AP: Rostlinné bílkoviny mohou změnit klimatický trend, jen je musí jíst víc lidí
Kdyby do roku 2030 lidé ve Spojených státech nahradili polovinu jídla živočišného původu náhražkami na rostlinném základě, pokles emisí skleníkových plynů v uvedeném roce by odpovídal vyřazení 47,5 milionu vozidel z provozu, odhadli nedávno výzkumníci z Michiganské univerzity. "Všichni se musíme zapojit a tyhle výrobky představují jednu strategii, jak jednoduše omezit naši stopu," říká jeden z autorů studie Greg Keoleian.
Nové druhy "masa" vyráběné ze sójových bobů nebo jiných plodin a servírované ve formě různých karbanátků, nugetek či klobásek si aktuálně získávají zákazníky po celém světě. Podle společnosti Euromonitor zabývající se výzkumem trhu se mezi lety 2018 a 2022 globální prodeje těchto náhražek více než zdvojnásobily na zhruba šest miliard dolarů (135 miliard Kč).
To je však téměř zanedbatelná částka ve srovnání s maloobchodními prodeji balených masných produktů a plodů moře, které za stejné období narostly o 29 procent na 302 miliard dolarů. A zatímco poptávka po rostlinném mase v některých zemích prudce roste, v USA prodeje stagnují.
Velké změny zažívá Německo, kde v loňském roce spotřeba masa klesla na nejnižší úroveň za více než 30 let, a to 52 kilogramů na osobu. Euromonitor uvádí, že prodeje náhražek meziročně stouply o 22 procent a od roku 2018 se ztrojnásobily. Poptávka roste také v Austrálii, kde v roce 2020 průměrný obyvatel snědl na 120 kilogramů masa. Zatímco v roce 2018 zde bylo méně než deset společností vyrábějících rostlinné alternativy, nyní je to více než 40, řekl Sam Lawrence ze sdružení Good Food Institute hájící zájmy tohoto sektoru.
Výrazně větší potenciál však má americký trh. USA jsou jedním z největších světových znečišťovatelů, pokud jde o uvolňování skleníkových plynů při chovu zvířat. Spotřeba masa na obyvatele je tam druhá nejvyšší hned za Hongkongem, ukazují data z roku 2020 od Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod OSN. Zvrácení současného trendu by mělo významný dopad na celosvětovou spotřebu masa.
Ví to i Tyler Huggins, který vede firmu Meati vyrábějící potraviny na rostlinné bázi. Pochází z rodiny chovatelů bizonů a stále si někdy dá maso, považuje však za naprosto nutné změnit jídelníček Američanů, protože USA už využívají téměř všechnu svou obdělávatelnou půdu. Negativní dopady chovu dobytka mapoval jako pracovník federální lesní správy a následně si udělal doktorát v environmentálním inženýrství s cílem vyvíjet nové druhy náhražek masa. "Musíme zvýšit efektivitu toho, jak věci vyrábíme," míní.
Meati, která sídlí ve státě Colorado, vyrábí tuhé, vláknité plátky z hub a několika dalších přísad včetně cizrnové mouky. Z hub odebírá spory, krmí je cukrem a nechává je fermentovat v ocelových kádích plných vody. Každých 22 hodin se zfermentovaná směs, která připomíná jablečné pyré, odlévá do obří nádrže, načež ji pracovníci tvarují do řízků a vaří. Za čtyři dny takto lze z jediné mikroskopické spory vyrobit množství produktu odpovídající masu z jedné krávy.
Meati se na trhu objevila v roce 2017, tedy v době, kdy se se svými výrobky pokoušely prorazit desítky dalších firem. Mezi lety 2017 a 2020 zahájilo činnost nejméně 55 společností a značek v sektoru rostlinných bílkovin, uvádí Good Food Institute. Prodeje těchto výrobků zároveň vzrostly na více než dvojnásobek.
Pak se ale růst poptávky zpomalil a podle organizace Euromonitor v letech 2020 až 2022 narostl jen o dvě procenta. Prodeje skutečného masa a mořských plodů mezitím v USA vzrostly o 12,7 procenta. Někteří mají za to, že atraktivitu náhražek podkopává jejich vysoká cena. V USA byly rostlinné verze masa a plodů moře k letošnímu dubnu v průměru o 27 procent dražší než živočišné produkty, uvádí Euromonitor. Rozdíl tak byl vyšší než v Německu, kde dosahoval 20 procent.
Podle Petera McGuinnesse, který vede průkopnickou firmu na poli rostlinných karbanátků Impossible Foods, je hlavním problémem chuť, nikoli cena. "Co je ta nejdůležitější věc, kterou lidé od jídla chtějí? Chuť. Když nemáte chuť, nezajímá je cholesterol nebo nasycené tuky," řekl.
