https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kaspicke-more-mizi-lide-pocituji-dopady-uz-ted
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kaspické moře mizí, lidé pociťují dopady už teď

29.4.2021 12:09 | MOSKVA (ČTK)
Kaspické moře se vždy chovalo nepředvídatelně. Koktejl klimatických posunů a pohybu tektonických desek v historii způsoboval prudké a neočekávané změny jeho hladiny, při kterých městům kolem něj střídavě hrozilo zaplavení, nebo uváznutí daleko od břehů.
Kaspické moře se vždy chovalo nepředvídatelně. Koktejl klimatických posunů a pohybu tektonických desek v historii způsoboval prudké a neočekávané změny jeho hladiny, při kterých městům kolem něj střídavě hrozilo zaplavení, nebo uváznutí daleko od břehů.
Foto | allie™ / Flickr
Kaspické moře mizí a dopady pociťují lidé podél pobřeží v každodenním životě už teď. Vědci předpovídají, že se největší jezero na světě do konce století kvůli klimatickým změnám zmenší o čtvrtinu, píše The Moscow Times.
 

Odliv na pláži odhaluje zvláštní uskupení balvanů, napůl ponořených do písku. Nabízí tak pohled na pozůstatky několik staletí staré věže, kterou ukrývala voda. Zdi Derbentu - starobylého perského opevněného města a nyní nejjižnějšího cípu ruského Dagestánu - vždy obklopovala aura tajemna. Mýtus praví, že je vybudoval Alexandr Veliký, aby ochránil impérium před invazemi barbarů. "Je to nesmírně důležitý objev," upozorňuje archeolog Murtazali Gadžijev na ruiny, které se prvně vynořily z vln v březnu. "Pravděpodobně v budoucnu najdeme více pozůstatků městských zdí. Za předpokladu, že se Kaspické moře bude dále zmenšovat," dodává.

Vědci jsou přitom čím dál více přesvědčeni, že tomu tak skutečně bude. Podle několika studií jezero vysychá úměrně tomu, jak v regionu kvůli klimatickým změnám stoupají teploty. Přitom úbytek vod jezera, jehož hladina od poloviny 90. let minulého století poklesla o několik metrů, představuje vážnou hrozbu pro křehké ekosystémy se stovkami endemických druhů. A také pro rozlehlé oblasti vyprahlé části Asie, kde lidské životy vždy závisely na Kaspickém moři.

Kaspické moře se vždy chovalo nepředvídatelně. Koktejl klimatických posunů a pohybu tektonických desek v historii způsoboval prudké a neočekávané změny jeho hladiny, při kterých městům kolem něj střídavě hrozilo zaplavení, nebo uváznutí daleko od břehů. V minulém století bylo moře obzvláště vrtkavé. Ve 30. letech přehrazení řeky Volhy, která jezero zásobuje vodou z 80 procent, způsobilo pokles hladiny o dva metry za pět let. V 90. letech kvůli větší srážkám kolem Volhy naopak hladina moře nečekaně stoupla až k takřka rekordní úrovni.

Navzdory nebezpečí, že města zůstanou kilometry daleko od jezera, v mnoha ohledech bude Dagestán pravděpodobně ušetřen nejhorších dopadů vysychání Kaspického moře, rozkládá se totiž u jeho hlubokých částí.
Navzdory nebezpečí, že města zůstanou kilometry daleko od jezera, v mnoha ohledech bude Dagestán pravděpodobně ušetřen nejhorších dopadů vysychání Kaspického moře, rozkládá se totiž u jeho hlubokých částí.
Foto | kikiwis / Wikimedia Commons

Pro obyvatele dagestánských pobřežních oblastí se výkyvy mořské hladiny ve 20. století staly rytmem života. "Před třiceti lety vlny už začínaly odnášet budovy. Tehdy jsme si dělali starosti, jak ochráníme město," vypráví pětašedesátiletý penzista z Darbentu Zaur Mullajev. V roce 1996 se však situace obrátila. Hladina začala rychle a trvale klesat, což platí dodnes. Ročně poklesne o zhruba sedm centimetrů. V Derbentu vlny ustoupily asi o sto metrů a nechaly za sebou míle písečných dun podél pobřeží.

Tentokrát pokles hladiny způsobuje ovšem jiný jev. "Teď je to o klimatických změnách," říká Eldar Eldarov, profesor geografie z Dagestánské státní univerzity. "Z Volhy přitéká stále stejné množství vody, ale vyšší teploty na povrchu znamenají, že se voda více vypařuje," vysvětluje Eldarov. To je teorie, která získává ve vědecké komunitě čím dál větší váhu. Podle jedné loňské studie klesne hladina Kaspického moře do konce století až o 18 metrů. Při takovém scénáři vyschne zhruba čtvrtina jeho současné rozlohy. A zanechá za sebou 93 000 kilometrů čtverečních nových pouští, podobných těm v okolí vysychajícího Aralského jezera.

