera na Šumavě.
Strom napadený kůrovcem na břehu Čertova jezera na Šumavě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kuneš / archiv autora

Postupná eliminace požárů vede i k celkovému okyselování ekosystému. A to má negativní vliv i na jezera, například na populaci vzácné rostliny šídlatky. Pokud by se zavedl management vypalování, mohlo by to pomoct těmto vzácným druhům.

Taková doporučení jsou ale složitá, protože nemají oporu v zákoně. Národní park zajásal, že by vypalování bylo skvělé. Ale nelegální.

Dají se vaše poznatky o minulosti opravdu přenést do přítomnosti, vzhledem k odlišnému stavu planety? Podmínky přece nejsou stejné jako v minulosti?

Nejsou. Ale podmínky nebyly nikdy v minulosti konstantní.

Jedna z věcí, kterou se inspirujeme, je klimatická změna, konkrétně současná změna teplot. Podobnou změnu klimatu jsme vypozorovali na konci poslední doby ledové. A to zejména z hlediska teplotního rozdílu. Tehdy se během 50–100 let oteplilo až o 7 °C, což je drastické. Toho dnes rozhodně nedosahujeme. Ale máme analogie z minulosti, jak příroda v té době reagovala.

Jak tehdy reagovala?

Velmi rychle. Lesy byly schopné reagovat v řádu desítek let. I vodní organismy v jezerech.

Zároveň ale docházelo i k vymírání různých organismů. Tou nejznámější skupinou, která v té době vymizela, jsou megaherbivoři, třeba mamuti. O nich se soudí, že na některých kontinentech mohli vymřít v důsledku těchto obrovských změn klimatu.

To je jakási analogie toho, co bychom mohli pozorovat dneska. Soudí se, že areály některých druhů se smrští natolik, že dojde k jejich vymření.

O mamutech se soudí, že na některých kontinentech mohli vymřít v důsledku těchto obrovských změn klimatu.
O mamutech se soudí, že na některých kontinentech mohli vymřít v důsledku těchto obrovských změn klimatu.

Nejsou to stejné podmínky v absolutních číslech, protože dnes je daleko tepleji, ale ty mechanismy jsou podobné.

Je krajina, která je přirozená, cenná? Dělá se mezi nimi rovnítko?

Často. Ale podle mě je to špatně. Já cennost krajiny vidím ve schopnosti jejího fungování.

Nikdo asi nechce, abychom měli 100 % České republiky pokryté pralesem. To by byla naprosto nefunkční krajina. Člověk potřebuje krajinu otevřenou a potřebuje v ní dělat zemědělskou činnost. Ale zároveň potřebuje, aby z krajiny nevymizely všechny důležité druhy, které budou držet stabilní ekosystém lesa nebo stabilní ekosystém luk.

Pokud v krajině nebudeme mít klíčové druhy, nebude fungovat. Což se nám může stát, když například budeme louku intenzivně hnojit. A za pár let můžeme zjistit, že je zarostlá invazní rostlinou, která nám způsobí extrémní erozi a vyplavení živin a ekosystém přestane fungovat.

Co já považuji za cenné, je mozaika vzájemně fungujících ekosystémů, která drží určitou biodiverzitu a heterogenitu krajiny. Jenom díky té pestrosti a vzájemnému působení může krajina fungovat.

A ví se, jak má ta mozaika vypadat?

Ano, to je známé, ochrana přírody s tím pracuje. Proto se cílí na ochranu maloplošných i velkoplošných území a na klíčové druhy i společenstva. Aby byla zachována celková rozmanitost v území.

Takže ochrana brouka páchníka, který většinu lidí nezajímá, se dá spojit s rovnováhou krajiny?

Přesně tak. My teď v jednom projektu sledujeme pět klíčových druhů, jejich životní cyklus a hodnotu. Jedním z nich je perlorodka říční. Lidi si můžou říct, k čemu nám je záchrana škeble…

Ale ona nám indikuje kvalitu vodního prostředí. Ukazuje, kolik vody je v krajině a jak je ta voda čistá. Protože perlorodka se živí detritem, neživou organickou hmotou, která pochází z okolních zaplavovaných luk. Takových luk je čím dál méně. Máme hypotézu, že čím více meliorací máme v krajině, tím méně máme perlorodky.

Kolonie perlorodky v odchovném prvku potoka v Ašském výběžku.
Kolonie perlorodky v odchovném prvku potoka v Ašském výběžku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kuneš / archiv autora

Na perlorodku navazují další druhy, které žijí na vlhkých loukách, například čertkus luční. To je rostlina, na kterou je vázaný motýl hnědásek chrastavcový. A takhle můžete jít dál a dál a zjišťujete, že je tam spousta druhů, které jsou velmi ohrožené, ale působí jako velmi dobré indikátory zdraví krajiny a zároveň cennosti ekosystémů.

Pokud bychom je vzali odděleně, tak bychom mohli říct, k čemu je nám vážka, která žije ve slepém říčním rameni. Ale když se na ně díváme dohromady, tak nám indikují funkci celého ekosystému.

A to není všechno. Na mikrobiální procesy pro tvorbu detritu, kterým se perlorodka živí, působí zřejmě i složení lesů. To, zda jsou jehličnaté nebo listnaté, jestli zvyšují nebo snižují teplotu půdy. A tím i teplotu vody, která pak sytí prameniště a potoky, ve kterých žije perlorodka.

Zamokřená louka v oblasti Ašského výběžku na níž jsou vidět pásy vysetého čertkusu za účelem ochrany vzácného hnědáska chrastavcového.
Zamokřená louka v oblasti Ašského výběžku na níž jsou vidět pásy vysetého čertkusu za účelem ochrany vzácného hnědáska chrastavcového.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kuneš / archiv autora

Snažíme se objevit vztahy, které jdou od jednotlivých druhů po celou krajinu. A propojují ji ve fungující systém.

A funguje to pro perlorodku?

Perlorodka je kriticky ohrožený druh. Má to ale i širší důsledky.

Dnes se bavíme o tom, jak zadržet vodu v krajině. A my vidíme, že ekosystém je schopný to dělat sám, jenom musíme udělat malé změny k tomu, abychom mu to umožnili.

Jaká malá změna se dá udělat?

To chceme v projektu vyzkoušet.

My máme trochu náhled do problému, který perlorodka má. Protože zkoumáme zároveň bavorskou a českou stranu, vidíme rozdílný přístup v managementu krajin, zejména po druhé světové válce. Z toho na české straně vystupuje obrovská změna v 60. letech 20. století, kdy docházelo k melioracím.

Spousta pramenišť a podmáčených luk byla zmeliorována a voda rychle odvedena z krajiny, což zřejmě vedlo k zániku pramenišť, menšímu přísunu vody a detritu do vodních toků. Dnes v létě vidíme, že řada z těch potoků během července a srpna vysychá. Což je například pro perlorodku fatální.

A my bychom chtěli zkusit, co se stane, když melioraci odstraníme nebo uděláme jiné malé změny. Jestli se nám část toho území zamokří. Zkušenosti z jiných území jsou, že se najednou objeví voda.

Je to jednoduché řešení, které by ani nestálo moc peněz. A ukázalo by se, jak jednoduché je vodu v krajině zadržet.

V současnosti prožíváme obrovské narušení lesních ekosystémů. Zná paleoekologie nějaký obdobný plošný příklad z minulosti?

Víme, že se to děje opakovaně, ale nevidíme, že by to bylo plošné. Problém plošnosti je ve věkové struktuře a monotónnosti porostů.

My teď sklízíme management začátku 19. století, kdy se ve všech českých i evropských zemích začalo intenzivně lesnicky hospodařit a cíleně se měnila druhová skladba lesů na smrkové porosty.

Nesouvisí skladba lesů i s obsahem živin v půdě, například fosforu?

Petr Kuneš při pylové analýze vzorků získaných ze sedimentů šumavských jezer.
Petr Kuneš při pylové analýze vzorků získaných ze sedimentů šumavských jezer.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojtěch Duchoslav / archiv autora

To se velmi těžko sleduje na našem nepřirozeném vývoji, kdy na krajinu velmi intenzivně působí člověk. Ale když se podíváme do některé z předchozích dob meziledových, kdy tu ještě nebyl člověk, tak můžeme vývoj ekosystémů sledovat.

Jak to tedy vypadá?

Když končí doba ledová, je všude spousta živin díky tomu, že se přenáší větrem. Je k dispozici spousta fosforu, který se z obnažených mořských šelfů a glaciálních sedimentů nafouká na pevninu ve formě prachu, ze kterého pak vzniká spraš.

V prvotním stádiu je tedy hrozně moc živin. Časem vyroste les, který postupně mění druhovou skladbu. Jak jsou klimatické podmínky stabilní, živiny se z ekosystému vymývají. To je proces, který trvá několik tisíc let. A limitní živina je fosfor, který už se prakticky nedostává zpět do oběhu.

Na konci doby meziledové se dostaneme do stavu, kdy je velký hlad po fosforu, protože je ho velký nedostatek. A ekosystém sám od sebe degraduje. To je hypotéza, která je potvrzená na mnoha příkladech z historických období, kdy byl vývoj nepřerušený.

A kde jsme teď?

Teď jsme na tom konci doby meziledové. Jsme ale na divném konci, protože člověk fosfor do oběhu neustále dodává ve formě fosfátových hnojiv. Ale možná přijde doba, kdy už nebude kde fosfor brát.

V budoucnosti neodvratně přijde další doba ledová. Jsme tady už 11 500 let bez přerušení, takže už docela dlouho přetahujeme.

Jsou různé teorie, že doba ledová už začíná, jenom jsme si toho nevšimli. Zároveň další teorie říkají, že už od neolitu člověk mění obsahy skleníkových plynů a tím i průběh klimatu. Vědci neví, kde přesně se nacházíme. Někdo říká, že nás čeká ještě dalších 10 000 let.

Jsme schopní dobou ledovou projít?

Člověk už jí prošel. Otázka je, jestli je jí schopná projít civilizace.

Člověk se ponejvíce vyvíjel v době ledové a je na ni zvyklý více než na tu meziledovou.

Foto | Mauricio Antón / Wikimedia Commons

To je taky důvod, proč se člověk obecně snaží odlesňovat. Člověk nesnáší les, nesnáší zalesnění. To vám řekne každý archeolog, který se tím zabývá. Lidi chtějí přehled, aby mohli lovit, aby mohli pěstovat. Přirozenost člověka je v bezlesí. V tom se člověk vyvinul.

Civilizace je ale velmi křehká a další dobou ledovou by byla dost poznamenaná. A je otázkou, na jaké úrovni budeme, až glaciál přijde, aby se s tím společnost dokázala vyrovnat. Současné změny klimatu, které jsou velmi rychlé, nám ukazují nejistotu, která je se změnami spojená. Je jedno, že zdánlivě vedou opačným směrem. Ale dostáváme se z období stability do období nestability. A na to není společnost zvyklá.

Civilizace potřebuje mít vymezené koleje, ve kterých je zvyklá fungovat. Analogii najdeme v Mezopotámii a starověkých kulturách. Když došlo k větším výkyvům, třeba suchu, civilizace zvyklé na stabilitu nebyly změnu schopné ustát.

Jak si vůči síle těchto přírodních procesů dnes stojíme s technologiemi? Blížíme se tomu, že bychom jimi byli schopni některé procesy zastavit nebo zvrátit?

Technologie na to určitě jsou, ale my nevíme, jak je použít. Klimatologové v podstatě nerozumí tomu, jak funguje klimatický systém. Produkují modely, které všichni známe. Ale z nich se nedá říct, jestli za 100 let bude tepleji o 2 °C nebo o 8 °C. A to je dost diametrální rozdíl.

Já to chápu, protože klimatický systém je tak složitý, že jeden malý modůlek v tom celém modelu změní predikci o 180 stupňů. A my pořád nevíme, co všechno v něm hraje roli. Já to klimatologům nezávidím, protože to je předpovídání budoucnosti. Oni to samozřejmě musí dělat a je dobře, že varují společnost. Ale nedají se udělat přesné predikce a proto se ani nedají použít technologie, kterými bychom třeba jímali CO2 z atmosféry a někam ho ukládali. Protože nevíme kolik. A kdo to má určit? Co když tím vyvoláme další zvrat, například další dobu ledovou?

Tím to nechci celé banalizovat. Je velmi důležité o tom mluvit, protože je to hrozba, na kterou se musíme připravit, a musíme se snažit udělat co nejvíce pro to, aby se to nedělo. Ale zároveň je potřeba přiznat, že o tom víme velmi málo.

Proč se tedy máme snažit, když nevíme, pro co?

Člověk by se měl chovat tak, aby tady sám chtěl žít ještě za 100 nebo 200 let. Včetně fungujících ekosystémů.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (376)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

3.3.2021 06:36
Citace: "Člověk by se měl chovat tak, aby tady sám chtěl žít ještě za 100 nebo 200 let. Včetně fungujících ekosystémů."
Dobrá poznámka na konec. Jenže my si myslíme, že technologií všechno doženeme a překonáme. Takže nejde ani tak o člověka, jako spíše o ty fungující ekosystémy.
A jistým druhem ekosystému, velmi umělého, je i město samo. Typické xerofitní stanoviště, kde by člověk bez podpory umělých systémů nebyl schopen žít.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

3.3.2021 09:48 Reaguje na Katka Pazderů
Bez umělých ekosystémů na téhle planetě nemůže přežívat víc než pár set milionů lidí...

Není místo.
Ostatně podívejte se na nějakou noční satelitní fotku zeměkoule a podívejte se na jak málo prostoru pevniny jsou nějaká světla -

Realita je že valná většina souší je k obývání člověkem nevhodná i za cenu toho že žije ve městech za cenu energie.
Prosté přežití v daných místech by vyžadovalo víc energie než lze z toho místa získat, a víc potravin než by tam šlo vypěstovat.

Krom toho tahle koncetrace a specializace umožňuje to že celkové množství prostoru které spotřebuje vypěstovat a dovézt potraviny pro město je ve vhodnější (a specializované) oblasi menší než kdyby se tam ti lidi z měst rovnoměrně rozpostřeli a každý si dělal na svém všechno. Distribuce čehokoliv by byla řádově horší než nyní a sežrala mnohem víc energie.

Krom toho - expanze do některých oblastí - třeba jiho-americké pusty - by v případě intenzivního zemědělství byla naprostou katastrofou - prakticky jedinou plodinou která tam patří je tráva (jediná věc co ochrání ten ekosystém před erozí)

akorát tu musí spásat velká stáda býložravců jinak to skončí v podstatě výrobou pouště.
A pro člověka je taková oblast využitelná v podstatě jenom konzumací těch býložravců. (to samé platí v Africe, či třeba na Islandu) pěstovat tam cokoliv mimo trávy - průser.
výsledek by byl horší dezertifikace než likdivace pralesů v Brazílii.

Příklad kde k tomu došlo - vnitřní Čína. snaha vydolovat z území víc jídla nemasným zemědělstvím vedlo ke katastrofální erozi.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.3.2021 08:30 Reaguje na Vaclav Sobr
to by se dalo říci, že kovid ještě nemá ty správný čísla
Odpovědět
ig

3.3.2021 11:56 Reaguje na Katka Pazderů
To není tak, že se holedbáme, že technologií vše překonáme. Realita je taková, že nám nic jiného nezbývá, už jsme daleko za prahem technologické civilizace (ať už jsme to chtěli nebo se to vyvinulo "nějak samo") a máme jedinou možnost, doufat, že se díky použití technologie a využití zdrojů dostaneme z metastabilního stavu do stabilního ("trvale udržitelného") dřív, než se současné zdroje vyčerpají. Bohužel, hlasy typu "musíme zbrzdit" jsou z tohoto hlediska kontraproduktivní.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.3.2021 07:59 Reaguje na
Nás i tuto planetu nejvíce ohrožuje omezenost lidského "rozumu" a ono "nic jiného než to co je nám nezbývá".... selektivní myšlení...

Toto tvrdí jen ti, kterým současná situace vyhovuje... rozumný a do sebe nezahleděný člověk hledá jak nové informace a způsoby, tak potom řešení.

Tato otevřenost mysli je důležitá i pro průmysl a výrobu, protože konzervatismus = nekonkurenceschopnost....

Funguje to i v přírodě.... ten kdo je konzervativní (neadaptibilní) ve všech případech bez výjimky vyhyne.... to jsou zákony celého vesmíru co se snažíte neustále popírat....
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 09:46
Nádherný článek, který se čte jako bestseler, navíc hodnotný.
Mě zaujalo zejména :
"Pokud v krajině nebudeme mít klíčové druhy, nebude fungovat. .. .
Co já považuji za cenné, je mozaika vzájemně fungujících ekosystémů, která drží určitou biodiverzitu a heterogenitu krajiny. Jenom díky té pestrosti a vzájemnému působení může krajina fungovat.
a dále:
"Klimatologové v podstatě nerozumí tomu, jak funguje klimatický systém. Produkují modely, které všichni známe. Ale z nich se nedá říct, jestli za 100 let bude tepleji o 2 °C nebo o 8 °C. A to je dost diametrální rozdíl."

Do posledního puntíku podepíši vše, co ten chlap napsal. Tyhle lidi potřebujeme do čela státní ochrany ŽP a ne stávající kancelářské krysy.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 19:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když tomu nerozumí autor, ještě to neznamená, že tomu nerozumí nikdo...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.3.2021 09:50
Pohled vědce a paleoekologa. Klimaalarmistům z Gretajugend se nebude líbit.
Odpovědět
TB

Tomáš Bazinek

3.3.2021 13:56 Reaguje na Michal Ukropec
https://youtu.be/T7Qfgz2BVeY
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.3.2021 18:35 Reaguje na Tomáš Bazinek
Trefné.
Hodí se i na řadu komentů ekolistích mudrlantů.
Odpovědět
ig

3.3.2021 11:48
Velmi pěkný článek, bez ideologického nánosu, takových je dnes málo.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 11:54
Pěkný článek.

Jen jedna drobnost a to k tomu:

,,Klimatologové v podstatě nerozumí tomu, jak funguje klimatický systém.,,

Je to trochu odvážné tvrzení. Má stejnou váhu asi jako kdyby někdo napsal, že pan Petr Kuneš nerozumí paleoekologii.
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 12:01 Reaguje na Petr Eliáš
Proč se vyjadřujete k něčemu čemu vůbec nerozumíte?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 12:04 Reaguje na Milan G
Jen tak...lapač na hňupy. ;)
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 12:57 Reaguje na Petr Eliáš
Jak se říká kdyby hloupost nadnášela vy se budete vznášet jedna radost.
Já chápu, že vám vadí co řekl p.Kuneš neboť to vyvrací vaši přitroublou víru, bolí to co Peťulo? Pokud se podle klimatologů se oteplí v rozmezí 2-8 stupňů tak je něco špatně, ten rozptyl je prostě velký. Pokud IPCC, kterou se tady pořád oháníte, ve svých dokumentech ohledně klimatu říká, že pravděpodobně, méně pravděpodobně, nepravděpodobně anebo velice pravděpodobně tak to také o něčem vypovídá. A vzhledem k tomu, že klima představuje komplikovaný nelineární systém, je však úspěch modelů značně omezený, protože modelování klimatu je poplatné teorii chaosu, kde poměrně bezvýznamná vstupní změna, může zásadně pozměnit výsledek.

A nakonec přichází oblíbená parketa Eliáše, zdroje, zdroje a zdroje. Vlastně tím tvrdíte, že pokud p. Kuneš neodzdrojoval svoje vlastní výzkumy tak lže. Jděte za roh a dejte si pohlavek možná se proberete :-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 13:39 Reaguje na Milan G
Sám si dej flákanec Milouši. ;) Víš, každý všemu hned slepě nevěří, jako ty. A chtít zdroje, i z vlastního výzkumu, je normální. Ale to nepochopíš.
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 16:08 Reaguje na Petr Eliáš
Tak určitě, věř si čemu chceš. No jo tak to nějak ukončím, malá, bezvýznamná nula, která nic nedokázala jménem eliáš plivla svojí jedovatou slinu na člověka, který něco dokázal. Jak symptomatické, hovno poučuje mistra.

Jj já vím, na nevěrohodné zdroje jseš pašák ty.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 16:19 Reaguje na Milan G
No jo. Jen se krásně ukaž ... jaké omezené prostoduché hovado jsi. Sbohem moulo. ;)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.3.2021 08:02 Reaguje na Petr Eliáš
Soucítím s Vámi :D
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.3.2021 12:07 Reaguje na Petr Eliáš
nepochybuji, že by na přímou otázku, jestli tedy on rozumí nebo nerozumí paleoekologii, odpověděl v tom smyslu, že čím víc toho ví, tím víc si uvědomuje, kolik toho neví a jen matně tuší, kolik je toho, o čem ani netuší, že by to měl chtít vědět.
sebejisté prognózy (každou chvíli jiné) jiné zmiňované vědní disciplíny takovou skromnost a zdrženlivost většinou nevykazují.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 12:25 Reaguje na Lukas B.
Nepochybujte, vaše věc. Ale když chce někdo tvrdit to co tvrdí p. Kuneš, musí proto mít důkaz a ten jaksi p. Kuneš nepředložil. Takže platí to, co jsem psal výše.

Vlastně celkově p. Kuneš mohl v rozhovoru zmínit nějaké zdroje (nebo autorka článku je mohla poskytnout) ať si čtenář může tvrzení ověřit.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.3.2021 13:02 Reaguje na Petr Eliáš
Pan Kuneš je zdrojem. Je vědec. Pouze ekologisti se dokola odvolávají na své schválené ekologistické zdroje s přesvědčením, že 100x opakovaná lež se stává pravdou.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 13:40 Reaguje na Michal Ukropec
Ještě nějaký další blábol tu vypotíte?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.3.2021 08:05 Reaguje na Michal Ukropec
Vám a vám podobným se prostě libí ti vědci, kteří říkají co se vám libí :D jste komicky selektivní... :D
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 13:10 Reaguje na Petr Eliáš
Vystudoval jsem biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Doktorát se zaměřením na paleoekologii vegetace v pozdním glaciálu a časném holocénu jsem obhájil v roce 2008 na katedře botaniky. Od 2009 do 2011 jsem se jako postdoktorand na Department for Geoscience, Aarhus University zabýval minulými interglaciály. Zde se zabývám kvartérní paleoekologií, kterou obecně považuji za propojení mezi ekologií, geologií a archeologií na různých časových škálách.
======================
Pan Eliáš připomíná laika,který po arcibiskupovi Dukovi na konec kázání požaduje předložení diplomu o složení zkoušek. Jinak to není pravda.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 13:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
No a co? :D To znamená, že si může říkat co chce a nepředkládat zdroje? :D
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 13:49 Reaguje na Petr Eliáš
To znamená že jsou autority.
S ohledem na jeho postavení UK ,odbornost a praxi lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat objektivitu předložených tvrzení.

Tedy pokud pan Hanzl nezjistí, že má známé v Rusku.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 13:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Noo joooo ... tak když je pán autorita, tak mu musíme věřit i bez zdrojů. :-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.3.2021 23:37 Reaguje na Petr Eliáš
Boha jeho ... je to ROZHOVOR ... a to rozhovor poměrně široce tematický a pro převážně laickou veřejnost (tady jsem!!!:-))). Co by tam dělaly nějaké zdroje?

Jo, pokud by se jednalo o páně Kunešův odborný článek, který by se vázal k nějaké poměrně vymezené oblasti, tak to by byla jiná, požadavek na zdroje by byl zcela v pořádku a já nepochybuji, že by u článku byly uvedeny.

Mícháte prostě jabka a hrušky.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.3.2021 08:19 Reaguje na Svatá Prostoto
Nemíchám. I v tom rozhovoru mohl říct odkud čerpá. Nebo se ho mohla redaktorka zeptat (dopsat zdroje pod článek). ;)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.3.2021 12:52 Reaguje na Petr Eliáš
To holčina sice mohla, a nebylo by to až tak od věci, ale neudělala to.

Jako že by si měl v takovém případě hrát Kuneš na Hujera a cpát jí to ... to je prostě blbost.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.3.2021 08:10 Reaguje na Svatá Prostoto
Cpát někomu zdroje legitimizující jeho tvrzení jakožto vědce...

To zní jako dobrý absurdní vtip... :D
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.3.2021 21:16 Reaguje na Petr Eliáš
Vy přece, podle toho, co jste tady zatím vyprodukoval žádné zdroje nepotřebujete, protože vůbec netušíte o co jde, totiž že v ekologii jde o peníze (ty, které lze z lidí pomocí ekologických opatření vyrazit).
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 22:00 Reaguje na Jiří Daneš
No tak určitě. ;)
Odpovědět
LS

Lukas Spitzer

5.3.2021 14:54 Reaguje na Petr Eliáš
Metrics overview
50 - Documents by author
1616 - Citations by 1009 documents
23 - h-index
2734 - počet zdrojů, které autor citoval ve svých pracich.

To jako zdroje stačí. Nebo je chcete sem nakopirovat v seznamu?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.3.2021 19:22 Reaguje na Lukas Spitzer
Ne nemusíte. Stačil by jen odkaz někam kde vysvětluje tvrzení o tom, že: ,,Klimatologové v podstatě nerozumí tomu, jak funguje klimatický systém.,, Nic víc a nic méně.

Víte, já nepochybuji že je pan Kuneš dobrým vědcem, jen by měl mít toto odvážné tvrzení něčím podložené.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.3.2021 08:27 Reaguje na Jiří Daneš
Dobrý den přeji. Kdysi dávno jsem měl knihu zabývající se dendrologicko-floristických pásem. Jelikož je to více jak 30 let, nemohu si vzpomenout na autora. Poradíte?
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 11:56
Za poslední dobu jeden z mála vynikajících článků. Konečně mluví k tématu někdo kdo tomu rozumí, kdo má k přírodě vztah a kdo má tak trochu nadhled. Paní Kováříková díky, to se Vám povedlo a pochopitelně dík p.Kunešovi.

Za povšimnutí stojí...Právě tam jsme zjišťovali, jak moc přirozené je zastoupení smrku v šumavských lesích. Ten je mnoha lidmi viděn jako něco, co je tam dosazené člověkem, tudíž nepřirozené a mělo by proto být upozaděno.
My jsme sledovali dlouhodobý vývoj populací smrku, dělali různé rekonstrukce a zjistili jsme, že smrk tam v podstatě funguje už 9 000 let. A jeho současné zastoupení se po celých 9 000 let v podstatě neměnilo. To je velmi dobrá zpráva pro ochranu přírody. To, co je tam teď, je správně...takže pravý opak toho co tvrdí pomatenci typu Bláhy a dalších.

....Jedna z věcí, kterou se inspirujeme, je klimatická změna, konkrétně současná změna teplot. Podobnou změnu klimatu jsme vypozorovali na konci poslední doby ledové. A to zejména z hlediska teplotního rozdílu. Tehdy se během 50–100 let oteplilo až o 7 °C, což je drastické. Toho dnes rozhodně nedosahujeme. Ale máme analogie z minulosti, jak příroda v té době reagovala...opakování matka moudrosti k změně klimatu.

A ke klimatu ještě jednou..Technologie na to určitě jsou, ale my nevíme, jak je použít. Klimatologové v podstatě nerozumí tomu, jak funguje klimatický systém. Produkují modely, které všichni známe. Ale z nich se nedá říct, jestli za 100 let bude tepleji o 2 °C nebo o 8 °C. A to je dost diametrální rozdíl.. k tomu jednoduše není co dodat.

Pane Kuneš ještě jednou díky za perfektní článek.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.3.2021 12:30 Reaguje na Milan G
Duhový Bláha a spol. se snaží rozvrátit přírodní rovnováhu. Pouze v nejslabším článku ochrany přírody může zvítězit ekologistická revoluce. Upravený V.I.Lenin.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.3.2021 21:43 Reaguje na Michal Ukropec
Mohl byste prosím stručně napsat, jak se snaží duhový Bláha rozvrátit přírodní rovnováhu? Já si nemyslím,že se o něco takového snaží, ale třeba mne Vaše argumenty přesvědčí. Předem za ně děkuji.
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 21:59 Reaguje na Majka Kletečková
Chcete nám tady namluvit, že nikdy nikdo z nich, ekopomatenců, netvrdil, že smrk na Šumavu nepatří? A že je jen dobře, když kůrovec kompletně smrk zlikviduje. Doporučuji si zpětně prostudovat články zde na Ekolistu. A že jedná o rozvrat šumavské přírody je víc než nabíledni.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.3.2021 23:46 Reaguje na Milan G
No, tady si myslím, že nemáte úplně pravdu. Problém není ten smrk, a to myslím ta DUHA (která mne jinak v mnoha ohledech pěkně se.., ehm, zlobí:-) ani netvrdí, ale způsob jeho pěstování a důsledky tohoto. Prostě smrková plantáž. Která proti kůrovci, krom jiného, nemá šanci. A vykácet to tam a vysadit tam opět stejnou plantáž, byť ze smrku, který sám o sobě je ok, je koledování si o průser.

Tím, že se to tam nechá na pokoji je velká šance, že ten smrk bude i nadále dominantní dřevinou, což je přirozené a tedy ok, ale jednak zejména z počátku s výraznou příměsí pionýrských dřevin, a díky za ně, a hlavně bude docházet k postupnému rozvoji věkově různorodého lesa. Což je cílem.
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 16:44 Reaguje na Svatá Prostoto
Tentokrát se pletete, jedná se o ten smrk. Kolikrát tady v diskusi, ale i z jiných pramenů vím, že největší nepřítel těchle pomatenců, včetně Bláhy je ten obyčejný smrk.
A jedna věc, mluvit o smrkové plantáži jako o Šumavě to chce hodně odvahy. Trojmezný a další nemají s plantáží opravdu nic společného. Nebudu se pořád opakovat, tu Šumavu jsem prošel je tomu dva roky zpátky, co jsem viděl jsem tady na Ekolistu napsal.

Jen tak mimochodem, koukněte na tu hned první fotku u tohoto článku, jezero Laka a okolo z velké většiny sežraný les. Na jednu stranu klidně necháváme sežrat silné stromy kůrovcem a na druhou stranu chodí lidi sázet mladé stromky. Kdysi jsme chodili taky sázet, teď když vidíme tu apokalypsu na Šumavě už sázet nechodíme. Proč, také.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.3.2021 21:27 Reaguje na Milan G
Dávám za pravdu Svaté Prostotě a ne Vám. Proč myslíte, že se "Duháci" a jejich sympatizanti přivazovali na Šumavě ke stromům?
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 22:16 Reaguje na Majka Kletečková
Protože znám vaše názory, je mi úplně jedno komu dáváte za pravdu. Hlavně si srovnejte sama svoje pravdy a pak bude vše OK, hlavně co se týká psů.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.3.2021 15:31 Reaguje na Milan G
Zcela upřímně ... mně na té první fotce vůbec nic nepobuřuje, naopak je vidět, že ta spodní patra slušně jedou.
Nejsem nijaký ortodoxní milovník Šumavy ... preferuji vyšší hory ... ale občas tam zajedu a i v reálu mi to nijak nevadí a přijde ok.

Vy jste pro vykácení a výsadbu nových stromků, já jsem v klidové zóně NP ... ne hospodářském lese!!! ... pro to nechat to být. Já bych to nechal teda i u nás v lese, ale to by bylo povstání na vsi. A na ouřadě k tomu:-).

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 20:32 Reaguje na Milan G
"Tehdy se během 50–100 let oteplilo až o 7 °C, což je drastické".
Ten člověk tam ovšem nepíše, že to byla asi jen nějaká lokální změna, asi zase vratná, protože v záznamech světového (ani našeho) klimatu nic takového není. Od vrcholící doby ledové doposud se oteplilo řádově o +5, možná + 6°C a trvalo to řádově 50 tisíc let.
Odpovědět
kk

karel krasensky

3.3.2021 12:44
Zhruba před rokem začalo masove vymirani jednoho přemnoženeho druhu.Konkretně homo sapiens
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.3.2021 13:04 Reaguje na karel krasensky
Nahrazuje ho Homo aktivitatis. Ten se množí jak coronavirus.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

3.3.2021 13:48 Reaguje na karel krasensky
no covid dokázal v podstatě jenom vyrovnat růst rychlosti populačního přírůstku.

a vymírání ho vážně označit nejde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 20:33 Reaguje na Vaclav Sobr
Ani to ne. Rozvojové země to postihuje minimálně.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.3.2021 23:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono je to postihuje tak nějak podobně jako nás, jenže z toho, co je tady celo kontinentální katastrofa, je tam prostě něco, na co zařve pár procent (a kdo ví jestli) těch nejstarších ... a těch tam fakt není moc. Což tam s ohledem na tu nepřebernou škálu jak zařvat na někoho fakt moc dojem neudělá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 07:32 Reaguje na Svatá Prostoto
Možná tak, možná oni mají lepší a dobře trénovaný imunitní systém.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.3.2021 12:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to asi rozhodně, zejména ti, co přežili třeba dětství ... což tam může být docela výzva. Oni jsou zvyklí na jiné hrůzy.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.3.2021 21:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Možná hraje roli také to, že tam převažují mladší lidé, zatímco v našem světě převažují starší ročníky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.3.2021 12:44
Připojuji se s kladným hodnocením tohoto článku.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

3.3.2021 13:28
Ad klíčové druhy - cenné. Konečně to někdo píše. Ad nespolehlivost klimatických modelů - autor spíše modelům nerozumí - již celkem spolehlivě 50 let předpovídají. Doba ledová, respektive bod zlomu k jejímu nástupu totálním zastavením Golfské proudu patrně nehrozí. Zatím se jeho zpomalování, což znamená dva efekty - míň tepla do Evropy a míň srážek Golfského proudu globálním oteplováním, v tom prvním zcela stírá globálním oteplováním, ale zatím zásadní dopad tohoto jevu je, že v Evropě budeme mít méně vláhy. Do toho vstupují ještě jet streamy (chaotická distribuce jak srážek tak teplot) a neznámně silný plus vliv oteplení vlivem tání kryosféry (rychlost změny albeda Arktidy, metan a CO2 z půdy a hydráty metanu ze dna severských moří). Mně se zatím zdá, že jsme rozkývali klima tak, že to nedopadne dobře jak na jednu či druhou stranu. Jinak doba ledová v plné síle znamená konce civilizace i lidstva, při silném oteplování patrně taky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 13:36 Reaguje na Jiří Malík
https://www.severe-weather.eu/long-range-2/spring-season-2021-weather-forecast-united-states-europe-fa/

To je jiná káva !
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

3.3.2021 15:50 Reaguje na Jiří Malík
To si iba myslíme, že sme rozkývali klima. Klima bolo zjavne rozkývané aj v minulosti. Vedia to minimálne paleontológovia, tam je trúfam si povedať že panuje 100% vedecký koncenzus o rozkývanosti klimatu v minulosti.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

3.3.2021 16:07
Neumím se vyjádřit k paleoekologickému obsahu článku, ale líbí se mi a děkuji za něj.

Ale toto: "Klimatologové v podstatě nerozumí tomu, jak funguje klimatický systém. Produkují modely, které všichni známe. Ale z nich se nedá říct, jestli za 100 let bude tepleji o 2 °C nebo o 8 °C." je úplně mimo mísu.

Rozptyl klimatických modelů od změny na konci století o x °C (klidně 2 až 8 °C jak píše autor) není vlastnost klimatického modelu nebo výsledek neznalosti klimatického systému. To je daň za neznalost socioekonomického a technologického vývoje v následujících desetiletích. Proto se v klimatických modelech počítá s tzv. emisním scénářem. V rámci jednoho emisního scénáře, tj. v rámci jednoho odhadu chování člověka v následujících desetiletích, je na konci odhad teploty v intervalu max 1,5 °C. A to je o dost větší přesnost než autorem uváděných 6 °C.

Je smutné, že někdo takto shodí vlastní odborný text. A mě osobně to velmi mrzí.
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 16:33 Reaguje na Radim Tolasz
Mám dotaz, co je to emisní scénář? Chápu to dobře, že je to jen zase odhad? Jak vysokou přesnost má a kdo je jeho tvůrcem?
Je celkem jasné, že se vás ono tvrzení dotkne, já osobně s ním souhlasím, ale určitě to tvrzení nijakým způsobem ten text neshodilo.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

3.3.2021 16:47 Reaguje na Milan G
Dobré shrnutí je zde: https://is.muni.cz/th/wpmw5/BP_format_1.pdf Já nejsem expert na emise, ale právě proto, že jsou závislé na "odhadech budoucí spotřeby", tak se jich vždy používá více a proto mají konečné výsledky takový rozptyl.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

3.3.2021 16:47 Reaguje na Milan G
Dobré shrnutí je zde: https://is.muni.cz/th/wpmw5/BP_format_1.pdf Já nejsem expert na emise, ale právě proto, že jsou závislé na "odhadech budoucí spotřeby", tak se jich vždy používá více a proto mají konečné výsledky takový rozptyl.
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 16:56 Reaguje na Radim Tolasz
Nejsem Eliáš abych na všechno vyžadoval zdroje, znám vás vím co jste dokázal, takže stačilo jednoduché a rychlé vysvětlení i když vím, že až tak jednoduché to zas není :-) a věřím vám.

Takže odhady budoucí spotřeby ve více variantách s následným rozptylem. No to mi stačí. Díky za odpověď.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 19:48 Reaguje na Milan G
Podstatné je, že rozptyl MEZI scénáři je výrazně větší než rozptyl UVNITŘ scénářů. To zřejmě autor (a nejen on) nechápe.
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 21:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Díky p. Tolszovi za ten odkaz.

Vzhledem k tomu, že budoucí klima závisí na budoucím lidském chování, které je ze své podstaty nepředvídatelné, používají se emisní scénáře k charakterizaci řady věrohodných klimatických futures a k ilustraci důsledků politických rozhodnutí. To je v pořádku, ale proč IEA prosazuje a tvrdí, že RCP 8.5 popisuje věrohodný BUDOUCÍ klimatický výsledek.
Přičemž je známo, že RCP 8.5 je charakterizován jako superextrémní, superalarmistický a dokonce zavádějící.
Že existuje velké množství vědců, kteří tenhle scénář odmítají není třeba dodávat. Přesto se používá. Nedivte se potom, že ke klimatologům mají nedůvěru jiní vědci a co víc, co mají říkat normální lidi pro které je emisní scénář něco jako španělská vesnice. Není to nic proti vám.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 21:27 Reaguje na Milan G
Který scénář se bude realizovat, záleží na politicích. Mají předpoklad důsledků svých rozhodnutí.
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 21:47 Reaguje na Ladislav Metelka
Jakým způsobem to politici ovlivní? Já pochybuji, že většina z nich vůbec ví o co jde. Jak to tedy, technicky, ovlivní a opravdu neexistuje nikdo kdo by je ovlivňoval?

Jinak ten RCP8.5 používá v hodnotících zprávách IPCC a ovlivňujou ho politici? Avšak při hodnocení jakéhokoli scénáře RCP je zásadní, aby scénáře nebyly předpovědi, a proto nejsou spojeny s pravděpodobnostmi, ale kupodivu hodnotící zprávy IPCC se slůvkem ,,pravděpodobně,, ve všech jeho variantách jen hemží.
Nebylo by lepší se zaměřit na kratší časový horizont, kdy ten výstup bude daleko přesnější, než se zabývat horizontem např. 2100 kde ten rozptyl je už tragikomický a většina lidí ho nebude brát vážně. A bude si myslet něco o bláznech.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 21:51 Reaguje na Milan G
Politici? Zásadně mohou ovlivnit emise a tím i imise CO2 a další parametry...
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 22:12 Reaguje na Ladislav Metelka
No jo, už to tady několikrát říkal p. Martan, vy se umíte mistrně vyhnout odpovědi.
Ale svým způsobem zasloužíte obdiv, pracovat v odvětví, které tak zásadně můžou ovlivnit politici to chce opravdu vnitřní sílu.
Navíc když ti politici chtějí řešit CO2 a další parametry pomocí green deal. Pak už si musím o těch bláznech něco opravdu myslet.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 22:15 Reaguje na Milan G
Já netuším, jak politici ovlivní emise CO2, ale zásadně ovlivnit je můžou. Co je na tom špatně?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.3.2021 23:57 Reaguje na Ladislav Metelka
Fakt mohou? I v rozvojevém světě? Tím si tedy moc nejsem jist.

Růst populace mohou ovlivnit ... když pominu značně nehumánní metody:-) ... jen velmi omezeně a touhu této rostoucí populace po zvyšující se spotřebě také, zejména s ohledem na to, že se stále jedná o dohánění toho, co je ve vyspělém světě bráno za minimální standard.

Takže na jedné straně máme neustále rostoucí tlak ze strany rozvojového světa a na straně druhé snahu o omezování ze strany vyspělých zemí. Je nicméně zcela iluzorní, že by toto omezování zvládlo vyrovnat ten nárůst.

Dřív nebo později dojde na toho Malthuse.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.3.2021 00:07 Reaguje na Svatá Prostoto
Jde o globální emise a globální koncentrace...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.3.2021 12:56 Reaguje na Ladislav Metelka
A to je nějak s tím co jsem napsal v rozporu?
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

4.3.2021 10:40 Reaguje na Svatá Prostoto
Růst populace lze ovlivnit relativně snadno. Vzděláním a jeho podporou. Ale výsledky budou za hóóódně dlouho :-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.3.2021 12:56 Reaguje na Radim Tolasz
Takto bráno ano ... ale zde bohužel platí ono okřídlené, že nejdřív musí být hůř, aby mohlo být lépe.
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 16:49 Reaguje na Radim Tolasz
Když se chce tak to jde. Podívejte na Čínu, když jim už populace přerůstala přes hlavu zavedli politiku jednoho dítěte :-)
A výsledky přišly poměrně rychle.
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 21:30 Reaguje na Milan G
omlouvám se za zkomolení jména správně je samozřejmě...p. Tolaszovi
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

4.3.2021 06:40 Reaguje na Milan G
To, že se dnes vědci stále více přiklánějí k RCP 8.5 je narůstajícími informacemi, které máme a to především z polárních oblastí, které jsou pro budoucí chování klimatu klíčové. Antarktický a Grónský ledovcový štít jsou velké stabilizátory klimatu, které v současnosti velmi rychle odtávají. Objevuje se stále více studií, které ukazují, že Grónský ledovcový štít odtává rychlostí, kterou neodtával ani na přechodu z posledního glaciálu (doby ledové) do holocénu (současný interglaciál - doba meziledová). Bohužel toto všechno způsobuje tzv. polární amplifikace, kdy jsou amplitudy dějů a procesů (a tedy i hodnot) v polárních oblastech mnohem větší, než v mírných zeměpisných šířkách a v tropech a subtropech je nemusíme pozorovat vůbec. Zaroveň také platí, že při oteplování jsou to právě polární oblasti, kde se tato změna projeví jako první a do nižších zeměpisných šířek se přesune o něco později. Podle toho lze ukázat, že za pár desítek let uvidíme tuto obrovskou změnu též v mírných zěmepisných šířkách a to, co Petr Kuneš v článku tvrdí už nebude platit. Změny a jejich amplitudy nejsou synchronní po celé planetě a probíhají v tomto případě od pólů k rovníku. Obdobná situace je na Antarktickém poloostrově a v západní Antarktidě, kde je dnes hlavním hnacím mechanismem nárůst teploty oceánu, protože pokud se mořská voda oteplí o 1 °C z -0,5 °C na +0,5 °C, tak to má násobně větší dopad na plovoucí šelfové ledovce, než když se průměrná roční teplota vzduchu zvýší z -6 °C na -5 °C (s vědomím roční variability chodu teplot a souvisejícím prodloužením periody pozitivních teplot). Ale tohle je opravdu na dlouhé povídání a sem to už nepatří...
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 10:45 Reaguje na Daniel Nývlt
....Přičemž je známo, že RCP 8.5 je charakterizován jako superextrémní, superalarmistický a dokonce zavádějící.
Že existuje velké množství vědců, kteří tenhle scénář odmítají není třeba dodávat. Přesto se používá....

Vy obhajujete scénář, který je zavádějící, ale chápu že ho používá IPCC protože pak je vše ještě víc alarmistické než je skutečnost. Další problém je, že jsou to scénáře, včetně RCP8.5 o budoucím klimatu, které závisí na budoucím lidském chování, které je ze své podstaty nepředvídatelné.
Na základě tohoto by ty scénáře měly mít jistou pokoru a umírněnost, neměly by zasahovat dlouhý časový horizont např. do roku 2100 atd.
Když to mírně přeženu, nikdo z nás neví přesně co přijde zítra.
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

4.3.2021 10:54 Reaguje na Milan G
To, co bylo v roce 2013 prezentováno jako superextrémní (RCP 8.5) se v roce 2021 zdá být stále pravděpodobnější... rozhodně tento scénář není zavádějící, podívejte se do článků v nejprestižnějších časopisech jako je Nature a Science a tento scénář zde naleznete mnoho častěji ve vědeckých článcích v letech 2020 a 2021, než tomu bylo v letech 2014 a 2015 po vydání posledního IPCC reportu. Tady nejde o alarmismus, ale o realitu. To, že je to alarmisticky prezentováno není vina vlastních vědců! Ano, budoucí chování lidstva těžko můžeme předvídat, ale to je práce pro sociální vědce - sociology, demografy a další a ti stále nejsou schopni budoucí vývoj jakkoliv předvídat. V tom je klimatologie mnohem dál a z přírodních věd rozhodně nejdál.
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

4.3.2021 12:36 Reaguje na Daniel Nývlt
Argumenty, podle kterých je RCP 8.5 zavádějící, jsou uvedeny zde: Hausfather Z, Peters GP. Emissions – the ‘business as usual’ story is misleading. Stop using the worst-case scenario for climate warming as the most likely outcome — more-realistic baselines make for better policy. Nature 2020.
Plný text komentáře publikovaného v časopise Nature v lednu 2020 najdete zde: https://www.nature.com/articles/d41586-020-00177-3
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

4.3.2021 13:44 Reaguje na Milan Jirsa
Ano, to je jistě úkol pro nadcházející IPCC report, přehodnotit reprezentativní vývoje koncentrací...
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

4.3.2021 17:08 Reaguje na Daniel Nývlt
Jestliže o tom, zda je kritika IPCC v článku Hausfathera a Peterse oprávněná, bude rozhodovat IPCC, tj. odborný pracovní panel politické organizace OSN, tak to tedy máte v oboru moc pěkně zařízeno. Člověk má hned jasno, jaké názory se nosí a jak se má podle toho zařídit.
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

4.3.2021 18:00 Reaguje na Milan Jirsa
Promiňte, ale četl jste, co jsem psal? Psal jsem "přehodnotit" a to nemá s kritikou a jejím hodnocením nic společného, IPCC nebude hodnotit, jestli je kritika opravněná nebo není.
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

5.3.2021 18:46 Reaguje na Daniel Nývlt
Četl jsem to a možná špatně pochopil. Jestli jste měl na mysli, že IPCC bude muset přehodnotit ty scénáře jako takové a nikoli ten článek, který již dostatečně zhodnotili recenzenti v Nature, tak to beru. Důvodem, proč jsem ten článek citoval ale je, že Hausfather a Peters tvrdí přesný opak toho, co jste o RCP 8.5 napsal Vy. Čemu má tedy člověk věřit? Lidem jako Hausfather a Peters, Curry a Lewis nebo Spencer a nebo těm Vámi citovaným. Je evidentní, že ve věci zdaleka není tak jasno, jak se to někdy prezentuje.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 18:52 Reaguje na Milan Jirsa
To je právě ten problém. Chce to něco nastudovat, abyste dokázal rozeznat co je pravda a co blbost...
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

5.3.2021 19:01 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, máte pravdu. Zrovna dnes jsem si přečetl v práci autorů Trnka M., Žalud Z., Hlavinka P, Bartošová L a kol. Uhlíkový cyklus a jeho narušení člověkem" následující tvrzení: Současně s nárůstem koncentrace CO2 klesá koncentrace O2 v atmosféře, a to dvojnásobným tempem, což dokazuje, že oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře stoupá, musí vznikat oxidací při kontaktu s atmosférickým kyslíkem. Na jednu vzniklou molekulu CO2 připadá 1 atom uhlíku a 2 atomy kyslíku. Rád bych využil příležitosti se Vás zeptat, co o tom soudíte?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 19:10 Reaguje na Milan Jirsa
Že je to výsledek měření.
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

5.3.2021 19:40 Reaguje na Ladislav Metelka
To nezpochybňuji. Otázka zní: skutečně to dokazuje, že veškerý oxid uhličitý, na jehož vrub se zvyšuje koncentrace CO2 v atmosféře, vzniká oxidací atmosférickým kyslíkem?

OK, nebudeme to hrotit, ono to ode mě není úplně fér, protože ta otázka je víc z mého oboru než z Vašeho. Můžeme to probrat mailem, pokud s tím budete souhlasit.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 23:32 Reaguje na Milan Jirsa
Je to jedna z mnoha věcí, které do sebe zapadají.
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

5.3.2021 19:02 Reaguje na Milan Jirsa
Máte naprostou pravdu, že ve věci není jasno. Ale jasno v ní není především proto, že nejsme schopni kvantifikovat budoucí chování lidské společnosti. Toto však není věc klimatologů, ani přírodovědců, ale sociálních věd - sociologů, demografů a ekonomů - oni musí připravit podklady budoucího vývoje lidské energetické spotřeby a mixu zdrojů energie. Bez toho to budou do budoucna stále jen scénáře a scénáře lze připravit podle různého zadání.

Po pravdě řečeno, naš spor může rozhodnout pouze a jen budoucnost. Avšak za pouhých 8 let se ze scénářů připravených pro IPCC report pubikovaný v roce 2014 stalo to, že ten minimalistický RCP2.6 dnes již jistě není reálný a jako nejpravděpodobnější "prostřední" scénář RCP4.5 (v roce 2013 v době přípravy reportu) se dnes jeví RCP6.0. Uvidíme, co se do finalně editované verze nového IPCC reportu dostane.

Vlastně můžete věřit všem, protože nikdo z nich neví tu nejzásadnější část, která nám pro úspěšné budoucí modelování chybí a to je chování lidské společnosti. Z dnešního úhlu pohledu mají pravdu všichni a pouze budoucnost ukáže, čí intuice byla nejpřesnější.
Odpovědět
MG

Milan G

6.3.2021 13:32 Reaguje na Daniel Nývlt
Zajímavé, pokud argumentuji já ohledně zavádějícího RCP 8.5 snažíte se mi to vyvracet, holt jsem pro vás nýmand. Pokud argumentuje stejně p. Jirsa jste ochoten leccos odsouhlasit a vaše rétorika je úplně jiná. To je ta ješitnost i když vám musím přiznat, že proti p. Metelkovi jste břídil, z něho ta ješitnost přímo stříká.

Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

6.3.2021 16:50 Reaguje na Milan G
Promiňte, asi tuto diskuzi končím. Nemám zájem o jakékoliv osobně namířené invektivy. Myslel jsem, že jde o diskuzi nad odbornou problemtikou, ale zřejmě nejde. O toto nemám zájem...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.3.2021 19:44 Reaguje na Milan G
Od Vás to sedí...
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 14:11 Reaguje na Daniel Nývlt
,,Tady nejde o alarmismus, ale o realitu. To, že je to alarmisticky prezentováno není vina vlastních vědců!,, V první řadě nesouhlasím s tou realitou když mluvíme o scénáři k budoucímu stavu, to nemá s realitou nic společného. Jak jsem řekl vy se zastáváte RCP 8.5 a na jeho základě stavíte své predikce budoucnosti no a pak jsou jiní, kteří tento zavádějící scénář nepoužívají, bohužel ti jsou upozaděni.

,, To, že je to alarmisticky prezentováno není vina vlastních vědců!,, asi možná máte pravdu, ale pokud politikům přes IPCC sdělíte, že když se oteplí do pár let o např. dva stupně tak je konec a oni se toho chytí, tak kdo nese vinu?
Proto říkám trochu pokory při vynášení úsudků.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

4.3.2021 20:05 Reaguje na Daniel Nývlt
Nemôžem sa zbaviť dojmu že ste zaujatý a vyberáte len tie informácie, ktoré sa vám hodia. Čo poviete na fakt, že najrýchlejšie oteplenie prebehlo v Arktíde ešte začiatkom 20 storočia od roku 1900 do roku 1930? Otepľuje sa v súlade s ukončením Malej doby ľadovej, ktorej existenciu vo svojich príspevkoch nespomínate podobne ako všetko čo sa vám až tak nehodí.
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

5.3.2021 05:45 Reaguje na Vladimir Mertan
Bohužel to, co píšete jako fakt, není vůbec pravda! Největší oteplování v Arktidě, a to jak v té Vysoké, tak i Nízké, Eurasijské i Americké je od 90. let 20. století - veškeré dlouhodobé časové řady teplot toto ukazují. Sám posledních 10 let v Arktidě vědecky pracuju a mám ze Svalbardu, Grónska či severního Norska opublikováno několik paleoklimaticko-paleoekologických studií hodnotících holocenní změny klimatu z jezerních záznamů - přesně to, co Petr Kuneš dělá zde ve střední Evropě.

To, že nevzpomínám malou dobu ledovou přeci neznamená, že se mně hodí nebo nehodí nebo jsem jakkoliv zaujatý. Tyto slova jsou vědecky irelevantní, protože jako přírodovědec pracuji s daty a nezaujímám k nim osobní postoje, pouze je interpretuju. Tady byla diskuze o dlouhých časových škálách a jestli začne přístí doba ledová a s tím nemá klimatický výkyv hierarchicky nižšího řádu jakým byla malá doba ledová nic společného, proto nebylo zapotřebí ji zmiňovat.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

5.3.2021 06:49 Reaguje na Daniel Nývlt
Napriek tomu si vám dovolím oponovať. Vychádzam z grafu, ktorý má na stránke prof Lapin: https://youtu.be/T7Qfgz2BVeY (treti graf hore vľavo modrá čiara) Je zrejmé silné oteplenie práve od roku 1900 do 1930. Áno, súčasné hodnoty sú ešte vyššie, ale rýchlosť oteplenia bola minimálne rovnaká začiatkom 20 storočia ako píšete teraz od 90 rokov 20 storočia. Oteplenie v arktíde popisuje napr. starší klimatológ Konček v diele "klimatické zmeny v histórii zeme!" https://www.nun.sk/koncek.pdf strana 24 - 25
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 07:29 Reaguje na Vladimir Mertan
Zásadní rozdíl je v tom, že v období cca 1910-1940 mírně rostla sluneční aktivita, zatímco v období od roku cca 1970 nikoli.
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

5.3.2021 09:02 Reaguje na Vladimir Mertan
Ale tento rychlý nárůst teplot v období 1910-1930 je patrný pouze a jen na Svalbardu, východním pobřeží Grónska a na západní pobřeží Norska a to z toho důvodu, že v letech 1912-1917 byly v této části Arktidy exterémně chladné roky (a mnohem chladnější, než konec 19. století). V jiných částech Arktidy (západní grónsko, Aljaška, Arktická Kanada, Sibiř) takový markantní nárůst teplot nenajdeme - alespoň na základě těch několika meteorologických stanic, které už před více než 100 lety teploty měřily.

