Jak ovlivňuje historické využívání krajiny současné rozšíření vzácných druhů?
Ještě v polovině 18. století byla perlorodka říční v Ašském regionu zcela běžný druh, vyskytovala se zde ve stotisícových koloniích. Ačkoliv 18. století může působit jako dávná doba, je to pouze 5 generací tohoto živočicha. A to je poměrně málo na to, aby si mohl vytvořit jakékoliv adaptace na rychlou proměnu prostředí, ke které došlo v posledních 150 letech.
Že se příroda a krajina od 18. století změnila, je zřejmé. Úsilí o záchranu perlorodky tedy dovedlo vědce k tomu, že se pokusí rekonstruovat podmínky, v nichž se jí dařilo. Srovnání původního a současného stavu má pak pomoci stanovit směr, kterým by se její ochrana měla ubírat.
Zjistit historický způsob využívání krajiny má tým odborníků z několika oborů: paleoekologie, historická geografie, hydrologie, geobotanika a biologie ochrany přírody.
Bez nového zkoumání zatím nelze jednoznačně říci, proč jsou louky na česko-bavorském pohraničí méně květnaté a jestli dříve na jejich místě bývala pole nebo pastviny. Zda na Ašsku zůstaly nějaké původní lesy, jestli byly opravdu pouze listnaté nebo zde býval ve větším množství přirozeně zastoupený i smrk. Jestli rozšíření perlorodek souvisí s dříve hojně provozovaným pravidelným zaplavováním luk. Toto všechno může být pro některé kriticky ohrožené druhy klíčové.
Ve zkoumaném regionu patří ke vzácným či významným druhům kromě perlorodky říční například i motýl hnědásek chrastavcový, vážka klínatka rohatá, nebo rostliny čertkus luční a stolístek střídavokvětý.
U každého druhu je předepsaná jeho ochrana. Příroda a krajina se ale kontinuálně proměňují. Ochrana ohrožených druhů však neprochází podobně dynamickou proměnou jako hustota osídlení, způsob hospodaření nebo klimatické změny.
Lokality výskytu druhů bývá proto obtížné udržet v požadované "kvalitě". Zvolená opatření určitou dobu fungují, ale často se začnou projevovat nečekané či nepodchycené vlivy - vedlejší efekty, které uměle udržovanou rovnováhu začnou znovu vychylovat nežádoucím směrem.
Aby byla péče o přírodu účinná, je potřeba rozšířit zkoumání jednotlivých druhů o historii krajiny, v níž žily. I z toho důvodu byl z programu přeshraniční spolupráce Česká republika-Svobodný stát Bavorsko podpořen projekt Historické využití území a jeho vliv na výskyt významných druhů podél bavorsko-české hranice. Své expertní síly v něm spojily výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Univerzity Regensburg, Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. a BUND Naturschutz e.V. v Bavorsku, a to od ledna tohoto roku do prosince 2022.
reklama
Dále čtěte |
Jaký je rozdíl mezi záchranným programem a programem péče?
COP16: Domorodé národy budou mít poradní orgán při OSN pro ochranu biodiverzity
V novém červeném seznamu hub je dvakrát více ohrožených druhů. I díky objevům těch vzácnýchOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
Karel Zvářal
20.12.2020 08:34Břetislav Machaček
20.12.2020 12:08 Reaguje na Karel Zvářalpřed predátory(vydrou) už feudálové a později i ryby k obživě a prodeji. Dnes je tomu naopak a je tu hledání jiných příčin, než predace. V krajině bez člověka a jeho priorit to byly cyklické stavy, kdy se jednou dostala na vrchol potrava a s ní i stavy
predátorů a pak zase pokles jejich potravy a i jejich pokles a
odchod jinam. Dnes se pouze přesouvají z potoků na rybníky a zase zpět. Jediným vydřím predátorem jsou auta na silnicích. Bohužel je to stále stejná písnička o mocné matce přírodě, která to "nějak" vyřeší. Prdlajs vyřeší, protože to už není dávno ta vysněná divočina. Utopické teorie napáchají ještě řadu škod a doufám, že nebudou definitivní a že se zpět vrátí zdravý selský rozum.
Jarek Schindler
21.12.2020 06:29 Reaguje na Karel ZvářalJinak je vliv vydry krásně vidět na menších horských potocích a říčkách. Vody pomalu bez života a vydra také pryč. Co by tam také dělala.