"Při vysychání jezer jde obvykle o kombinaci lidských aktivit jako zemědělství a klimatických faktorů," vysvětluje Matthias Prange, klimatolog z univerzity v německých Brémách. "Nicméně v případě Kaspického moře je to takřka výhradě o klimatu," tvrdí s tím, že pokles hladiny způsobují v drtivé většině rostoucí teploty.

Lidé podél dagestánského pobřeží pociťují dopady mizejícího jezera už teď v každodenním životě. Rybáři v přístavu Kaspijsk si stěžují na chronické průmyslové znečištění, které zabíjí úlovky ve vodách.
Lidé podél dagestánského pobřeží pociťují dopady mizejícího jezera už teď v každodenním životě. Rybáři v přístavu Kaspijsk si stěžují na chronické průmyslové znečištění, které zabíjí úlovky ve vodách.
Foto | allie™ / Flickr

Kaspickému moři, které je místy více než kilometr hluboké, pravděpodobně nehrozí vyschnutí do takové míry jako v případě Aralského jezera. Přesto by trvalé oteplování mohlo moře zmenšit nevratně a ohrozit lidi i ekosystémy v jeho okolí.

Lidé podél dagestánského pobřeží pociťují dopady mizejícího jezera už teď v každodenním životě. Rybáři v přístavu Kaspijsk si stěžují na chronické průmyslové znečištění, které zabíjí úlovky ve vodách - a ty každý rok ustoupí od přístavu o dva až tři metry. "Od doby, kdy jsme tady před patnácti lety začínali, se pobřeží posunulo asi o sedmdesát metrů," říká hoteliér Ali Amirchanov, jehož resort stojí na pozemcích, které vydalo ustupující moře. "Skoro každý rok musíme přidat další řadu slunečníků na pláž, jak voda ustupuje," popisuje Amirchanov.

Navzdory nebezpečí, že města zůstanou kilometry daleko od jezera, v mnoha ohledech bude Dagestán pravděpodobně ušetřen nejhorších dopadů vysychání Kaspického moře, rozkládá se totiž u jeho hlubokých částí. U většiny mělkých částí Kaspického moře na východě, včetně zálivu v Kazachstánu, se však očekává, že se zcela vypaří. Na západě Kazachstánu ústup jezera už teď ohrožuje ropné pole Kašagan, jelikož hladina je tak nízká, že se podpůrná plavidla nedostanou k vrtným plošinám.

Vysychání Kaspického moře navíc bude mít pravděpodobně další neblahý dopad na podnebí v oblasti. Hrozí, že se urychlí lokální klimatické změny, jelikož už začal slábnout chladicí efekt jezera a ubylo rovněž srážek. "Pravděpodobně uvidíme, že léta v kaspickém regionu, zejména ve Střední Asii, budou výrazně teplejší a sušší. Přitom je to region, který má už nyní velké obtíže s nedostatkem vody," uzavírá Prange.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

30.4.2021 08:09
JJ, lidi se nesmějí přestat strašit. To by přestali být pod tlakem, začali by samostatně uvažovat a nebyli by potom poslušní beránci, kteří uvěří všemu, co je jim předkládáno.
Zaujala mě další věc.
Hladina Kaspického moře klesá o 7 centimetrů ročně. Přitom to tam jsou zaostalé oblasti, kde se nedá čekat, že by stát nebo nějaké veřejné instituce těm lidem pomohli ten problém řešit. Takže až to vygraduje, tak místním lidem nezbude nic jiného než opustit svá sídla a své majetky a stát se běženci.
To v Holandsku má moře stoupat, i podle mínění zelených aktivistů, takže evidentně přehnané údaje, závratnou rychlostí 3 milimetry za rok. A zelení alarmisté to prohlašují za nezvládnutelnou katastrofu, pokud okamžitě nepřestaneme s emisemi CO2. A to zrovna v Holandsku, které bylo před cca 80 lety postiženo obrovskými záplavami způsobenými vzdmutým mořem a následně se Holanďané vypjali k celonárodní akci, dali se dohromady, spojili své úsilí a před asi 40 lety zprovoznili nádherný a technicky dokonalý systém hrází a propustí, které před mořem bouřemi a nepříznivými větry vzedmutým o metry dokonale chrání.
Takže 7 centimetrů poklesu hladiny Kaspického moře téměř nikoho nevzrušuje, zatímco kdesi jinde 3 milimetry vzestupu za rok v zemi na špičce euroatlantické civilizace je obrovský a neřešitelný problém?
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.5.2021 09:33 Reaguje na Radim Polášek
kalkulačka je mocná zbraň. volha má průměrný průtok v ústí asi 8000m3/s (wiki), to znamená asi 250 km3 ročně. kaspické moře má objem 78000 km3(wiki), a volha tvoří 80% jeho přítoku (wiki), to znamená, že řeky teoreticky napustí kaspik za zhruba 250 let.

