Aktivisté v Berlíně demonstrovali proti unijní podpoře jádra a plynu

Před sídlem německého kancléře Olafa Scholze v Berlíně demonstrovalo asi 40 ekologických aktivistů, kteří nesouhlasí s možným zařazením plynu a jádra na unijní seznam podporovaných forem zelené energie. Demonstranti na akci svolané hnutím Parents For Future (Rodiče pro budoucnost) takový postup Evropské unie považují za nebezpečný pro životní prostředí a za nezodpovědný pro budoucnost příštích generací.

"Jsme děti, rodiče i prarodiče a žádáme Spolkový sněm, aby nesouhlasil s unijní taxonomií," uvedli v prohlášení organizátoři. Takzvaná taxonomie je systém podpory ekologických investic, jejíž součástí by měla být v příštích nejméně 20 letech jaderná energetika, s podporou plynu se počítá pro nejméně deset let.

Evropská komise do 21. ledna očekává podání připomínek členských zemí k návrhům na dočasné zařazení energie vyráběné z jádra a zemního plynu mezi zelené investice. Demonstranti chtějí, aby Německo důrazně protestovalo a úpravu nepřipustilo. "Jednou budu muset vnoučatům vyprávět, že naše vláda nám v roce 2022 povídala pohádky. Cítíme se zrazeni a obelháni, protože vláda neplní to, co bylo dohodnuto," prohlásila na demonstraci Katharina z hnutí Omas For Future (Babičky pro budoucnost).

Proti energii z jádra se ostře staví asi třicetiletá Clara, která byla jednou z účastnic demonstrace. "Jsem ráda, že Německo s jadernou energetikou končí. Zároveň jsem ale smutná, že v této nebezpečné cestě chce v Evropě hodně států pokračovat," řekla v rozhovoru s ČTK. "Copak nikdo nemyslí na to, jakou zátěž v podobě vysoce radioaktivního odpadu po sobě zanecháme dětem?" uvedla. Prohlášení některých zemí, že jádro je pro ně jedinou možností, jak klimatické cíle splnit, považuje za výmluvy.

Na jadernou energetiku sází v Evropě mimo jiné Francie nebo Česká republika, naopak Německo letos uzavře poslední tři funkční jaderné elektrárny, čímž se definitivně vzdá atomové energetiky.

Demonstranti Scholzovi připomínali, že před volbami slíbil být klimatickým kancléřem, který povede Německo k uhlíkové neutralitě. Té chce Německo dosáhnout do roku 2045 a již v roce 2030 chce země produkovat nejméně 80 procent energie z obnovitelných zdrojů, zatím je to zhruba 42 procent.

Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, který je spolušéfem Zelených, zařazení jádra a plynu do unijní taxonomie kritizuje a považuje to za zbytečné. Před týdnem na tiskové konferenci ale prohlásil, že je nutné transformační plány evropských zemí respektovat. Podle Habecka není cílem se vzájemně poučovat, ale to, aby všechny státy přispívaly ke snižování emisí oxidu uhličitého a ke konečnému vyloučení fosilních paliv z energetiky.

---

reklama

---