Říkám to po tisící. Nikomu se zatím nepodařilo postavit potravní pyramidu na špičku. Dokonce se , ať se o to ochranáři snaží sebevíc, ještě nikomu nepodařilo z ní udělat ani čtvereček.
Karel Zvářal
21.12.2020 07:34 Reaguje na Jarek SchindlerDříve se v meandrech potoků nacházely popadané stromy, které chránily část kolonií škeblí i ukryté ryby. Dnes to máme hezky narovnané, vyčištěné, do toho chráníme absolutně predátory (kromě invazních), takže se nám to "hospodaření" s krajinou pěkně zvrt(h)lo a výsledek je patrný každému. Prostě ono "Všeho s mírou" by se mělo týkat i ikon, neboť když je přeikonováno, nemůže to dopadnout jinak...
Jarek Schindler
21.12.2020 09:51 Reaguje na Karel ZvářalNe všude jsou ty potoky a říčky v těch horních tocích "narovnané". No skoro všude na nich již vidíte toho čápa ( černého) a volavky.
K ochraně invazních predátorů také dochází. Vždyť toho mývala či psíka může podle zákona lovit vlastně jen hospodář a myslivecká stráž.
Bohužel, ve chvíli kdy se predátor stane modlou, v případě "ekologů u nás magnetem na peníze, to nemůže dopadnout dobře.
Osobně se již těším na těch, komisí EU prosazovaných, bezzásahových 10% divočiny. Ono se nakonec stejně ukáže , že jediní kdo by si tam potom nárokovali zasahovat, budou šílení ekologové a vědci.
Břetislav Machaček
21.12.2020 16:27 Reaguje na Jarek Schindlerdále množit, jsem tu kdysi popisoval. Nouzové vypuštění
děravého pytle s úhořím monté určeném pro více lokalit do jedné hektarové pískovny, bylo příčinou vyhubení raků bahenních. Bývali tam doslova přemnoženi a pak přišli ti úhoři, kteří sežrali mladé raky při svlékání. Raci časem vymřeli stářím a úhoři zakrněli, až na pár vyjímek, na velikost kolem 7O cm. I takový nenápadný predátor zamával s obsádkou raka a nakonec i hrouzky, okouny, perlíny a jinou drobotinou. Pak tam bývalo i plno škeblí rybničních a ty zdecimovaly ondatry, které měly vsuky do svých nor obložené na dně prázdnými lasturami. Nyní se ale vytratily i ty ondatry a podezřívám sumce, kteří určitě nepohrdnou mladou
ondatrou. Takto se vyvíjí jedna lokalita bez lidské
predace a je to pouze dominancí několika druhů, kteří
jsou schopni zcela zlikvidovat ty jiné, pokud se ty
nemohou účinně bránit predaci a nepomůže člověk. Býval
to štičí ráj a dnes je to ráj údajně tří sumců a zavlečených sumečků amerických, kteří úspěšně likvidují jakýkoliv potěr,
jikry i žabí vajíčka a pulce. Vlastník (město), nemá mimo
takzvaného monitoringu s likvidací sumečků, jak zasáhnout
a nově zarybnit lokalitu původními druhy. Ještě schází
bobři a vydry a bude asi dokonáno. Z pískovny vznikne "divočina" podle snů aktivistů. Mimochodem sumečky tam vysadil kdysi soukromý nájemce a sumce asi rovněž.
Nyní to je majetek města, ale to se musí řídit pokyny
AOPK a nesmí provádět zásah do rybí obsádky, či jinak
hospodařit. Takže po dvaceti létech "hospodaření"
amatérského nájemce tu hospodaří AOPK a výsledek je
zoufalý. Odborníci pouze přihlížejí a kroutí hlavami,
kam směřuje státní ochrana přírody.
Karel Pavelka
21.12.2020 12:57 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
21.12.2020 13:38 Reaguje na Karel PavelkaKarel Zvářal
20.12.2020 17:39Slovan
29.12.2020 22:16http://www.perlorodkaricni.cz/
https://www.vuv.cz/files/pdf/edicni_cinnost/publikace/simon_ticha_rambouskova_metodika_podpory_perlorodky_ricni.pdf
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/218562248430021-perlorodky-na-dne/titulky
