Afriku zaplavuje plastový odpad, ale pro mnohé státy je to zdroj peněz

Africké státy se v Nairobi pokusí sjednotit se v otázce zákazu dovozu plastového odpadu na kontinent.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Od Antananariva po Dakar přes Nairobi a Konakry jsou africké metropole zaplaveny tunami odpadu skladovaného pod širým nebem. Kromě pachu se z nich uvolňuje dým i toxické částice. Ti nejchudší sem přicházejí hledat něco, co jim umožní přežít.

Plast zamořuje oceány i zemědělské oblasti a ohrožuje zvířata, rostliny i lidi. "Ty plastové sáčky jsou opravu vražedné. Postupně zabíjejí náš dobytek, který se pase na plastem zamořené trávě," říká nigerský pastevec Hama Abdoulaye, který žije u nigerské metropole Niamey.

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) v nedávné zprávě konstatoval, že se v Africe plastový odpad netřídí a nejsou tam ani recyklační zařízení, takže ho tam přibývá, což ohrožuje životní prostředí i ekonomiky.

Ve světě je každý rok vyprodukováno 300 milionů tun plastového odpadu a z toho 11 milionů tun končí v oceánech. V Africe statistiky chybí. "Je nepochybné, že pokud nebudeme reagovat, stane se Afrika popelnicí plastového odpadu," řekl Ousmane Danbadji z nigerské nevládní organizace pro ochranu vod.

Když Čína v roce 2018 a po ní Filipíny a Malajsie zakázaly dovoz plastového odpadu, vyvstala obava, že se bohaté země obrátí na Afriku. Dělají to tak už s nebezpečným odpadem jako baterie nebo použité elektrické či elektronické součástky. Týká se to hlavně Ghany a Nigérie.

"Je velké riziko, že odpad z průmyslových zemí skončí u nás v Africe," řekl šéf konžské nevládní organizace Zelená planeta Yves Ikobo.

Africké státy se v Nairobi pokusí sjednotit se v otázce zákazu dovozu plastového odpadu na kontinent. Většina subsaharských států od roku 2000 zavádí zákony zakazující "výrobu, dovoz obchodování, používání a skladování plastových sáčků a obalů", avšak tyto zákony často nejsou dodržovány vůbec nebo špatně.

John Gakwavu z rwandské organizace ochrany životního prostředí řekl, že porušování zákonů nelze zabránit, když se v tom neangažují politici.

Jedním z důvodů je fakt, že sektor plastů v mnoha zemích vytváří pracovní místa - v Jihoafrické republice v něm pracuje 65 000 lidí. Tamní ministryně životního prostředí Barbara Creecyová už prohlásila, že jakákoli mezinárodní dohoda musí brát v potaz "rozdíly v odpovědnosti a kapacitách i situaci jednotlivých zemí".

"Nemyslím, že africké země v Nairobi dospějí ke společné pozici. Země s rozvinutým odvětvím zpracujícím plastový materiál budou klást důraz na pracovní místa a na daňový přínos tohoto sektoru," řekl Nhlanhla Sibisi z africké sekce Greenpeace. V JAR, v níž je 65 procent mladých lidí bez práce, je to důležitý argument.

"Bude velmi těžké sjednotit se na zákazu dovozu odpadu, protože pro mnoho zemí je to zdroj příjmů. Musíme vyvíjet tlak na to, aby nebyla ohrožena budoucnost kontinentu," řekl Ikobo.

Zatímco se čeká na mezinárodní dohodu, Afričané sami se snaží zachovat čistotu svých měst, vesnic a pláží sběrem odpadu. Věnují se tomu zejména v gabonském Librevillu a Abidžanu v Pobřeží slonoviny. V tomto městě vznikla s pomocí UNICEF a jedné soukromé kolumbijské společnosti továrna na recyklaci plastu. Vyrábějí z něj cihly, z nichž se staví v Pobřeží slonoviny školy.