A prosím kontrolujte si odkazy, které posíláte, aby v nich bylo to, co chcete sdělit :-)
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

5.3.2021 15:19 Reaguje na Daniel Nývlt
Mrzí ma to, písal som v rýchlosti, správny odkaz na Lapinove stránky je tu: https://milanlapin.estranky.sk/fotoalbum/grafy-a-mapy-globalnej-teploty--giss--ncdc--cru/ graf v prostriedku horného riadku. Čo sa týka Arktídy, prof. Konček spomína nakoniec celú Arktídu, veľký ústup ľadovcov aj voľného ľadu, prienik teplomilných rýb do severného mora, rozmrznutie pôdy na Islande čo bola 600 rokov zamrznutá.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.3.2021 18:55 Reaguje na Radim Tolasz
Děkuji za vyjasnění! Chápu to tak, že sebedokonalejší a sebepřesnější model budoucího klimatického vývoje nemůže dát přesný odhad skutečného oteplení, protože se neví, jak se zachová v následujících desetiletích lidská civilizace. Budoucí chování lidstva na planetě je parametr, který má na výsledek odhadu významný vliv.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

3.3.2021 20:06 Reaguje na Radim Tolasz
"Neumím se vyjádřit k paleoekologickému obsahu článku, ale líbí se mi a děkuji za něj - píšete." Ale nedávno som čítal na Neviditelnom psu (psovi) reakciu p. Milana Šálka na vaše tvrdenia o zmenách klímy v minulosti. https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-o-rychlosti-zmen.A201202_203259_p_klima_wag Následne sú tu aj vaše odpovede a reakcie https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-diskuse-pokracuje.A201227_170530_p_klima_wag Vy sám, podobne ako väčšina klimatológov s obľubou tvrdíte: „V minulosti trval vzestup nebo pokles teploty o 1 °C tisíce let. Dnes jsme stejnou změnu zaznamenali za sto let! Ešte stále si to myslíte, alebo už ste zmennili názor?
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

4.3.2021 10:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Nemám důvod na tom cokoliv měnit. Proč bych měl?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 17:51
Pan Tolasz nemusí smutnit, zastupuje obor, který se snaží predikovat budoucí vývoj klimatu na Zemi. Predikce je také založená na vyčíslení mnoha proměnných v rámci úloh jejichž jádro leží v teorii pravděpodobnosti. A vychází z rovnice jejíž obecné řešení dodnes známo není.

Naproti tomu autor článku vychází z dějů, které již skutečně nastaly a jsou doložitelné a prokazatelné, a to i opakovaně.
A tvrdí, že doba ledová přichází a Země se ochladí. A dokládá, že existují důkazy, že k prudkým změnám teplot došlo v rámci několika desítek let bez vlivu člověka i v nedávné minulosti.

Řekl bych, že jde o průnik dvou odborných názorů vycházejících ovšem ze zcela jiných základů /paleoekologie vs. klimatologie /.
Ta první může vše co tvrdí doložit,včetně střídání dob ledových a meziledových a nevidí důvod, aby se tak nestalo i v budoucnu.

Ta druhá je na tom podstatně hůře,může nám pouze vyčíslit míru pravděpodobnosti s níž je budoucí událost očekávána. A jako k takové bychom k ní měli přistupovat při svém rozhodování.

/osobně považuji převažující názory související s tzv. globálním oteplováním za mylné a podíl člověka na změně klimatu za nevyjasněný.
Za podstatně horší problém považuji kritické ohrožení globální ekologické stability v důsledku toxického znečišťování vody,půdy i atmosféry syntetickými odpady, které ovšem řešeny nejsou/




Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 18:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
No nevím pane Vinkler. Řekl bych, že jste obor klimatologie akorát schválně zůžil tak abyste ji zesměšnil.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 19:14 Reaguje na Petr Eliáš
Pan Tolasz se nebavil o klimatologii jako celku, ale zúžil obor o pohled do budoucnosti. Na nic jiného jsem nereagoval.
Odpovědět
li

3.3.2021 20:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Také si myslím,že se planeta klidně může začít pomalu ochlazovat.Klima se měnilo,mění a měnit bude vždycky-třeba kdyby se začalo opravdu ochlazovat mohl by pan Hanzl razit nové náboženství-Kotel na uhlí do každé rodiny.Navíc mi ještě nikdo neodpověděl co je ta správná teplota podle klimaalarmistů a kdo jí určil.Třeba je to zrovna ta o 2 stupně vyšší-nikdo neví.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 20:12 Reaguje na
Optimální je stálá nebo jen pomalu se měnící teplota.
Odpovědět
li

3.3.2021 20:41 Reaguje na Ladislav Metelka
No a to ted zrovna je-za 150 let o jeden stupen.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 20:59 Reaguje na
To je dost rychlé, jde o rychlost změn versus adaptabilita...
Odpovědět
li

3.3.2021 22:35 Reaguje na Ladislav Metelka
No zatim se myslim například lidstvo adaptovalo když se za tu dobu zvětšilo na čtyřnásobek.A žádný živočišný druh taky nevymřel čistě kvůli oteplení o jeden stupen nebo snad jo?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 22:51 Reaguje na
https://www.nationalgeographic.com/animals/article/140331-global-warming-climate-change-ipcc-animals-science-environment
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 20:54 Reaguje na
Samozřejmě ví. Není problém (zatím) velikost změny teploty, ale její rychlost. A ta odpovídá spíše nárazu asteroidu.
A hlavně ta příčina. Tj. ta změna není cyklická, může pomocí pyramidového efektu dostat teplotu do zcela nepřežitelných výšek. Jenom v permafrostu je uloženo tolik CO2, jako v současné atmosféře.

"Zatímco na Zemi se vyvinuly nespočetné formy života, je Venuše doslova pekelnou planetou. Pod jejími oranžově-žlutými mraky z kyseliny sírové dosáhl skleníkový efekt apokalyptických rozměrů".
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 19:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Proč pořád omíláte predikce? Jsou to scénáře. Doporučuji studium...
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

3.3.2021 20:25 Reaguje na Ladislav Metelka
https://wattsupwiththat.com/2018/10/09/richard-lindzen-lecture-at-gwpf-global-warming-for-the-two-cultures/
"Now here is the currently popular narrative concerning this system. The climate, a complex multifactor system, can be summarized in just one variable, the globally averaged tempera- ture change, and is primarily controlled by the 1-2% perturbation in the energy budget due to a single variable – carbon dioxide – among many variables of comparable importance."
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 22:31 Reaguje na Vladimir Mertan
A co s tím? To znáte jen tento článek z dezinformačního webu?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 20:26 Reaguje na Ladislav Metelka
Ševče,drž se svého kopyta.
Anebo mi vysvětlete jaký je rozdíl mezi predikcí a scénáři založených na predikci.
Doporučuji usilovné studium...

A abyste nemusel chodit do knihovny :
Predikce (z lat. prae-, před, a dicere, říkat) znamená předpověď či prognózu, tvrzení o tom, co se stane nebo nestane v budoucnosti. Na rozdíl od věštění nebo hádání se slovo predikce obvykle užívá pro odhady, opřené o vědeckou hypotézu nebo teorii.

Emisní scénáře jsou možné varianty budoucího vývoje emisí lidstva, které často počítají se spoustou proměnných...tedy predikují pane Metelko
(https://faktaoklimatu.cz/ )
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 21:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jste tradičně vedle, jak ta jedle...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Na rozdíl od vás jsem uvedl testovatelné výroky.
Vy jste neuvedl vůbec nic, co by šlo prověřit.
Tedy kromě osobních invektiv.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 21:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prosím Vás, jeden testovatelný výrok bych prosil. Děkuji.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:41 Reaguje na Ladislav Metelka
3.3.2021 20:26
A máte tam dokonce výroky dva, aby vás vyvracení bavilo.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 21:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
No právě... Račte juknout na http://slovnik.cmes.cz/vyklad/cs/s
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:56 Reaguje na Ladislav Metelka
Tak jsem jukl a cituji:"
scénář změn klimatu =
podmíněná předpověď vývoje klimatu, jejímž cílem je odhadnout vývoj, rychlost a směr klimatických změn na Zemi, ke kterým by mohlo dojít při splnění určitých podmínek (např. určité trajektorie vývoje koncentrací skleníkových plynů). Vychází z mat. modelů klimatu, v nichž se uvažují jak přírodní, tak antropogenní faktory klimatu. "

A teď odpovězte vy a neuhýbejte:
Je to predikce nebo není ?
ANO NE
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 21:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
PODMÍNĚNÁ předpověď. = scénář
Předpověď = co bude?
Scénář = co bude, KDYŽ?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 22:05 Reaguje na Ladislav Metelka
Máte logickou chybu v prvním tvrzení,víte o tom?

Takhle vám dokážu,že papež má dvě hlavy.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 22:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zkuste to...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 20:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, zase do sebe motáte zcela nesouvisející systémy.
Pan Kuneš hledí do minulosti, která není ovlivněna člověkem a především jeho emisemi.
Takže do budoucna nemůže říci vůbec nic, protože ta je dána právě lidmi. A to je kaše klimatologů, ti dělají výpočty právě se započítání tohoto vlivu. Z jehliček borovic tisíc let starých to skutečně neyvěštíte.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 20:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, vás pozlatit !
Větu "Takže do budoucna nemůže říci vůbec nic, protože ta je dána právě lidmi." si vytesejte nad vchod, aby všichni viděli,kde žije Franta Šiška.
A až se ráno probudíte tak východ Slunce vítejte jako důkaz lidské všemohoucnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 20:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy fakt nevíte, že lidstvo emituje do atmosféry ročně 40 mld. tun CO2??
V minulém příspěvku jste hořekoval nad tím, že lidé vedou zemi do záhuby, tak jak to teda je?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to tak, že pravdu má pan Kuneš a nikoli pánové Metelka a Tolasz.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 21:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
To jste rozhodl Vy osobně? Bez důkazů, bez čehokoli... Jen s Vaší vírou... Srandovní pan Vinkler...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:17 Reaguje na Ladislav Metelka
Nepravděpodobná domněnka (globální oteplování) podložená falešnými důkazy a neustále se opakující se stala politicky správným „vědomím“ a používá se k podpoře převrácení průmyslové civilizace. To, co zanecháme svým vnoučatům, není planeta poškozená průmyslovým pokrokem, ale záznam nepochopitelné hlouposti a krajina degradovaná rezavými větrnými farmami a rozpadajícími se solárními panely. Falešná tvrzení o 97% dohodě nás nešetří, ale ochota vědců uchovat si matku pravděpodobně výrazně sníží důvěru a podporu vědy. Možná to nakonec nebude tak špatná věc - rozhodně pokud jde o „oficiální“ vědu.

S úctou Richard Lindzen

americký atmosférický fyzik známý svou prací v oblasti dynamiky střední atmosféry, atmosférických přílivů a fotochemie ozónu. Publikoval více než 200 vědeckých prací a knih.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 21:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Aha. Lidi, kteří jsou větší kapacity v klimatologii a kteří tvrdí něco úplně jiného, ty asi neznáte, že? Konfirmační bias. Na to bacha!!!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:39 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, pokud se považujete za vědce potom víte, že je důležitější pravdivostní hodnota výroků a nikoli velikost množiny vědců,kteří se jenom vezou na té "správné" vlně.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 21:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, ale Vy patříte přesně k těm, kdo nemají znalosti na to, aby mohli hodnotit "pravdivostní hodnotu výroků"... Vždyť neznáte ani základní terminologii...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:51 Reaguje na Ladislav Metelka
Vidíte a zase nic. Místo stručného nástřelu kde amatér Vinkler chyboval vám nezbylo nic jiného než se schovat za zbytečné floskule s nulovou informační hodnotou.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 21:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Chce to studovat. Pak třeba něco pochopíte...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:59 Reaguje na Ladislav Metelka
To jste mě rozesmál - tzv. vědec, který není schopen v triviální diskuzi něco prokázat.
Buď na to nemá,anebo ví,že to nedokáže a schová se do osobní roviny.
Můj táta je silnější než tvůj, heč!
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 22:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Máte toho plné učebnice, pane Vinklere...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 22:09 Reaguje na Ladislav Metelka
Vidíte, a to je rozdíl mezi námi dvěma. Pokud vás v diskuzi chytím na chybě/jedno zda úmyslné nebo ne/,potom vám to i v té samé diskuzi prokáži.

Vy se schováte za houf kapacit a učebnice.

Myslel jsem, že se v dialogu něco od vás přiučím,přiznám se ,zklamal jste mě.
/a ne mou vinou/
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 22:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Neprokázal jste nic. A chcete, abych Vám sem kopíroval základy klimatologie z učebnic?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 22:16 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko,naposled.
Uvedl jsem dvě definice.
Napadl jste je a dal odkaz na meteoslovník, který paradoxně prokázal má tvrzení./predikce/

To nic jiného neumíte ?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 22:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Chyba. Když už, zak podmíněná predikce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 21:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší dosáhly asi 412 ppm, což výrazně překonává vše, co planeta zažila během posledních několika milionů let. U nás ve výzkumném ústavu máme jedny z nejlepších počítačových simulací na světě, díky nimž dokážeme rekonstruovat klima třeba 50 nebo 100 milionů roků zpět do minulosti. A vidíme, že nynější oteplování je stokrát rychlejší než kdykoli během této doby".
Přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

3.3.2021 22:02 Reaguje na Pavel Hanzl
A sme tu znova a znova. Počítačové simulácie Postupimského ústavu pre výzkum dopadu klimatických zmien versus paleológovia Ložek, Pokorný, Kuneš, geológovia Hók, Andráš, Cílek, Kukla. Rýchle zmeny v minulosti v rozhovore spomenul aj odvolaný predchodca p. Metelku Jan Pretel.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 22:05 Reaguje na Vladimir Mertan
Bez obav. Ke srovnávání současnosti s vývojem před stovkami milionů let jsem hodně skeptický...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 22:11 Reaguje na Ladislav Metelka
Jistě, minulost nezná ale perfektně ví jak bude...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 22:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zase blbnete. Ale to je folklór lidí Vašeho typu, překrucovat kdeco...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 22:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Zatím jste byl dvakrát nachytán na hruškách vy ,jste frustrovaný a ztrácíte sebekontrolu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 22:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vůbec ne. Nedokládám něčí chybu tím, že vynechám polovinu nějakého termínu a tím argumentuju...
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 17:02 Reaguje na Ladislav Metelka
No právě....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 07:43 Reaguje na Vladimir Mertan
Geológovia se nezabývají vývojem klimatu, to je jiná disciplína.
Rychlé změny byly pouze lokálního rozsahu, dnes je to změna globální a to je úplně jiný level.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 22:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
A už pan Linzen doložil ty ,,falešné důkazy,,?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 22:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jen pro zajímavost sem přiložím komentáře lidí z ,,oficiální,, vědy (Lindzenovi kolegové z MIT) na dopis, který napsal Lindzen Trumpovi:

https://cgcs.mit.edu/mit-climate-science-faculty-write-open-letter-president-trump

Takže Lindzena bych tak vážně nebral. :-)
Odpovědět
MG

Milan G

3.3.2021 23:43 Reaguje na Petr Eliáš
Pozor, nedůvěryhodný zdroj.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.3.2021 08:16 Reaguje na Milan G
Mlč a šoupej nohama.
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 10:59 Reaguje na Petr Eliáš
Ty tvoje zdroje, moulo. Buďto jsou to elaboráty o deseti stranách, kde až na straně devět je to co člověk hledá a pak zjistí, že je to vlastně k ničemu, protože se to týká úplně něčeho jiného. Nebo používáš odkazy kde jsou vyloženě lži, např. když jsme vedli debatu o tom jak CO2 podporuje větší růst zeleně. A jako třešničku na dortu používáš odkazy které vedou k zeleným extrémistům. Takže musím všechny varovat, pokud se nechcete utopit v překladu deseti až patnácti stránek povětšinou z angličtiny a nakonec se stejně nic nedozvědět, pak je lepší na zdroje od tohoto trouby vůbec neklikat.

Ty zdroji, no jo už Špidla říkal, zdroje jsou :-))
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.3.2021 11:15 Reaguje na Milan G
Já vím, jsi omezenec. Nemáš mozkovou kapacitu na pochopení delšího textu, problém ti dělá matematika (převážně průměry) a angličtinu jsi neviděl ani z rychlíku. Proto ti lidé musí předládat vše v češtině s délkou textu maximálně dvou vět.

Všechny tedy musím upozornit, lepší je na tohoto omezence nereagovat. Protože toho moc nechápe, nedokáže si dohledávat informace a věří všemu co mu každý nakuká. :-)
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 14:16 Reaguje na Petr Eliáš
To že jsi lhář jsem ti už dokázal. Že jsi primitiv dokazuješ tady sám mírou vrchovatou.

A propó, kde máš uvedený zdroj na to co tvrdíš, moulo?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.3.2021 14:43 Reaguje na Milan G
A já zas mnohokrát dokázal že jsi lhář ty. A že jsi omezenec tu také předvádíš mírou vrchovatou. ;-)

Zdroj na tebe? Sorry, to bych musel být psychiatr...
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 17:06 Reaguje na Petr Eliáš
Ty jsi dokázal akorát všechny tady urazit, nic víc, troubo.

Kde máš zdroj na to co tvrdíš? Pokud nic nemáš, jsi lhář a korunovanej blb :-))
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.3.2021 20:16 Reaguje na Milan G
Ne, urážím akorát omezence jako jsi ty. ;)

Jak říkám, abych měl na tebe zdroj, to bych musel být psychiatr, troubo. ;)
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 20:35 Reaguje na Petr Eliáš
Ty jsi ten poslední kdo může posuzovat kdo je omezenec a kdo ne. V opačném případě by jsi se musel nakopat sám do zadku, nulo.

No toto a opět žádný zdroj, ty to vedeš moulo.
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

4.3.2021 10:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Toto "Nepravděpodobná domněnka (globální oteplování)" může napsat jen klimatický neználek, nebo to napsal někdo řekněme cca před 50 lety.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 22:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Aha. A mají pravdu proto, že tématu rozumíte a jejich závěry jste potvrdil, nebo proto že jejich ,,pravda,, odpovídá vaší ideologii?
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

4.3.2021 10:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pravdu v tom, že se klimatické modely trefují s přesností 2-8 °C tedy rozhodně nemá. O tom nemusíme vůbec diskutovat. Pravdu v tom, že klimatologové neví nic o klimatickém systému bych si dovolil také zpochybnit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 21:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Miroslav Vinkler2.3.2021 18:12
Jak vždy tvrdím, nedbejme řečí a bavme se o realitě :

Každý se může podívat na růst koncentrací CO2 na Manu Loa
/referenční stanice/
https://www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/trends/

Co uvidíte na grafu ? Pokrytectví globalistů v boji za snižování emisí CO2

1960..........316 ppm
1990..........350
2010..........390
2020..........410
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Správně a následně jsem vám dodal další info z nichž plyne, že celé divadlo kolem CO2 je Green Dealem neřešitelné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 21:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Zatímco na Zemi se vyvinuly nespočetné formy života, Venuše je doslova pekelnou planetou. Pod jejími oranžově-žlutými mraky z kyseliny sírové dosáhl skleníkový efekt apokalyptických rozměrů".
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

4.3.2021 07:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Výnimočne máte pravdu, skleníkový efekt Venuše naozaj tvoria práve mraky kyseliny sírovej. Obsah CO2 na Venuši je tuším 98% a tlak vzduchu je 100 násobný ako na Zemi. Na Zemi sa bavíme o koncentráci 0.03 - 0.05 % CO2
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 09:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Netvrdím, že u nás bude za chvíli klima jak na Venuši, ale jen to, že se tímhle směrem vydáváme.
A to sdělení má velmi důležitý aspekt. Skleníkový efekt nemá strop, ani energetický, Venuše je sice trochu blíže Slunci, ale pro nás by oteplení řádově o +10°C bylo zcela likvidační a pyramidový efekt má gigantický potenciál.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

8.3.2021 14:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže Venuše je jiná liga. Dopadá na ni 2x více energie než na Zemi (2 613,9 W/m² oproti 1348,333 W/m2 na Zemi), má velmi slabé magnetické pole ( které není indukováno v jádře planety, ale v atmosféře při interakci ionosféry s částicemi slunečního větru) a má velmi pomalou rotaci. Pokud by na Zemi dopadalo stejné množství energie, kdoví jak by povrch Země vypadal.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.5.2021 20:15 Reaguje na Galipoli Petr
pro nás by bylo likvidační i jen +10°C a na to potenciál skutečně máme.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.3.2021 21:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Nechte CO2 svému osudu a vysvětlete, jak to bylo s tím loňským pětisetletým suchem.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 22:07 Reaguje na Jiří Daneš
Pětisetleté půdní sucho bylo vyhodnoceno za roky 2015 až duben/květen 2020. Co na tom stále nechápete?
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 17:08 Reaguje na Petr Eliáš
Máš k tomu co tvrdíš nějaký zdroj?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.3.2021 18:46 Reaguje na Milan G
www.intersucho.cz
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 07:36 Reaguje na Jiří Daneš
To pětisetleté sucho nastalo v letech 2015 - 2019, v roce 20 začalo pršet. Co na tom furt nechápete??
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

3.3.2021 21:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
Celý článek velmi pěkně prezentuje naše znalosti o minulém vývoji biotických složek přírody, v tom je Petr Kuneš opravdu odborník. Bohužel musím souhlasit s Radimem Tolaszem a dalšími a upozornit na to, že jsme sice na konci doby meziledové. Ale zároveň zde chybí uvedená zásadní informace o tom, že jsme na začátku doby poledové, protože žádná doba ledová díky současnému působení člověka nebude. Existuje mnoho studií od André Bergera, Marie-France Loutre a dalších spolupracovníků, které jasně ukázaly, že pokud neklesnou koncentrace skleníkových plynů na předindustriální úrověň (pro případ CO2 na hodnoty <280 ppmv - částic objemových v jenom miliónu), tak veškeré modely budoucího průběhu klimatu jasně ukazují v následujících 100 tisících letech, že k žádné době ledové s nárůsty ledovcových štítů na severní polokouli nedojde! Současná koncentrace CO2 v troposféře je >415 ppmv a tato hodnota byla v naší atmosféře naposledy během středopliocenního klimatického optima před 3-3,5 milióny lety, tedy dávno před vznikem výrazné kvartérní klimatické cykličnosti, která vedla k těm opravdu velkým dobám ledovým (glaciálům) posledních asi 700 tisíc let, tedy během středního a svrchního pleistocénu, kdy se ledovcové štíty na severní polokouli rozšířily až do mírných zeměpisných šířek - mimo jiné i do našeho severního pohraničí. Moc pěkně to ukazuje v loňském článku v Science paleoklimaticky a s výhledem na budoucí emisní scénáře Thomas Westerhold a spolupracovníci pro období celého kenozoika (Westerhold, T. et al. (2020): An astronomically dated record of Earth’s climate and its predictability over the last 66 million years. Science, 369, 1383–1387.)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:48 Reaguje na Daniel Nývlt
Konečně rozumný člověk. A i zde si dovolím opakovat, že se jedná o modely a pravděpodobnostní scénáře.
Blíže potom jak uvedl pan Mertan zde:
https://wattsupwiththat.com/2018/10/09/richard-lindzen-lecture-at-gwpf-global-warming-for-the-two-cultures/
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

3.3.2021 21:51 Reaguje na Daniel Nývlt
Z minulosti je doložená Veľká doba ľadová pri 20 násobnom obsahu CO2 oproti dnešnému. Jedná sa o tzv.Ordovicko-silúrske (Andsko-saharské) pred 450 mil rokov. Aj udalosť "Zem - snehová guľa" Varangersko sturtské zaladnenie pred 800 mil rokov sa odohralo za podstatne vyššej koncetrácie CO2 ako je dnes.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2021 21:54 Reaguje na Vladimir Mertan
Jaké byly v té době orbitání parametry Země kolem Slunce?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

3.3.2021 22:11 Reaguje na Ladislav Metelka
Ak má dnes spôsobiť zmena koncentrácie CO2 z 300 PPM na 600 PPM zmenu globálnej teploty o 8 stupňov, tak potom koncetrácia 6000 PPM by dobe ľadovej zabrániť mohla. Viac by ma zaujímala vaša odpoveď na tvrdenie RIcharda Lindzena vo voľnom preklade: Teraz je tu populárne rozprávanie týkajúce sa tohto systému. Podnebie, komplexný multifaktorový systém, možno zhrnúť do jednej premennej, globálne spriemerovanej zmeny teploty, a je primárne riadená 1 - 2% odchýlkou ​​v rozpočte na energiu v dôsledku jedinej premennej - oxidu uhličitého - medzi mnohými premennými porovnateľného významu.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.3.2021 22:45 Reaguje na Vladimir Mertan
Tady je dopis od kolegů Lindzena z MIT:

https://cgcs.mit.edu/mit-climate-science-faculty-write-open-letter-president-trump

Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

4.3.2021 05:58 Reaguje na Ladislav Metelka
Zde nejde jen a pouze o externí vlivy, jako jsou oribitální parametry Země (tedy klasicky známé Milankovičovy cykly) nebo změna orbitální inklinace jak navrhli Muller a MacDonald (1997), ale podstatné pro spouštění velkých ledových epoch je konfigurace pevnin a oceánů, které mění atmosférickou cirkulaci a termohalinní výměník. Bez optimálních podmínek na Zemi nestačí vnější vlivy ovlivňující změnu množství dopadající sluneční energie na určitou rovnoběžku v řádu prvních procent na to, aby se doba ledová nastartovala. Mnoho prací jasně ukázalo, že bez spojení Panamské šíje během miocénu a dokočeného uzavření na skolonku pliocénu a bez vyvrásnění Tibetského plata s Hamálaji, Karákoramem, Hindukúšem a dalšími pohořími ve střední Asii by k výrazným cyklickým nárůstům ledovcových štítu na severní polokouli nedošlo. Uzavření Panamské šíje mělo za následek nastartování úplně nového módu termohalinní cirkulace v severním Atlantiku s Golfským, Severoatlantským a Norským proudem, které přinášejí značné množství tepla do vyšších zeměpisných šířek severního Atlantiku a tím pádem i vyšší výpar, zvýšené srážky pak ve sněhové formě mohou vytvořit rozsáhlé ledovce v periatlantském sektoru severní polokoule, jak se i opakovaně stalo. Výzdvih Tibetu a okolních pohoří zase nastartoval typickou monzunovou činnost v JV Asii a přerušil klasické západní proudění v centrální části Eurasie. Opět k tomu existuje množství prací od André Bergera a jeho studentů z belgické Louvain/Liege. Ke vzniku ledových epoch dochází obvykle v rámci geotektonického cyklu na počátku tvorby superkontinentů (jako je tomu dnes nebo během ordoviku, psal jsem o tom do posledních loňských Geografických rozhledů) a nebo na začátku rozpadu superkontinentů (neoproterozoické ladové epochy). Naopak v obodobích roztříštěných kontinentů a jejich pozice blízko rovníku nemůže k ledových epochám dojít a vnější vlivu jsou, jak už jsem napsal výše pro nastartování glaciace nedostatečné.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

4.3.2021 08:20 Reaguje na Daniel Nývlt
To všetko platí, ale p. Metelka a další vedci nám tvrdia, že ich scénáre sú pravdivé , že sa do konca storočia oteplí podľa "scénára emisí CO2" globálne o 2 až 8 stupnov, pričom ostatné vplyvy ako slnečná aktivita, zmena morských prúdov, výbuchy sopiek, zmena vegetácie nebudú mať oproti tomu žiadny alebo len minimálny vplyv.
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

4.3.2021 08:48 Reaguje na Vladimir Mertan
V komplexních regionálních i globálních modelech budoucího vývoje jsou už všechny tyto i další interní prvky započítány. Problém je ale např. predikovat sopečnou činnost. Vulkanologové stále ani zdaleka nedokážou predikovat budoucí vývoj sopek. Podle zemětřesení dokáží vulkanickou aktivitu předpovědět na několik dní dopředu, ale pro jednu sopku osazenou mnoha čidly. Ale globálně to nelze, proto musíme přistoupit k různým scénářům. A tohle je jen jeden z příkladů. Meteorologie a klimatologie jsou v rámci budoucího modelování ze všech přírodních oborů nejdále, protože mají dlouhé dřívější řady, které mohou použít jako trénovací pro počítačové modely. Naprostá většina ostatních přírodních věd tuto možnost ani zdaleka nemá.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

4.3.2021 10:29 Reaguje na Daniel Nývlt
Nevieme ako vybuchnú sopky, nevieme ako sa zmenia morské prúdy, nevieme koľko CO2 ešte človek vyprodukuje, alebo koľko sa uvoľní eróziou pôdy. Pritom sa tie scénáre s CO2 vydávajú za veľmi pravdepodobné. Nech teda klimatológovia namodelujú prečo sa tak rýchlo roztopil ten kilometrový ľadovec v Kanade a Škandinávii. Aké činitele to spôsobili?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 12:44 Reaguje na Vladimir Mertan
40 miliard tun CO2 emitovaných každoročně lidmi do atmosféry.
Ten ďábel je ukryt ve slově KAŽDOROČNĚ.
Odpovědět
va

vaber

4.3.2021 10:04 Reaguje na Daniel Nývlt
Orbitální parametry planety a Milankovičovy cykly . Nějak se tato teorie přijala a všichni ji opakují ,ale když osa rotace planety koná precesní pohyb pohybuje se v průmětu téměř po kružnici a náklon osy rotace k oběžné rovině planety kolem slunce zůstává téměř stejný. Planeta je koule a množství dopadající energie ze Slunce na Zemi je stejné i když by se sklon osy rotace změnil ,pokud předpokládáme konstantní tok sluneční energie. Slunce jako bodový zdroj konstantního záření nám dodá méně nebo více energie jen když se mění vzdálenost Země od Slunce a to se čtvercem vzdálenosti . Zapomeňte na barycentrum ,je důležitá jen absolutní vzdálenost Země Slunce. Změna náklonu osy rotace ovšem změní klimatická pásma planety a precese osy posouvá jarní bod.
Chci tím říci ,že příčiny nástupu doby ledové jsou v atmosféře a klima planety není oscilátor , planeta i klima se mění a nikdy v budoucnu nebude jak bývalo, může být jen podobné, nebo i zcela jiné.
Víme toho stále málo ,všichni mluví o historii staré miliony let jako o neotřesitelném faktu a my neznáme ani proč vyhynuli mamuti před několika tisíci lety, zamrzli na Sibiři v permafrostu po době ledové ,prý. V době ledové prý na Sibiři nebyly ledovce i když všude jinde byly , podivné.
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

4.3.2021 10:25 Reaguje na vaber
Budu reagovat pouze na jednu část, k těm ostatním bych tomu musel věnovat hodiny a hodiny času, abych Vám vysvětlil základy.
Tedy: změna sklonu zemské osy v rozmezí asi 22-24,5° je zásadní pro to jako množství slunečního záření dopadá na kterou rovnoběžku. Precesní a nutační pohyby nejsou v tomto případě nijak důležité. Nejde zde o absolutní úhrny pro celou planetu, ale pro počátek dob ledových a nárůst ledovcových štítů na severní polokouli je zásadní aby množství dopadajícího slunečního záření bylo snížené právě pro oblast vysokých zeměpisných šířek severní polokoule, referenčně se nejčastěji počítá 65° s.š. (výše k pólům již máme Arktický oceán), zde jsou pevniny, na kterých se může akumulaovat sníh a pokud se intenzita slunečního záření těmito vnějšími vlivy sníží jen o 2 % oproti současnosti, je větší šance, že tento sníh přetrvá přes léto do další zimy a dál narůstá jak v ploše, tak v objemu. Plošný nárůst bílé plochy zvyšuje množství odraženého záření a systémem pozitivních zpětných vazeb dále lokálně ochlazuje tento povrch a plocha sněhu může narůstat. Co se týká mocnosti, tak po mnoha fázích přemrzání a tání dochází k postupné přeměně sněhu přes firn až v ledovcový led, který obvykle vzniká za vyššího tlaku v hloubkách alespoň 30-40 m a má tak jiné reologické vlastnosti (může se chovat plasticky), než led vzniklý zmrznutím vody.
Proč vyhynuli mamuti opravdu známe a proč nebyly na Sibiři ledovce opravdu také víme. Tohle jsou základní věci, které se na univerzitách učí v předmětech jako je Kvartérní geologie, Paleoekologie nebo Paleoklimatologie.
Odpovědět
va

vaber

4.3.2021 14:32 Reaguje na Daniel Nývlt
děkuji za ty drobné základy,vůbec nepochybuji, že sněhová pokrývka má silný vliv na odraz záření. Pokud se nakloní osa rotace o ty dva stupně ,posunou se klimatické pásy ,teoreticky o dva stupně ,ale znamená to, že jedna polokoule bude dostávat více energie než druhá . Extrém by byl, kdyby osa rotace mířila ke slunci,ale ledovce se vytvořily na severu i jihu a dnes tají taky všechny , takže spouštědlo celoplanetární doby ledové možná nejsou Milankovičovy cykly,
znám vysvětlení i o Sibiři i o mamutech ,jen takové vysvětlení má mnoho nedostatků
Albert Einstein řekl ,,celý život jsem pátral po podstatě světla a dnes na konci života, nejsem k vysvětlení podstaty ani o krok blíže,,
ovšem ve školách se tento jev vysvětluje jako zcela zvládnutý problém ,
odborníci se prezentují jak neomylní a jiná pravda než ta shválená se prosazuje těžko, to jsou známé případy z historie
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

4.3.2021 06:07 Reaguje na Vladimir Mertan
Bohužel toto není zcela pravda! Nesmíte zapomínat na úkor čeho byla v tehdejší atmosféře vyšší koncentrace CO2. Byl to kyslík a to je sám o sobě taky pěkně aktivní skleníkový plyn! Pro vývoj naší atmosféry se můžete podívat na moc pěkně udělaný přehled v práci: Catling, D.C., Zahnle, K.J. (2020) The Archean atmosphere. Science Advances 6, 9, eaax1420. Tedy takovéto srovnání neoproterozoických (před vznikem mnohobuněčného života!), silurské (před vystoupením rostlin z moře na pevninu!) a kvartérní ledové epochy není možné, protože to vytrhává jednu koncentraci plynu v atmosféře a vůbec to nerespektuje zcela odlišné složení atmosféry v daných obdobích, kdy byly na naší planetě naprosto odlišné skupiny (a množství) autotrofních organismů.

Rozdíl je ale v tom, že během kvartérních klimatických cyklů se nám podíly kyslíku a dusíku v naší atmosféře v zásadě nemění, ale mění se právě koncentrace oxidu uhličitého, metanu a dalších velmi aktivních skleníkových plynů. Proto pro kvartérní klimatické cykly nemusíme řešit celkové složení atmosféry a můžeme se zaměřit pouze na ty aktivní skleníkové plyny.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

4.3.2021 08:10 Reaguje na Daniel Nývlt
Takže vyššia koncetrácia CO2 bola na úkor kyslíku. Veď práve teraz by mal podiel kyslíku klesať keď CO2 stúpa. Ibaže je to celé fakt nepatrné a obzvlášť na kyslíku to nie je vidieť.
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

4.3.2021 08:29 Reaguje na Vladimir Mertan
Je ale rozdíl jestli máte 280 ppm nebo 415 ppm CO2 (nárůst o téměř 50 %) nebo máte 20,950 % nebo 20,948 % O2 (pokles o 0,01 %)...
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

4.3.2021 10:22 Reaguje na Daniel Nývlt
Pôsobí čo? Percentá alebo celkové množstvo? Lindzen tvrdí, že zdvojnásobenie obsahu CO2 predstavuje v celkovej energetickej bilancii zmenu 1-2%. Viaceré činitele pôsobiace v celkom klimatickom systéme nevieme presne kvantifikovať. Túto úvahu ďalej rozvinul známy slovenský matematik Ctirad Klimčík https://ctiradklimcik.blog.sme.sk/c/517544/o-klimatickej-hysterii.html
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.3.2021 10:19 Reaguje na Vladimir Mertan
No kyslíku to vidět je, třeba zde:

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1600-0889.2006.00175.x

;)
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 14:18 Reaguje na Petr Eliáš
Nedůvěryhodný zdroj.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.3.2021 14:31 Reaguje na Milan G
Tak určitě. :-) Jako kdybys ten odkaz dokázal otevřít, přečíst článek a porozuměl mu. Já zapomněl - je to v angličtině a je tam matematika ... :-)
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 17:24 Reaguje na Petr Eliáš
Tak teď jsi dokázal jaký jseš hlupák. Ten zdroj jak jinak cca 20 stran formátovaného textu, angličtina mi nevadí moulo, ale číst tolik listů s tolika odkazy to nebaví nikoho. Navíc a přesně jak jsem říkal, dost odkazů vede k enviromentálním ekoteroristům a celé to končí tím, že jejich vývody jsou v souladu s reportem IPCC... Therefore, to a precision of one decimal place, as presented in the IPCC report, the results are the same....
Navrch text je téměř patnáct let starý.
Ty sám to kompletně nečteš natož aby jsi vůbec pochopil o čem tam ty výpočty jsou. Nulo.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.3.2021 20:28 Reaguje na Milan G
To je co, ty ultranulo? To jsi v životě ještě neviděl, že? Dobře ozdrojovaná práce se spoustou vědy. To není jak ty bláboly z Wattsupu nad kterýma chrochtáš blahem, když je sem někdo vloží, co?

Ale chápu, je to moc písmenek a číslic ... a ještě k tomu v angličtině. To jednoho unaví...
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 20:47 Reaguje na Petr Eliáš
Tomu říkáš dobře ozdrojovaná práce, nulo? Kde každý druhý odkaz vede k zeleným ekoteroristům tvého ražení?
Vzhledem k tomu, že tvoje inteligence je na stejné výši jako u houpacího koně, nevěřim, že jsi to celé přečetl i se všemi odkazy. O tom, že by jsi to pochopil se radši ani nebudeme bavit co Peťulo? Podívej kolik je hodin, neměl si být už dávno v postýlce? A ne aby jsi si cucal palec a nekousej si ty nehty, ty naše ťululum.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.3.2021 07:50 Reaguje na Milan G
Jak říkám, jsi omezenej blb, který by vědu nepoznal ani kdyby mu přiskřípla šourek. A proto tu plácáš kraviny o ekoteroristech (na nic víc s tvojí inteligencí totiž nemáš). :-)
Odpovědět
MG

Milan G

5.3.2021 11:08 Reaguje na Petr Eliáš
Ukončím tu debatu s tebou, blbečku. Jak říkal Werich nejhorší je srážka s blbcem, to jako s tebou. Všichni ti řekli, že p. Kuneš nemusí zdrojovat SVOJÍ práci, ale ty jediný trotl na tom stále trváš, to o něčem vypovídá. Navíc ve zcela obyčejném rozhovoru.
Ty jseš totiž takový magor, že kdyby sem zavítal A. Einstein se SVOJÍ teorií relativity tak by jsi chtěl po něm zdroje. Prober se troubo. Tím s tebou končím, nemusíš odpovídat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.3.2021 11:12 Reaguje na Milan G
Jasně hovádko, měj se dobře v léčebně. :-)
Odpovědět
RT

Radim Tolasz

4.3.2021 10:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
No, ještě zapomínáte na paleoklimatologii, která pro konec poslední doby ledové ukazuje podstatně pomalejší vzestup, než uvádí paleoekolog. Asi proto, že paleoekolog vychází z jednoho vrtu a hodnotí tedy lokální klima a paleoklimatologie hodnotí minulé klima globálně. Aktuálně se bavíme o rychlosti cca 1°C za 100 let, ale z toho cca 0,7 °C za 50 let. Ale globálně.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

4.3.2021 11:10 Reaguje na Radim Tolasz
Ale ten Váš globálny záznam máme iba za posledných 100 rokov. Hovorí o tom Petr Pokorný a je to logické, že čím staršie záznamy, tým menej podrobné (hlavne globálne) budú. Ďalej hovorí, že jednoducho nemôžeme porovnať záznam s teplomeru s paleodátami.
Ak by sme mali objektívne posúdiť globálnu zmenu, do určitej miery by nám mohlo slúžiť ako merítko stúpanie hladiny morí. To bolo v minulosti podstatne prudšie ako dnes. (môj názor)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 15:01 Reaguje na Vladimir Mertan
Těch proxydat je daleko více, velmi přesné jsou vývrty z ledovců.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

4.3.2021 15:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale áno, ale vývrty z ľadovca máme iba z Antarktídy a Grónska. Ale nemáme ich plošne z celej zemegule. Keď už hľadáme napr. zkamenelé kmene stromov, sú pomerne ojedinelé. Peľové analýzy sú iba z rašelinísk a močiarov a nie sú tak presné ako ľadovcové jadrá. Zaujímavý článok je napríklad tu: https://www.osel.cz/6352-kmeny-starych-borovic-vypovidaji-o-klimatickych-zmenach-v-nasem-letopoctu.html
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 21:09 Reaguje na Vladimir Mertan
Jistě, proxydat jsou tisíce a dávají celkem spolehlivý obrázek o historických teplotách snad 50 milionů let do minulosti (Schellnhuber z Postupimi) a každá rázová změna globálního klimatu je tam zachycena, protože je nevratná a klima ovlivňuje trvale. A podobné současné rázové oteplení není zaznamenáno milióny let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 21:07
"Jsme na konci doby meziledové. Ale na divném konci, říká paleoekolog Petr Kuneš".
Na dobu meziledovou navazuje doba horká. Už dnes jsme nástup doby ledové odložili o řádově 15 - 18 tisíc let, za pár let to bude 60 tisíc. Z toho nás hlava skutečně bolet nemusí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Ještě rád si za pár let přitopíte, tedy pokud na to budete mít peníze.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 21:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Myslíte, že na Centrálce dojde plyn?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Nedojde, ale vám dojdou peníze.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 21:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, pořád bedákáte, že se Zeměkoule zřítí, ale nikdy jste žádný názor, jak by to mělo teda být, nenapsal.
Tak píšu svůj názor:
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 21:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tou dobou mě to bude úplně fuk.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 22:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale vašim potomků ne, ale jak vidět to vás nebere.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2021 21:41
Zeměkoule se dostává na hranu stability a varovných projevů je více. Hlavní je stále se zrychlující oteplování a na ně navazující kolabující ekosystémy, ale i třeba razantní úbytek hmyzu, možná způsobený mikrovlnným zářením komunikačních sítí.
Vývoj jde samospádem ke gigantickém kolapsu, je nějaká možnost to ještě zvrátit?
Hlavní příčinou těchto změn je lidská expanze a stálý růst HDP, tj. veškerých materiálních předmětů, které se ovšem velmi rychle stávají odpadem.
Takto je ovšem naprogramovaná naše civilizace, která ovládla už celý svět, může se chovat nějak jinak?
Zablokování růstu znamená úpadek a není možno ho nějak nadiktovat, zkušenosti z plánované ekonomiky a sociálního inženýrství jsou velmi negativní.
Řešením by bylo celý růst nasměrovat jiným směrem. Ne k extenzivnímu, ale intenzivnímu systému, ne k expanzi navenek, ale dovnitř.
Nepotřebujeme více věcí, které se za chvíli vyhodí, ale méně a kvalitních. Nepotřebujeme přetahovat materiál i výrobky několikrát přes celou planetu, ale stačí je vyrábět doma a dovážet jen nezbytnosti.
Nepotřebujeme expandovat do krajiny ani zvyšovat spotřebu vody, energie jen na to, abychom vytvářeli další a další odpad.
Další vývoj by se měl ubírat směrem, který bude limitován přírodou, jejími potřebami, tj. ekologií. Prostě hlavní sílu lidského vědění i pracovitosti napřít směrem k záchraně planety.
O tom musí být ale přesvědčena rozhodující většina obyvatel.
Jak toho lze ale dosáhnout?
Tuhle sílu má pouze náboženství, jen ono může člověku určit vyšší cíl a dát význam jeho životu. Bez totality a starých demagogií, s racionální svobodnou kritikou, ale s jasným a dobře argumentovaným cílem.
Prostě se duchovně vrátit zpět, kde veškeré lidské konání muselo být v souladem s vůlí Boží, dnes Přírody.
Některá náboženství to už v programu mají (buddhismus), ostatní by neměly mít problém to začlenit do učení o Vůle Boží.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 21:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Vidíte, když chcete tak to jde. Tipl bych to na encykliku Sí laudo
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.3.2021 22:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
oprava "Sí laudato" , četl jsem to a líbí se mi řada názorů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 07:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
To neznám, to jsem si vymyslel celý.
Teď jen rozšířit víru Gaia po celé Zeměkouli (čeháčkistán vynechávám, ten už nemá šanci), Gréta může být věrozvěstem a Johankou z Arku.

Já si osobně myslím, že na to skutečně dojde, ale už bude pozdě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 07:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, náboženství je to nejhorší, co lidstvo zatím potkalo, raději se o něm nezmiňovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 07:54 Reaguje na pavel peregrin
Hluboký omyl, právě náboženství a víra v nějakého Boha je základní civilizační prvek, neexistuje v historii JEDINÁ civilizace, která by byla ateistická, ta naše byla na náboženství přímo postavena.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

4.3.2021 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže zelené náboženství bude to pravé pro další pokrok lidstva?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 10:32 Reaguje na Karel Tejkal
Když udělám čistě logickou úvahu (jsem ateista), tak mi to takto vyjde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 10:07 Reaguje na Pavel Hanzl
To platilo pro dobu maximálně do konce středověku a ještě bychom mohli sáhodlouze rozebírat důvody, proč tomu tak bylo. Od doby osvícenců se náboženství stalo těžkým závažím a parazitujícím prvkem jakékoliv společnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 10:40 Reaguje na pavel peregrin
Zase ten stejný omyl.
Člověk má hlavu nastavenou tak, že k normálnímu životu potřebuje něco, co ho přesahuje.
To byla vždy víra v nějakého Boha.
S technickou revolucí křesťanství upadlo a bylo nahrazeno novými náboženstvími, nacismem a komunismusmem. Ty ovšem neměly duchovní rozměr, proto záhy zkrachovaly. Od té doby je globální vírou jen destruktivní konzum.
Proto si myslím, že nové (ekumenické) náboženství Gaia by mělo šanci Zemi výrazně pomoci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 10:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale nepotřebuje a dost jasně to vysvětlil Dawkins, ale vy to stejně nepochopíte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 12:25 Reaguje na pavel peregrin
Nedávno jsem si to četl (částečně) znova, ale nevysvětlil tam vůbec NIC. Prostě proto, že se do té oblasti vůbec nedostane, nemá na to asi závit v hlavě.
Důkazem ale je, že VŠECHNO, co člověk kdy v historii vybudoval, mělo duchovní rozměr a kulturní dědictví (i civilizační) je z drtivé většině sakrální. Od megalitických staveb až po barok.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 15:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Já bych spíše řekl, nezlobte se, že ten závit chybí vám. Ale je dobře, že jste se k té knize vrátil a garantuji vám, že abyste ji alespoň trochu pochopil, budete se k ní muset vracet mnohokrát, a to nemyslím nijak ironicky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 20:16 Reaguje na pavel peregrin
Autor píše pouze z pohledu bigotního ateisty, tj. celkem k ničemu. Tenhle pohled znám i bez něho. Mně zajímají spíš lidé typu Okrko Vácha nebo Tomáš Halík, kteří dokážou porovnávat a mají možnost více pohledů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2021 06:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Autor píše jasná fakta. Tomáš Halík je všechno možné, jen ne vědec a Orko Vácha se zoufale snaží spojit nemožné- vědu s náboženstvím. Proč to nejde, máte v knize popsané, tak kde je problém?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 07:45 Reaguje na pavel peregrin
Jenže ono to jde. Zkuste se zamyslet na nejnovějšími poznatky ve výzkumu inteligence rostlin i živočichů. Všimněte si jednoho detailu: běžně se prezentuje, že koronavirus se chová inteligentně. Nepozabíjí své nositele, aby si nezničil životní základnu, dokáže mutovat do nakažlivějších forem atd. atd. Ví se, jak inteligentně pracují RNA molekuly, jak dokážou přeprogramovat celý genom.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 07:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže to není o inteligenci viru, to je o evoluci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2021 20:48 Reaguje na Ladislav Metelka
Bingo!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2021 15:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Genová mutace není evoluce. To je úplně jiný systém, mutace je rázová změna DNA, evoluce nikoliv.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.3.2021 19:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Mutace je jeden z procesů, které jsou nezbytné pro evoluci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.3.2021 20:17 Reaguje na Ladislav Metelka
Opět bingo!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.3.2021 08:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Samozřejmě, mutace je základ veškerého vývoje života. Proto se taky počítá pro různé druhy mutační vzdálenost.
Zajímavé na tom je, že žádná funkční mutace nemůže být náhodná.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.3.2021 15:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale mutace náhodné jsou. Většinou jsou nevýhodné, jen málo je výhodných. Zbytek zařídí přirozený výběr.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 08:00 Reaguje na pavel peregrin
Problém je v tom, že pan Dawkins je uzavřen v ulitě svého ateismu a není schopen jiného pohledu na realitu. Když píše, že pravděpodobnost vzniku samotného Stvořitele je nulová, tak je jasný, že má mysl v krabici.
Nedochází mu vůbec, že pojem "pravděpodobnost" si vymysleli lidé, stvoření Stvořitelem a ne naopak. Ten neskutečně složitý a dokonale fungující svět (včetně člověka) skutečnš nevytvořila lidská inteligence cha cha...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2021 21:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je v tom, že vaše schopnosti na Dawkinse zdaleka nestačí, to ani moje, abyste byl v klidu. Jenže tolik byste alespoň pochopit mohl, že sama otázka konstruktéra nejvyššího Konstruktéra je natolik jasná, že nemá cenu se bavit a spekulovat dál. A dále- něco nevznikne nikdy z ničeho a pokud by teologové chtěli, aby je někdo začal brát vážně a tu teologii uznal alespoň za maloučkou vědu, tak pak Stvořitel podléhá ať chtějí nebo nechtějí vědeckému posuzování a přesně to Dawkins ve své knize dělá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 21:20 Reaguje na pavel peregrin
Samozřejmě na pana Dawkinse nemám a vůbec mi to nevadí.
Teologové nechtějí, aby je brali vědci vážně, to je přece úplně jiná disciplína. A Stvořitel skutečně nepodláhá "posuzováním vědy" kterou si vymyslelo jeho stvoření. Kvasinky v demižónu taky těžko budou řešit, co člověk dělá u počítače.
Ale pravdu máte v tom, že nic nevznikne z ničeho. Musí být napřed záměr, projekt, myšlenka, konstrukce, systém, idea atd. atd.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.3.2021 06:57 Reaguje na Pavel Hanzl
To se právě velmi a zásadně mýlíte, a teď nevím, zda jde z vaší strany pořád o nepochopení či úmysl."Stvořitel" podléhá vědeckému zkoumání od okamžiku, kdy chce být brán vážně a jako konstruktér všeho ve vesmíru. A pokud i podle vás nevznikne něco z ničeho, jak a kdo dodá ten záměr, ideje, nesmírnou složitost? Vzduch? Nebo podle vás ten Konstruktér? A kdo zkonstruuje toho konstruktéra? Každá otázka vyvolává ještě složitější otázku a na tom padají veškeré konstrukty náboženství, Halíka, Orka Váchy nebo koho chcete, protože na to neexistuje rozumný argument! Už to chápete?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2021 07:17 Reaguje na pavel peregrin
Myslíte, že člověk "podléhá vědeckému bádání" kvasinek, které ještě ani neví, že jsou zavřené v demižónu?
Už v našem světě (natož ve Vesmíru!) existuje celá škála druhů inteligencí a pod lidskou i nad ní je zase řada úrovní. A stvořitel života na Zemi samozřejmě není ten stejný, který stvořil Vesmír.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.3.2021 20:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak musíme jinak. Dovedete si představit někoho nebo něco, kdo má tu moc a stvoří Vesmír s triliony hvězd, černé díry, pulsary, neutronové hvězdy etc? Samo o sobě je to naprosto šílená představa, pokud o ní chcete vážně uvažovat, dříve nebo později vás přivede do Bohnic. Stvořitel je naprostý nonsens, bludná představa.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.3.2021 08:32 Reaguje na pavel peregrin
Šílená představa je čistě produkt lidského mozku.
Vesmír žije taky nekonečně daleko od lidského mozku.
Ten má sice obrovskou, ale stále zcela nepatrnou kapacitu chápání.
Vy jste asi agnostik a nevěříte na existenci reality, mimo vaše vědomí.
Zkuste si přečíst teorii Velkého třesku, která je taky zcela mimo lidské chápání.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.3.2021 14:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Teorie Velkého třesku je zase jen teorie. Co bylo před Velkým třeskem? Na to vám nikdo neodpoví, to nikdo neví a pochybuji, že někdy vědět bude. Ale vracím se k otázce- jste přesvědčen, že někdo nebo něco může zkonstruovat byť jen jednu! neutronovou hvězdu?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

7.3.2021 17:50 Reaguje na pavel peregrin
Může. Přírodní zákony.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.3.2021 05:26 Reaguje na Ladislav Metelka
Tak jste odpověděl za p. Hanzla a správně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2021 07:23 Reaguje na pavel peregrin
Jen drobnost: když se po Velkém třesku odd+lilo záření od hmoty, elementárních částic bylo nekonečné množství a měly nekonečné množství kmitů. Je zvláštní, že se dokmitaly do nějakého systému, matrice, která má nějakých 150 položek! Jak je to možné? Kdo tu matrici vymyslel, ta musela být přece v té době už nachystaná.
Jmenuje se Mandělejevova tabula prvků.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.3.2021 19:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Kde jste vzal nekonečné množství elementárních částic?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.3.2021 08:25 Reaguje na Ladislav Metelka
V teorie Velkého třesku od pana Grygara.
Tak dobře, pořád se neví, jestli je Vesmír konečný nebo nekonečný, ale to je zcela jedno. Na významu mého příspěvku to nic nemění.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

4.3.2021 11:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Kupodivu s vámi téměř souhlasím. Ale podobné, ne-li větší škody, jaké napáchal nacismus či komunismus, může snadno napáchat i náboženství zelené.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 12:32 Reaguje na Karel Tejkal
Tady je podstatný rozdíl.
Zelené náboženství je logické, je demokratické a vynutí si ho realita nastupující hlimatické tragédie.
A kritika jde z pozic ropácko - komunistických (proruských), takže je z velké části vylhaná a to, co není, jsou chyby a omyly a nedostatky, reálně odstranitelné.
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 14:21 Reaguje na Pavel Hanzl
No tak tohle je blábol par excellens. To si dejte jako moto na první stranu vašich sebraných spisů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 15:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Žádné náboženství není logické a zelené "náboženství" je u mě prachsprostý zelený ekoterorismus.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 20:12 Reaguje na pavel peregrin
Jakým způsobem chcete dosáhnout, aby si lidi totálně nezničili ekosystém celé zeměkoule?
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

4.3.2021 23:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Vědí snad kvasinky, které své životní prostředí ničí produkcí etylalkoholu, že vyrábí šampaňské?
Možná jsou lidé předurčeni zničit své životní prostředí a vyhynout. Je prokázáno, že lidé se v mnoha situacích nechovají racionálně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 18:43 Reaguje na Karel Tejkal
Vždy jsem si myslel, že jsme chytřejší než kvasinky a ta vaše "předurčenost" ja taky z oblasti metafyzické až obskurní...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2021 06:26 Reaguje na Pavel Hanzl
A proč by si ho nemohli zničit, pokud se k tomu sami rozhodnou? Pouze filozofická otázka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 09:43 Reaguje na pavel peregrin
Oni se pro to nerozhodli.
Lidský rozum je příliš chabý na to, aby dokázal člověku vládnout. Právě proto, že tu fungují daleko silnější a sofistikovanější (inteligentnější) systémy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2021 10:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Doufám, že tím nemíníte směšné náboženství.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

4.3.2021 23:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Zelené náboženství není ani logické ani demokratické. Pokud skutečně nastupuje klimatická tragédie, zelené hnutí má potenci tuto tragédii spíše urychlit a prohloubit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 08:01 Reaguje na Karel Tejkal
Plác bum. Tvrzení typicky ropácké, demagogie bez jediného důkazu.
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 17:27 Reaguje na pavel peregrin
Souhlas, naprostá většina válek měla náboženský podtext.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 20:26 Reaguje na Milan G
Omyl, války byly většinou čistě mocenská záležitost a náboženství bylo zneužíváno jen k legalizaci násilí. Kromě husitství, které původně bylo skutečně náboženské hnutí, dokud se nezvrhlo k prasprosté loupení.
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 22:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Hloupost, když si zjistíte co bylo vždy v pozadí válek přijdete na to, že náboženství. Křižáci, katolictví, hugenoti, islám atd.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 07:31 Reaguje na Milan G
Vždyť to píšu, mocenské zájmy. Ježíš nikdy žádné války nekázal a násilí je přímo proti křesťanství.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 07:40
Po přečtení výživné diskuze se zde u některých diskutujících jasně ukazuje jeden v současné době velice rozšířený jev, a to, že patent na pravdu musí mít pouze co největší vědecká kapacita, nejlépe světová a zaštítěná co nejvíce citacemi. Dovoluji si zdvořile podotknout, že tomu tak v žádném případě být nemusí a jako příklad dávám Louise Pasteura, Ignatze Semmelweise etc., sice z dolišného odvětví, ale se stejným principem. Oba přišli s průlomovými teoriemi, které se posléze ukázaly býti pravdivými, ale od svých učených a mnohem více učených kolegů byli zesměšňováni. Hlavní příčinou těchto postojů je obyčejná smrtelně uražená lidská ješitnost, protože několikrát titulovaný přece nemůže připustit, že ten druhý, s jedním nebo i bez titulu, může mít pravdu a on se mýlit.
Přesně tento případ se nyní odehrává s tím ivermektinem, protože uražená ješitnost přece nemůže dovolit, aby se masivně začalo používat padesát let staré antiparazitikum, když na to přišli "obyčejní" doktoři z praxe a ne hlavy akademické a pomazané a tak se blábolí cosi o neprozkoumaných účincích apod. Samozřejmě, že se zatím neví, jakým mechanismem na vir působí, ale je to úplně stejný případ, jako by někdo začal zkoumat acylpyrin, pokud by se prokázalo, že na vir působí lépe, a přitom jde o lék starý skoro sto padesát let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 07:56 Reaguje na pavel peregrin
A co to má proboha spoklečného s paleoekologií??
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 09:04 Reaguje na Pavel Hanzl
To nebyla reakce na paleoekologii, ale na mezivstup s klimatologií.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 09:44 Reaguje na pavel peregrin
A co má proboha virus společného s klimatologií?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 10:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Byly zde výměny názorů ohledně klimatologie a já v tomto kontextu napsal, že v současné době je módou považovat za správný pouze ten názor, který pochází pouze od "renomovaných" vědců a vše ostatní je zesměšňováno. Jako příklad a paralelu jsem uvedl to, co jsem uvedl, samozřejmě s klimatologií a paleoekologií to po odborné stránce společného nemá nic, ale po té druhé stránce všechno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 10:26 Reaguje na pavel peregrin
Klimatologie je něco jako astronomie a ta na základě vědeckých poznatků zjistila, že Země je kulatá a obíhá kolem Slunce. Je to prostě ten správný názor od "renomovaných" vědců a všichni zastánci placatosti Země jsou zesměšňováni.
Je to jev obecný a skutečně se nedá srovnávat s názorem jednotlivce. Názory paní Žarkové nebo p. Kalendy a dalších jsou samozřejmě brány jako legální opozice, ale jednoznačné důkazy i prostá logika je vyvrací.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 10:56 Reaguje na Pavel Hanzl
To jste zvolil dost nešťastné přirovnání, ta klimatologie je dle mého názoru o dost složitější a do budoucna nepředvídatelnější, z důvodu velikého množství proměnných, o kterých nelze říci, jak se budou chovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 12:36 Reaguje na pavel peregrin
Tohle přirovnání je zjednodušené pro jedince ne úplně fundované (což vy rozhodně nejste), ale ve vyšší formě (ne středověké) je astronomie složitá více, než klimatologie.
Ale smyslem mého příspěvku je, že většinou ty "správné pravdy" a "renomovaní vědci" pravdu skutečně mají.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 13:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud jde o fundovanost, myslím, že jsme na tom v tomto případě naprosto stejně.A trvám si na tom, že klimatologie je složitější vědou jak astronomie, protože těch proměnných je tam podstatně více.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 14:57 Reaguje na pavel peregrin
Je úplně fuk, co je složitější a co ne. Ale výsledky v klimatologii jsou v podstatných věcech stejně spolehlivé, jak v astronomii.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 15:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže do budoucna vidí asi tak spolehlivě jako kdybych věštil z křišťálové koule.Tímto nechci klimatologii jako vědu nijak zlehčovat, ale podle mě by bylo poctivé si to přiznat.
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 17:44 Reaguje na pavel peregrin
Máte pravdu, bohužel p.Hanzl to nikdy nepochopí. Ale kdyby aspoň trochu přemýšlel ubyla by hromada jeho nicneříkajících příspěvků a ta diskuse by byla tak daleko přehlednější.

Vy jste napsal jeden naprosto srozumitelný příspěvek v 7:40 ale protože se Hanzl nezamyslel přibylo k němu dalších jedenáct!!! úplně zbytečných příspěvků. Pak ta diskuse ztrácí přehled.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2021 06:29 Reaguje na Milan G
Děkuji a jsem rád, že vy jste smysl pochopil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 07:28 Reaguje na pavel peregrin
Omyl. Pokud se vám podaří rozpohybovat nějaký velmi stabilní kolos s obrovskou setrvačností, tak můžete velmi dobře předvídat, kam se bude valit a i jak rychle. Zvláště, když máte k dispozici pohon na jeho urychlování.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2021 10:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Teoreticky ano, prakticky se na cestě vždy vyskytnou překážky s nepředvídatelnou brzdící schopností.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 12:14 Reaguje na pavel peregrin
To jistě, ale kolos to celkem málo zajímá, pokud ta dominantní příčina trvá, převalí cokoliv.
Dnes to bude si těch 40 mld. tun CO2 ročních emisí a brzdících překážek moc nevidím.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.3.2021 07:58
" Klimatičtí alarmisté varují, že během příštích 10 let musíme podniknout drastická opatření, abychom udrželi oteplování na 1,5 ° C nad předindustriálními podmínkami. Tvrdí, že oteplování nad tuto hranici způsobí krizi podstatně horších extrémních povětrnostních jevů a dalších škod na klimatu. Evropa však má nejlepší a nejdelší teplotní rekordy na planetě a tyto teplotní rekordy ukazují, že oteplování již překročilo 1,5 ° C. Katastrofické předpovědi alarmistů se přesto nenaplňují."

Blíže zde:
https://everythingclimate.org/tipping-point-1-5-degrees-celsius-warming/

Mám-li si vybrat z prokázaných skutečností doložených paleoekologií a závěry dnešní módní vlny různých klimatických scénářů (neprokazatelných) , v podstatě pouze počítačových simulací, tak si dobrovolně a svobodně vybírám názor prezentovaný ve článku.
To , čím je veřejnost dnes a denně masírována není nic jiného než určitá obdoba chiliasmu, přesvědčení, že nastává konec světa a že jedinou cestou jak utéci zatracení je dobrovolné podrobení se jakýmsi novým pořádkům.
Což není nic jiného než forma globální diktatury ze strany stávajících mocenských elit. Děkuji, nechci.
Odpovědět
DN

Daniel Nývlt

4.3.2021 08:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, Vy mícháte dvě naprosto rozdílné věci, které spolu sice souvisí, ale nemůžou za ně vědci, kteří se změnou klimatu zabývají.

Stejně tak neprokazatelné byly v říjnu/listopadu 2020 modely ukazujícící exponenciální nárůst počtu případu Covid-19 v Česku po předvánočním rozvolnění od matematiků a modelářů komplexních systémů. Dnes je toto prokázáno. Problém je, že selský rozum, kterým jsme vybaveni dobře funguje k odhadu lineárně fungujících systémů, ale zcela selhává v případě expenonciálně se chovajících systémů - to prostě jde mimo naš rozum a musíme důvěřovat matematickým modelům (změny klimatu, šíření epidemie a další), abychom na budoucí změnu byli připraveni. Obdobně budou za 50 či 100 let prokázány klimatické modely, které se dnes pro toto časové oknu připravují. Je to přesně to, o čem jste psal už včera - Petru Kunešovi se pracuje mnohem jednodušeji, protože rekonstruuje něco, co už proběhlo a může své výsledky verifikovat, to ale neznamená, že bychom se neměli snažit o predikci budoucího vývoje, jakkoliv je nejistý. Protože systém už nefunguje přírozeně neboli přírodně, ale je zásadním způsobem ovlivněn lidskou společností, kterou ale sociální vědci nedokážou ani zdaleka tak dobře popsat, jak to dnes umí meteorologové a klimatologové v případě počasí a klimatu a už vůbec predikovat budoucí chování lidské společnosti. Problém není ve vědcích zabývajících se vývojem klimatu, ale ve společnosti a politicích a novinářích, kteří problém prezentují jako vyhrocený. Klimatické scénáře nejsou modní vlnou, ale reflektují společenskou poptávku, protože lidi více zajímá jejich budoucnost, než to co bylo v minulosti...

Stejně tak netestovatelný je ovšem odhad Petra Kuneše, že začne další doba ledová a v tomto případě jasně tvrdím, že je to jeho odhad (znám ho dost dobře na to, abych odhal jeho myšlenkové pochody), který je založený pouze na dřívějším vývoji klimatu na dlouhých časových škálách přirozeného vývoje. Avšak už několik století (někteří dokonce říkají, že několik tisíciletí) tento systém už přirozený není a mění ho nový prvek, který v něm dříve nefiguroval.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 08:48 Reaguje na Daniel Nývlt
Ten nový prvek (předpokládám, že člověk) ovšem působil až do 19. století po Kristu podobně, jako jakýkoliv jiný živočišný druh a jeho případné poškození ekosystému mělo jen lokální dopad.
Ovšem s půmyslovou revolucí se tu objevil zcela nový, historicky zcela neznámý prvek a tím je těžba fosilního uhlíku a jeho uvolňování do atmosféry i celého ekosystému ve formě CO2, nebo třeba plastů.
K tomu přichází rozsáhlá chemizace a možná i ne ještě prozkoumané mikrovlnné záření datových sítí, emise z rozsáhlé letecké dopravy, ropné a jaderné havárie atd. atd.
Takže si myslím, že velmi rázová zátěž na celosvětový ekosystém trvá 100, většinou ale sotva 50 let a připomíná mi to spíš náraz asteroidu (když to trochu přeženu), než jakýkoliv přirozený (i nepřirozený) vývoj.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.3.2021 09:23 Reaguje na Daniel Nývlt
Děkuji za názor, evidentně jsem se ocitl v dobré společnosti.
Netvrdíte nic jiného, než to, že díky antropogenní činnosti byl přirozený vývoj klimatu ovlivněn emisemi CO2 natolik, že
hrozí "neřízený pád" . A to je doloženo řadou odborných poznatků. A také to, že obyčejný člověk není s to, díky určitým poznávacím omezením, záležitost správně posoudit.

K prvnímu - zde se neshodneme,neboť vycházíme z jiných argumentačních základů. To nevyčítám,prostě pouze konstatuji.
K druhému - souhlasím s vámi, že ne každý člověk má na to, aby správně posoudil probíhající změny,a to nejen klimatické. Tvrdím však, že vzdělaný člověk je schopen alespoň v základě samém se dobře orientovat a dospět k vlastním závěrům. Většinou správným.

Závěrem si dovolím uvést dva příklady:

Když australský doktor přišel s tezí, že žaludeční vředy jsou způsobeny dosud neznámou bakterií, odborná obec se mu vysmála a označila ho za blouda. Dotyčný se nevzdal, extrahoval postižené sliznice a sám se úspěšně nakazil. Poté se sám dokázal vyléčit vysokými dávkami antibiotik. Nobelova cena ho neminula a výbor ocenil vytrvalost, se kterou doktor Marshall a jeho spolupracovník Robin Warren dokázali překonat hluboce zakořeněné vědecké dogma.

Nedávno ministerstvo školství navrhlo z učebnic odstranit Newtonovy pohybové zákony se zdůvodněním, že jim žáci nerozumí.
To je přesně to, co míním varováním před silovým novým uspořádáním společnosti, založeným na ovládání masy nevzdělaných lidí, kteří o klimatických otázkách nebudou vědět již vůbec nic.

Problematiku ohrožení životního prostředí nezlehčuji, dokonce jsem toho názoru, že situace je podstatně horší než se obecně uvádí. Ale antropogenní emise CO2 a jejich dopad na klima je pohled nesprávný.

RNDr. Kuneš si musel být vědom, že zveřejněním svého článku si získá řadu protivníků a snad i nepřátel neboť se postavil mainstreamu. Přesto tak učinil a získal si tak uznání svobodomyslné obce ,odborné i veřejné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 09:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Ale antropogenní emise CO2 a jejich dopad na klima je pohled nesprávný".
Jste mistr negace, jenže to může být každý ňouma.
Zkuste teda uvést ten pohled správný.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 10:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Teď jste pane Vinklere možná mimoděk napsal přesně to, co jsem psal já, myslím tím tezi o žaludečních vředech a výsměchu odborníků. V drtivé většině případů jde o tu uraženou ješitnost a ješitnost se v bublině vědců nosí velice často.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 10:28 Reaguje na pavel peregrin
Žaludeční vřed není klimatická změna a jeden uražený vědátor není klimatologie.
Máte chybu v hladině významnosti.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 11:00 Reaguje na Pavel Hanzl
S vámi je to těžké, protože se zaměřujete vždy na nepodstatný detail a uniká vám hlavní význam a smysl příspěvků. A není to jen v tomto případě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 12:38 Reaguje na pavel peregrin
Zkuste popsat ten detail, kterého se chytám. Já se naopak zabývám pouze celkem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 13:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten detail zní- žaludeční vřed není klimatická změna- jenže o tom vůbec v mém příspěvku nešlo, pokud jste schopen to zaregistrovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 14:54 Reaguje na pavel peregrin
Žaludeční vřed jste vytáhl vy,
já vám jen píšu, že hromaděním rostlinných buněk se k pojmu "strom" nikdy nedostanete.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.3.2021 15:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Prosím vás, mohl byste mi tedy napsat,pokud jste smysl mého příspěvku pochopil, co jsem měl na mysli?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 07:25 Reaguje na pavel peregrin
"V drtivé většině případů jde o tu uraženou ješitnost a ješitnost se v bublině vědců nosí velice často".
Nic složitějšího v tom nevidím,jen vaše doblbnost ropáckými demagogiemi.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2021 10:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak sláva, dobral jste se k meritu věci. Jenže problém je v tom, že ješitnost už dokázala naházet klacky pod nohy mnoha skvělým lidem. Ten ivermektin je toho příkladem a nejen on.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 12:07 Reaguje na pavel peregrin
To nepochopení je tvořenou záměnou hladiny významnosti. Ojedinělý jev (žaludeční vřed) může být skutečně těmito animozitami, ale natolik rozsáhlý obor, který se zkoumá desítky let, už nikoliv. Astronomie se taky prosadila, i když měla proti sobě velmi silné křesťanství a bourala přímo jeho základy. Dnes stojí proti klimatologii jen zájem ropných lobby. Ty už taky pochopily, že se musí orientovat jinam, jen zaprděné Rusko nepochopilo zase nic.
Odpovědět
MG

Milan G

5.3.2021 11:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Nesmysl. A opět x počet zbytečných příspěvků nad jedním naprosto srozumitelným tématem. Pan Peregrin chce říci, že obrovská ješitnost v komunitě vědců má kolikrát za následek brzdu pokroku a uvedl k tomu konkrétní příklad. Co je na tom k nepochopení?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 12:10 Reaguje na Milan G
Jen to, že ta brzda pokroku je jen lokální a nepříliš významný jev, skutečný výzkum a poznání pravdy je vždy silnější. U vás se projevuje vliv dobře vymyšlené i aplikované demagogie.
Odpovědět
MG

Milan G

5.3.2021 12:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Opět nesmysl, Pasteur nebo Marshall nejsou lokální záležitost. Já nevím, vy to fakt nechápete nebo to nechcete chápat. Obojí je, ale špatně.
Heleďte, z vaší strany se jedná o spaming, že jo?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 14:37 Reaguje na Milan G
Kurnik šopa nad čím pořád mudrujete??
Celý svět už dávno pochopil, že Země je kulatá a lidé způsobují oteplování a vy musíte pořád kličkovat a vymýšlet pitomosti, že je placatá. Protože vám to nakukali špinavci.
Odpovědět
MG

Milan G

5.3.2021 16:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Nad čím mudrujete vy? Kdybyste pořádně četl ty příspěvky, trochu zapřemýšlel než splodíte nesmysl tak by tady v této diskusi bylo místo 300 příspěvků jenom 200. Těch cca 100 rozdílu jsou vaše zbytečné a nic neříkající příspěvky. A celá diskuse se stává pomalu nepřehledná.
Kecy o kulatosti země nemají s tématem nic společného. Zase zbytečný příspěvek a zaplevelená diskuse.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 18:39 Reaguje na Milan G
Odpovídám, když jsem tázán.
Já vím, že hůř chápete, ale zkusím to vysvětlit:
Jistota, že globální klima se otepluje vlivem člověka je přibližně stejná, jako že je kulatá a obíhá kolem Slunce.
Odpovědět
MG

Milan G

6.3.2021 13:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Už vám to tady vysvětlovalo víc lidí, tak já budu jen konstatovat, že blábolíte nesmysly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2021 15:39 Reaguje na Milan G
Nevysvětlili nic. Jen se ohánějí nesmysly a obviňují vědce z korupce a podvodům bez jediné indicie, natož důkazu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.3.2021 08:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tomu fakt nerozumím. Tvrdíte sám, že ekosystém Země je na hraně kolapsu a současná opatření typu Green deal a rozvoj OZE je jen "špuntovka na hrochaů.
Neráčil jste ale uvést, čím by byla ta kulovnice, ale voláte po kontrole porodnosti, to snad není nějaký "nový pořádek"??

Napište svoji představu dalšího vývoje, nejen mně, ale i ostatní diskutující by to zajímalo. Já svoji představu napsal.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.3.2021 08:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
Mohl byste prosím porovnat Evropu s Evropou místo Evropu s Globálem? Děkuji. ;)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.3.2021 09:27 Reaguje na Petr Eliáš
Pane Eliáši, prosím ptákoviny adresujte osobám,které neví co s volným časem, já to nejsem. Děkuji.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.3.2021 09:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ne, budu je adresovat vám. Protože jste to vy, kdo tu šíří ptákovi a jejich pravost dokládá dezinformačnímí weby. ;) Děkuji.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.3.2021 09:40 Reaguje na Petr Eliáš
Pane Eliáši ,dostal jste černý puntík a již nehodlám na vás jakkoli reagovat. Toto je Ekolist a ne Blesk.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

4.3.2021 10:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Správna reakcia, ja tak robím od minulej diskusie, keď p. Eliáš použil bezdôvodne na Slovákov hanlivý výraz "čoboli". Dovtedy som trpezlivo a slušne odpovedal, ale čo je veľa to je moc.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.3.2021 10:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Proboha na co si to pořád hrajete? Děláte ze sebe odborníka, svá tvrzení zakládáte na dezinformačních webech a lidem rozdáváte černé puntíky, jako kdybyste byl nějaký profesor nebo co. Jste akorát k smíchu.
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 11:09 Reaguje na Petr Eliáš
Primitiv se ukázal v plném světle. Máš na to nynější tvrzení nějaký zdroj?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.3.2021 10:31
Pan Nývlt napsal:
"V komplexních regionálních i globálních modelech budoucího vývoje jsou už všechny tyto i další interní prvky započítány. Problém je ale např. predikovat sopečnou činnost. Vulkanologové stále ani zdaleka nedokážou predikovat budoucí vývoj sopek. Podle zemětřesení dokáží vulkanickou aktivitu předpovědět na několik dní dopředu, ale pro jednu sopku osazenou mnoha čidly. Ale globálně to nelze, proto musíme přistoupit k různým scénářům. A tohle je jen jeden z příkladů. "

V dubnu 2020 jsem dostal tento email:
"Na Islandu se zase asi po půl roce zvýšila aktivita jak na poloostrově Rejkjanes, tak na severu v Tjornes fracture zone. Částečně i pod Katlou a Bardarbungou. Když se podíváme na vývoj hloubek seismického roje svázaného s protlačováním magmatu , tak vidíme, že na Rejkjanes se tlačilo magma k povrchu do hloubek nějakých 7 km , ale na severu naopak se seismicita rozšiřuje do větších hloubek s tím, jak se trhá daná zlomová struktura. Největší jevy M5.8 byly z hloubky 10 km. Takže zatím žádný bezprostřední výbuch nehrozí ani na JZ a ani na severu.
Ale ukazuje se, že celý magmatický krb pod Islandem i jeho jednotlivé dílčí části jsou pod velkým napětím, které může v blízké budoucnosti (řádově měsíce) vést k výbuchu VEI5+. Pro Rejkjanes byl výbuch už avizován loni, ale zatím se krb ještě uklidnil."

autorem je pan Kalenda,geofyzik

Dne 2.3. publikováno:
Na Islandu probíhá roj zemětřesení, za posledních 7 dní bylo zjištěno více než 10 000 zemětřesení, což naznačuje, že by region mohl směřovat k erupci.¨
zdroj: https://www.severe-weather.eu/news/iceland-earthquake-swarm-reykjanes-eruption-fa/

Je to zajímavé počtení a opět sami vidíte střet dvou názorů, většinového a menšinového. V tomto případě měla pravdu menšina.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.3.2021 18:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dovedete předpovědět sopečnou činnost na 100 let dopředu?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.3.2021 18:55 Reaguje na Ladislav Metelka
To není oblast, kterou se zabývám. Ale mohu se zeptat povolanějších, pokud o to stojíte.
Odpovědět
MG

Milan G

4.3.2021 20:53 Reaguje na Ladislav Metelka
A co vy? Dokážete bezchybně předpovědět klimatický vývoj na 100 let dopředu? Myslím, že by to zajímalo víc lidí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 07:32 Reaguje na Milan G
Pokud budu mít předpověď emisí skleníkových plynů, sluneční aktivity, vulkanické aktivity a dalších forcingů na těch 100 let, pak by se slušná "předpověď" dala udělat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 08:08 Reaguje na Ladislav Metelka
Zkuste střelit předpověď, (stačí na 50 let) s předpoklady, které zůstanou stejné, jak dnes. To by mě skutečně zajímalo.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 08:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Stejné emise nebo imise skleníkových plynů?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 09:37 Reaguje na Ladislav Metelka
Úplně vše stejné, jak dnes. Jakoby se vývoj zastavil. Tohle je asi jediné jednoduché zadání, kdy nevznikají zmatky a nedorozumnění.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 09:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Vše nemůže zůstat zároveň stejné. Budou-li stejné emise, porostou imise. Aby zůstaly stejné imise, musely by výrazně klesnout emise. Proto se ptám.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 09:48 Reaguje na Ladislav Metelka
To stejné. Příští emise budou stejné, jak dnešní, tj. koncentrace CO2 a jiných látek bude stále stoupat.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 09:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to máte +/- něco málo ve scénáři IPCC RCP6.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 10:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Děkuji, podívám se.
Odpovědět
MG

Milan G

5.3.2021 11:31 Reaguje na Ladislav Metelka
No a kdy se to tak hezky sejde, že máte k dispozice vše co jste právě vyjmenoval?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 13:15 Reaguje na Milan G
Nikdy. V tom je právě rozdíl mezi předpovědí a scénářem...
Odpovědět
MG

Milan G

5.3.2021 16:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Tak, takže nepředpovíte nic asi tak jako ten vulkanolog. On ani nemá k dispozici zmanipulované scénáře jako vy.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 18:02 Reaguje na Milan G
V čem jsou ty scénáře zmanipulované? Že jsou počítané pro několik variant vývoje koncentrace skleníkových plynů?
Odpovědět
MG

Milan G

6.3.2021 13:51 Reaguje na Ladislav Metelka
Už jsem to tady diskutoval s p. Nývltem a s p. Jirsou. Já vím, že opakování je matka moudrosti, ale vy to víte velice dobře a proto nemá význam jen pro vás to opakovat.
Možná opravím jedno slovo, protože jsem si všimnul, že rád slovíčkaříte, ne zmanipulované ale zavádějící, superextrémní, superalarmistické.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.3.2021 19:48 Reaguje na Milan G
Jsou takové, jak vyjdou. Pokud se Vám to nelíbí, je to Váš problém, ne můj...
Odpovědět
MG

Milan G

8.3.2021 14:28 Reaguje na Ladislav Metelka
No zatím nevycházejí..
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.3.2021 19:33 Reaguje na Milan G
Pro který scénář?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 18:36 Reaguje na Milan G
Zmanipulovaný jste jenom vy a to od ropáků.
Odpovědět
MG

Milan G

6.3.2021 13:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzl, než začnete někoho napadat, že je zmanipulovaný zjistěte si víc informací co jsou to ty scénáře, co vlastně vyjadřují a k čemu slouží. Aspoň uděláte něco pro vaše sebevzdělání.
Zatím nevíte vůbec nic.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.3.2021 15:37 Reaguje na Milan G
Stále napadáte vědeckou obec ze zmanipulovanosti. To je typický bod A) ruské demagogie.
Odpovědět
MG

Milan G

8.3.2021 14:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Až pochopíte co je emisní scénář, tak to bude radosti, že?

Nikoho nenapadám, jestli píši o zavádějících scénářích ...
Vy jste fakt mmimoň.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.3.2021 14:59 Reaguje na Milan G
Milan G5.3.2021 16:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Tak, takže nepředpovíte nic asi tak jako ten vulkanolog. On ani nemá k dispozici zmanipulované scénáře jako vy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.3.2021 15:53
Jaké jsou zdroje nejistoty v projekcích klimatu?

No, není jich mnoho , celkem 3 hlavní kategorie :

- budoucí emise skleníkových plynů a aerosolů - tuto nejistotu nelze matematicky kvantifikovat, je prezentována jako řada možných emisních scénářů nebo projekcí.

- druhým zdrojem je rozsáhlá reakce na změny v atmosférických složkách. Lze jej vzorkovat pomocí různých GCM („modelová strukturální nejistota“) a různých parametrizací v rámci jednoho GCM („modelová parametrická nejistota“).

- Třetím zdrojem je nejistota ve fyzice modelu a struktuře podobné problémům spojeným s GCM, zatímco u statistického downscalingu to zahrnuje nejistoty spojené s použitou statistickou technikou.

Zajímavé počtení dostupné zde :
https://climatechange.environment.nsw.gov.au/Climate-projections-for-NSW/About-NARCliM/Certainty-and-uncertainty

Otázka amatéra : Jaká je pravděpodobnost scénáře založená na výše
uvedených předpokladech vyjádřena v % míře
pravděpodobnosti?
A to v intervalu (0 - 1) , kde 0= určitě se nestane
1 = s jistotou nastane
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 17:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na horním nádraží se utrhl plně naložený vagón a začíná nabírat rychlost.
Jaké jsou zdroje nejistoty v projekcích dojezdu do města a zdemolování poloviny centra?

3 možnosti:
-zrychlování se nedá kvantifikovat, ale je to dost přímo z kopce.

- druhým zdrojem je atmosférické složka GCM (pokud zaprší, třeba se zastaví)

- třetím je nejistota ve fyzice modelu a struktuře celého vagónu, třeba se vznese a odletí k Neumětelům.

Otázka amatéra : Jaká je pravděpodobnost scénáře založená na výše
uvedených předpokladech vyjádřena v % míře
pravděpodobnosti?
A to v intervalu (0 - 1) , kde 0= určitě se nestane
1 = s jistotou nastane.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.3.2021 20:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, nezkoušejte to,triviální úloha pro středoškoláky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.3.2021 20:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pna Vinklere, já tím chtěl říci, že vaše dotazy jsou na podobné úrovni, ta klimatická katastrofa má pravděpodobnost velmi podobnou tomu vagónu.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

8.3.2021 13:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Nezamyslel jste se někdy nad tím, proč pohyby nebeských těles dokážeme předpovídat na staletí dopředu, kdežto počasí jen na pár dní? Přitom všechny potřebné fyzikální zákony, kterými se ty věci řídí, známe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.3.2021 14:38 Reaguje na Karel Tejkal
Protože počasí je úplně jiný systém, má obrovskou míru nahodilosti. To astronomie ani klimatologie nemá.
Pokud se historicky prokáže nějaká kauzální závislost určitých systémů, je velká pravděpodobnost, že bude fungovat i v budoucnosti. A pokud je poměrně silná (to je těch 40 mld. tun ročních emisí CO2), tak další známé jevy (Milankovičovy a Maurerovy cykly) případně nějaké nahodilé jevy s tím příliš nepohnou. Pak se předpovědi blíží taky jistotě.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.3.2021 19:44 Reaguje na Karel Tejkal
Vysvětlím, proč to nejde a nikdy nepůjde:
1. soustava parciálních diferenciálních rovnic, která popisuje časový vývoj atmosféry, nemá analytické řešení. Jedním z důvodů je, že NELZE deterministicky popsat turbulenci, která je v atmosférických procesech velice důležitá

a tedy

2.musí se to řešit metodami numerické matematiky. Jenže zatímco atmosféra se vyvíjí spojitě v prostoru a čase, numerické řešení se musí hledat v síti uzlových bodů a s diskrétním časovým krokem...

Takže proto...
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

8.3.2021 23:17 Reaguje na Ladislav Metelka
Vystudoval jsem fyziku na MFF UK. Trapné mi přišlo přirovnání pana Hanzla, když klimatické modely přirovnával k mechanické úloze o rozjetém vagónu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.3.2021 23:37 Reaguje na Karel Tejkal
Víte, ono je to těžké. Kdyby někteří lidé chápali dynamiku atmosféry, byla by jim spousta věcí jasnější. Ale oni to nechápou (stejně jako já nechápu třeba neurochirurgii). Tak se musí zjednodušovat, někdy až absurdně. Tragédie pak je, když ani na těch absurdně zjednodušených příkladech to dotyčný nepochopí...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

9.3.2021 15:21 Reaguje na Karel Tejkal
Blaboly pana Hanzla nestoji za komentar ale prekvapuje mne, ze nekdo, kdo vystudoval fyziku se neohradi proti naslednemu "vysvetleni" - kde poznamka 2. je zcela irelevantni a poznamka 1. podivnym zpusobem mota dohromady pojem "analytickeho reseni" (co se tim mini ? a jaky to ma mit vliv na presnost popisu daneho jevu, zda ma chaoticke chovani napriklad) s jakymsi "deterministickym popisem turbulence" (co se tim mini?) Misto "zjednodusovani az absurdniho" by bylo lepe snazit se jasne informovat vzdelane laiky o zakladnich vlastnostech tech klimatickych modelu. Do jake miry jsou napr. odvozeny od soudobych meteorologickych modelu ?

Mimochodem, jak je do soudobych meteorologickych modelu zakomponovana zmena obsahu CO_2 v atmosfere? Jak casto se do tech modelu vkladaji nove namerene globalni koncentrace CO_2 napriklad?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.3.2021 17:42 Reaguje na Miloš Zahradník
No, je vidět, že jste taky tyhle věci nestudoval. Kdyby jo, věděl byste, o co jde a neměl byste takhle hloupé připomínky. Třeba ten "deterministický popis turbulence". To je zrovna něco, co nejde a nikdy nepůjde. Chaotické procesy nepopíšete jednoznačně nějakými rovnicemi, které by platily vždy a všude. Jinak ale pokud chcete algoritmický poopis modelu, dejte vědět, dám sem odkaz. Když si to projdete, uvidíte, na čem jsou založeny a jak fungují. Jinak současné klimatické modely jsou prakticky identické s meteorologickými, protožr fyzika atmosféry je jen jedna. A změna koncentrace CO2 v meteorologických modelech je. Občas se změní hodnota, podle výsledků měření. Metrorologické modely se ale počítají jen na pár dní a tam jsou ty změny tak malé, že se to během toho několikadenního intervalu dá považovat za konstantu.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

10.3.2021 07:56 Reaguje na Ladislav Metelka
Ohledne "deterministickeho popisu turbulence" jsem se ptal, co tom minite. Navier Stokesovy rovnice jsou jisteze deterministicke a turbulence je slozity jev, o kterem je treba vyjadrovat se obezretne pokud mozno presne definovanymi pojmy :) Jasne ze v meteo modelech je koncentrace CO_2 konstantni - delaji se ale pokusy stylu, ze se spusti vypocet pocasi na pristi tyden s koncentraci, co bude rekneme za 50 let?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

10.3.2021 09:06 Reaguje na Miloš Zahradník
Myslel jsem tím popis, ze kterého můžete určit dynamické a termodynamické (stavové) veličiny vzduchu v turbulentním prostředí v libovolném místě a čase. To neexistuje a ani existovat nemůže. Problém je v tom, že k deterministickému popisu turbulence určitého měřítka potřebujete mít deterministický popis turbulence (řádově) menších měřítek, takže v určitém kroku musíte použít nějakou parametrizaci. Jinak jaká bude koncentrace CO2 za 50 let, to se neví, záleží na mnoha faktorech mimo klimatologii. Ale dělají se výpočty pro různě vysoké koncentrace skleníkových plynů, v rámci modelování klimatu.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

10.3.2021 14:53 Reaguje na Ladislav Metelka
A ja se samozrejme ptam na to, jak moc se zmeni globalni predpoved pocasi pro pristi tyden apod. dosadime li do modelu misto aktualni koncentrace tu, kterou klimalarmiste/skeptici (dosadte, co libo) ocekavaji rekneme roku 2050
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

10.3.2021 22:47 Reaguje na Miloš Zahradník
Odhadem - na teplotách by se to projevilo v desetinách st.C., ale je to fiktivní příklad, který takto ani nemá smysl počítat, protože je dost mimo realitu. Bylo by to vyhazování peněz...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2021 18:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zkuste to formulovat tak, aby bylo jasné, na co se ptáte...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.3.2021 19:35 Reaguje na Ladislav Metelka
IPCC zveřejnila různé budoucí scénáře změny klimatu.
Tuším je jich pět nebo šest,ale počet není důležitý.
--------------------------------------------------------
Emisní scénáře jsou možné varianty budoucího vývoje emisí , které počítají s řadou proměnných – od vývoje počtu lidí na planetě a poptávky po elektřině, až po možné rozšíření OZE a dalších technologií.
Z vývoje emisí skleníkových plynů lze spočítat budoucí vývoj koncentrací skleníkových plynů v atmosféře (například RCP), které pak slouží jako základní vstup dat pro modely klimatu.
==========================================================

Ptám se na to, jaká pravděpodobnost byla IPCC přiřazena jednotlivým scénářům ,které byly předloženy veřejnosti a vládám . Za základ berme poslední zveřejněné scénáře.
-------------------------------------------------------
Je tato formulace otázky pro pana Metelku jasná ?
Odpovědět