Nedávný průzkum AP a sociologické agentury NORC naznačil, že osm z deseti Američanů při nákupu jídla považuje chuť za extrémně nebo velmi důležitý faktor. Dopady na životní prostředí označilo za prioritu jen 34 procent respondentů.
Prodeje náhražek masa kromě toho zatěžují otázky ohledně jejich nutriční hodnoty. Rostlinné výrobky jsou oproti těm živočišným v některých ohledech přínosnější: například neobsahují cholesterol a mohou mít méně tuku a více vlákniny. Zároveň ale mohou v důsledku snahy napodobit chuť masa obsahovat více sodíku a ne vždy se mu vyrovnají v obsahu bílkovin.
Pro Adrienne Stevsonovou je na prvním místě životní prostředí. Grafická designérka ze státu Vermont si po většinu života dopřávala maso ve velkém množství a zprvu byla skeptická, když se její partner stal veganem. Čím víc se však dozvídala o ekologických přínosech, tím víc se jí zamlouvaly rostlinné alternativy. Nyní je používá místo masa při vaření podle své rodinné kuchařky.
"Myslím, že v ideálním světě bychom mohli jíst mléčné a masové výrobky," uvedla Stevsonová. "Ale lidí je na Zemi strašně moc a nevyřešili jsme problém, jak mít pro tolik lidí udržitelný chov zvířat," dodala.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (30)
Karel Zvářal
4.12.2023 11:02Karel Zvářal
5.12.2023 05:52 Reaguje na Viktor Šedivýsmějící se bestie
4.12.2023 11:14Tomáš Sotona
4.12.2023 11:42Jedním z nejjednodušších způsobu, jak omezit dopady lidstva na planetu, je snížit lidskou populaci. Proto nechápu, jak může někdo podporovat například Afričany, nebo Indy. Taky mě vadí někteří světový lídři, kteří burcují, svoje národy, aby měli co nejvíc dětí, viz Erdogan a Turci v Německu.
Michal Uhrovič
4.12.2023 16:05 Reaguje na Tomáš SotonaTomáš Sotona
4.12.2023 17:18 Reaguje na Michal Uhrovičpepa knotek
4.12.2023 13:29Michal Uhrovič
4.12.2023 16:04Břetislav Machaček
4.12.2023 17:12stravu. Zpěvák Dobeš v písni o havíři Blažkovi povýšeném na šéfa popisuje,
že "jak není špeku, tak nejsu vykony" ! U fyzicky náročných povolání dává
množstevně stejné množství masité potravy násobně více energie, než méně energeticky výživná strava rostlinná. Představte si tygra s břichem až na zem plné trávy. Nikam by asi nedošel, nedohnal by gazelu a neskočil by ji
na hřbet s břichem nadutým travou. Každý tvor se evolucí přizpůsobil ke konzumaci něčeho jiného a proč nám tak asi zůstaly špičáky? Abychom jimi "trhali" salát a mrkev? Kalorická hodnota jednotlivých druhů potravy musí být adekvátní výdeji energie a pokud někdo sedí celý den na zadku, tak ať
konzumuje klidně pouze rostlinnou stravu a ať nechá maso těm, kteří
potřebují rychle doplnit kalorie malým množstvím potravy ve které je
ta energie koncentrována. Pokud tu energii z rostlin chce někdo uměle
koncentrovat do malého sousta umělého masa, tak já si ten chemický mix
raději odpustím a sním kus normálního masa. Té chemie už je i tak moc!
Zbyněk Šeděnka
5.12.2023 08:41Karel Zvářal
5.12.2023 09:31 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
5.12.2023 09:46 Reaguje na Karel ZvářalViktor Šedivý
5.12.2023 20:49 Reaguje na Karel ZvářalNelžete. V bruselské říši už je to dost slyšet, jak by pomohlo tomu boji s CO2, kdyby se zakázalo....
Nejsilnější pokus přitlačit byl asi v Nizozemsku (- a výsledek se dostavil, voliči se začali probírat.)
JH
5.12.2023 21:33 Reaguje na Viktor ŠedivýKarel Zvářal
5.12.2023 21:45 Reaguje na Viktor ŠedivýOptimalizace stavů není totéž, co zákaz. Voliči se probrali z jiného důvodu, který je jasný každému, kromě vás.
Karel Zvářal
6.12.2023 08:21 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
6.12.2023 09:26 Reaguje na Viktor Šedivý2. Nejde o CO2, ale oxidy dusíku, s čímž mají vážný problém, poněvadž jim kontaminují spodní vodu.
3. O snížení stavů rozhodla Holandská vláda, nikoli EU.
Dobrou demagogii tu předvádíte