a od toho je jen krůček ke konstatování, že hlavním určujícím parametrem pohybu hladiny kaspiku je množství vody, kolik do něho přitéká, čili kolik v povodí naprší, kolok se odpaří a kolik se vycintá na bavlnu (nebo co se tam pěstuje a žere to vodu).
Odpovědět
JM

Jiří Malík

27.7.2021 10:17 Reaguje na Radim Polášek
Vy jste ale "chytrák". Domněnky o strašení si nechte na doma, Kaspické moře skutečně vysychá. Popíráte to? Což takhle, namísto domněnek, než budete srovnávat propojené oceány a vnitrozemské moře, jste chvíli přemýšlel a zopakoval si zeměpis základní školy? Myslíte si opravdu, že tající ledovce Arktidy mají vliv na růst hladiny Kaspického moře? Zelené alarmisty nechte na pokoji, popíračský trolle. Popisujete nesmysly, zatímco alarmisti už nejsou alarmisté, ale popisovači reality. Hráze Holandsko neuchrání, máte špatné domněnky, navíc nejsou všude. Vystačí, pokud se tání ledovců nezrychlí, jakože že zrychluje, max. na 50 až 70 let. To je podle vás dokonalá ochrana? Jinak hráze budují už staletí, nejen posledních 40 let, proč lžete? Jinak oba problémy jsou naprosto vážné, opět lžete, že to je jinak. A i pokles hladiny Kaspického moře je i pro ČR závažná věc, protože i ze střední Asie k nám "chodí" suchý a horký vzduch, který i ČR vysušuje, a tím to bude horší, o kolik se ta oblast bude dále vysušovat a ohřívat. Jinak ohledně 3 mm za rok růstu hladiny moře, asi jste zapomněl, že to je každý rok a sčítá se to. Už teď, těch pár mm ročně působí obrovské škody na majetku - Miami, Benátky či na mizení půdy - JV Asie, což nutí k migraci tisíce zemědělců. Jen naprostý idiot může růst hladiny o 1,35 m do konce století považovat za neškodnou událost.
Odpovědět
va

vaber

30.4.2021 08:12
Kaspické moře není žádná výjimka ,podobně vyschlo mnoho jezer v nedávné i dřívější době, stačí se podívat na koryta některých řek a je jasné kolik vody v nich kdysi protékalo,
voda mizí z kontinentů a zůstává v oceánech,
naše planeta je hodně stará a jako vše staré už nefunguje dobře
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2021 10:31 Reaguje na vaber
To není ani tak stářím planety, jako nevhodným nákladáním s vodními zdroji tvorem z nejmoudřejších.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

27.7.2021 10:20 Reaguje na vaber
Jelikož se zvyšuje odpar, rovnováha distribuce vody na kontinentech je narušena zvýšeným odparem z vodní hladiny i povrchu půdy. Vy si opravdu myslíte, že mladá planeta našeho typu má dost vody a stará ne? Zajímává pitomost.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.5.2021 18:17
A proč to město i tu věž stavěl Alexander Veliký v moři? Nebo že by tehdy taky bylo moc skleníkových plynů a Kaspické moře maličké? Kde ale, ty skleníkové plyny, co zmizely na období řekněme cca 2350 a něco let a nejednou se vrací od roku 1996 do oblasti Kaspiku, byly po ta léta, schované?
Odpovědět

Viktor Šedivý

4.5.2021 20:05
Hladina stoupá a klesá o nezanedbatelné metry, už tisíce let se to děje - ale teď je to jednoznačně kvůli CO2, všechny ostatní vlivy z dřívějška pominuly.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.5.2021 07:49
Nezapomínejme, že téměř zmizel Aral. V té oblasti se válčí o vodu, neb lidí i dobytka přibývá. A kde ji v té polo/poušti mají brát? Takže celý region se vysušuje, což jen přispívá k řetězové reakci v širším okolí. Mezi "hospodařením" a devastací není až tak velký rozdíl.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist